Otevřít hlavní menu

Svatý Václav je český němý černobílý film z roku 1930. Představuje první snímek o svatém Václavovi. Natočen byl na přelomu let 1929/1930 při příležitosti svatováclavského milénia, jeho premiéra proběhla 4. dubna 1930,[1] kdy již byly v Československu uváděny první zvukové filmy. Titulní roli vytvořil Zdeněk Štěpánek. Režisér Jan Stanislav Kolár natočil výpravný historický obraz, jenž byl nejnákladnějším snímkem, u nás dosud vyrobeným. Na strahovské plání byly postaveny rozsáhlé exteriérové stavby obou knížecích hradů, zalidněné při natáčení tisícihlavým komparsem. Na vysoké úrovni obrazu se podíleli kameramani Otto a Heller, Karel Kopřiva, Jan Stallich a Václav Vích. Němá verze byla doprovázena živou filmovou hudbou skladatelů Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, při premiéře ji hrál čtyřicetičlenný orchestr řízený dirigentem Janem Elsnicem. Koncem roku 1930 byla vytvořena ozvučená verze filmu s nahranou hudbou a film byl znovu uveden do kin.[2] V roce 2009 objevil muzikolog Viktor Velek v archivu Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha neúplný a neuspořádaný notový materiál k původní hudbě, která byla 80 let považována za ztracenou. Partituru nově zrekonstruoval dirigent a skladatel Jan Kučera, 28. září 2010 ji v obnovené premiéře provedl se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a následně natočil na DVD.

Svatý Václav
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Délka 104 minut
Žánr Drama / Historický / Dobrodružný / Válečný
Scénář a režie Jan Stanislav Kolár
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Zdeněk Štěpánek, Jindřich Edl, Theodor Pištěk, Bohumil Heš, Jan Stanislav Kolár, Josef Rovenský, Gustav Svojsík, Jan W. Speerger, Dagny Servaes, Vera Baranovskaja, Josef Loskot, Máňa Ženíšková, Jaroslav Marvan a další ...
Hudba Oskar Nedbal, Jaroslav Křička
Kamera Karel Kopřiva, Jan Stallich, Otto Heller, Václav Vích, Jindřich Brichta
Výroba a distribuce
Premiéra 4. duben 1930
Svatý Václav na ČSFD 
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PoznámkaEditovat

V historickém kontextu československé i české kinematografie šlo o první pokus natočit historický velkofilm na nějaké závažné společenské téma. Film měl ve své době velkou publicitu, mimo jiné také proto, že peníze na jeho výrobu byly získány výhradně z veřejné sbírky - šlo tedy fakticky o nekomerční záležitost, v té době velmi ojedinělou a poměrně unikátní. Na stavbu dřevěných staveb v exteriéru tehdy také zcela netypicky a ojediněle přispěl i československý stát, na 40 vagónů dřeva tehdy věnoval 1 milión československých korun. Tehdy šlo, mimo jiné, také o to, že v roce 1929 proběhly velké státní oslavy svatováclavského milénia, za účasti prezidenta republiky T.G. Masaryka, neboť datum 28. září 929 bylo tehdy považováno za datum úmrtí knížete Václava.

ObsazeníEditovat

Zdeněk Štěpánek svatý Václav
Jindřich Edl stařešina Čechů
Theodor Pištěk velekněz z pohanské doby
Bohumil Heš Svatopluk I.
Jan Stanislav Kolár Bořivoj I.
Josef Rovenský barbar, zajatec na Velehradě
Gustav Svojsík svatý Metoděj
Jan W. Speerger Boleslav I.
Dagny Servaes Drahomíra ze Stodor
Vera Baranovskaja svatá Ludmila
Máňa Ženíšková Radmila
Josef Loskot vladyka Skeř
Jiří Steimar Vratislav I.
Anita Janová Soběslava
Theodor Pištěk Košvan
Jindřich Lhoták kněz boleslavský
Emil Focht správce hradu Podiven
Josef Novák vladyka Hněvsa
Jan Marek Česta
Vladimír Majer Tyr
Václav Vydra Jindřich I.
Karel Schleichert vévoda Arnulf
Raymond Guérin Géro, synovec krále Jindřicha
Otto Zahrádka kníže Radslav Zlický
Vladimír Slavínský vladyka Vojemír
Jaroslav Vojta biskup z Řezna
Alois Charvát věštec
Jaro Hykman pacholík z Tetína
Emil Dlesk vrah Gomon
Přemysl Pražský vrah Tuna
Eduard Šimáček žebrák
Jaroslav Marvan slovanský kníže, manžel Přibyslavi
Věra Hlavatá dívka z Drahomířiny družiny
Růžena Gottliebová dívka z Drahomířiny družiny
Nája Reti Přibyslava, sestra svatého Václava
Ludmila Dostálová dívka z Drahomířiny družiny
F. X. Mlejnek člen Boleslavovy družiny

Výrobní štábEditovat

ReferenceEditovat

  1. Svatý Václav (St. Wenceslas) [online]. Nfa.cz [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  2. Jas. 21. 11. 1930, roč. 4, čís. 47, s. 12. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat