Wikipedie

Seznam největších zvonů v Česku

(přesměrováno z Seznam největších zvonů v České republice)

Seznam největších zvonů v Česku uvádí zvony sestupně podle hmotnosti až do hodnoty 3000 kg. U zvonů zhruba od pátého místa je pořadí nejednoznačné, neboť i pro jeden zvon mohlo být publikováno více různých údajů (může jít o odhady, přesné i nepřesné přepočty historických váhových jednotek, obvykle centýřů, údaje reálně zjištěné například při vážení v době válečných rekvizic, nebo historicky správné, ale chybně interpretované – například množství kovu použité k odlití zaměněné za hmotnost zvonu). Část seznamu obsahující zvony pod čtyři tuny pravděpodobně není kompletní.

Existující zvony

editovat
č. zvon obrázek vznik hmotn. průměr výška tón odlil galerie lokace, popis, zdroj
1. Zikmund   1549 16 500 kg
270 c		 256 cm 203 cm g0 Tomáš Jaroš
 
Kategorie „Bells of St. Vitus Cathedral“ na Wikimedia Commons
 Praha, katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha[1] Podle odhadu zvonaře a kampanologa Petra Rudolfa Manouška na základě známých měřitelných parametrů zvonu dosahuje hmotnost 13–14 tun.[2]
2. #9801   2022 9 801 kg 258 cm 187 cm f0 zvonařství Grassmayr
(Q1531870)
 
Kategorie „Bell 9801“ na Wikimedia Commons
 Praha, Rohanský ostrov[3]
3. Svatý Václav   1827 8 156 kg 242 cm 179 cm e0 Friedrich Seltenhofer
(Q1286968)		 Olomouc, katedrála svatého Václava.[4]
4. Augustin   1509 8 000 kg 206 cm 169 cm c1 Ondřej Žáček
(Q110557484)		 Hradec Králové, Bílá věž.[4]
5. zvon[pozn. 1]   1393 7 280 kg
130 c
[pozn. 2]		 203 cm a0 Jan Eystett
(Q110572450)		 Brno, kostel sv. Tomáše.
6. Zuzana (Jakub)   1563 7 086 kg
120 c		 220 cm 182 cm g0 Brikcí z Cimperka Jihlava, kostel svatého Jakuba Většího.[6][7]
7. Jakub   1515 6 790 kg 202 cm b0 Jeroným Haubic
(Q110575716)		 Brno, kostel svatého Jakuba Staršího.
8. Maria
(Q123527231)		   1553 6 450 kg 205 cm a0 Tomáš Jaroš
 
Kategorie „Bell Maria (Church of Our Lady before Týn)“ na Wikimedia Commons
 Praha, chrám Matky Boží před Týnem.[8]
9. Kryštof
(Q123527193)		   1602 5 900 kg
[pozn. 3]		 205 cm 147 cm b0 Jan Benešovský
(Q110572716)
 
Kategorie „Kryštof bell (Church of the Holy Trinity)“ na Wikimedia Commons
 Rychnov nad Kněžnou, zvonice kostela Nejsvětější Trojice.[4]
10. Bartoloměj   2014 4 806 kg
[pozn. 4]		 200 cm gis0 Petr Rudolf Manoušek Plzeň, katedrála svatého Bartoloměje.[9]
11. Panna Maria Svatohostýnská   2008 4 805 kg 188 cm gis0 Rudolf Perner Olomouc, katedrála svatého Václava.
12. Michal   1604 4650 kg
[pozn. 5]		 b0 Zachariáš Milner
(Q110572788)		 Lipník nad Bečvou, zvonice u kostela svatého Jakuba Většího.
13. Orel (Archanděl Michael)   1496 4 629 kg 179 cm cis1 Ondřej Žáček
(Q110557484)		 Hradec Králové, severní červená věž katedrály svatého Ducha. Nápis: „Vergente anno Jesu Christi ab incarnatione MCCCCXCVI quem Hradecenses agebant molestum ex corruptione aeris, hujatibus pestem hominibus attulit maxime diebus sub cane, commitante magna inudantione urbis in circuitu, dum prata minime visa sunt, senatores dictae urbis coram se vocatis canulatoribus Andrea dicto Ziaczek et Wenceslao sibi comite fusionem istius campanae admiserunt in honorem Dei Omnipotentis, beatae Mariae virginis, suigue nominis pro decore.“[10] Průměr dle děkanství královéhradeckého 159 cm,[10] podle Braniše 179 cm.[11]
14. Václav   1542 4 480 kg 176 cm 130 cm
142 cm		 c1 Ondřej Pražský
Matyáš Pražský
 
