Seznam tornád v Česku
seznam na projektech Wikimedia
Toto je neúplný seznam tornád, která se objevila a byla zaznamenána na území Česka.
Starší období
editovat1119
editovat Podrobnější informace naleznete v článku Tornádo v Praze 1119.
- 30. července – Tornádo o síle F3–F4 v Praze: „Dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřil náhle od jižní strany na knížecí palác na Hradě a Vyšehrade. Vyvrátil od základů starou a tedy velmi pěknou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je. Tato vichřice byla tak silná, že kdekoliv zuřila, v této zemi svou prudkostí vyvrátila lesy, štěpy a vůbec vše co jí stálo v cestě“. Kosmova Kronika česká, 1.P, 1119
1582
editovat- 24. května – Tornádo o síle F3 v jihočeských Kestřanech.[1]
1585
editovat- 6. července – Tornádo o síle F3 vpodvečer prošlo jihočeskými obcemi Neznašov, Temelín a Sedlec.[1]
- 14. srpna – Tornádo o síle F3 bylo zaznamenáno v obci Koclířov východně od Svitav.[1]
1586
editovat- 1. května – V Benátkách a Litomyšli byl zaznamenán ničivý povětrnostní úkaz, pravděpodobné tornádo o síle F2–F3.[1]
1592
editovat1607
editovat- 27. července – Pravděpodobné tornádo o síle F2 v obcích Ročov, Peruc a Donín jihovýchodně od severočeských Loun.[1]
1701
editovat1753
editovat- 9. července – Před polednem bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 ve východočeské Dobrušce.[1]
1785
editovat1795
editovat- 31. července – Kolem třetí hodiny odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 ve východočeských obcích Stolín, Olešnice, Zábrodí, Červený Kostelec, Horní Radechová a Žďárky.[1]
19. století
editovat1811
editovat- 2. června – Kolem šesté hodiny podvečerní prošlo tornádo o síle F2 severočeskou oblastí Třebenice, Lovosice, Žalhostice, Litoměřice, Žitenice.[1]
1822
editovat- 26. července – Tornádo o síle F2 prošlo přes Roseč, Políkno, Horní Žďár, Dolní Žďár, Malíkov nad Nežárkou a Horní Pěnu na Jindřichohradecku, zaznamenána byla i 2 úmrtí a 1 zranění.[1]
1824
editovat- 27. července – Mezi jednou a druhou hodinou odpolední prošlo tornádo o síle F2 přes obce Nová Ves, Krásná Studánka, Fojtka na Liberecku.[1]
1827
editovat1831
editovat1843
editovat- 25. května – Předpolednem zasáhlo tornádo o síle F2 oblast východně od Domažlic, od Nýrska severním směrem přes Pocinovice, Loučim, Poběžovice, Úboč, Kanice a Staňkov až po Kladruby, zaznamenáno bylo několik zranění a více než 2 úmrtí.[1]
1846
editovat- 6. července – Tornádo o síle F2 bylo kolem sedmé hodiny večerní zaznamenáno v Praze.[1]
1847
editovat- 20. května – Kolem třetí hodiny odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2 u obcí Sady, Vésky a Kunovice na Uherskohradišťsku.[1]
- 26. srpna – Po páté hodině odpolední zasáhlo tornádo o síle F2 východočeské obce Kunvald, Kunačice a Bubnov.[1]
1867
editovat- 19. července – Po jedenácté hodině dopolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 ve východočeských Černíkovicích.[1]
1868
editovat- 30. dubna – Kolem šesté hodiny vpodvečer bylo zaznamenáno tornádo o síle F2–F3 v Olešnici v Orlických horách.[1]
1869
editovat1870
editovat- 13. října – Tornádo popsal při svém pobytu v klášterním bytě na Starém Brně přírodovědec Gregor Johann Mendel. Jednalo se o první doložené tornádo na jižní Moravě, o měsíc později Mendel přednesl svoje poznatky na zasedání Přírodovědeckého spolku. Podle něj tornádo vzniklo krátce před svým vstupem do města a brzy po jeho opuštění zase zaniklo, vzdušný vír postupoval od západu k východu, jeho dráha byla dlouhá 7,5 kilometru o přibližné šířce od 100 po 220 metrů.[2][3] Vyskytlo se kolem jedné hodiny odpolední a mělo sílu F2.[1]
1873
editovat1876
editovat- 7. září – Před polednem prošlo tornádo o síle F2 východočeskou oblastí Smidary, Myštěves, Podlesí, Šaplava, Bašnice, Chvalina a Svatogothardská Lhota.[1]
1885
editovat- 12. června – Tornádo o síle F2 bylo odpoledne zaznamenáno v severočeských Litoměřicích.[1]
1886
editovat- 7. dubna – Pravděpodobné tornádo o síle F2 před čtvrtou hodinou odpolední zasáhlo severočeský Křimov.[1]
- 29. dubna – Tornádo o síle F2 zaznamenaly jihočeské Slavonice, Maříž a Krásné Pole.[1]
1891
editovat- 1. července – Mezi pátou a šestou hodinou odpolední bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 v obcích Lomnice nad Popelkou a Dřevěnice severovýchodně od Jičína.[1]
1893
editovat- 7. srpna – Tornádo o síle F2 bylo zaznamenáno kolem jedné hodiny odpolední v severočeské Slunečné a Svobodné Vsi na Českolipsku.[1]
- 24. srpna – Kolem jedenácté hodiny dopoledne zasáhlo tornádo o síle F2 východočeské obce Prosečné a Klášterská Lhota.[1]
1897
editovat- 3. září – Kolem deváté hodiny večerní bylo tornádo o síle F2 zaznamenáno v severočeských obcích Bohušovice nad Ohří a Počaply.[1]
1899
editovat- 1. září – Před polednem zasáhlo tornádo o síle F2 Malšovice, dnešní část Hradce Králové, zaznamenány byly více než 2 zraněné osoby.[1]
- 2. září – Mezi třetí a čtvrtou hodinou odpolední prošlo tornádo o síle F2 středočeskými obcemi Barochov, Babice, Nespeky, Pyšely, Městečko a Poříčí nad Sázavou, bylo zaznamenáno několik zraněných.[1]
20. století
editovat1900
editovat- 1. října – Kolem druhé hodiny odpolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 v severočeských obcích Rašovice, Stružnice, Nové Zákupy a Noviny pod Ralskem na Českolipsku.[1]
1904
editovat- 23. dubna – Kolem třetí hodiny odpolední prošlo tornádo o síle F2–F3 severočeskými obcemi Ostré, Lukov a Dubičná a zanechalo 25 zraněných osob.[1]
1910
editovat- 11. května – Po sedmé hodině večerní zasáhlo tornádo o síle F3 obce Merklín, Klatovy a Bečov nad Teplou na Karlovarsku.[1][4]
- 11. května – Téhož dne bylo zaznamenáno i pravděpodobné tornádo o síle F2 v západočeské Aši.[1]
1915
editovat- 17. července – Před pátou hodinou odpolední bylo zaznamenáno tornádo o síle F2 v severočeských obcích Chuchelna a Řeky na Semilsku.[5]
1916
editovat- 5. července – V půl jedné odpoledne bylo zaznamenáno tornádo o síle F3 v obcích Velká Losenice a Malá Losenice na Vysočině.[5]
- 5. července – Téhož dne prošlo tornádo o síle F2 také v severomoravské Břidličné.[5]
- 5. července – V půl třetí odpoledne bylo také zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 ve středomoravské Velké Střelné (dnešní vojenský újezd Libavá).[5]
1922
editovat- 16. srpna – Po půl osmé večer bylo zaznamenáno pravděpodobné tornádo o síle F2–F3 ve východočeské Dobrušce.[5]
1923
editovat- 9. května – Kolem páté hodiny odpolední zaznamenaly tornádo o síle F2–F3 západočeská Krásná a Aš.[5]
1925
editovat- 11. srpna – Před jedenácnou hodinou v noci bylo zaznamenáno tornádo o síle F3 v severočeských Jabloneckých Pasekách a Proseči nad Nisou.[5]
1981
editovat- Meteorologové potvrdili tornádo v Rájci-Jestřebí v okrese Blansko.[2][3]
1993
editovat- 16. července – Tornádo o síle F2 ve Spáleném Poříčí. Škody: Několik set metrů dlouhý pás zničeného lesního porostu,[6] škody na domech, komplikace v dopravě vzniklé zatarasením komunikací ve městě.[7]
