Jan Vladimír Hráský
Jan Vladimír Hráský (24. dubna 1857 Babule, Halič – 12. dubna 1939 Praha[1][2]) byl český stavební inženýr, hydrolog, balneolog a politik. Byl vysokoškolským profesorem kulturního inženýrství, vodárenství a stokování měst na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze, kde v roce 1900–1901 zastával post rektora.
Ing., RTDr.h.c. Jan Vladimír Hráský | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1901 – 1902 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1918 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | mladočeská strana |
Narození | 4. dubna 1857 nebo 22. dubna 1857 Babule Rakouské císařství |
Úmrtí | 12. dubna 1939 Praha Protektorát Čechy a Morava |
Alma mater | České vysoké učení technické v Praze (1873–1878) |
Profese | inženýr, architekt, stavební inženýr, pedagog, stavitel a politik |
Ocenění | Čestné občanství města Nymburka |
Commons | Jan Vladimír Hráský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se českým rodičům v haličské obci Babule. Jeho otec pocházel z Nymburska a matka z Poděbrad. Po smrti otce se matka s dětmi vrátila do Poděbrad. V roce 1878 absolvoval obor stavitelství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Poté pracoval u stavební firmy Havel a Hanč na silničních a vodních stavbách a působil jako asistent v Ústavu pro stavitelství vodní a tunelové.
Lublaň 1884–1897
editovatV roce 1884 byl jmenován městským inženýrem kraňské Lublaně. Zde pracoval na projektech regulačních a melioračních. V roce 1889 byl pověřen stavbou Lublaňské opery. Na tomto projektu spolupracoval s architektem Antonem J. Hrubým z firmy Fellner a Helmer. Opera byla vystavěna v letech 1890–1892[3]. Dále zde projektoval Národní dům v Celji (1895–1896), Gorici a v Terstu a dále Kraňský zemský palác, dnešní budovu rektorátu Univerzity v Lublani (1899–1902). Snažil se rovněž i o kulturní kontakty mezi oběma zeměmi, pomáhal organizovat v Lublani například koncert Františka Ondříčka nebo výstavu Antonína Chittussiho[1].
Profesorem ČVUT
editovatV roce 1897 byl jmenován profesorem kulturního inženýrství na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Založil zde obory balneologie a zřídelnictví. V roce 1900–1901 byl zvolen rektorem ČVUT. Některé jeho konstrukce byly rozšířeny pod jeho jménem (Hráského cisterna, Hráského rychlocez). Do výslužby odešel 1. října 1927.
Působení v Poděbradech
editovatV letech 1912–1923 byl členem sboru obecních starších a městské rady v Poděbradech. Zasadil se o to, aby město převzalo lázně od knížete Filipa Hohenlohe. Od roku 1919 byl předsedou akciové společnosti, která lázně spravovala. Zasadil se o jejich rozšíření a rozvoj. Dále navrhl městskou vodárnu, kanalizaci a prosazoval zbudování vodní elektrárny. Vodárenské a kanalizační stavby navrhoval pro řadu polabských měst a obcí. Zasazoval se rovněž o stavbu labsko-dunajského kanálu.
Politické působení
editovatV letech 1901–1902 byl poslancem Českého zemského sněmu za mladočeskou stranu. Uspěl v zemských volbách roku 1901 za kurii městskou, obvod Pardubice.[4] V červnu 1902 se ale uvádí, že na mandát zemského poslance rezignoval.[5] Mezitím proběhly v jeho obvodě v dubnu 1902 doplňovací volby, v nichž Hráský sice kandidoval, ale poslancem se stal starosta Pardubic Antonín Formánek.[6]
Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 025. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[7]
Rodina
editovatOženil se při pobytu ve Slovinsku 8. ledna 1895 v podhorské vesnici Mojstrana (okres Kraňská Hora) s Marií Kosmačovou (* 1872),[8] s níž měl jedinou dceru Zoricu (* 1902).[9]
Úmrtí
editovatZemřel roku 1939 v Praze, pohřben byl na městském hřbitově v Poděbradech.
