Otevřít hlavní menu

Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků

seznam

Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé poděbradské sochy, plastiky, symboly, kenotafy, křížky a pamětní desky (PD), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy.

SeznamEditovat

Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.

DochovanéEditovat

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis
Busta Antonína Dvořáka   Lázeňský park
(50°8′41″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
Bronzová busta Antonína Dvořáka od akademického sochaře Jana Pichla.
Busta Bedřicha Smetany   Lázeňský park
(50°8′38″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
1937 Busta Bedřicha Smetany od sochaře Josefa Wagnera.
Busta Franze Kafky   Jiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′2″ v. d.)
2010 Busta od akademického sochaře Jana Pichla je umístěna na domu, kde žila matka Franze Kafky Julie Kafková (roz. Löwy). Franz Kafka v domě často pobýval.
Busta Ludvíka Kuby   Busta na hrobu Ludvíka Kuby na poděbradském hřbitově.
Busta S. K. Neumanna   Na Skupici
(50°8′21″ s. š., 15°7′58″ v. d.)
Busta na domě v ulici Na Skupici, kde Stanislav Kostka Neumann pobýval.
Čtyři roční období Lázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
Keramická figurální kašna od sochaře Zdeňka Lindovského.
Fontána   Lázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
Fontána tvořící součást vodního prvku. Parčík za Hotelem Libenský.
Fontána   Lázeňský park
(50°8′55″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Fontána zhotovená vedle budovy tzv. Pentagonu.
Křížek (Kluk)   Na Hrázce
(50°7′55″ s. š., 15°6′46″ v. d.)
Křížek (Polabec)   Jabloňová
(50°8′38″ s. š., 15°6′12″ v. d.)
1941
Křížek (Přední Lhota)   Průběžná
(50°8′8″ s. š., 15°5′34″ v. d.)
1885
Křížek (Velké Zboží)   Poděbradská
(50°9′39″ s. š., 15°6′ v. d.)
1882
Křížek (Žižkov)   Roh ulic Kunštátské a Hraniční
(50°9′16″ s. š., 15°7′57″ v. d.)
1885 Litinový křížek na kamenném podstavci z roku 1885. Na hranici církevních pozemků jej nechal poděbradský děkan Leopold Kotrbelec.
Mariánský sloup   Jiřího náměstí
(50°8′34″ s. š., 15°7′3″ v. d.)
1765 Připomínka morové epidemie, která město postihla roku 1714. Pravděpodobně dílo místního sochaře Josefa Bergmana. Kulurní památka.
Misionářský kříž (Jiráskova ulice)   Jiráskova
(50°8′37″ s. š., 15°7′27″ v. d.)
1859 Železný kříž z roku 1886 nahradil původní dřevěný kříž od roku 1859 připomínající misií redemptoristů.
Misionářský kříž (Zámostí)   Pražská
(50°8′26″ s. š., 15°6′55″ v. d.)
Plechový kříž je památkou na působení jezuitské misie z roku 1775, vedené Antonínem Koniášem.
Památník 100. výročí založení čs. republiky   Školní
(50°8′47″ s. š., 15°7′0″ v. d.)
2018 Dílo sochaře Davida Exnera. Památník byl odhalen 24. října 2018.
Památník čs. letcům V Boru
(50°6′38″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
Připomíná letce, který zahynuli v prosinci 1945 při leteckém neštěstí. Dne 14. prosince 1945 se ve sněhové vánici zřítil letoun Siebel Si-204D. Osm osob na palubě zahynulo.[1]
Památník Ludvíka Kuby   Kubovy sady
(50°8′25″ s. š., 15°7′26″ v. d.)
2013 Památník Ludvíka Kuby od sochařky Zuzany Čížkové.
Památník obětem fašistické zločinnosti   Zámecké nádvoří
(50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
22. srpna 1948[2] Památník od akademického sochaře Karla Lidického.
Památník obětem války v Kluku   Roh ulic Kolínská a Sokolečská
(50°7′49″ s. š., 15°6′41″ v. d.)
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Polabci   Jabloňová
(50°8′36″ s. š., 15°6′10″ v. d.)
