Zbraslavice

obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji

Zbraslavice jsou obec v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Nejvyšším bodem je kopec Poupil, který se vypíná do výšky 541 metrů. Zbraslavice leží na Českomoravské vrchovině.

Zbraslavice
Zámek Zbraslavice
Zámek Zbraslavice
Znak obce Zbraslavice
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKutná Hora
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 406 (2024)[1]
Rozloha38,11 km²[2]
Nadmořská výška502 m n. m.
PSČ284 01, 285 21, 285 22
Počet domů623 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.9
Počet ZSJ14
Kontakt
Adresa obecního úřaduZbraslavice 7
285 21 Zbraslavice
podatelna@obeczbraslavice.cz
StarostaOndřej Havlovic
Oficiální web: www.obeczbraslavice.cz
Zbraslavice
Zbraslavice
Další údaje
Kód obce534617
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257, tehdy ves vlastnil Rudolf ze Zbraslavic, purkrabí Hradu pražského[4]. Název obce vznikl podle filologů v období kolonizace země jako ves lidí Zbraslavových[5]. Není jisté, který ze dvou Zbraslavů, králových dvořanů, to byl: první zemřel roku 1207 a druhý před 1241. V lidové tradici šlo o potulného rytíře Zbraslava, který si zde založil srub.[6]. Roku 1654 se Zbraslavice nazývají městečkem. Kromě většinové obce katolické zde žila početná židovská komunita s vlastní synagogou, německou školou a hřbitovem. První hřbitov – situovaný nad Kudláčkovým mlýnem – zanikl roku 1787, druhý byl založen u Hetlína nad Spáleným mlýnem.[7]

Ve městě Zbraslavice (přísl. Chotěměřice též Pančava, Kateřínky, 1392 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel, synagoga, četnická stanice, autodílna, výroba cementového zboží, 2 cihelny, elektrotechnický závod, hospodářské družstvo, 2 lihovary, 2 mlýny, továrna odstředivek na mléko, výroba perníků, 3 pily, sklad piva, velkostatek,
  • Služby (výběr): 3 lékaři, zvěrolékař, 2 autodopravy, cukrář, drogerie, 2 hodináři, 7 hostinců, 2 hotely, kapelník, knihař, knihkupec, lékárna, papírnictví, Spořitelna města Kutné Hory, Občanská záložna, Okresní hospodářská záložna, spořitelní a záložní spolek, stavební družstvo, stavitel, tesařský mistr, zednický mistr.

Ve vsi Hodkov (přísl. Krasoňovice, Lipina, 571 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Zbraslavic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Hodkově, 5 hostinců, kovář, 2 krejčí, lihovar, 3 mlýny, 4 rolníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Hodkov, trafika, velkostatek.

Roku 1950 byla k obci Zbraslavice připojena obec Útěšenovice.[10]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 3 478 3 223 3 049 2 894 2 762 2 796 2 591 1 892 1 876 1 815 1 619 1 497 1 398 1 377 1 379
Počet domů 435 440 442 443 436 461 512 522 476 448 427 519 570 603 623

Obecní správa

editovat

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický i soudní okres Kutná Hora[13]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kutná Hora
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Kutná Hora
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Kutná Hora[14]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Kutná Hora[15]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kutná Hora[16]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[17]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Části obce

editovat

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí procházejí silnice II/126 Kutná Hora - Zbraslavice - Zruč nad Sázavou - Vlašim a silnice II/335 Sázava - Uhlířské Janovice - Zbraslavice - silnice č.339.
  • Železnice – Obcí vede železniční trať 235 Kutná Hora - Zruč nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1905. Na území obce leží železniční stanice Zbraslavice a železniční zastávky Hodkov a Hodkov zastávka.
  • Letectví – Na území obce je veřejné vnitrostátní Letiště Zbraslavice, díky své výhodné poloze a zázemí vhodné pro závody, slety, soustředění.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obcí měly stanici autobusové linky do Čáslavi, Kutné Hory, Ledče nad Sázavou, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
  • Železniční doprava – Tratí 235 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zbraslavicích.
  • Zámek Zbraslavice – původně tvrz, přestavěná roku 1534 v renesančním slohu na zámek s arkádovou chodbou, přestavěn po požáru z roku 1809
  • Kostel svatého Vavřince – významná románská stavba ze 12. století, byla přestavěna po roce 1300 (gotické jsou figurální konzoly a znaky pánů ze Zbraslavic) a v letech 1861 a 1888; věž pozdně gotická, zvýšená roki 1767; v okně závěru novodobá vitrail se svatým Vavřincem, podle návrhu Richarda Wiesnera
  • Židovský hřbitov
  • Budova Děkanství - raně barokní socha svatého Václava
  • Kašna
  • Socha Panny Marie Immaculaty na náměstí – rokoková z roku 1767
  • Socha svatého Jana Nepomuckého – pravděpodobně 1723
  • Škola

Osobnosti

editovat

Rekreační a sportovní středisko U Starého rybníka

editovat

Od roku 1936 patří ke Zbraslavicím i areál Rekreačního a sportovního střediska U Starého rybníka. Původně areál pro předchůdce odborů pošty, později mezinárodní pionýrský tábor Petra Bezruče či ozdravovna. Od roku 1996 působí jako stabilní provozovatel společnost Sicco. V posledních letech prošel celý areál kompletní rekonstrukcí a modernizací.

Další fotografie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Fontes rerum bohemicarum IV. 382
  5. Antonín PROFOUS a další:Místní jména v Čechách, Praha 1955, svazek IV., s. 751, dostupné online[1]
  6. Historie [online]. Obec Zbraslavice [cit. 2010-08-14]. Dostupné online. 
  7. Zavadil, s. 306
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1912-1913. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 316. (česky a německy)
  10. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  14. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  15. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  16. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  17. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 

Literatura

editovat
  • POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech . Díl 4. T–Ž. Academia Praha 1982, s. 352-353
  • ZAVADIL, Antonín Josef: Kutnohorsko slovem i obrazem. Díl 2 Místopis okresního hejtmanství. Část 1. Soudní okres kutnohorský. Kutná Hora, reprint Martin Bartoš - Kuttna, 2000, s. 305-306; dostupné online[2]

Externí odkazy

editovat