1997
editovat- 27. června – Tornádo o síle F2 v okrese Rokycany. Škody: Zničené sady, lesní porosty, škody na rodinných domcích, strhané ploty a zdi, zničení několika stodol.[8]
1998
editovat- 21. července – Tornádo o síle F2 v okrese Karlovy Vary. Škody: Značné poškození lesního porostu, vytvořeny rozsáhlé polomy, poškození střech několika domků a stodol.[9]
21. století
editovat2000
editovat- 12. června – Tornádo o síle F2 v Málkově, okres Chomutov. Škody: Četné poškození porostů podél silnic, škody na lesním porostu, škody na zemědělských plochách, zdemolovaná sportovní hala, zničení střech na zemědělském statku, poškozeno několik domků.[10]
- 2. července – Tornádo o síle F2 v okrese Pelhřimov. Škody: Poničený lesní porost.[11]
2001
editovat- 31. května – Tornáda o síle F3 a F2 v okrese Benešov a okres Havlíčkův Brod. Tornádo bylo způsobeno výskytem supercelární bouře Vyskytlo se i několik sekundárních savých vírů. Škody: Zcela zničeno několik lesů — stromy byly vykrouceny, či vylomeny nad kořenem a odhazovány, zničeno několik stodol a hospodářských stavení, poničeno několik obytných domů.[12]
- 20. července – Několik tornád o síle F2 na Moravě. Možný výskyt supercely. Škody: Značně poničené lesní porosty, škody na zemědělských staveních, poničená úroda, škody na obytných domcích, poničena zahrádkářská kolonie.[13]
2002
editovat2004
editovat Podrobnější informace naleznete v článku Tornádo v Litovli.
- 9. června – Velmi silné tornádo o síle F3 (252 až 332 km/h) v Litovli. Jasná ukázka síly tornáda v zabydlené oblasti. Škody: Poničeno či zcela zbořeno mnoho budov ve městě, místy zcela zničené veřejné osvětlení a značení. Lampy byly unášeny tornádem i několik metrů, poničené silnice a chodníky. Poškozeno několik parků a mnoho dalších vzrostlých stromů vykrouceno a odhozeno. Poškození či převrácení automobilů, kontejnerů, telefonních budek. Les za městem v pásu několik desítek metrů širokém a stovky metrů dlouhém zcela zničen. Nejsilnější tornádo za posledních 20 let.[14]
- Tornádo poškodilo les u obce Vojkovice.[4]
2005
editovat- 29. července – Tornádo o síle F2 v Krušných horách. Škody: zničené střechy budov zemědělského družstva, zničené střechy a zdi u několika obytných budov, poničeno několik aut.[15][4]
2007
editovat- 18. ledna – Možné tornádo v obci Třebeň, okres Cheb o síle F2.[16]
- 28. února – Tornádo v obci Heřmanice u Jaroměře, okres Náchod o síle F1.[17]
- 11. července – Tornádo o síle F1 v lesním prostoru v okolí města Trutnov vyvrátilo několik stromů.[18]
- 19. července – Tornádo o síle F1 v obci Zbytiny, okres Prachatice strhalo několik střech.[19]
- 28. září – Tornádo o síle F1 v obci Deštná u Jindřichova Hradce poničilo střechy a způsobilo lesní polomy.[20]
2008
editovat- 25. června – Supercelární tornádo o síle EF2 (v úvaze byl i stupeň EF3) na Chrudimsku. Pravděpodobný výskyt sekundárních savých vírů – lokální a ostře vymezené vážné škody na lesním porostu, značně vzdálené od místa působení mateřského tornáda. Škody: rozsáhlé polomy v lesích, místy byly staré smrkové lesy zcela zničené. Mnohaleté stromy byly zlomeny v půli a odhozeny, některé stromy odkorněny a „oškubány“. Poničení mnoha budov, zejména stržení střech. Nejsilnější a nejničivější tornádo od „Litovelského“ tornáda. Škody jsou dodnes[kdy?] viditelné na lesním polomu z letiště Podhořany – směr Krkanka (Železné hory).[zdroj?]