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Přední Lhotě   Průběžná
(50°8′8″ s. š., 15°5′36″ v. d.)
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války. Roku 2018 byla na památník vrácena busta T. G. Masaryka.
Památník obětem války ve Velkém Zboží   Poděbradská
(50°9′38″ s. š., 15°6′3″ v. d.)
Památník věnovaný obětem první světové války.
Památník Ondřeje Chebďovského   Na Zámostí
(50°8′23″ s. š., 15°6′48″ v. d.)
Památník připomíná osudy exulanta Ondřeje Chebďovského.
Památník poděbradským Židům   Husova
(50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
10. září 2011[3] Deska připomíná 216 obětí holocaustu z řad poděbradských Židů, které ve své knize Židé v Poděbradech a okolí identifikovala Blanka Rozkošná. Grafickou podobu zpracovala Radka Folprechtová.[4] Odhalení se účastnili předseda pražské židovské obce František Bányai a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.[5]
PD básnířky Oleny Telihy   Poděbrady, nám. T.G.Masaryka 437/1
(50°8′43″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
2003 Pamětní deska připomínající ukrajinskou básnířku Olenu Telihu. Nachází se u zadního vchodu dnešního Hotelu Libenský.[6]
PD československým legionářům   Poděbrady, Školní 556
(50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)
1998 Umístěna v budově ZŠ T. G. Masaryka.[7]
PD československým legionářům   Druhé zámecké nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
1. srpna 1937
2018
Pamětní deska vznikla přičiněním Nezávislé jednoty legionářů v roce 1937. Umístěna byla na druhém zámeckém nádvoří. Později byla desítky let uložena v depozitáři Polabského muzea. Obnovená deska byla odhalena dne 25. října 2018.[8]
PD Františka Turinského   Jiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Pamětní deska Františka Turinského. Autorem je sochař Bohuslav Schnirch.
PD gen. Františka Bláhy   Riegrovo nám. 4/27
(50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
2015 Pamětní deska velitele Obrany národa gen. Františka Bláhy.[9]
PD Jana Hellicha   Palackého 68
(50°8′31″ s. š., 15°7′22″ v. d.)
Pamětní deska připomíná lékarníka a zakladatele poděbradského muzea Jana Hellicha.
PD Jana Husa   Jiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Pamětní deska na fasádě městské knihovny připomíná Jana Husa.
PD Josefa Mašína a Zdeny Mašínové   Zámecké nádvoří
(50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
28. června 2003 Připomíná nacisty popraveného Josefa Mašína a jeho komunisty umučenou manželku Zdenu Mašínovou. Vznik desky inicioval Milan Paumer.[9][10]
PD knížete Arnošta Filipa Hohenlohe   Lázeňská ulice
(50°8′41″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
Pamětní deska připomíná majitele poděbradského panství Arnošta Filipa Hohenlohe, který se zasloužil o vznik místních lázní.
PD Ludvíka Kuby   Palackého
(50°8′33″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
Pamětní deska Ludvíka Kuby v místě jeho rodného domu.
PD Milady Horákové   Dr. Horákové 561/44
(50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
1990 Pamětní deska věnovaná památce komunisty popravené političky Milady Horákové.[9] Desku v roce 1990 odhalil Václav Havel. Deska vznikla z iniciativy místního sboru Církce československé husitské a převším faráře Josefa Šamánka.[11]
PD Milana Paumera   První nádvoří zámku
(50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
6. října 2012[9] Pamětní deska připomíná Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů.[12]
PD na chudinské opatrovně   Proftova 309/19
(50°8′43″ s. š., 15°7′31″ v. d.)
1906 Připomínka daru domu chudinské opatrovně manželi Františkem a Johannou Proftovými.
PD obětem druhé světové války   Alešova
(50°8′57″ s. š., 15°7′25″ v. d.)
Připomíná zabité železničáře Františka Bohuslavického a Josefa Hubáčka.[1]
PD obětem fašismu   Jiráskova
(50°8′42″ s. š., 15°7′40″ v. d.)
