Svinov (Ostrava)
Svinov (německy Schönbrunn)[2] je bývalé město, katastrální území, od 20. května 1957 městská čtvrť města Ostravy, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy. Rozkládá se na levém břehu řeky Odry, přičemž zástavba se nachází celá ve slezské části Ostravy, zatímco východní okraje katastru zasahují na Moravu, přičemž průběh zemské hranice je zde mimořádně komplikovaný. Asi nejsložitější úsek zemské hranice se zde nachází v okolí silnice I/11.[3]
| Svinov | |
|---|---|
 Před nádražím Ostrava-Svinov | |
_CoA_CZ.jpg)  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′58″ s. š., 18°11′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 257 (2021)[1] |
| Rozloha | 11,62 km² |
| Katastrální území | Svinov |
| Nadmořská výška | 215 m n. m. |
| PSČ | 721 00 |
| Počet domů | 1 025 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 10 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Bílovecká 69/48 721 00 Ostrava posta@svinov.ostrava.cz |
| Starosta | Ing. Radim Smetana (ČSSD) |
| Oficiální web: svinov | |
 | |
  Svinov | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554685 |
| Kód části obce | 414212 |
| Kód k. ú. | 715506 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První hospodářská stavení byla založena v údolí potoka Porubka, levostranném přítoku řeky Odry. Osada se s léty dále rozrůstala všemi směry. Vznikaly také samoty, z nichž jedna (Dubí) leží až u řeky Odry.
Slezská obec Svinov se poprvé objevuje v listině olomouckého biskupa Bruna z roku 1265, v níž je připomínána jako klášterní ves cisterciáckého kláštera ve Velehradě. Ve Svinově byla také vodní tvrz Svinov připomínaná v roce 1553.
V roce 1936 byl Svinov povýšen na město, od roku 1957 je jedním z městských obvodů Ostravy. Většinově německý Svinov byl roku 1938 připojen k nacistické Třetí říši v rámci župy Sudety. Město bylo během druhé světové války osvobozeno Rudou armádou dne 30. dubna 1945.
Železniční stanice s dnešním názvem Ostrava-Svinov, vybudovaná roku 1847 na důležité mezinárodní trati Vídeň–Krakov Severní dráhy Ferdinandovy, je také významným dopravním uzlem. Výstavba železniční tratě Svinov–Opava započala v roce 1855 a stavba Vítkovické závodní dráhy do Svinova v roce 1887. Na ní navázala v roce 1907 ještě tramvajová trať z Moravské Ostravy a následně místní dráha z Klimkovic (1911), která byla elektrizována v letech 1947–1948. Dnes je nádraží Ostrava-Svinov z hlediska osobní dopravy nejvýznamnější železniční stanicí na území města Ostravy.[zdroj?] Slouží mimo jiné sousednímu městskému obvodu Poruba.
Do Svinova se po dostavbě Severní dráhy Ferdinandovy začal stěhovat železniční personál, začali se vzmáhat místní živnostníci, zakládaly se průmyslové podniky.
Významnou událostí byla také těžba uhlí a stavba dálnice D1.
Těžba uhlí editovat
Ve Svinově byla ukončena těžba uhlí v r. 1991.
Symboly editovat
Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/90 ze 04.10.1994.
- Znak
Zeleno-zlatě kosmo dělený štít; nahoře zlatý obilný snop podložený kosmo položeným zlatým cepem, dole kosmo položené černé okřídlené železniční kolo.
- Prapor
Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, červený a zelený.
Obyvatelstvo editovat
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 809 | 1 010 | 1 362 | 2 397 | 3 275 | 3 867 | 5 368 | 4 722 | 5 088 | 3 904 | 3 572 | 3 379 | 4 536 | 4 301 | 4 257 |
Pamětihodnosti editovat
- Jasan u Bártova statku
- Ježovka - bronzová socha
- Kostel Krista Krále
- Levitace - ocelová socha v nadživotní velikosti
- Lípa u Pokorných
- Přírodní rezervace Polanský les, Přemyšov a Rezavka
- Ptačí pozorovatelna Rezavka
- Restaurace U Slunce – tradiční hostinec
- Svinovské mosty
- Vodní tvrz Svinov
- Výpravní budova železniční stanice – kulturní a technická památka
Známí rodáci editovat
- Karl Scheit – kytarista, loutnista a hudební pedagog
- Jan Foltys – mezinárodní šachový mistr
- Aleš Uhlíř – právník, publicista a fotograf
Galerie editovat
-
Železniční stanice Ostrava-Svinov – výpravní budova -
Železniční stanice Ostrava-Svinov – výpravní budova -
Kostel Krista krále -
Nádraží Ostrava - Svinov -
Jasan ztepilý u Bártova statku -
-
-
-
_(3).jpg)
_(4).jpg)
.JPG)
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 760.
- ↑ Zemská hranice Moravy a Slezska v okolí silnice I/11. www.bomosil.eu [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-15.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Ostrava-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Ostrava [online] [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svinov na Wikimedia Commons
