Otevřít hlavní menu

Sociální nerovnost se ve společnosti vyskytuje ve chvíli, kdy určité skupiny lidí nemají rovný sociální status.[1] Výraz sociální nerovnost se především používá v případě, kdy je daný stav delšího trvání a týká se větší skupiny lidí. V žádné společnosti neexistuje stoprocentní rovnost a při snaze o její dosažení dojde k výskytu sociálních nerovností v jiné podobě.[2]

Obsah

Příčiny sociálních nerovnostíEditovat

Mezi nejčastější příčiny sociální nerovnosti patří:

  • osobní dispozice (nejvyšší dosažené vzdělání, zdravotní stav jednotlivce),
  • společenské poměry (rodinné poměry či rasová diskriminace),
  • státní regulace (např. v totalitních režimech jsou zvýhodňováni členové vládnoucí strany a jejich rodinní příslušníci)[3]

V závislosti na příčinách se může sociální nerovnost zmenšit, vytratit nebo naopak může dojít ke vzniku nové nerovnosti.[4]

Teorie o sociální nerovnostiEditovat

Americký sociolog Gerhard Lenski v 60. letech 20. století přišel s tezí, že existují 3 hlavní faktory, které vytváří a prohlubují sociální nerovnosti ve společnosti:

  • vzdělání,
  • moc (schopnost prosadit si svou vůli a ovlivňovat druhé),
  • majetek (bohatství měřené velikostí příjmem jedince)[1].

Dle francouzského sociologa Alaina Touraina a amerického sociologa Daniela Bella měl přechod společnosti z moderní na postindustriální zadat vzniku nového a lepšího světa a i přesto, že předpokládali, že kompletně sociální nerovnosti vymýtit nelze, předpovídali jejich potlačení.[5] V příkrém rozporu s jejich očekáváními se v počátcích 80.let 20.století stal naprostý opak jejich předpokladů a proporce rozdělování společensky vyrobeného bohatství se výrazně změnil ve prospěch nejvyšších vrstev obyvatelstva ve všech ekonomicky vyspělých zemích.[5]

Třídní rozdíly jsou zásadním problémem nerovnosti v moderní společnosti.[6]

Britský sociolog Andrew Sayer definoval reakce na třídní nerovnosti, díky kterým dochází k jejich upevňování:

  • egalitářství (snaha zapadnout do davu, ale na druhou stranu být originální a lišit se od zbytku společnosti)
  • požadavek na uznání důstojnosti
  • třídní hrdost
  • konstrukce morálních hranic (třída považuje své jednání za vhodné nejen pro sebe, ale i pro zbytek společnost, který by měl jednat stejně)[7]

Nerovnost v globálním světěEditovat

Globální ekonomika je v současné době značně problematická. Nizozemsko-americká socioložka Saskia Sassen poukazuje na to, že juxtapozice obchodních a chudinských čtvrtí je vzájemně propojený jev. “Růstové sektory” nové ekonomiky (např. Marketing, vysoká technologie či finanční služby) mají daleko vyšší zisky jak tradiční ekonomické sektory. Platy nejbohatších obyvatel stále rostou a mzdy střední a nižší vrstvy neustále klesají. Saskie Sassen poukazuje na to, že v globálním světě dochází k “valorizaci” práce z popředí nové globální ekonomiky a “devalorizaci” práce, která se odehrává v pozadí. Na řadu stránek sociálního světa (od pracovního trhu až po bydlení) má velikost nepoměru v současném ekonomickém světě negativní dopad. Proces gentrifikace vytváří širokou nabídku nízkopříjmových pracovních pozic a také mizí řada tradičních zaměstnání v průmyslu.[8]

Genderové nerovnostiEditovat

Ženy jsou v pracovním procesu odstrkovány do ústraní. Hlavní mužskou představou o ženách je už po staletích myšlenka, že pro ženy je zaměstnání až druhořadé a prvotní je pro ženy touha mít děti. V 80.létech 20.století proběhla ve Velké Británii studie, dle které byly zkoumány názory komise vedoucí pohovory s uchazečkami o místo technického personálu ve zdravotních službách. Komise se uchazeček vždy ptala na to, jestli mají či v blízké budoucnosti plánují mít děti a dle odpovědi byly ženy následně z přijímacího procesu diskriminovány.[8] Od roku 2004 existuje v Evropské unii směrnice zakazující “diskriminaci na základě těhotenství či mateřství”.

Nerovnost mužů a žen zasahuje ve velkém množství do oblastí sociálního života, například do pracovních příležitostí, majetkového vlastnictví, příjmů a další.[9]

V této době postavení žen ve společnosti zásadně ovlivňuje postavení jejich otce nebo manžela. Hmotná situace žen není odvozena od jejich zaměstnání, nýbrž od zaměstnání mužského člena rodiny.[10]

Mimo jiné jsou i průměrné platy žen daleko horší jak mužů. V 25 zemích EU tvořil v roce 2004 genderový rozdíl v platech 15 %. (Eurostat 2007)[8]

Sociální nerovnosti ve vzděláníEditovat

Podle rozšířeného přesvědčení je úspěch ve studiu podmíněn genetickými predispozicemi. Naproti tomu významný francouzský sociolog Émile Durkheim tvrdil, že genetické předpoklady zastávají jen velmi malou roli ve vzdělávacím procesu jedince a o výsledném zařazení jedince rozhoduje jeho sociální prostředí.[11] V současné době je skutečné dědičné IQ jednotlivce velice těžko měřitelné, protože hned po narození jej začnou ovlivňovat kulturní a sociální aspekty.[11] I přes snazší přístup k informacím v moderní době prostředky jako MOOC, rozdíly ve vzdělání se také spíše prohlubují.[12]

V současné době došlo k vyrovnání počtu mužů a žen ve školách, na rozdíl od  minulosti, kdy ženám nebyl přístup na vysoké školy umožněn.[13]

Nerovnost příjmůEditovat

 
V USA produktivita roste rychleji než příjmy domácností, což indikuje rostoucí nerovnost.
 
V USA medián příjmů domácností zůstává pro různé rasy relativně stejně nerovný.

Různé výše příjmů udržují různé společenské úrovně. Průměrná mzda dobře nevypovídá o rozdílech. Giniho koeficient však charakterizuje takové rozdíly.

Regionální nerovnostEditovat

Nerovnost mezi regiony se ve státech OECD často zvyšuje.[14] Mezi takové nerovnosti patří i růst měst na úkor venkova.[15]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b EMMERT, František et al. Odmaturuj! ze společenských věd. Brno: Didaktis, 2008. 256 s. ISBN 978-80-7358-122-0. 
  2. KELLER, Jan. Úvod do socilogie. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. ISBN 978-80-8642-939-7. S. 27. 
  3. JANDOUREK, Jan. Slovník sociologických pojmů. Praha: Grada, 2012. 
  4. ŠANDEROVÁ, Jadwika; ŠMÍDOVÁ, Olga a kolektiv. Sociální konstrukce nerovnosti pod kvalitativní lupou. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7419-015-5. S. 31. 
  5. a b KELLER, Jan. Tři sociální světy. Praha: Slon, 2011. ISBN 978-80-7419-044-5. S. 14-15. 
  6. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Nakladatelství Argo, 1999. ISBN 978-80-7419-015-5. S. 285. 
  7. ŠANDEROVÁ, Jadwika; ŠMÍDOVÁ, Olga a kolektiv. Sociální konstrukce nerovnosti pod kvalitativní lupou. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009. ISBN 978-80-7419-015-5. S. 36. 
  8. a b c GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 2013. S. 224, 317, 318. 
  9. PARKIN, Franklin. Class Inequality and Political Order. London: McGibbon and Kee, 1971. S. 14-15. 
  10. GIDDENS, Anthony. Socilogie. Praha: Nakladatelství Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4. S. 273. 
  11. a b MONTOUSSÉ, Marc; RENONARD, Gilles. Přehled sociologie. Praha: Portál, 2005. S. 275-6. 
  12. http://phys.org/news/2015-12-massive-online-courses-wealthier-people.html - Study shows Massive Open Online Courses used mostly by wealthier people
  13. GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Nakladatelství Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4. S. 397. 
  14. https://socialnipolitika.eu/2017/01/oecd-regionalni-nerovnosti-se-v-mnoha-zemich-zvysuji/ - OECD: Regionální nerovnosti se v mnoha zemích zvyšují
  15. https://phys.org/news/2019-06-big-city-growth-escalates-urban-rural.html - Big city growth escalates the urban-rural divide

Související článkyEditovat