Pamětní deska věnovaná obětem fašismu z řad sklářů je umístěna u vchodu do skláren.[9]
PD obětem první světové války   Jiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1938 Součást pomníku Jiřího z Poděbrad.
PD obětem první světové války    Jiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
28. října 1928 Pamětní desky obětem první světové války jsou umístěny na fasádě městské knihovny.
PD osobností gymnázia   Studentská 166/9
(50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)
2018 Pamětní deska osobnostem poděbradského gymnázia.
PD Otakara Vondrovice   Riegrovo nám.
(50°8′38″ s. š., 15°7′20″ v. d.)
2005 Pamětní deska připomínající lékaře a pianistu Otakara Vondrovice.[13]
PD P. Matěje Rösslera   Palackého
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
1969 Pamětní deska z roku 1969 je umístěna na průčelí katolické fary. Připomíná zakladatele českého ovocnářství Matěje Rösslera.
PD padlým Sokolům   Tyršova
(50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
24. července 1927 Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD padlým Sokolům   Tyršova
(50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
1928 Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD Prvního pramene Poděbradky   Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří zámku
(50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Pamětní deska v místě prvního pramene minerálky Poděbradka (Pramen Bülow).
PD Rudolfa Vaňka   Jiráskova 740/6
(50°8′36″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Pamětní deska připomíná poštovního zřízence popraveného roku 1944 v Mnichově. Je umístěna ve vchodu do pošty.[9]
PD Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech   Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Pamětní deska připomíná ukrajinskou školu sídlící v Poděbradech v meziválečných letech.
PD Václava Dostala Husova 131/123
(50°9′6″ s. š., 15°6′32″ v. d.)
Pamětní deska připomíná legionáře Václava Dostala padlého v první světové válce.
PD v místě synagogy   Husova
(50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
Připomíná poděbradskou synagogu zbořenou na přelomu 50. a 60. let kvůli rozšíření silnice.
Plaketa 1 – Gymnázium   Studentská 166/9/44
(50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)
Kovová plaketa umístěná na budově poděbradského gymnázia.
Plaketa 2 – Základní škola T. G. Masaryka   Školní 556/1
(50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)
Kovová plaketa umístěná na budově Základní školy T. G. Masaryka.
Plaketa 3 – Vila Katuše   Palachova 221/7
(50°8′47″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
Kovová plaketa umístěná na penzionu Vila A. Málka (dříve Vila Katuše). Stavbu roku 1910 navrhli architekti František Janda a Jan Mayer.
Plaketa 4 – Kostel Církve československé husitské   Dr. Horákové 561/44
(50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
Kovová plaketa umístěná na budově husitského kostela.
Plaketa 7 – Školní statek   Husova 1/178
(50°9′23″ s. š., 15°6′26″ v. d.)
Kovová plaketa umístěná na budově školního statku v Malém Zboží. Připomíná jeho zakladatele, kterým byl renesanční stavitel Giovanni Battista Aostalli.
Plaketa 9 – Sokolovna   Tyršova 26/9
(50°8′44″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
Kovová plaketa umístěná na budově Sokolovny.
Plaketa 12 – Generálmajor Ing. Rudolf Severin Krzák   Na Skupici 602/3
(50°8′24″ s. š., 15°7′35″ v. d.)
Kovová plaketa umístěná na domě, kde v letech 1952–2004 žil generálmajor Rudolf Krzák.
Plaketa 14 – Spisovatel Jan Zábrana   Dr. Boučkova 337/18
(50°9′ s. š., 15°6′50″ v. d.)
Kovová plaketa umístěná na vile postavené prarodiči spisovatele Jana Zábrany.
Plaketa 15 – Básník všech zamilovaných   Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kovová plaketa připomíná obyvatele zámku Hynka z Poděbrad.
Plaketa 18 – Prof. Jan Vladimír Hráský   Náměstí 5. května 3
(50°8′36″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
Kovová plaketa v místě kde stával dům prof. Jana V. Hráského.
Plaketa 19 – Rodinná vila Dostálka   Husova 131/123
(50°9′6″ s. š., 15°6′34″ v. d.)
Kovová plaketa na rodném domě legionáře Václava Dostala.