2009
editovat2010
editovat- 21. června – Prostějov (Kralice), škody: Poničení pole s řepkou, žádné větší škody nevznikly. Síla tornáda byla EF1.[zdroj?]
2011
editovat- 26. května 2011 – Lbín, Žalany a Rtyně na Teplicku, škody: odnesená střecha zemědělského statku, poškozené střechy, desítky polámaných stromů, poškozené dětské hřiště.[21]
- 21. června – Pardubice (Staré Čívice), škody: Poničení budov a průmyslových objektů. Síla tornáda dosáhla F2.[22]
2013
editovat- 18. června – Krnov, konkrétně městské části Kostelec a Ježník. Tornádo prošlo po dráze 5 km během 3 minut, poškodilo cca 40 domů, poškodilo auta, vyvrátilo stromy a způsobilo lehká zranění u 10 osob.[23]
- 27. května – Chotětov, kde se objevila pouze tromba, která netrvala ani 3 minuty.
2016
editovat- 24. května – Červená Hora, tornádo zničilo střechu zemědělské usedlosti, kompletně srovnalo se zemí zděnou stodolu, poničilo střechy teletníku a kravína a zlikvidovalo stromořadí podél silnice do sousedního Žernova. Obec odřízlo od elektrické energie.[24]
2018
editovat- 23. září – Horšov. Dle výrazných škod na statku v Horšově a popadaných stromů v úzkém pásu dlouhém 3 km byla stanovena intenzita tornáda na EF1.[25]
- 23. září – Chrášťany (okres Rakovník). Tornádo zprvu zasáhlo Kněževes a Chrášťany, kde poškodilo střechy domů a vyvracelo stromy. Poté tornádo způsobilo extrémní polomy v nedalekém lese a ohnulo 2 stožáry vysokého napětí. Tornádo mělo intenzitu EF1.[26]
2021
editovat- 24. června – Tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku o síle EF4.[27][28] Silně bylo poničeno 7 obcí, 6 mrtvých, 200-300 zraněných.[29][30]
- 24. června – Podle rozsahu škod ve Stebně a Blatnu byly projevy bouře na Podbořansku několik dní považovány za výsledek tornáda o síle EF2,[31][32] ale meteorologové následně stanovili za příčinu downburst, silný sestupný proud studeného vzduchu.[33]
2022
editovat- 6. května – Na přeháňce, která postupovala od Hradce Králové směrem na Pardubice, se vyskytlo slabé tornádo s odhadovanou intenzitou F0.[34]
- 13. června – Ve městě Lanžhot na Břeclavsku bylo zaznamenáno tornádo o síle IF1+. Vyvrátilo několik stromů a poškodilo přibližně 30 domů.[35]
- 29. června – Potvrzen výskyt slabého tornáda síly IF1 (dle nové International Fujita scale připravované Evropskou laboratoří silných bouří ESSL) u obce Sviny.[36]
- 10. září – Slabé tornádo poškodilo v obci Hrabětice na Novojičínsku několik střech, vyvrátilo několik stromů a poškodilo místní kapličku.[37]
- 15. září – Zlín zasáhlo ve čtvrtek odpoledne slabé tornádo, intenzity IF1.[38] Potvrdili to odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Hasiči v souvislosti s průtrží mračen a silným větrem ve čtvrtek ve Zlíně vyjížděli pouze k poškozenému billboardu v místní části Malenovice.[39]
2023
editovat- 31. března – Český hydrometeorologický ústav spolu se skupinou Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) potvrdili výskyt slabého tornáda pravděpodobně síly F0 až F1+ mezi obcemi Kunštát a Letovice, kontakt se zemí byl zaznamenány u obcí Nýrov a Lhota.[40][41]
- 29. dubna – Český hydrometeorologický ústav začal prošetřovat škody způsobené možným tornádem F1 u obcí Lubná a Polička na Svitavsku.[42][43]
- 29. dubna – Terénní průzkum organizace Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) potvrdil výskyt slabého tornáda u obce Nejepín na Havlíčkobrodsku.[44]
- 10. června – Obec Lubná u Poličky na Svitavsku byla kolem 12:30 zasažena tornádem o odhadované intenzitě F0 až F1.[45]
- 30. července – Jižně od Chlumce nad Cidlinou bylo potvrzeno slabé tornádo o intenzitě F0 až F1.[46]
- 6. srpna – Na Nymbursku se objevily tromba a tornádo do síly F1 a způsobily velmi malé škody.[zdroj?]
