Otevřít hlavní menu

Albert Pek

český hudební skladatel, klavírista, sbormistr a sběratel lidových písní

Albert Pek (21. října 1893 Poděbrady[1]20. března 1972 Praha) byl český folklorista, dirigent a hudební skladatel.

Albert Pek
Základní informace
Narození 21. října 1893
Poděbrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 20. března 1972 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba, opera a folklór
Povolání klavírista, hudební skladatel, sbormistr, muzikolog, folklorista a dudák
Nástroje klavír
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vystudoval hru na klavír a varhany na Pražské konzervatoři v roce 1916. Byl žákem Vítězslava Nováka. Státní zkoušky ze zpěvu a klavíru složil již v průběhu studia. Stal se 2. sbormistrem pražského Hlaholu. Byl vyhledávaným doprovazečem. Jako klavírista vystupoval např. s Českým kvartetem a s Emou Destinovou.

V roce 1920 přesídlil do Znojma, kde byl ředitelem Městské hudební školy a učil hudební výchovu na českém reálném gymnáziu. Po vzniku republiky se neobyčejně zasloužil o rozvoj hudební kultury v kraji. Byl dirigentem Znojemské filharmonie a sbormistrem Pěveckého sdružení Vítězslav Novák.

Ve Znojmě se také počal zajímat o hudební folklór kraje a začal sbírat lidové písně. Postupně se stal významným národopisným badatelem a svou sbírku lidových písní rozšiřoval i do dalších českých regionů (Haná, Slovácko, Brněnsko, Poděbradsko, Kouřimsko apod.). Lidová hudba se stala významným inspiračním zdrojem i pro jeho skladatelskou činnost. Naučil se hrát na dudy a v roce 1930 založil Pekovo dudácké sdružení. Jako dudák účinkoval i ve filmu Byl jednou jeden král a v loutkových filmech Jiřího Trnky. Svými články přispíval do odborných folkloristických časopisů.

V době německé okupace Čech a Moravy byl německými úřady suspendován. Odešel do Prahy a až do roku 1955 pracoval v národopisné redakci Československého rozhlasu. Pod názvem Zpěvy domova uvedl v rozhlase na 150 národopisných pořadů. V letech 19531958 vyučoval na konzervatoři a na Akademii múzických umění.

Sbíral historické hudební nástroje a jejich repliky. Jeho sbírka byla využita např. ve filmu Staletá krása, který získal v roce 1957 ocenění na festivalech v Benátkách a ve Varšavě. Z jeho skladatelské činnosti je zvláště významná jeho tvorba pro děti. Pozůstalost skladatele je uložena ve Státním okresním archivu v Berouně. Obsahuje korespondenci, přednášky a poznámky k českému písňovému folklóru, sbírku lidových písní, přepisy lidových písní, vlastní skladby a sbírku not.

DíloEditovat

Jevištní dílaEditovat

  • Láska
  • Arabeska
  • Humoreska
  • Tři halíře (dětská zpěvohra, 1915)
  • Smrt Tintangilova (pro loutkové divadlo podle Maurice Maeterlincka
  • Leknínová královna (1923)
  • Zlatá nit (dětská zpěvohra)
  • Povídám pohádku (baletní pantomima, 1935)

Klavírní skladbyEditovat

  • Český tanec 1917)
  • Mateník (1918)
  • Akvarely (1919)
  • U moře (suita, 1930)

Komorní skladbyEditovat

  • Sonáta pro housle a klavír (1924)
  • Sonáta pro flétnu a klavír (1930)
  • Sonatina pro zobcovou flétnu a cimbál (1953)
  • Smyčcový kvartet a-moll
  • Jihoslovanská rapsódie pro smyčcový kvartet
  • Smyčcový kvartet a-mol na ruské motivy

Orchestrální skladbyEditovat

  • Z podkrkonoší (1917)
  • Serenáda d-moll pro smyčce (1931)
  • Španělská suita (1932)
  • Ruské tance (1932)
  • Horácké tance (1938)
  • Koncert pro akordeon a orchestr (1955)
  • Koncert pro cimbál a orchestr (1957)
  • Březen, duben, květen (melodram)

PísněEditovat

  • Má duše (1918)
  • Rozmarné písničky (1919)
  • Tobě
  • Dvě písně

SboryEditovat

  • Dva smuteční sbory (1917)
  • Balady a romance (1918)
  • České Znojmo (1929)
  • Oslava míru (slova Publius Ovidius Naso,1957)
  • Pastýřská píseň vánoční (kantáta na téma koled rodiny Czoků z roku 1758)

Dále publikoval řadu úprav lidových písní českých i jiných slovanských národů, úprav pro dudy i úpravy písní Jeníka z Bratřic.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • I. Staňková: Pozůstalost prof. Alberta Peka. Prozatímní inventární seznam, 1984, s. 0, ev.č. 35. Státní okresní archiv Beroun
  • Ročenka Okresního archivu ve Znojmě 1987. Znojmo, Okresní archiv, 1988
  • Od folkloru k folkloristice. Strážnice, Ústav lidové kultury, 1997, ISBN 80-86156-06-0

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Poděbrady

Externí odkazyEditovat