Plaketa 20 – Rodina Kerhartova   Jiráskova 275/22
(50°8′44″ s. š., 15°7′44″ v. d.)
Plaketa na domě, kde v minulosti žila rodina Kerhartova. Zejména Oldřich Kerhart, Vojtěch Kerhart a Jaromír Kerhart.
Plaketa 21 – Vznešená dvojčata   Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
Kovová plaketa připomíná smrt manželky králě Jiřího Kunhuty ze Šternberka při porodu dvojčat Kateřiny a Zdeňka.
Plaketa 22 – Fričův dům   Palachova 425/22
(50°8′51″ s. š., 15°7′ v. d.)
Kovová plaketa připomíná stavitele domu lesního radu Jana Friče. Později v něm žila první poděbradská dětská lékařka a regionální historička Jarmila Hellichová.
Plaketa 23 – Dudák z Polabí   Palackého 76/31
(50°8′31″ s. š., 15°7′27″ v. d.)
Kovová plaketa na rodném domě folkloristy Alberta Peka.
Plaketa 24 – Vězni poděbradské věže   Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kovová plaketa připomíná vězně držené ve věži poděbradského zámku.
Plaketa 25 – Probošt a spisovatel   Palackého 73/25
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kovová plaketa připomíná Františka Lukeše.
Plaketa 26 – Poděbradská básnířka   Pionýrů 214/6
(50°8′44″ s. š., 15°7′7″ v. d.)
Kovová plaketa připomíná spisovatelku Helenu Kohoutovou.
Plastika   Lázeňská
(50°8′39″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
Skleněná plastika od neznámého autora v budově Letních a centrálních lázní.
Plastika Alegorie Země   Lázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1960 Plastika od akademického sochaře Ladislava Beneše.
Plastika Do nového díla   Palackého 79
(50°8′31″ s. š., 15°7′26″ v. d.)
Plastika od sochaře Antonína Štrunce.
Plastika nad vchodem spořitelny   Riegrovo náměstí
(50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
1938 Keramická reliéfní plastika. Zhotovena podle návrhu Oldřicha Kerharta sochařem Josefem Matějů.
Plastika Poselství   Na Valech
(50°8′42″ s. š., 15°6′54″ v. d.)
Pískovcová plastika z roku 1981 od akademického sochaře Jaroslava Kolomazníka.
Plastika Tři srdce   Lázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
2006 Keramická plastika od sochaře Milana Exnera.[6]
Poděbradský trpaslík   Lázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′12″ v. d.)
30. léta Od roku 1937 stál v lázeňském parku vedle květinových hodin. V roce 1960 byl odstraněn jako buržoazní kýč a do parku vrácen po roce 1989.
Pomník Cíl memoriálu Pepy Černýho   Lázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
1929 V parku v sousedství lázeňského domu Libuše na veřejném prostranství se nachází pomníček Pepy Černého – zakladatele mezinárodního chodeckého závodu Praha - Poděbrady z roku 1929.
Pomník Jiřího z Poděbrad   Jiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1896 Měděná jezdecká socha Jiřího z Poděbrad zhotovená ve dvojnásobku životní velikosti. Poprvé vystavena na Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Autor Bohuslav Schnirch. Kulturní památka.
Pomník Karla Hampla   Nám. 5. května
(50°8′36″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
Pomník připomíná studenta Karla Hampla zastřeleného německými vojáky 9. května 1945.[9]
Pomník MUDr. Františka Boučka   Purkyňovy sady
(50°8′37″ s. š., 15°7′32″ v. d.)
Pískovcový pomník je náhrobkem lékaře Františka Boučka, který byl zakladatelem první poděbradské nemocnice. Obsahuje bronzovou plaketu od sochaře Bohuslava Schnircha. Je to pozůstatek zrušeného starého hřbitova.
Pomník S. K. Neumanna   Sady S. K. Neumanna
(50°8′24″ s. š., 15°7′42″ v. d.)
