Otevřít hlavní menu

Skalice u České Lípy

obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji
O přírodní památce pojednává článek Skalice u České Lípy (přírodní památka).

Skalice u České Lípy (německy Langenau) je obec v okrese Česká Lípa, v Ralské pahorkatině, na samé východní hranici CHKO České středohoří, v údolí potoka Šporka. Je obcí roztaženou podél silnic, délka obce je 4,5 km. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel. Nad obcí jsou dva dominantní kopce, Chotovický vrch a Skalický vrch.

Skalice u České Lípy
Skalice z jihu, škola, vpravo kostel
Skalice z jihu, škola, vpravo kostel
Znak obce Skalice u České LípyVlajka obce Skalice u České Lípy
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0511 562025
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Nový Bor
Historická země Čechy
Katastrální území Skalice u České Lípy
Katastrální výměra 11,54 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 516 (2019)[1]
Nadmořská výška 324 m n. m.
PSČ 471 17
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Skalice u České Lípy č. p. 377,
471 17 Skalice u České Lípy
Starosta Jiří Löffelmann
Oficiální web: www.skaliceuceskelipy.cz
Email: obecskalice@iol.cz
Skalice u České Lípy v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Skalice u České Lípy
Skalice u České Lípy
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Historie obceEditovat

Skalice byla původně založena jako česká ves, ale při kolonizaci ve 13. století byla ves pro německé přistěhovalce rozšířena o nové parcely „Langenau” (česky Dlouhá niva). První zmínka v rejstříku papežského desátku z roku 1352 uvádí jméno „Skalicz sive Langenaw”. Na přelomu 14. a 15. století byla rozdělena mezi panství Horní Libchavu a Sloup. V letech 1623 až 1918 hornolibchavská část patřila velkopřevoru řádu maltézských rytířů, druhá část náležela Pihelu. Posledním vlastníkem pihelské části byl od roku 1710 rod hrabat a knížat Kinských.[2]

V roce 1713 se v obci nacházelo 6 sklářských obchodů, jejichž počet stále narůstal. Jednou z nejvýznamnějších sklářských firem se stala exportní firma Andrease Janckeho, jehož syn Georg Anton Jancke (1697 - 1769) založil s dalšími společníky síť obchodních poboček ve Španělsku a Portugalsku a roku 1763 přestěhoval rodinný podnik do Nového Boru. V roce 1775 pak v Boru vznikla firma Hiecke, Rautenstrauch, Zinke a spol., která navázala na sklářskou kompanii Christiana Rautenstraucha z Polevska. Některé sklářské dílny se ve Skalici specializovaly na výrobu na skle malovaných obrázků. V dolní části obce, na místě bývalého hospodářského dvora, založil hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský v roce 1735 osadu Josefov (od r. 1923 česky nazývanou Svobodná Ves). Do roku 1848 měla každá obec svého rychtáře. V roce 1850 byla vytvořena obec Skalice, k níž patřil i Josefov.[3]

Sklárna Antonín Rückl a synovéEditovat

Sklářský rod Rücklů pocházel ze švýcarského kantonu St. Gallen a se sklářstvím byl spojen po několik století. Skelmistr Hans Rückl založil v roce 1846 sklářskou firmu nejprve v Cyranově Ostrově. Syn Anton (česky Antonín) Rückl postavil v roce 1840 sklárnu ve Včelničce u Kamenice nad Lipou (k níž přistavěl brusírnu), v roce 1893 ve Skalici (registrovaná roku 1895, čp. 416) a v roce 1903 v Nové Huti (Nižbor). V roce 1904 přijal své syny (Franze a Antona) jako společníky a firmu přejmenoval na „Anton Rückl & Söhne” (Antonín Rückl a synové, a. s.)[4][5] Ve 30. letech otevřel pobočku v Praze (Praha XV.) a do správní rady byli přijati Jan Rückl a Hynek Rückl.[6] V důsledku krize sklářského průmyslu a nedostatku zakázek musela být odstavena jedna pec.[7] V jejich hutích se vyrábělo duté sklo všeho druhu, české křišťálové sklo, sklo olovnaté, ryté i broušené, barevné i luxusní.[8] V roce 1946 byla sklárna znárodněna a od roku 1992 je opět v majetku původních vlastníků.[9][10]

Znak a prapor obceEditovat

Návrh znaku i praporu zpracoval Stanislav Kasík. V únoru 1999 návrhy projednalo Obecní zastupitelstvo, v květnu 1999 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 12. července 1999 jej obci předseda Poslanecké sněmovny udělil.[11]

ZajímavostiEditovat

Skalický vrch (484 m n. m.) – na úpatí vrchu jsou podzemní prostory tvořené cca 15 propojenými sály. V současné době se jedná o oblast, kde se vyskytují chránění netopýři a vrápenci. Dne 4. září 2012 lokalitu vyhlásil Krajský úřad Libereckého kraje přírodní památkou Skalice u České Lípy.[12]

Ve Svobodné Vsi (odloučená část Skalice) se nachází rozsáhlá lokalita s bledulí jarní. Z historických zajímavostí si lze připomenout kostel svaté Anny z roku 1720, sousoší svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 před farou – začátek rokoka.