Kategorie „Bells of St. Vitus Cathedral“ na Wikimedia Commons
 Praha, katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
15. Svatý Josef a Terezie Ježíšova
(Q123527147)		   1738 4 460 kg
[pozn. 6]		 190 cm 150 cm a0 Zikmund Krecker
(Q110572845)
 
Kategorie „Svatý Josef a Terezie Ježíšova“ na Wikimedia Commons
 Velehrad, Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje,[12][13] v severní věži baziliky
16. Svatý Kříž 1698 4 400 kg
[pozn. 7]		 186 cm a0 Johann Baptista Mellack
(Q112422890)		 Prostějov, Kostel Povýšení svatého Kříže.[14] Též zvaný hrubý. Vysvěcen 10. října 1698 olomouckým světícím biskupem Ferdinandem Schröfferem. Nápisy (A) PER SIGNVM S: CRVCIS DE INIMICIS NOSTRIS LIBERA NOS DEVS NOSTER, (B) FÜRSTEN RICHTER / H: CHRISTIAN A: NEYMAN / PURGERMEISTER / H: IOHANN B: HAUZEFKA / H: SIGMUNDT A: WIEMICKO / H: MARTIN HORDIBORSKI / H: MATTHIAS F: MACHANEK / SCHEPFEN / IOHANN KLAUBER / CHRISTIAN HOLZINGER / GEORG BROKESS / TOBIAS SHVLTZ / LORENTZ PRESTINAR / GINDRIZICH GAHODA / IOHANN GEORG HEROLT / GEORG RICHNOWSKI / STADT RICHTER / VALENTIN ERNST WINTER, (C) JOHANN B. MELLACK GOSS MICH IN PRINN A. 1698.[15]
17. sv. Šebestián 1768 4 200 kg
[pozn. 8]		 189 cm a0 Jan Adam Henckelmann
(Q110572832)		 Mikulov, Svatý kopeček, zvonice u kaple svatého Šebestiána.[16]
18. Ludvík 1510 4 000 kg 184,5 cm h0 Ondřej Ptáček Kutná Hora, věž jezuitské koleje u Chrámu svaté Barbory. Hloubka 144 cm.[17] Vznikl jako náhrada zvonu odebraného králem Vladislavem roku 1509 (zanikl při požáru 1541), za který král Kutnohorským poskytl zvonovinu, z níž vznikl nový zvon pojmenovaný po kralevici.[11]
19. Vondra (Bartoloměj Ondřej)   1759 3 915 kg
[pozn. 9]		 195 cm 154 cm
180 cm		 fis0 Peter Antonio Jacomini
(Q110575523)
 
Kategorie „Bartoloměj Ondřej bell in Černá věž (Klatovy)“ na Wikimedia Commons
 Klatovy, Černá věž.[4]
20. Jan Křtitel 1546 3 640 kg
[pozn. 10]		 157 cm 128 cm dis1 Staněk Polák
(Q110572883)		 Praha, katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
21. Salvátor 1921 3 600 kg 200 cm c1 Vítkovické železárny Ostrava, katedrála Božského Spasitele.
22. sv. Jan Nepomucký a sv. Vojtěch 1848 3 600 kg
[pozn. 11]		 181 cm 132 cm b0 Václav Perner
(Q95487723)		 Nepomuk, kostel sv. Jana Nepomuckého.[18]
23. sv. Anna   1819 3 500 kg 180 cm 137 cm
175 cm		 Karel Bellmann
 
