Wikipedie

Vracov

město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji
Tento článek je o moravském městě. O části města Plánice pojednává článek Vracov (Plánice).

Vracov (německy Wratzow, historicky také Pracov) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 8 km jihovýchodně od Kyjova. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel. Jedná se o vinařské město ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Kopec, Klínky, Vinohrady u Panny Marie, Hliníky u Křivolánu, Hory). Sousedními obcemi sídla jsou Vlkoš, Těmice, Strážnice, Skoronice, Ratíškovice, Rohatec, Ježov, Kelčany, Žeravice, Žádovice, Vacenovice, Bzenec a Petrov.

Vracov
Radnice
Radnice
Znak města VracovVlajka města Vracov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBzenec
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°58′31″ s. š., 17°12′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 539 (2023)[1]
Rozloha44,40 km²[2]
Katastrální územíVracov
Nadmořská výška183 m n. m.
PSČ696 42
Počet domů1 606 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Míru 202
696 42 Vracov
info@mestovracov.cz
StarostaBc. Petr Fridrich
Oficiální web: www.mestovracov.cz
Vracov
Vracov
Další údaje
Kód obce586765
Kód části obce185175
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název původní vesnice byl odvozen od osobního jména Vrac (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Vrati-, např. Vratislav, Vratimír apod.) a znamenalo "Vracův majetek".[4]

Historie editovat

 
Kostel sv. Vavřince

První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 nechala královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I., vybudovat kostel sv. Vavřince na nově vytyčeném náměstí. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství.

V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století – Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. 1. ledna 1967 byl Vracov povýšen na město.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel editovat

Roku 1656 měl Vracov 114 domů a 740 obyvatel, v roce 2011 zde žilo 4 484 obyvatel v 1 565 domech.[5][6][7]

Rok Domů Obyvatel
1620 134 870[6]
1656 114 740[6]
1670 119 770[6]
1790 302 1 499[6]
1834 404 2 014[6]
1860 524 2 574[6]
1900 690 3 594[6]
1910 ??? 3 923[8]
1921 767 3 826[8]
1930 968 4 001[8]
1960 ??? 4 335[8]
2011 1565 4 484[5]
2015 ??? 4 566[7]

Struktura populace editovat

Podle sčítání v roce 2011 žilo ve městě 2 163 mužů a 2 321 žen, tj. v procentech 48% ku 52%. Naprostá většina obyvatel se hlásila k české nebo moravské národnosti, případně národnost neuvedla; nejpočetnější národnostní menšinou byli Slováci v počtu 36 lidí. Asi čtvrtina populace, 1 067 lidí, se přihlásila k náboženské víře. Z toho většinu, 902 lidí, tvořili římští katolíci. Římskokatolická farnost je součástí kyjovského děkanátu. Ze 2 208 ekonomicky aktivních obyvatel jich 666 uvedlo, že dojíždí do zaměstnání do jiné obce.

Osobnosti editovat

Pamětihodnosti editovat

 
Křížová cesta
  • Kostel svatého Vavřince – raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla.
  • Křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista u kostela sv. Vavřince
  • Radnice postavená v letech 1948–1950 podle návrhu architekta Jiřího Jeřábka. Nad balkonem v prvním patře je barevné sgrafito „Svatební veselí“ od akademického malíře Rudolfa Gajdoše z roku 1950.
  • Stará ulice – nejstarší část města (1604)
  • Baráky – skupina domů ze 16.–17. století
  • Habánské vinné sklepy
  • Husův sbor, kostel Církve československé husitské v Okružní ulici
  • Několik kamenných křížů v různých částech obce

Kultura editovat

 
Základní škola

Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin.[10] V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka.[11] Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.

Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody „s věncem a káčerem“. Počtem krojovaných (660 v roce 2012) jde o největší hody v České republice.[12] V hodovém průvodu 17. října 2015 byl 566 účastníky ustanoven oficiální český rekord v počtu krojovaných v jedné obci.[13]

Občanská vybavenost editovat

 
Těžba ropy

Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů. Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou a je tak bez pravidelného programu. Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Mládežnický fotbal zde hraje FKM Morava, společné družstvo FC Vracov a TJ Sokol Vlkoš. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.

Okolí editovat

 
Rybník

Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.

Dopravní spojení editovat

Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. V roce 2017 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných.[14] Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.

Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 739, 740.
  5. ↑ a b Výsledky sčítáni lidu, domů a bytů 2011
  6. ↑ a b c d e f g h MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov: Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227. 
  7. ↑ a b Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Český statistický úřad, 2015-04-30 [cit. 2016-01-05]. S. 104. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69. S. 184. [dále jen Hurt]. 
  9. ↑ HANUSOVÁ, Petra. Jüdische Identitätskonzeptionen in Karl Tellers Roman Altneue Menschen. Brno, 2010 [cit. 2021-01-02]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Zdeněk Mareček. Dostupné online. (německy)
  10. ↑ Přehled zájmových spolků na stránkách města
  11. ↑ Soubor Marýnka na stránkách města
  12. ↑ RAISKUBOVÁ, Hana. Vracov přivítal rekordních 660 krojů. Mám stoleté boty, smála se stárka. iDNES.cz [online]. 2012-10-21. Dostupné online. 
  13. ↑ KOSÍK, Jiří. Vracov má zápis do České knihy rekordů. V hodovém průvodu šlo 566 krojovaných. Hodonínský deník.cz [online]. 2015-10-18 [cit. 2015-10-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Jízdní řád Českých drah 2016/2017

Literatura editovat

  • HURT, Rudolf; OREL, Jaroslav. Dějiny města Vracova. Redakce Vladimír Nekuda; ilustrace František Nikl. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1969. 257 s. 59-149-69. 
  • MAJER, Luděk, et al. Vracov 1945-1965. Ilustrace František Nikl. Vracov: Rada MNV Vracov, 1965. 35 s. Q-11*51227. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vracov&oldid=23848601“