1960 Pomník je umístěn na Skupici v sadech S. K. Neumanna. Autoři: sochař Karel Lidický a architekt Vojtěch Kerhart. Slavnostního odhalení pomníku se mimo jiné účastnili Zdeněk Nejedlý, Lída Špačková, Stanislav Neumann, nebo Ludmila Pelikánová.[14]
Pomník vojákům Rudé armády   (50°7′57″ s. š., 15°6′11″ v. d.) Pomník vojákům Rudé armády padlým v květnových bojích roku 1945.[1]
Rudé srdce   Na Valech
(50°8′40″ s. š., 15°6′52″ v. d.)
cca 1960
2016 (obnova)
Rudé laminátové srdce bylo přibližně roku 1960 umístěno do lázeňského parku na místo, kde předtím stál oblíbený trpaslík.[15] Do veřejného prostoru před ZŠ Václava Havla jej roku 2016 vrátil umělec Lukáš Kladívko.
Sloup se sochou P. Marie Svatohorské   Na Zámostí
(50°8′24″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
Postavena na připomínku nebezpečí, které městu hrozilo roku 1757, kdy po porážce v bitvě u Kolíně kolem města procházela poražená pruská armáda. Byla několikrát povalena a znovu obnovena. Kulturní památka.
Socha Vítězství práce   Jana Opletala
(50°8′33″ s. š., 15°7′34″ v. d.)
1937 Autor Václav Nejtek. Bronzová socha, muž a žena, u studentských kolejí.
Socha Žena v lázni   Lázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
Autor Břetislav Benda. Mramor.[6] Socha původně stála vedle laminátového srdce v blízkosti květinových hodin.
Socha Mládí, zdraví, krása   Husova
(50°8′44″ s. š., 15°6′44″ v. d.)
cca 1960 Mramorová socha od Ladislava Nováka umístěná před vchodem do Hotelu Zámeček.
Socha Elektrifikace železnic   Hala nádražní budovy
(50°8′58″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Socha od akademického sochaře Jana Kodeta.
Socha J. E. Purkyně   Purkyňovy sady
(50°8′37″ s. š., 15°7′28″ v. d.)
1960 Socha J. E. Purkyně od Oskara Kozáka a Jaroslava Štrunce. Roku 1960 v městském parku nahradila sochu T. G. Masaryka.
Socha Klečící dívka   Lázeňský park
(50°8′49″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
Socha od sochaře Otto Soukupa.
Socha Koupání   Lázeňský park
(50°8′48″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
Bronzová socha od sochaře Jiřího Bímy.
Socha Léda s labutí   Lázeňský park
(50°8′56″ s. š., 15°7′21″ v. d.)
Bronzová socha od akademického sochaře Břetislava Bendy.
Socha Mateřská láska   Lázeňský park
(50°8′37″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
1960 cMateřská láska (Břetislav Benda)}} Socha od akademického sochaře Břetislava Bendy.
Socha Po koupeli   Na Valech, Lázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′3″ v. d.)
Socha z hořického pískovce. Sochař Karel Samohrd ji vytvořil roku 1934 pro umělecko-hospodářskou výstavu v Hořicích. V 60. letech byla koupena městem Poděbrady a umístěna do lázeňského parku. Kvůli poničení vandaly byla odstraněna. Roku 2017 byla opravena (mimo jiné doplnění ztracené hlavy a ruky) sochařovou pravnučkou Vlastou Samohrdovou a vrácena zpět do parku.
Socha Rybář s delfínem   Jiřího náměstí 20/1
(50°8′34″ s. š., 15°7′0″ v. d.)
1926 Bronzová socha od architekta Vladimíra Drahoňovského. Atrium poděbradské radnice na Jiřího náměstí.
Socha sv. Anežky České   Nám. Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
2012 Podle originálu ze 13. století zhotovena sochařkou Zuzanou Čížkovou.
Socha sv. Jana Nepomuckého   Jiřího náměstí (originál)
(50°8′34″ s. š., 15°7′ v. d.)
Most (kopie)
(50°8′28″ s. š., 15°6′58″ v. d.)
1761 Socha byla zhotovena místním sochařem Josefem Bergmanem. Originál je vystaven na radnici a na původním místě sochy byla umístěna kopie. Starší kopie ze 60. let 20. století je vystavena v Turistickém informačním centru. Kulturní památka.