Kategorie „Saint Anne bell (Kadaň)“ na Wikimedia Commons
 Kadaň, kostel Povýšení svatého Kříže.[19] Nástupce zvonu Zuzana od Vojtěcha Arnolda.
24. Bumerin   1723 3 429 kg
[pozn. 10]		 182 cm 147 cm a0 Silvius Kreuz
 
Kategorie „Bumerin (Black Tower)“ na Wikimedia Commons
 České Budějovice, Černá věž.
25. sv. Marek 1725 3 400 kg 172 cm h0 Valentin Lissiack
(Q106157183)		 Vodňany, kostel Narození Panny Marie.[18]
26. sv. Kateřina 1606 3 360 kg 150,5 cm 120 cm d1 Kurdějov, zvonice u kostela sv. Jana Křtitele. Hmotnost 60 vídeňských centů,[20] tj. 3360 kg[21] Webové stránky obce uvádějí hmotnost kolem 6 tun[22] (záměna vídeňských centů za metrické centy). Nápis: GOTT ALLEIN DIE EHR. DES 1606 IAR. RICHTER IACOB KNECHTEL DIE ELTERN. VALTIN VMLAUF GORG / IOANNES TRINCKEL. FRIDRICH MECKEL. ANDRE SIROWSKI. MATTHES SVMERSTEIN. GEORG. SCHOPER/ IOANNES EIL CASPAR KIEDEL.[21]
27. Nejsvětější Spasitel   1601 3 300 kg 152 cm 134 cm dis1 Benedikt Siebenhunner
(Q110574494)		 Město Touškov, kostel Narození sv. Jana Křtitele.[23]
28. Svatý Petr a Pavel   1690 3 100 kg
[pozn. 12]		 e1 Jean Pricquei
(Q110574942)		 Mělník, kostel svatých Petra a Pavla.[24]
29. Panna Maria   1658 3 025 kg 161 cm c1 Benedict Briot
(Q110575463)		 Brno, kostel svatého Jakuba Staršího.
30. Svatý Jan Křtitel   1505 3 000 kg 144 cm Ondřej Žáček
(Q110557484)		 Dvůr Králové nad Labem, kostel sv. Jana Křtitele.[25] Podle Rybičky dosahuje 50 centů, tedy asi 2800 kg.[26]
31. Novoměstský zvon   1563 3000 kg 170 cm Brikcí z Cimperka Praha, Novoměstská radnice.[27][28]
32. Osana 1610 3 000 kg 184 cm a0 Valentin Arnold Horšovský Týn, zvonice. Odlit z původního zvonu z roku 1584 na podnět Viléma z Lobkovic.[29] Podle Rybičky měl dosahovat 62 centýřů,[26] což by odpovídalo asi 3472 kg.
33. Hroznata   2014 3 000 kg
[pozn. 13]		 h0 Petr Rudolf Manoušek Plzeň, katedrála svatého Bartoloměje.
34. Marie   1561 ?[pozn. 14] dis1 Brikcí z Cimperka Dobrš, kostel svatého Jana a Pavla.

Zaniklé zvony

editovat

Seznam není kompletní.