- 6. srpna – Na Ústecku se objevilo tornádo o síle F0 v podhorské oblasti, což není obvyklé, a neudělalo vůbec žádné škody.[zdroj?]
- 7. srpna – Ve Fryštáku na Zlínsku se objevilo slabé tornádo do síly F1, škody byly minimální.[zdroj?]
- 9. srpna – Na Rychnovsku se odpoledne objevilo slabé tornádo o síle F1, škody byly vyčísleny na 10 milionů korun.[zdroj?]
2024
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al BRÁZDIL, Rudolf; CHROMÁ, Kateřina; PÚČIK, Tomáš. The Climatology of Significant Tornadoes in the Czech Republic. Atmosphere. 2020-06-29, roč. 11, čís. 7, s. 689 (14). Dostupné online [cit. 2022-04-20]. ISSN 2073-4433. DOI 10.3390/atmos11070689. (anglicky)
- ↑ a b KRUTIL, Robin. „Zlomyslný povětroň“ vyděsil už Mendela. MF DNES, Brno a jižní Morava. 2021-06-30, s. 13.
- ↑ a b KRUTIL, Robin. Otec genetiky Mendel zaznamenal děsivé víry nad Brnem už před 150 lety. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2021-07-01 [cit. 2021-07-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KOPECKÁ, Jana. OBRAZEM: Tornáda se nevyhýbají ani Karlovarsku. Ničivé bylo to v roce 2005. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-06-25 [cit. 2021-07-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Brázdil, Chromá, Púčik (2020). S. 15.
- ↑ Jan Sulan, Václav Dvořák: Tornádo ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku dne 16.7.1993. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Na Plzeňsku řádilo tornádo!. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2007-08-23 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online. ISSN 1210-5139.
- ↑ Jan Sulan, Martin Setvák, Petr Novák: Silná konvektivní bouře v Čechách v noci 27. – 28.6. 1997. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Martin Setvák: Tornádo (?) v polesí Teplá 21. – 22. července 1998. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Martin Setvák: 11. června 2000: Tornádo u obce Málkov, okres Chomutov. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Martin Setvák: Krasíkovice, okres Pelhřimov, 2. července 2000: downburst s microbursty či tornádo?. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Martin Setvák: 31. květen 2001 – střední Čechy, Benešovsko, Posázaví. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Martin Setvák a Milan Šálek: Tornáda na Moravě dne 20. 7. 2001. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Milan Šálek: 9. června 2004: Tornádo v Litovli. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Jan Sulan: 29. 07. 2005 "noční" tornádo v Krušných horách. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Jan Sulan: 18./19. ledna 2007: pravděpodobné noční tornádo v obci Třebeň (okr. Cheb). www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29.
- ↑ Tornáda | Heřmanice u Jaroměře. www.tornada.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Tornáda | Trutnov. www.tornada.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Tornáda | Zbytiny. www.tornada.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Tornáda | Deštná u Jindřichova Hradce. www.tornada.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ MÁLEK, Petr. FOTO: Nejen Stebno. Vzdušný vír před lety zasáhl tři obce na Teplicku. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2021-07-28 [cit. 2021-08-08]. Dostupné online.
- ↑ NOVÝ, Petr; Novinky. Česko v úterý zasáhlo několik tornád. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-06-22 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ GABZDYL, Josef. Krnovem se prohnalo tornádo, potvrdili meteorologové. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2013-06-19 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ PROUZA, Vladislav. Červenou Horu na Náchodsku zasáhlo tornádo. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-05-24 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Horšov. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Lišany. www.tornada-cz.cz [online]. [cit. 2019-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Hodonínskem prošlo tornádo [online]. Borgis, 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online.
- ↑ kar. Tornáda jsou v Česku výjimečná, to čtvrteční bylo asi nejsilnější v moderních dějinách. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online.
- ↑ V Česku udeřilo jedno z nejničivějších tornád historie. E15 [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ PEŘESTÁ, Karolína; ZLÁMAL, Ondřej; ČTK. Tornádo na jihu Moravy má šestou oběť. V brněnské nemocnici zemřelo dítě. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-27 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Tornádo poničilo také obec Stebno u Kryr na severu Čech. Škody jsou v řádech desítek milionů korun. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ PERGLER, Tomáš. Slabší tornádo zřejmě ničilo domy i na Lounsku, škody v desítkách milionů. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2021-06-25 [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ VITÁSKOVÁ, Jana; NAVRÁTILOVÁ, Barbora. Domy ve čtvrtek ničila bouře i na severozápadě Čech. Nešlo o tornádo, ale jev zvaný downburst. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-28 [cit. 2021-06-28]. Dostupné online.
- ↑ https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/video-nad-pardubickem-se-dnes-objevila-tromba-ci-slabe-tornado-20220517.html
- ↑ Seznam Zprávy; ČTK. Meteorolog: Břeclavskem se na 99 procent prohnalo tornádo. Seznam Zprávy [online]. 2022-06-14 [cit. 2022-06-15]. Dostupné online.
- ↑ https://www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2022/TZ_2022-07-04_tornado_IF1_Sviny.pdf
- ↑ Smršť v Hraběticích způsobilo tornádo, potvrdili odborníci. Poničilo domy i kapličku. cnn.iprima.cz [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online.
- ↑ [1]
- ↑ https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zlin-ve-ctvrtek-zasahlo-male-tornado-potvrdili-meteorologove-40408924
- ↑ https://twitter.com/CHMUCHMI/status/1642189304465170435
- ↑ https://www.novinky.cz/clanek/domaci-u-letovic-to-bylo-tornado-jsou-presvedceni-lovci-bourek-a-publikuji-dalsi-zabery-40427555
- ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta; STANISLAV, Ďoubal. U Poličky se zřejmě přehnalo tornádo. Máme zničené střechy, hlásí lidé z Lubné. Deník.cz [online]. 2023-04-30 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
- ↑ ČTK; ZLINSKÁ, Zuzana. Meteorologové prověřují hlášení o tornádech, na Svitavsku řádila supercela. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2023-04-30 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online.
- ↑ Tornádo se o víkendu vyskytlo i v Nejepíně, potvrdil ČHMÚ. Urazilo zhruba kilometr. ČT24 [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
- ↑ U Poličky zachytili tornádo. Letos už podruhé. Twitter [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Tornádo u Chlumce nad Cidlinou. Novinky.cz [online]. 2023-07-31 [cit. 2023-07-31]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ve Valtířově na Ústecku se vyskytlo slabé tornádo. V neděli projdou celou republikou bouřky. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Tornáda v ČR na Tornáda.cz
- BRÁZDIL, Rudolf; CHROMÁ, Kateřina; PÚČIK, Tomáš. The Climatology of Significant Tornadoes in the Czech Republic. Atmosphere. 2020-06-29, roč. 11, čís. 7, s. 689. Dostupné online. ISSN 2073-4433. DOI 10.3390/atmos11070689. (anglicky)
- KARLÍK, Tomáš (kar). Ročně zasáhne Česko až pět tornád. Poprvé bylo zaznamenáno už před 900 lety. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-07-30. Dostupné online.
- PIVOVAR, Jáchym; ČTK. ‚Satan v podobě víru.‘ Přehled tornád, která zasáhla v minulosti Česko. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-06-25. Dostupné online.