Socha sv. Jana Nepomuckého   náměstí Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Socha umístěná ve vestibulu kostela Povýšení sv. Kříže.
Socha sv. Václava   Nám. Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′25″ v. d.)
1884 Socha od sochaře Josefa Šejbala.
Socha Tanečnice   Lázeňský park
(50°8′44″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
Bronzová socha od akademického sochaře Jana Hány.
Socha T. G. Masaryka   Lázeňský park
(50°8′37″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
Kopie bronzové sochy akademického sochaře Otto Gutfreunda, která byla odstraněna za komunistického režimu.
Socha Vesna   Jiřího náměstí 41/12
(50°8′34″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Autor Karel Samohrd. V atriu městské knihovny. Socha pochází z původní výdoby starší části lázeňského parku.[16]
Socha Vyhnání z ráje   Lázeňský park
(50°8′44″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
Socha od akademického sochaře Jakuba Obrovského.
Socha Žena po lázni   Lázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
1961 Mramorová socha od akademickéo sochaře Břetislava Bendy.[6]
Sousoší Mír   Lázeňský park
(50°8′41″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
1960 Sousoší od akademického sochaře Karla Hladíka.
Sousoší Pieta   Revoluční
(50°8′47″ s. š., 15°7′47″ v. d.)
1882 Sousoší od sochaře Josefa Šejbala. V roce 1912 přesunuto z rohu Palackého a Havlíčkovy ulice.
Stéla na paměť Jiřího z Poděbrad a jeho projektu mírového svazu evropských národů   Jiřího náměstí
(50°8′32″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
Pískovcová stéla.
Znak proboštství   Palackého 73/25
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Znak proboštství nad vchodem do katolické fary od sochaře Bohuslava Schnircha.
Znak proboštství   Nám. Anežky České
(50°8′31″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Znak proboštství nad vchodem do kostela Povýšení sv. Kříže od sochaře Bohuslava Schnircha.

ZanikléEditovat

Objekt Obrázek Umístění Datum Galerie Popis
Busta Julia Fučíka Lázeňský park, roh ulic Divadelní a Na Valech
(50°8′36″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
1960 Zároveň s odhalením busty byla přilehlá část lázeňského parku přejmenována na Park Julia Fučíka.[17] Po roce 1989 byla busta odstraněna a park přejmenován.
Busta V. I. Lenina Lázeňský park
(50°8′50″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
cca 1953[15] Busta V. I. Lenina od prof. Jana Laudy. Po roce 1989 odstraněna.
Socha Krásná Galathea Lázeňský park Mramorová socha od sochaře Marquerose byla zapůjčena Národní galerií.[15] V parku již není.
Socha sv. Barbory Na Vinici 1758 Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna stála v ústí ulice Na Vinici. Roku 1870 ji porazili a zničili splašení koně.[18]
Socha sv. Gotharda Husova 1761 Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna (původně možná součást Mariánskéo sloupu). Údajně byla roku 1868 stržena vichřicí, pravděpodobně ale byla poškozena opilci.[18]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c Poděbrady [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  2. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 271. 
  3. Památník připomíná Poděbradům židovskou minulost Zdroj: https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/pdy_zide_deska20110411.html [online]. Nymburský deník [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  4. V Poděbradech poctí židovské oběti holocaustu [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  5. Poděbrady si důstojně připomněly pohnuté židovské osudy [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b c d Hotel U krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský) [online]. Lázně Poděbrady [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  7. Poděbrady (část) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  8. Pamětní deska legionářům [online]. Město Poděbrady [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  9. a b c d e f g Poděbrady (část) [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (česky) 
  10. Poděbrady: Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  11. Poděbrady: Pamětní deska Miladě Horákové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  12. Poděbrady: Pamětní deska Milanu Paumerovi [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. (česky) 
  13. Otakar Vondrovic: lékař s absolutním hudebním sluchem [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. (česky) 
  14. Hrabětová, 2013, s. 322.
  15. a b c Hrabětová, 2013, s. 303.
  16. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (česky) 
  17. Hrabětová, 2013, s. 323.
  18. a b HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 7. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. (česky)