č. zvon obrázek vznik zánik hmotn. průměr výška tón odlil galerie lokace, popis, zdroj
1. Patronus 1509 1541 12 000 kg
200 c		 Bartoš,
Ondřej Ptáček		 Praha, katedrála svatého Víta; ve své době největší zvon v Čechách; zanikl při požáru 1541. Uváděná hmotnost 200 centýřů.[11]
2. Václav 1589 1803 11 200 kg
200 c		 Jiří Hechperger
(Q121856372)		 Olomouc, katedrála svatého Václava, střední renezanční věž v průčelí tehdejší katedrály; ve své době největší zvon na Moravě. Zničen při požáru 1803.[30]
3. Maria 1516 21. 7. 1709 8 300 kg Martin Ilenfeld
(Q121856447)		 Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; ve své době největší zvon na Moravě, od roku 1589 (odlití zvonu svatý Václav) druhý největší zvon Moravě. Zničen při požáru 20. – 21. července 1709, který se rozšířil z dílny podkováře Jana Grosse.[30]
4. Maria 1722 24. 1. 1888 8 130 kg Jiří František Reimer
(Q110584242)		 Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; vznikl přelitím zvonu Maria z roku 1516. Praskl.[30]
5. Knaur ≥1461 ≤1719 8 000 kg? Jindřichův Hradec, věž u kostela Nanebevzetí Panny Marie; ve své době druhý největší zvon v Čechách.[31] Podle Rybičky vznikl v poslední čtvrtině 15. století z peněz odkázaných měšťanem Hanušem Knaurem roku 1461 a měl vážit kolem 200 centýřů, po poškození a přelití (1719) byl již menší, znovu byl přelit 1767 Ambrožem Kacnerem.[26] Zanikl při požáru 19. května 1801.[31] Podle muzea Jindřichohradecka měl vážit zhruba 8000 kg. Podle archiváře Františka Teplého se dárce jmenoval Guttnauer (zkomoleně Gnauer) a nechal ulít zvon z 60 metrických centů mědi a 15 centů cínu, zemřel den po sepsání odkazu.[32]
6. Maria   1888 8. 9. 1916 7 020 kg Peter Hilzer
(Q60623852)
 
Kategorie „Bell Maria 1888 (Church of Saint Maurice, Olomouc)“ na Wikimedia Commons
 Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; vznikl přelitím zvonu Maria z roku 1722 poškozeného používáním. Před zavěšením na věž byl vystaven na Jubilejní výstavě ve Vídni. Rozbit na věži při prvoválečných rekvizicích. Úlomek uložen v olomouckém muzeu.[30]
7. Maria   1925 1942 6 758 kg Richard Herold
 
Kategorie „Bell Maria 1925 (Church of Saint Maurice, Olomouc)“ na Wikimedia Commons
 Olomouc, zvonice kostela svatého Mořice; vznikl jako náhrada rekvírovaného zvonu Maria z roku 1888. Na zvon se vybralo 179 500 Kč od 1120 dárců. Naposledy zvonil 18. května 1942, rekvírován (předán olomouckému magistrátu) 15. června 1942, téhož roku rozbit na hřbitově zvonů na pražských Maninách.[30]
8. Zuzana 1636 1811 ≥5 900 kg Vojtěch Arnold Kadaň, kostel Povýšení svatého Kříže. Zvon měl dosahovat 106 centýřů,[26] což by odpovídalo přinejmenším 5900 kg. Zanikl při požáru 11. října 1811. Šlo o několikáté přelití „obřího“ zvonu Zuzana z roku 1507, který praskl a byl poprvé přelit již 1512. Krátce nato se část odlomila, ale sloužil až do požáru 1635. Následovalo přelití Vojtěchem Arnoldem. Jeho zvon zanikl při požáru 11. října 1811. 6. února 1819 byl nahrazen zvonem Karla Bellmanna (výše).
9. Marie   1846 1916 5 662 kg 215 cm Václav Perner
(Q95487723)
 
Kategorie „Zvon Marie (1846, Václav Perner, Most)“ na Wikimedia Commons
 Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie. Podle Rybičky dosahoval 85 centýřů.[26] Při prvoválečných rekvizicích rozbit přímo na věži.[33]
10. ? 1924 1942? 5 610 kg Rudolf Perner Most.[34]
11. Marie 1683 1801? 5 600 kg
100 c		 Štěpán Pricquei
(Q110602039)		 Jindřichův Hradec, věž u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Vznikl přelitím zvonu z roku 1463.[26]
12. ? 1571 1863 5 432 kg
97 c		 Jan Neubauer
(Q110606739)		 Polná, věž Tábor, mezi lety 1700–1707 přesunut do kostela Nanebevzetí Panny Marie, 4. srpna 1863 roztaven požárem. Uvedená hmotnost 96[35] nebo 97[26] centýřů odpovídá 5376–5432 kg.
13. Bartoloměj   1854 1917 5 102 kg 191 cm Karel Bellmann Plzeň, katedrála svatého Bartoloměje. Vznikl přelitím Bartoloměje od Václava Pernera (1838) rozbitého z rozmaru arciděkana Antonína Hlavana. Vyzvednut na věž 11. června 1854.[36] Rekvírován za první světové války.[37]
14. Bumerin 1507 1723 4 627 kg kovář a puškař Mikuláš České Budějovice, původně na Hodinové věži sv. Mikuláše, 1576 přenesen na Černou věž. 1617 opraven Valentinem Arnoldem. Po prasknutí 21. března 1723 přelit.
15. Vorel 1478 17. st. ≥4500 kg
80 c		 Prokop Ptáček
(Q110567488)		 Kutná Hora, kostel svatého Jakuba.[38][26][39] Uváděná hmotnost 80 centýřů odpovídá přinejmenším ~4500 kg.
16. Bartoloměj   1931 194x 4 373 kg Rudolf Perner
 
