Otevřít hlavní menu

Přemysl Pražský (1893–1964)

český filmový režisér

Přemysl Pražský (24. července 1893 Nýřany[1]1. srpna 1964 Praha[2]) byl český herec, scenárista a filmový a rozhlasový režisér.

Přemysl Pražský
Narození 24. července 1893
Nýřany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. srpna 1964 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Aktivní roky od 1919
Významné filmy Batalion (1927)
Umělecké ceny
zasloužilý umělec

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině nýřanského obchodníka Františka Adolf Pražského a jeho manželky Marie, rozené Frischové.[1]

V roce 1910 ukončil studium a začal hrát v různých kočovných divadelních společnostech, od roku 1914 byl členem Švandova divadla. Od roku 1919 do roku 1931 se věnoval filmu jako režisér, scénárista i jako herec. Od roku 1931, po neúspěchu filmu Sedmá velmoc, do roku 1939 působil ve filmu jako herec epizodních rolí.[3]

V roce 1939 filmový svět opustil a stal se režisérem Československého (za okupace Českého) rozhlasu. V rozhlase, kde se zaměřil zejména na adaptace klasické literatury, zařadil se k nejvýraznějším režisérům. Do důchodu odešel v roce 1958, v práci rozhlasového režiséra pokračoval.[4]

Rodinný životEditovat

V roce 1942 se poprvé oženil s rozhlasovou hlasatelkou Marií Magdalenou Tomanovou.[4]

Jeho syn Přemysl Pražský (1948) je filmový producent.

Filmografie a práce v rozhlaseEditovat

V roce 1919 debutoval u filmu jako režisér filmu Dáma s malou nožkou, kde hrál vedle Anny Ondrákové jednu z hlavních rolí. Byl významným průkopníkem němého filmu, který se snažil o náročnější náměty, jako adaptace Tylovy hry Pražský flamendr nebo románu Josefa Haise Týneckého Batalion, podávajícího obraz tehdejšího pražského podsvětí na pozadí tragického příběhu lidumilného lékaře Františka Uhra (hrál ho Karel Hašler). Jediným Pražského zvukovým filmem bylo špionážní drama Sedmá velmoc (1933), ambiciózní projekt však u publika propadl.

Většina jím režírovaných filmů neměla komerční úspěch a kopie části z nich se nedochovaly; patří však k výrazným osobnostem počátků české kinematografie. Z pozdějších menších filmových rolí na sebe upozornil např. v roli vrchního v často reprízovaném filmu Kristian

Režijní filmografieEditovat

  • 1919 – Láska je utrpením
  • 1919 – Boby nesmí kouřit
  • 1919 – Dáma s malou nožkou
  • 1920 – Dvě matky
  • 1921 – Stíny
  • 1922 – Neznámá kráska
  • 1923 – Problematický gentleman
  • 1923 – Pepánek Nezdara
  • 1925 – Šest mušketýrů
  • 1926 – Prach a broky
  • 1926 – Modche a Rezi
  • 1926 – Pražský flamendr
  • 1927 – Batalion
  • 1928 – Podskalák
  • 1929 – Pražské švadlenky
  • 1930 – Vendelínův očistec a ráj
  • 1933 – Sedmá velmoc

Rozhlasová režie (výběr)Editovat

Přemysl Pražský vynikal především jako rozhlasový režisér adaptací klasických literární děl, např.:[4]

Veřejné oceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matrika narozených, Úherce 23, 1891-1893, snímek 121, Záznam o narození a křtu
  2. Krátce z domova/Zasloužilý umělec Přemysl Pražský zemřel. Rudé právo. 2. 8. 1964, s. 2. Dostupné online. 
  3. FIKEJZ, Miloš. Český film, Herci a herečky, II. díl: L-Ř. Praha: Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-334-3. Kapitola Přemysl Pražský, s. 494-495. 
  4. a b c Český rozhlas: Pražský Přemysl
  5. Řád práce orchestrům pražského a bratislavského rozhlasu. Rudé právo. 8, 5. 1957, s. 2. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Luboš Bartošek: Náš film. Mladá fronta, Praha 1985

Externí odkazyEditovat