Studánka (Hranice)
Studánka, do roku 1948 Thonbrunn,[3] (německy Thonbrunn) je vesnice a část města Hranice v okrese Cheb v Karlovarském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo 305 obyvatel.[4]
| Studánka | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Hranice |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′45″ s. š., 12°10′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 258 (2021)[1] |
| Katastrální území | Studánka u Aše (5,69 km²) |
| Nadmořská výška | 612–636 m n. m. |
| PSČ | 351 24 |
| Počet domů | 73 (2021)[2] |
  Studánka | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 158160 |
| Kód k. ú. | 758167 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatStudánka leží tři kilometry jižně od Hranic a deset kilometrů severozápadně od Aše, v nadmořské výšce 612–636 metrů.
Historie
editovatPrvně je Studánka v historických dokumentech zmiňována v roce 1392 jako majetek Neubergů z Podhradí. V roce 1413 jí Konrád z Neubergu prodává Zedtwitzům, konkrétně Jindřichovi. V 15. století byla Studánka patrně zcela zničena během války Zedtwitzů s městem Cheb, ale byla znovu obnovena v 16. století. Ve Studánce se nacházelo tvrziště, jehož poslední stopy byly zničeny v 80. letech 20. století při melioraci okolní půdy.
Před 1. světovou válkou žilo ve Studánce kolem 700 obyvatel. V letech 1938 až 1945 byla Studánka v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva z Československa klesl počet obyvatel o více než 50 %.
V roce 1760 byla založena škola, jež se v roce 1892 přestěhovala do nové budovy v horní části obce. V roce 1826 zde byla postavena přádelna, která se stala první přádelnou na Ašsku poháněnou parním strojem. Několikrát modernizovaná přádelna prosperovala do roku 1945. V 70. letech 20. století bylo pro zaměstnance továrny postaveno nové sídliště. Po druhé světové válce začal provoz pomalu odumírat, až byl v 90. letech minulého století zrušen. V minulém století bylo ve Studánce založeno koupaliště zvané Nový rybník, které plní svůj účel i v dnešní době, a je navštěvováno lidmi z celého Ašska.[zdroj?]
Obyvatelstvo
editovatPři sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 746 obyvatel, z nichž byli dva Čechoslováci, 701 obyvatel německé národnosti a 43 bylo cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 89 obyvatel, 657 k církvi evangelické.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 531 | 588 | 604 | 731 | 812 | 746 | 873 | 287 | 227 | 242 | 259 | 327 | 330 | 305 | 258 |
| Počet domů | 60 | 78 | 88 | 100 | 112 | 114 | 140 | 77 | 105 | 48 | 51 | 55 | 68 | 72 | 73 |
| Do počtu domů v roce 1961 jsou zahrnuty počty domů v Pastvinách | |||||||||||||||
Obecní správa
editovatPři sčítání lidu v letech 1850–1909 Studánka byla osadou obce Podhradí v okrese Aš. V letech 1910–1975 byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Aš, ale od roku 1960 v okrese Cheb. Od 1. ledna 1976 jsou částí města Hranice v okrese Cheb. V letech 1950–1975 k obci patřily Pastviny.[8]
Doprava
editovatStudánkou prochází silnice z Aše do Hranic, která se na území obce rozdvojuje. Jedna z těchto silnic vede přímo do města, druhá prochází vískou Pastviny. Obě silnice se poté znovu setkávají v Hranicích. Studánka má také vlastní železniční zastávku na trati Cheb-Aš-Hranice v Čechách (trať 148). V roce 2017 zde však jezdil jen jeden vlakový spoj denně, tvořený soupravou RegioNova.[9][10] V minulém století postavená nádražní budova, která byla v dezolátním stavu a již neplnila svou funkci, byla v roce 2012 zbořena a nahrazena betonovým přístřeškem. Železniční zastávka se nachází přímo u koupaliště.
Turistika
editovatVesnicí prochází modrá a červená turistická cesta.
Galerie
editovat-
Domy v údolí -
Bývalá škola -
Nyní již zbouraná nádražní budova
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 265.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Thonbrunn. Praha: [s.n.], 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 3. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 546, 415.
- ↑ http://www.zelpage.cz/razeni/17/vlaky/cd-17220
- ↑ http://jizdnirady.idnes.cz/vlaky/spojeni/
Literatura
editovat- Historicko-turistický průvodce č. 15, Český Les (2000)
- Obce Ašska v proměnách času, kolektiv autorů, Muzeum Aš (2008)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Studánka na Wikimedia Commons - Studánka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
