Neuberkové
Neubergové (počeštěně též Neuberkové, existují také varianty N(e)itberg, Ney(d)berg(k), Nyperch nebo Neipperg) byli šlechtický rod ve Fojtsku, Míšeňsku a Čechách.
| Neuberkové (Neubergové) | |
|---|---|
 | |
| Země |  České království |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jejich rodový erb je totožný s původně sousedními šlechtickými rody Hazlovských (Hozlauerů) a Raitenbachů, což by mohlo naznačovat vzájemnou rodovou spřízněnost.
Původ a rozšíření editovat
.JPG)
Své jméno odvozují od hradu Neubergu (počeštěně též Najperk), dnes zříceniny v české obci Podhradí u Aše. Neubergové, kteří se usadili v Schönbergu se pojmenovali tomto místě. Tento říšský ministeriální rod zde postavil hrad Neuberg s kulatou věží, ze kterého se dochovaly jen zbytky s válcovou věží.
Vlastnili území ve Fojtsku a Chebsku, tržní obce Selb a Aš (Ašsko). Vlastnili rovněž halštrovské panství, včetně tamního kruhového hradu.
Další linie vlastnila majetek v Brambachu. V pozdějším období se členové rodu objevily v několika sporech. Nejvýraznější byl spor Neubergů s příbuzným rodem Sparnecků v roce 1361.
V jiném sporu z roku 1380 byl Hans z Neuberka na straně mezi zastánce soudních exekutorů a míšeňského markraběte v guttenberském sporu, o něco později ve šlechtickém sporu proti císařskému městu Chebu. V Knize útrap vyniká zejména Friedrich z Neuberka, jehož výpovědi zaznamenané při mučení odhalily důležité souvislosti.
Rodová panství Neubergů přešla v roce 1390 na rodinu Cedviců (Zedtwitzů).
Neubergovský spor editovat
Konrád z Neuberka a další členové rodiny[1][2] se dostali do sporu se syny Rüdigera ze Sparnecku, a to i přesto, že obě rodiny byly spřízněny manželstvím. V roce 1361 Sparneckové dali Konrádovi z Neuberka do zástavy hrad Sparneck s rozsáhlým panstvím. Bratr Hans, který založil rodovou linii ze Steinu, kvůli zástavě vyvolal napětí v rodině. Konflikt s Neubergy vypukl kvůli soudní pravomoci v Münchbergu. Spor si vyžádal zraněné a zajatce na obou stranách a jeden z Konrádových stoupenců byl dokonce zabit. Rozhodčí soud v roce 1368 přiznal nároky Konrádovi z Neuberka. Zajatci na obou stranách byli propuštěni a Erhard ze Sparnecku odškodnil vdovu po zemřelém. Krátce nato však Konrád prodal císaři svůj majetek, který nebyl uvolněn, a ten jej v roce 1370 směnil s bratry Sparneckovými za jejich část Lubska (něm. Schönbacher Ländchen). Tento spor se stal inspirací pro divadelní inscenaci v roce 2007.
Literatura editovat
- Karl Alberti: Die Veste Neuberg und ihre einstigen Besitzer. Asch 1925.
- Eckard Lullies: Die Fehde der Guttenberg gegen die Vögte und die Adelsfehde gegen Eger. Kulmbach 1999. ISBN 3-925162-19-4. S. 80f.
- Adolf Gütter: Schicksal einer deutschen Grafschaft – Streiflichter aus der Geschichte des Ascher Ländchens. In: Kulturwarte – Nordostoberfränkische Monatsschrift für Kunst und Kultur, Heft 8/1967. Hof 1967. S. 142–152.
Externí odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Karl Alberti, S. 23.
- ↑ Alban von Dobeneck: Geschichte des ausgestorbenen Geschlechtes der von Sparneck, Teil 1, Archiv für Geschichte und Altertumskunde von Oberfranken, 22. Band, 3. Heft, S. 1–65, 1905 und Dobeneck Teil 2, AO 23. Band, 1. Heft, S. 1–56, 1906. ISBN 978-3-8370-8717-8. Neudruck: S. 23f.,32,50,60.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neuberg (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.