Feminita

souhrn určitých vlastností, které jsou zpravidla přisuzovány ženám

Feminita[p 1] (též ženskost nebo ženství) obecně označuje soubor vlastností, objektů a rolí společensky přisuzovaných ženám.[3] Koncept feminity, na rozdíl od biologické definice ženského pohlaví,[4] je primárně sociálně zkonstruovaný[p 2][7] a jeho znaky tím pádem mohou bez ohledu na pohlaví naplňovat jak ženy, tak muži či nebinární lidé.[8] Ženy, jež tyto znaky nenaplňují, mohou být předmětem stigmatizace, stejně tak jako muži, u nichž mohou být projevy feminity spojovány se slabostí, degradací jejich mužství nebo homosexualitou, přestože genderová identita nemá žádný přímý vliv na sexuální orientaci.[9][10] Protipólem feminity je maskulinita.

Samotný pojem feminita a jeho náplň nelze univerzálně definovat, protože jeho význam se měnil v závislosti na prostředí a historickém období a může se lišit i na úrovni jednotlivců.[p 3][12] V západní společnosti jsou za tradiční znaky feminity považovány vlastnosti jako citlivost, cudnost, empatie a pasivita, v případě vzhledu pak štíhlá postava, dlouhé vlasy a žádné nebo minimum tělesného ochlupení.[13][14] To ovšem neplatí univerzálně napříč kulturami; v různých částech světa například tělesné ochlupení není považováno za něco nefeminního.[15] Tyto feminní ideály krásy se setkávají s kritikou jako příliš restriktivní, nezdravé či dokonce rasistické (eurocentrické).[13] Zejména rozšíření anorexie a dalších poruch příjmu potravy na Západě bývá často dáváno do kontextu se štíhlostí, jakožto moderním ideálem ženské krásy.[16]

Feministická perspektivaEditovat

Po mnoho let byla feminita neoddělitelně spojena s ženským pohlavím. Průlomový odklon od té doby esencialistického vnímání genderu představila v roce 1949 francouzská feministka a spisovatelka Simone de Beauvoir, která ve své knize Druhé pohlaví napsala, že „ženou se člověk nerodí, ale stává“.[17] Tuto myšlenku, v rámci níž Beauvoir definovala rozdíl mezi pohlavím a genderem, později v roce 1959 převzal americko-kanadský sociolog Erving Goffman a v roce 1990 americká filozofka Judith Butler, která ve svém díle Gender Trouble uvádí, že gender není pevně spjatý s pohlavím, ale spíše představuje sociálně definovaný a proměnlivý set vlastností a rysů, které jsou v průběhu času prostřednictvím maskulinity a feminity přisuzovány buď mužům, nebo ženám.[18]

Na práci Simone de Beauvoir navazovaly i feministky druhé vlny, které věřily, že i přes vrozené rozdíly mezi muži a ženami z hlediska pohlaví, je koncept maskulinity a feminity v lidech konstruován prostřednictvím kultury, v rámci níž jsou ženám přisuzovány vlastnosti jako pasivita, něžnost a submisivita, zatímco mužům je přisuzována agresivita, vůdcovství a inteligence.[19] Dívky jsou pak podle nich od útlého věku prostřednictvím hraček, televize, médií a školy socializovány k tomu, aby se těmto feminním rysům a vlastnostem podřídily.[19][20] Americká feministka Betty Friedan ve své knize The Feminine Mystique z roku 1963 napsala, že příčiny společenského podmanění a útlaku žen leží ve vyobrazení feminity jako dětinské, slabé, pasivní a závislé na mužích a vyzvala k „drastické rekonstrukci kulturního vyobrazení ženství“.[21][22]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Akademický slovník cizích slov uvádí jak variantu feminita a feminní, tak femininita a femininní, lze tak užít obě podoby tohoto slova.[1][2]
  2. Přestože je feminita sociálně zkonstruovaná, někteří naznačují, že určité vlastnosti tradičně považované za feminní mohou být do určité míry ovlivněny pohlavími charakteristikami, což je předmětem debat.[5][6]
  3. Stejně tak boty na vysokém podpatku byly v 17. století ve Francii běžně nošeny muži jako projev maskuliny, dnes jsou spíše přisuzovány ženám a feminitě.[11]

