Karel Lidický
Karel Lidický (17. června 1900 ve Hlinsku – 21. května 1976 v Praze) byl český sochař, medailér a vysokoškolský pedagog.
| Profesor Karel Lidický | |
 | |
| Narození |
17. června 1900 Hlinsko  Rakousko-Uhersko |
|---|---|
| Úmrtí |
21. května 1976 (ve věku 75 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | pedagog a sochař |
| Ocenění | národní umělec (1968) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ŽivotEditovat
Byl žákem pražské Akademie, na níž studoval v letech 1926–1931 v ateliéru drobné plastiky a medaile Otakara Španiela), kde si oblíbil více monumentální pojetí Myslbekova asistenta Karla Pokorného. Zásadní vliv mimo školu na něj měl především sochař a restaurátor Karel Kotrba, který ho seznámil s tvorbou Charlese Despiaua.
Lidický náleží k nejvýznamnějším autorům českého klasického portrétu, pokračovatelům monumentální realistické tradice J. V. Myslbeka. V tomto pojetí modeloval společensko-politické zakázky. Některé podobizny v moderní koncepci souzní s dílem Charlese Despiaua a italských neorealistů jako byl Giacomo Manzú, s nímž Lidického pojilo celoživotní přátelství. Stěžejní je jeho popření impresionistických forem, které do té doby v portrétu převládaly.
Pedagogická činnostEditovat
Od roku 1945 byl pedagogicky činný na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, dále na ČVUT. Od roku 1965 působil na pražské Akademii výtvarných umění. Mezi jeho významné žáky patří Ivan Kalvoda, Milan Vácha, Ivan Záleský nebo Zdeněk Preclík.
Nejznámější dílaEditovat
- Socha ženy chránící si obličej před plameny hořící obce – Památník Lidice
- Památník, Obětem světové války,[1] Kameničky
- Ženské torzo, serpentin, 1932 (v několika autorských replikách)
- Podobizna malíře Šmidry, bronz, 1930
- Novinářka z Melantricha, bronz, 1934
- Venkovský chlapec, dřevovina, 1935
- Busta Republiky, bronz, 1933 (známé jsou i odlitky z hrnčiny)
- Václav Budovec z Budova, bronz, 1938
- Podobizna kunsthistoričky dr. Jarmily Blažkové, bronz, 1936
- Dětský akt, bronz, 1942
- Podobizna Inky Peřinové, bronz 1941
- Podobizna paní Kovárnové, bronz, 1942
- Básník František Halas, bronz, 1942
- Básník Hanuš Jelínek, bronz, 1942
- Podobizna malíře Václava Rabase, bronz, 1943
- Tuberkulózní torzo, bronz, 1943 (existuje i mramorová replika z roku 1946)
- Pomník Mistr Jan Hus, bronz, 1955 (Nádvoří Karolina)
- Podobizna Jarmily Zábranské, bronz, 1948
- Podobizna Jiřiny Kerhartové, bronz, 1948
- Podobizna Adrieny Šimotové (aspirantka Adriena), bronz 1953
- Pamětní deska Janu Želivskému, bronz, 1956
- Zuzanka a Katuška, bronz, 1960
- Podobizna Zdeňka Paulíčka, bronz, 1956
- Medaile Max Švabinský, bronz, 1958
- Podobizna dr. Jana Weniga, cín, 1963
- Památník objevu radia (Jáchymov), bronz a beton
- Pomník S. K. Neumanna v Poděbradech (spolupráce Vojtěch Kerhart)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
LiteraturaEditovat
- Almanach Akademie výtvarných umění, editor Jiří Kotalík. Praha 1981
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Lidický ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Lidický
- Katalog městské knihovny v Praze
- Pamětní síň Karla Lidického v Hlinsku
- encyklopedie na seznamu
- Karel Lidický v informačním systému abART
