Benešov u Prahy (nádraží)
Benešov u Prahy je železniční stanice v západní části okresního města Benešov ve Středočeském kraji. Leží na trati Praha – České Budějovice a odbočné trati do Trhového Štěpánova. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss). Stanice je součástí čtvrtého tranzitního koridoru.
| Benešov u Prahy | |
|---|---|
 Výpravní budova benešovského nádraží | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Benešov |
| Ulice | Nádražní |
| Souřadnice | 49°46′48″ s. š., 14°40′58,8″ v. d. |
  Benešov u Prahy | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 551069 |
| Tratě | Praha – České Budějovice, Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov |
| Nadmořská výška | 365 m n. m. |
| V provozu od | 14. prosince 1871 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 |
| Dopravní koleje | 9 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (5) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava v prostoru před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |           |
| Kód památky | 11663/2-4349 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Železniční stanice byla uvedena do provozu s celým zbývajícím úsekem trati z Prahy do Veselí nad Lužnicí 14. prosince 1871 ve směru z Českých Budějovic a Lince po dokončení železničního mostu přes Sázavu v Čerčanech. Výstavbu trati prováděla soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa. Roku 1895 propojila pravidelná železniční doprava Benešov s Vlašimí, trať byla prodloužena dále do Trhového Štěpánova a Dolních Kralovic o sedm let později.
V letech 1896–1897 byla k její severní straně připojena druhá budova ve stejném architektonickém slohu. Spojnici mezi oběma stavbami tvoří novorenesanční vchod do tzv. Císařského salónku, vybudovaného jako luxusní čekárna pro osobní potřebu rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este pobývajícího na asi kilometr vzdáleném zámku Konopiště. Prostor je bohatě vyzdoben štukovými prvky a okrasnými kachlovými kamny. Stanice dostala také vlastní vodárnu a výtopnu. Proces budování druhé koleje prošel nádražím roku 1903, stavba si vyžádala demolici jižního stavědla. Na benešovském nádraží se zastavili státníci František Josef I. či německý císař Vilém II. Pruský.
V 70. letech 20. století prošla stanice rekonstrukcí, která souvisela též s elektrizací stanice. Roku 1997 byla výpravní budova prohlášena Národní kulturní památkou. Další přestavba nádraží proběhla při budování IV. železničního koridoru v letech 2007–2011.
Modernizace editovat
V letech 2007–2011 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici, při níž byla zvýšena průjezdová rychlost stanicí, vznikla dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody a výtahy, elektronickým informačním systémem pro cestující a budovy byly opraveny do původní podoby.
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- DVOŘÁKOVÁ, Eva. JIROUŠKOVÁ, Šárka. PEŠTA, Jan. FRIČ, Pavel. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 12-13.