V roce 2002 byla poblíž založena Jaroslavem Tatarkovičem nevelká obora pro chov jelení a daňčí zvěře. Oboru navštěvují školní výpravy z České Lípy i Nového Boru. Tato města také na její provoz přispívají.[13]

V obci a okolí existuje Naučná stezka po památkách obce Skalice u České Lípy, vytvořená obcí za finanční účasti z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V obci je 11 objektů zařazených do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a stezka vede kolem nich.

Společenské organizaceEditovat

Fotbalový A tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v I A. třídě Libereckého kraje na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky. [14]O rok později tuto soutěž dokázali vyhrát.

Fotbalový B tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v II. třídě okresu Česká Lípa na 6. místě čtrnáctičlenné tabulky.[15] O rok později skončili desátí.[16]

OsobnostiEditovat

  • Vinzenz Janke (1769–1838), sklářský výtvarník a malíř, se ve Skalici narodil
  • Georg Anton Janke (1697–1769), sklářský obchodník
  • Johann Georg Trauscke, sklářský obchodník a majitel povoznictví
  • Josef Bekel – malíř, portrétista, litograf, kreslíř a fotograf
  • Hynek Rückl – zakladatel sklárny barevného a lékařského skla
  • Josef Richter (1860 Zubrnice – 29. května 1931 Skalice u České Lípy), po vystudování vyššího gymnázia v Litoměřicích působil jako výpomocný učitel v Touchořinách (1877–1880), v Heřmanicích (1880–1882), po odmaturování jako učitel do roku 1885 v Olšině (Wolschen), v letech 1885–1889 v Židlově (Schiedel), 1889–1900 v Holičkách (Hultischken)[17] a v letech 1900–1921 jako nadučitel na Slunečné. V roce 1921 převzal vedení školy ve Skalici, kde vyučoval až do penze. Věnoval se oblastní historii, založil a vedl obecní kroniku, za což byl jmenován čestným občanem obce Skalice, kde byl také pochován. Aktivně spolupracoval se spolkem Nordböhmischer Exkursions-Club.[18]

Partnerské obceEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 244. [dále jen Kasík]. ISSN 1211-9172. 
  3. Skalice u České Lípy. www.luzicke-hory.cz [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online. 
  4. Chemické listy pro vědu a průmysl, Ceskoslovenské akademie věd, 1920, svazek 14, s. 211
  5. Industriál Libereckého kraje: technické stavby a průmyslová architektura : průvodce. Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Liberecký kraj (Česko). ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, s. 28
  6. Československá republika, Praha, 1927, s. 376
  7. František Fousek: Hospodářská politika, Band 4, s. 782
  8. Eduard Škoda: Pražský chodec vypráví..., Academia, 2001, s. 262
  9. Eva Ranšová, Obecní dům (Prague, Czech Republic), Sklářské muzeum v Novém Boru: Sklo 1880-1930: Nový Bor a okolí, s. 89
  10. Ekonom, Ausgaben 1-13, Economia, 1998, s. 49: Provoz nové hutě ve Skalici u České Lípy zahájila společnost Antonín Rückl a synové, sklárna Včelnička. Huť se zaměří na ruční výrobu dekorativního i užitkového foukaného skla. Bude produkovat barevné i křišťálové sklo zdobené různými technikami, převážně malováním. Nová kapacita odlehčí mateřské sklárně Včelnička. Využita bude i částečně zainvestovaná nemovitost původní rodinné sklárny ve Skalici.
  11. Kasík, str. 245
  12. Jiří Langer. Kraj má novou přírodní památku pro netopýry. i-noviny.cz [online]. 2012-10-29 [cit. 2012-10-30]. Dostupné online. 
  13. Michael Polák. Vášeň i vítězný ryk. Jeleni v oboře ve Skalici už troubí. Českolipský deník [online]. 2013-09-17 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  14. Radek Valenta. Krajské fotbaly. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 20. června, s. 21. ISSN 1214-8462. 
  15. Radek Valenta. II.třída OP. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 15. ISSN 1214-8462. 
  16. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  17. Zaniklé Ralsko - obce [online]. Dostupné online. 
  18. Reichenberger Zeitung, 3.6.1931, s. 3

LiteraturaEditovat

  • Brožura bez tiráže Naučná stezka Po památkách obce Skalice u České Lípy s jejich podrobným popisem

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat