Veselí nad Lužnicí (nádraží)

železniční stanice

Veselí nad Lužnicí (německy Wesseli an der Lainsitz, Frohenbruck an der Lainsitz) je železniční stanice v severní části města Veselí nad LužnicíJihočeském kraji v okrese Tábor poblíž soutoku řek Lužnice a Nežárky. Stanice je elektrifikovaná (25 kV, 50 Hz AC), leží na tratích 220, 225 a 226. Ve městě se dále nachází železniční zastávka Veselí nad Lužnicí zastávka. Adresa budovy je Nádražní 152, Veselí nad Lužnicí II, 391 81.

Železniční stanice Veselí nad Lužnicí
Nádraží ve Veselí nad Lužnicí (novější výpravní budova)
Nádraží ve Veselí nad Lužnicí (novější výpravní budova)
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihočeský kraj
Město Veselí nad Lužnicí
Souřadnice
Veselí nad Lužnicí
Veselí nad Lužnicí
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 735522
Tratě 220, 225, 226
Nadmořská výška 415 m n. m.
V provozu od 1871
Zabezpečovací zařízení ESA 11
Dopravních kolejí 21
Nástupišť (hran) 4
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Autobusový terminál před staniční budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WCRestauracePoštaSchodištěVýtahy
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Železniční stanici vybudovala soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) na trase nově budovaného spojení Vídně s Prahou, první vlak tudy projel v září roku 1871. Dne 8. června 1874 byl stejnou společností uveden do provozu též úsek do Českých Budějovic. Vyrostla tu i výtopna, lokomotivní točna, drážní skladiště a další provozní stavby. Zpočátku neslo nádraží název dle Mezimostí nad Nežárkou (dnes součásti Veselí nad Lužnicí), které se díky železnici rozvíjelo rychleji než nedaleké historické město. Dne 3. listopadu 1887 zahájila společnost Českomoravská transverzální dráha provoz v úseku Veselí nad Lužnicí přes Horní Cerekev do Jihlavy a severně od budovy KFJB vystavěla také novou, prostornější budovu nádraží.

Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. 27. září 1975 byla do stanice ve směru z Českých Budějovic dovedena elektrická napájecí soustava.

PopisEditovat

Starší výpravní dvoupatrová budova s lomenou střechou a dvěma čelními štíty stavěná dle jednotného architektonického vzoru stanic KFJB se k osobní dopravě nadále nevyužívá. Novější nádražní stavba byla spolu s celým areálem v letech 2013-2016 rekonstruována a upravena dle parametrů na koridorové stanice: byla zvýšena průjezdová rychlost stanicí na 160 km/h, vznikla dvě zastřešená ostrovní nástupiště s podchody a výtahy a cestujícím tu slouží elektronický informační systém. Nádražní provoz je řízen dálkově díky traťovému zabezpečovacímu zařízení, elektronickému stavědlu ESA 11. Cestující mohou využít bezplatné, nicméně naprosto odpudivé veřejné toalety.

Externí odkazyEditovat