Ostrov (Zbraslavice)

část obce Zbraslavice v okrese Kutná Hora

Ostrov (německy Wostrow) je malá vesnice, část obce Zbraslaviceokrese Kutná Hora. Nachází se asi 4,5 km na jih od Zbraslavic. Je zde evidováno 43 adres.[2] Trvale zde žije 48 obyvatel.[3] Osadou protéká Ostrovský potok, který je pravostranným přítokem řeky Sázavy.

Ostrov
Areál zámku
Areál zámku
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Zbraslavice
Okres Kutná Hora
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 40 (2011)[1]
Katastrální území Ostrov u Bohdanče (3,6 km²)
PSČ 285 25
Počet domů 41 (2011)[1]
Ostrov
Ostrov
Další údaje
Kód části obce 115738
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrov leží v katastrálním území Ostrov u Bohdanče o rozloze 3,6 km2.

Historie obceEditovat

Původ názvu obce není jasný. Na rozdíl od řady dalších vesnic obdobného jména Ostrov nikdy nebyl obklopen vodou. Jedna teorie vychází z toho, že osada byla prokazatelně založena na teritoriu Lichtenburgů, kteří pocházeli z Ronovců. V jejich erbu byla ostrv (primitivní žebřík z kmene stromu). Ostrov patří patří mezi nejstarší obce, pravděpodobně byl založen již ve 12. století, ale první průkazný písemný dokument pochází až z roku 1257 (listina velmože Smila z Lichtenburka zmiňuje zdejšího rytíře Petra de Ostirhoe). Vzhledem k vyšší nadmořské výšce byli ostrovští zemané zpočátku spíše strážci a ochránci obchodních stezek. Rozvoj zemědělství zde nastal až v období klimatické změny tzv. „teplého středověku“. V období husitství čtyři zdejší zemané (Václav, řečený Vaněk, Božetěch, Vilém a Perknéř) připojili své pečetě ke stížnému listu proti upálení mistra Jana Husa. Podle Perknéře získal Ostrov na celé tři století přízvisko Ostrov Perknéřův .

V období na přelomu 16. a 17. století byli zdejší majitelé Ostrova (Jan Diviš Břeský z Ploskovic, Ondřej Horňátecký) spíše na straně protestantů, jak dokládají dokumenty o konfiskaci jejich majetku po bitvě na Bílé hoře. Ostrov poté přešel do majetku katolické šlechty věrné Ferdinandu II. K obnově rozvoje obce došlo až na konci 17. století. Ostrovský statek však ztratil samostatnost a stal se součástí velkých panství: nejvýznamnější období byla vláda hrabat Thunů a Věžníků. Za Thunů se zdejším správcem stal Romedius Václav Cyrany, potomek uherské šlechty z jižního Slovenska. Po něm získal Ostrov nové přízvisko Ostrov Cyranův, který se neoficiálně používal až do 20. století.

V 18. století zažíval Ostrov období prosperity, o které se zasloužil především kutnohorský měšťan Zikmund Moravec, který od Marie Terezie získal šlechtický titul a přídomek „von Wostrow“. Právě v době jeho vlády (1758–1784) nabyl zámek svou barokní podobu. V roce 1760 nechal u vjezdu do zámku postavit sochu sv. Jana Nepomuckého. Moravcův zeť Tobias Grätzel zde založil první sklářskou huť. V polovině 19. století se Ostrov stal součástí rozsáhlého velkostatku se sídlem v Zruči nad Sázavou. V roce 1885 koupil Ostrov jako součást zručského velkostatku významný český technik a železniční podnikatel Jan Schebek (1823–1889). V majetku této rodiny zůstal až do konce první světové války, kdy nastalo další dlouhé období úpadku. Z části majetku Schebků později vznikl tzv. zbytkový statek, který existoval do konce druhé světové války. Po druhé světové válce proběhla nová parcelace, malorolníci však často pozemky vraceli a obec opouštěli. Největší úbytek obyvatelstva nastal po odchodu 17 rodin do vysídleného pohraničí. Poté zde byl založen státní statek, v roce 1972 byl nahrazen JZD. Zámek i statek však nadále chátraly. Zásadní změnu přinesl až nový majitel celého areálu a rozsáhlá rekonstrukce v letech 2005–2008.

Sklářské hutě v Ostrově: první huť zde založil Tobias Grätzel, fungovala od roku 1779 do roku 1801. Obnovena byla 1812 Johannem Schiefnerem, po jeho smrti (1817) se huti příliš nedařilo a vystřídalo se v ní několik majitelů. V roce 1846 byla pronajata Janovi a Anně Rücklovým, kteří její kapacitu zvětšili na 10 pánví. V době největší prosperity huť zaměstnávala až 50 osob, a její zboží se prodávalo do mnoha zemí. Roku 1857 Rückl huť odkoupil. Rücklové pocházeli pravděpodobně ze Švýcarska, z okolí St. Gallenu. Nejdůležitějším a nejznámějším z rodu Rücklů se stal syn Antonín, narozený 1840 v Ostrově. Podnikatelské podmínky v Ostrově se však stále zhoršovaly, takže nakonec Antonín Rückl sklárnu přenesl do obce Včelnička u Kamenice nad Lipou. Tím sklářská huť v Ostrově definitivně zanikla. Jiná větev Rücklů je z nedalekých Tasic (kde se nachází známá Huť Jakub), této linii později patřila také brusírna Karlov ve Světlé nad Sázavou a několik skláren na severu Cech.[4]

Pamětihodnosti a zajímavostiEditovat

  • Kompletně zrekonstruovaný zámek Ostrov, nyní sídlo firmy, veřejnosti není běžně dostupný. Zámek je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek.[5]
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1760: je rovněž památkově chráněna, ale v rejstříku ÚSKP nemá samostatnou položku, zapsána jako součást areálu zámku.[5] Tvůrcem sochy je Josef Karel Eberl. Jeho nejznámějšími díly jsou kazatelna do kostela sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře (1752, s Janem Donátem) a tabernákulum z roku 1763 do kostela Na Náměti. Socha v Ostrově zpodobňuje Jana Nepomuckého tradičně jako kněze s pěti hvězdami kolem hlavy. Na přední straně podstavce je letopočet 1760, na zadní straně podstavce jméno tvůrce Joseph Carolus Eberl. U nohou sochy je erb Zikmunda Moravce z Ostrova, na soklu je na třech stranách zobrazena staroboleslavská Panna Marie, patronka horníků sv. Barbora a svatý Jan Paduánský,
  • Pomník skláře Antonína Rückla (1840–1930). Narodil se v domku u čp. 17 otci Janu Rücklovi a matce Anně, rozené Králové, dceři poklasného z Ostrova. Antonín Rückl je považován za jednoho z otců českého sklářství.
  • Franclova lípa na jižním okraji obce: na stromě lze dosud nalézt staré označení „Strom chráněný státem“, v současné databázi památných stromů (AOPK) však lípa není uvedena.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Počet obyvatel dle sčítání lidu, domů a bytů podle databáze ČSÚ 2001
  4. Informační tabule v obci
  5. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-30]. Identifikátor záznamu 40271/2-1136 : Zámek Ostrov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat