Jeroným Grohmann

český zlatník a stříbrník (1803-1859)

Jeroným Grohmann, také Hieronym Grohmann (12. října 1803 Skalice u České Lípy1. prosince 1859 Praha) byl český zlatník, stříbrník a klenotník, majitel továrny na zlaté a stříbrné zboží.

Jeroným Grohmann
Narození12. září 1803
Skalice u České Lípy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí1. prosince 1859 (ve věku 56 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolánízlatník a stříbrník
ChoťAloisie Grohmannová
DětiKarel Grohmann, Jindřich Grohmann
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Pocházel z německé severočeské rodiny, roku 1821 se v Praze vyučil zlatníkem a stříbrníkem a oženil se s Aloisií, dcerou svého mistra Kašpara Kerlického. Prosadil se velkovýrobou stříbrného zboží. Od roku měl privilegium dvorského dodavatele nádobí a klenotů, který mohl prodávat bez omezení cechů po celé Rakouské říši. Bydlel na nároží Panské ulice č. 2 a Příkopů. Živnosti se zřekl roku 1847, ale pak jeho závod až do roku 1862 vedla žena Aloisie se syny.

DíloEditovat

Dochovaly se asi dvě desítky prací, jednak církevní zakázky pro Břevnovský klášter (opatská berla, kalich), pro různé české kostely, ze světské produkce nádobí jako poháry, číše nebo mísy, dále stolní náčiní (příbory), trofeje pražského spolku střelců a šperky. Patřil k dobrodincům pražských muzejních sbírek, daroval své práce nebo sběratelské předměty.[1]

ZnačkyEditovat

Jeho práce bývají značeny raženou puncovní značkou s monogramem HG v oválném nebo zaobleném štítku, rakouskou kontrolní značkou s písmenem B pražského puncovního úřadu a od roku 1846 také dvojhlavým říšským orlem.[2] V pouzdrech nádob z jeho závodu bývá vlepena papírová viněta se jménem a adresou nebo je vyražena zlatotiskem na víku pouzdra. Jméno sloužilo jako název firmy i po smrti zakladatele, kdy vystavovala na dvou světových výstavách a na rakouských průmyslových výstavách.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Archaeologické sbírky v museum království Českého v Praze. Praha 1869, s.75
  2. Dana Stehlíková, Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. Praha 2003, s. 156

LiteraturaEditovat

  • STEHLÍKOVÁ, Dana: Encyklopedie českého zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví. LIBRI Praha 2003, s. 408, obr., ISBN 80-85983-90-7

Externí odkazyEditovat