ReferenceEditovat

  1. femininní [online]. Internetová jazyková příručka. Dostupné online. 
  2. feminní [online]. Internetová jazyková příručka. Dostupné online. 
  3. KIMMEL, M. Masculinities and Femininities. Příprava vydání Neil J. Smelser, Paul B. Baltes. Oxford: Pergamon Dostupné online. ISBN 978-0-08-043076-8. DOI 10.1016/B0-08-043076-7/03977-2. S. 9318–9321. (anglicky) 
  4. What do we mean by "sex" and "gender"? [online]. Světová zdravotnická organizace. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LIPPA, Richard A. Gender, Nature, and Nurture. 2. vyd. Londýn: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 9781135604257. S. 153–154, 218–225. (anglicky) 
  6. WHARTON, Amy S. The Sociology of Gender: An Introduction to Theory and Research. USA: John Wiley & Sons, 2005. Dostupné online. ISBN 978-1-40-514343-1. S. 29–31. (anglicky) 
  7. CONSTANCE L., Shehan. Gale Researcher Guide for: The Continuing Significance of Gender. USA: Gale, Cengage Learning, 2018. Dostupné online. ISBN 9781535861175. S. 1–5. (anglicky) 
  8. Femininities & Masculinities [online]. Gendered Innovation. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WINDSOR, Elroi J. Femininities. Příprava vydání James D. Wright. Oxford: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-08-097087-5. DOI 10.1016/B978-0-08-097086-8.35015-2. S. 893–897. (anglicky) 
  10. HILL, Darryl B. “Feminine” Heterosexual Men: Subverting Heteropatriarchal Sexual Scripts?. The Journal of Men’s Studies. 2007-03-01, roč. 14, čís. 2, s. 145–159. Dostupné online [cit. 2020-10-25]. ISSN 1060-8265. DOI 10.3149/jms.1402.145. (anglicky) 
  11. KREMER, William. Why did men stop wearing high heels? [online]. BBC, 2013-01-25. Dostupné online. (anglicky) 
  12. BURKE, Peter J.; STETS, Jan E. Identity Theory. UK: Oxford University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-19-538827-5. S. 63. (anglicky) 
  13. a b DAVIS, Kathy. Dubious Equalities and Embodied Differences: Cultural Studies on Cosmetic Surgery. Lanham: Rowman & Littlefield, 2003. Dostupné online. ISBN 0-7425-1421-8. S. 93. (anglicky) 
  14. KITE, Mary E. Encyclopedia of Women and Gender, Volume 1. Cambridge: Academic Press, 2001. Dostupné online. ISBN 0-12-227245-5. Kapitola Gender Stereotypes, s. 563. (anglicky) 
  15. MCLOUGHLIN, Linda. The Language of Magazines. Londýn: Routledge, 2000. Dostupné online. ISBN 0-415-21424-6. S. 96. (anglicky) 
  16. JEFFERSON, Deana L.; STAKE, Jayne E. Appearance Self-Attitudes of African American and European American Women: Media Comparisons and Internalization of Beauty Ideals123:. Psychology of Women Quarterly. 2009-12-01. Dostupné online [cit. 2020-10-25]. ISSN 1471-6402. DOI 10.1111/j.1471-6402.2009.01517.x. (anglicky) 
  17. PACHMANOVÁ, Martina. Genderové otázky [online]. Atlas Transformace. Dostupné online. 
  18. JANSOVÁ, Iveta. Gender [online]. Medkult, 2015-10-17. Dostupné online. 
  19. a b MILLETT, Kate. Sexual Politics [online]. New England Free Press, 1968. Dostupné online. (anglicky) 
  20. HOLLOWS, Joanne. Feminism, Femininity and Popular Culture. Manchester: Manchester University Press, 2000. Dostupné online. ISBN 0719043956. S. 10–12. (anglicky) 
  21. JAGGAR, Alison M. Gender/Body/Knowledge: Feminist Reconstructions of Being and Knowing. New Brunswick: Rutgers University Press, 1989. Dostupné online. ISBN 0813513790. S. 17. (anglicky) 
  22. GAMBLE, Sarah. The Routledge Companion to Feminism and Postfeminism. Londýn: Routledge, 2002. Dostupné online. ISBN 0415243106. S. 29. (anglicky)