Podhradí (okres Cheb)

obec v okrese Cheb v Karlovarském kraji

Obec Podhradí (německy Neuberg[4] nebo také Neuberg bei Asch) se nachází v okrese Cheb, kraj Karlovarský. Žije zde 216[1] obyvatel.

Podhradí
Část obce Podhradí a ruiny hradu Neuberg
Část obce Podhradí a ruiny hradu Neuberg
Znak obce PodhradíVlajka obce Podhradí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obec
Obec s rozšířenou působností
(správní obvod)
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel216 (2024)[1]
Rozloha6,36 km²[2]
Katastrální územíPodhradí u Aše
Nadmořská výška562 m n. m.
PSČ352 01
Počet domů72 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodhradí 55
352 01 Aš 1
posta@oupodhradi.cz
StarostkaKamila Červenková
Oficiální web: www.oupodhradi.cz
Podhradí na mapě
Podhradí
Podhradí
Další údaje
Kód obce538817
Kód části obce69264
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat
 
Věž hradu Neuberg

Podhradí leží po levé straně Ašského potoka přibližně 5 kilometrů severně od Aše, v nadmořské výšce 562 metrů. Obec se rozkládá pod ostrohem, na němž stojí zbytky hradu Neuberg ze 13. století.

Podhradí bylo před druhou světovou válkou samostatnou obcí, poté tvořilo jednotnou obec spolu s vesnicemi Doubrava a Kopaniny. V roce 1975 bylo připojeno k Aši, a od roku 1990 je opět samostatnou obcí.

K Podhradí patří samota Marak, ve které stojí 12 domů. V minulosti patřily k Podhradí také usedlost se zámkem Smrčina a vesnice Elfhausen a Kamenná, z nichž Elfhausen již samostatně neexistuje a Kamenná dnes spadá pod obec Krásná.

Historie

editovat

První zmínka o obci pochází z roku 1288, kdy císař Rudolf Habsburský předává hrad Neuberg jako léno pánům z Plavna poté, co jeho majitel, Albrecht z Neubergu umírá. Plavenští léno obratem převádějí na Neubergy příbuzné se zemřelým Albrechtem. Za vlády Karla IV. byl hrad napaden a rozbořen. Později byl však opraven. V roce 1392 zdědil Podhradí Konrád ze Zedtwitz, jenž byl manželem Hedviky z Neubergu. Podhradí se stává centrem vlády Zedtwitzů na Ašsku. Ti postupně skupují většinu ašského území. V roce 1422 vyjímá císař Zikmund Lucemburský všechna Zedtwitzká území ze soudních pravomocí města Chebu. Vyjadřuje tím vděčnost za to, že se Zedtwitzové neúčastnili husitských válek.

V roce 1470–1490 Zedtwitzové staví v Podhradí kostel Dobrého pastýře, který je 16. století přestavěn.

V roce 1610, po velkém požárů přestává být Podhradí centrem Zedtwitzkého ašského panství. Rodina se v té době rozděluje na několik částí, které se přesouvají do nově vzniklých zámků v Kopaninách, Smrčině, Doubravě, Aši a dvou zámků v Podhradí. Tento stav zůstává víceméně ustáleným až do roku 1945.

V roce 1717 je v Podhradí postavena nová škola, jejíž budova již nestojí. V dnešní době v Podhradí škola není, kvůli nedostatku žáků. V roce 1902 je při požáru zničen Horní zámek včetně pivovaru, a již není nikdy obnoven. Spodní zámek je zničen o pár let později. Zbytky z obou zámků a hradu dlouhou dobu chátraly, od 21. století se obec snaží zachraňovat alespoň tyto ruiny.

V 18. a 19. století nabývá Podhradí na síle. V polovině 19. století zde žije skoro dva tisíce obyvatel, kteří se živí především v textilních továrnách, papírnách a v zemědělství. Druhá světová válka je však pro Podhradí osudná. Vysídlení německých obyvatel má za následek téměř vylidnění obce, a roli zde hraje také velmi špatná dosídlovací politika. Od roku 1947 do roku 2001 počet obyvatel stále jen klesal.

V roce 2009 se kvůli velmi tíživé finanční situaci mluvilo na podhradském obecním úřadě o možném spojení se sousední obcí Krásná.[5] K tomu nakonec nedošlo a situace se zlepšila. V roce 2011 obec dokonce požádala o zhotovení vlastního znaku a vlajky, které byly občany vybrány a jsou již v současné době v platnosti.

Obyvatelstvo

editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 009 obyvatel, z nichž byli dva Čechoslováci, 1 902 obyvatel německé národnosti a 105 cizozemců. K římskokatolické církvi se hlásilo 303 obyvatel, 1 701 k evangelické, pět bylo bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel Podhradí[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 461 1 392 1 466 1 618 1 737 2 009 1 360 454 321 257 180 138 166 175
Počet domů 179 172 191 187 205 192 207 313 87 72 49 63 66 70

Obecní správa

editovat

V letech 1850–1920 k obci patřily Doubrava a Kopaniny a v letech 1850–1947 také Kamenná.[8]

Památky

editovat
  • 22 metrů vysoká věž hradu Neuberg ze 13. století
  • Trosky Horního a Dolního zámku
  • Kostel Dobrého pastýře z let 1470–1490
  • Pomník obětem válek z let 1848–1849, 1859 a 1866 postavený v roce 1893
  • Památník obětem první světové války
  • Smírčí kříž u OÚ
  • Smírčí kříž u samoty Marak

Zaniklé stavby

editovat

Kultura

editovat

V Podhradí se každoročně koná Podhradské posvícení, slavnosti pořádané místními občany a německými rodáky. Podhradské posvícení se koná v okolí prostor hradu Neuberg.

Doprava

editovat

Obcí prochází silnice 216 z Aše, která dále pokračuje do Kopanin a Doubravy, kde končí na státní hranici s německým Saskem. Železniční zastávka Podhradí se nachází na trati č. 148 (Cheb-Hranice v Čechách), ale je umístěna poněkud "z ruky", ve vesnici Kamenná.

Turistika

editovat

Podhradím prochází cyklistické trasy 2059 a 2061, a také modře a zeleně značená turistická trasa. V blízkosti se nachází přehrada Bílý Halštrov, která je vyhledávaným místem během turistické sezóny.

V roce 2011 obec realizovala projekt Naučné stezky, které vede okolo zřícenin hradu, zámků a kostela a v deseti bodech seznamuje návštěvníka s historií i současností obce. Za tímto účelem bylo také revitalizováno okolí hradu, které probíhá již několik let.

Při návštěvě toho nádherného místa nesmíte vynechat i soukromou kavárnu na začátku vesnice. LP Vintage Coffee Bartákovi.

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  5. VŠETEČKA, Miroslav. Spojení s Krásnou může být řešení (interview se starostou Podhradí, Josefem Smolkou). Listy Ašska. Září 2009, roč. IX., čís. 33, s. 2. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Neuberg. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 233. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 11.  Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 105, 243, 221. 

Literatura

editovat
  • Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
  • Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MěÚ Aš, (2005)
  • Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
  • Ašsko a Chebsko, Jaroslav Vít (2007)

Externí odkazy

editovat