Ocenění díla
editovat- Byl jmenován čestným občanem řady měst obcí. V Čechách: Benešov, Nymburk, Poděbrady (1915), Přelouč, Plzeň, Sadská; v Slovinsku: Logatec, Velika Račna a Mala Račna.
- V roce 1927, v předvečer jeho sedmdesátých narozenin, mu byl udělen čestný titul doktora technických věd (RTDr.h.c.) Českého vysokého učení technického v Praze[10].
Dílo
editovat- 1890–1892 budova Lublaňské opery, Lublaň, spoluautor architekt Anton J. Hrubý z firmy Fellner a Helmer. Na stavbě se podíleli i další čeští umělci: oponu maloval Adolf Liebscher.
- 1895–1896 Národní dům (Narodni dom), Celje
- 1899–1902 Kraňský zemský palác (Kranjski deželni dvorec), Lublaň, od roku 1919 rektorát Univerzity v Lublani, spoluautor arch. Josef Hudetz
- 1900–1904 Technické řešení vodojemu v Nymburku (architektonický návrh Osvald Polívka)[11]
- 1912 projekt vodovodu a vodárny v Poděbradech (projekt vlastní vodárenské věže byl vypracován Františkem Jandou a dokončen v roce 1929)[12]
- 1928 Vodojem v Kolíně (projekt z roku 1928 byl přepracován Františkem Jandou a realizován v roce 1930[13]),
- Vodojemy v Jaroměři, Bělé pod Bezdězem a Pečkách
Spisy
editovat- Stokování měst, Praha : Spolek posluchačů inženýrství, 1903
- Přednášky o vodárenství (2 díly), 1919
- Hydrologie, Praha : Česká matice technická, 1925
- byl spoluautorem 7. a 8. dílu Technického průvodce pro inženýry a stavitele, Praha : Řivnáč, 1925, kde zpracoval části o vodárenství, stokování, hydrologii a čištění odpadních vod
- Balneotechnika a zřídelnictví, Praha : Spolek posluchačů inženýrského stavitelství vodohospodářského a kulturního, 1929
Galerie
editovat-
Budova Lublaňské opery, 1890–1892
-
Národní dům, Celje, 1895–1896
-
Kraňský zemský palác, dnes sídlo Univerzity v Lublani, Lublaň, 1899–1902
-
Vodojem v Kranji, návrh 1897, realizace 1908
-
Vodojem v Poděbradech, 1928
-
Vodojem v Kolíně, 1928–1930
-
Vodojem v Pečkách
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b J. V. Hráský zemřel. Lidové noviny. 14. duben 1939, roč. 47, s. 4. ISSN 1802-6265.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z2, s. 149
- ↑ Průvodce slovinskou architekturou
- ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/005schuz/s005001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1901skc/1/stenprot/005schuz/s005002.htm
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Archiv hl.m.Prahy, Pobytová přihláška pražského magistrátu
- ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 27-10-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-11-2011.
- ↑ Ing. Jiří Černý, František Sýkora: Krok za krokem Nymburkem[nedostupný zdroj]
- ↑ Vodárenská věž - Poděbrady
- ↑ Historie kolínské vodárny
Literatura
editovat- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. ISBN 80-7185-246-5. S. 513.
- heslo Hráský, Jan Vladimír. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930–1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek II / 2. S. 1244.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vladimír Hráský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Vladimír Hráský
- Osobnosti poděbradských lázní na stránkách Polabského muzea v Poděbradech
- Jan Vladimír Hráský na stránkách archiweb
- Hřbitov v Poděbradech Archivováno 4. 3. 2021 na Wayback Machine.
- (anglicky) The Slovene National Theatre Opera and Ballet Ljubljana na stránkách Divadelní architektura ve střední Evropě