Olena Teliha

Olena Teliha
Rodné jméno	Олена Теліга, Olena Teliha
Narození	21. července 1906 ; Iljinskoje; Ruské impérium
Úmrtí	21. února 1942 (ve věku 35 let) ; Kyjev; Ukrajinská SSR
Místo pohřbení	Národní historicko-památková rezervace Babyj Jar
Povolání	spisovatelka, básnířka, literární kritička, kritička, aktivistka za práva žen a publicistka
Rodiče	Ivan Opanasovyč Šovheniv
Manžel(ka)	Mychajlo Telìha
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Olena Teliha (ukrajinsky Олена Теліга, rozená Šovhenová (21. července 1906 Iljinskoje – 21. února 1942 Kyjev) byla ukrajinská básnířka, literární kritička, organizátorka ukrajinského kulturního života, průkopnice ukrajinského feminizmu; příslušnice tzv. Pražské básnické školy.

Životopis editovat

Olena Teliha se narodila ve vesnici Iljinskoje nedaleko Moskvy v Rusku, kde její rodiče trávili letní prázdniny. Vesnic tohoto jména je v této oblasti několik a není přesně známo, která z nich je jejím rodištěm.^[1] Její otec byl stavební inženýr, zatímco matka pocházela z rodiny ruského pravoslavného kněze. V roce 1918 se s rodinou přestěhovala do Kyjeva, když se její otec stal ministrem v nové vládě Ukrajinské lidové republiky. Po dobytí Kyjeva sovětskými vojsky byl však její otec nucen emigrovat do Československa. Rodina jej následovala v roce 1925. Rodina Šovhenů se usídlila v Poděbradech.

Olena, studentka kyjevského dívčího gymnázia, odmaturovala na Ukrajinském gymnáziu v Řevnicích a v tomtéž roce (1925) se přihlásila na Ukrajinský pedagogický institut. V roce 1929 se Olena Teliha se svým manželem Mykolou Telihou přestěhovala do Varšavy, kde spolupracovala s literární skupinou TANK (organizovanou Jurijem Lypou). V roce 1939 se v Krakově seznámila s básníkem Olehem Olžyčem a pod jeho vlivem vstoupila do OUN(M).

V říjnu roku 1941 Olena Teliha spolu s dalšími literáty – členy OUN – přijela do Němci okupovaného Kyjeva. Nedbaje varovných signálů, naznačujících blížící se represe, pokračovala v aktivním organizovaní kulturně-společenského života. Iniciovala založení Svazu ukrajinských spisovatelů, zařídila jídelnu pro své kolegy, spolupracovala s redakcí časopisu „Ukrajinské slovo“ a pustila se do vydávaní literárního týdeníku „Litavry“.

Zanedlouho básnířka byla zatčena gestapem a ve věku 35 let spolu se svým manželem a dalšími zhruba šesti sty ukrajinskými aktivisty popravená 22. února 1942 na známém kyjevském popravišti Babí Jar.

Styl editovat

Pro básnickou tvorbu Oleny Telihy jsou příznačné motivy intimní a občanské lyriky a popisy emigrantského života. Kontrastní je dualizmus nostalgického stesku za vlasti a aktivního vztahu k životu, přecházejícího do výzev k boji a nepokoře vnějším okolnostem.