Kategorie „Zvon Bartoloměj (1931, Rudolf Perner, Plzeň)“ na Wikimedia Commons
 Plzeň, katedrála svatého Bartoloměje. Vysvěcen 25. října 1931. Rekvírován za druhé světové války.[40]
17. ? 1925 1942 >4 000 kg Opava, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie.[41]
18. ? 1514 1863 3 528 kg
63 c		 Joannes Manas
(Q110606977)		 Polná, věž Tábor, mezi lety 1700–1707 přesunut do kostela Nanebevzetí Panny Marie,[26] 4. srpna 1863 roztaven požárem. Uvedená hmotnost 63 vídeňských centýřů[42] odpovídá 3 528 kg.
19. ? ~1932 ~1942 3 500 kg Rudolf Manoušek Praha, kostel Nejsvětějšího srdce Páně.[43]
20. sv. Vavřinec 1880 1942 3420 kg 176 cm Vojtěch Hiller Kutná Hora, kostel svatého Jakuba. Poslední z řady zvonů vzniklých přelitím (v pořadí šestým) zvonu Vorel (1478). 30. dubna 1942 rekvírován.[44][38]
21. Stürmerin 1747 ? 3 341 kg Johann Georg Jordan
(Q110614219)		 Cheb, kostel svatého Mikuláše.[45]
22. ? 1924 1942? 3 300 kg Rudolf Perner Most.[34]
23. ? 1508 ? 3 264 kg
53 c		 Ondřej Ptáček Praha, chrám Matky Boží před Týnem, další osudy neznámé.[46][26]
24. Maria 1693 1917 3 250 kg Joachim Gross
(Q110584071)		 Svatý Kopeček, jižní věž baziliky Navštívení Panny Marie. Rekvírován.[47] Podle Františka Johna vznikl zvon svatá Marie až v roce 1705 a již roku 1714 byl přelit Jiřím Františkem Reimerem (Q110584242) (který mohl být i autorem zvonu původního). Přelitý zvon dosahoval průměru 180 cm a měl podle historických pramenů vážit (jen) 45 centýřů 35 liber a podle rekvizičních záznamů z roku 1916 2450 kg.[48]
25. Maria 1902 1942 3 055 kg Rudolf Perner
(Q110640221)		 Praha, Vyšehrad, Bazilika svatého Petra a Pavla. Během druhoválečných rekvizic rozbit společně se zvonem Josef o hmotnosti 2 116 kg přímo ve věži, neboť průměr obou přesahoval rozměry oken.[49][50]

K významným zvonům, u kterých dostupné prameny neuvádějí hmotnost, ale které mohly dosahovat více než tří tun, patří:

  • Osanna v Hradci Králové, předchůdce zvonu Augustin, zničený požárem 1407[51]
  • Zuzana v Kadani z roku 1507 a stejnojmenný (přelitý) z roku 1512 (zničený požárem 1635), předchůdci Zuzany od Vojtěcha Arnolda a svaté Anny od Karla Bellmanna
  • Bartoloměj v Plzni (cca 4–5 t) z roku 1838 (po požáru věže 6. února 1835)[40] od Václava Pernera, rozbit 1854 z rozmaru arciděkana Antonína Hlavana[36]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Jméno zvonu se neuvádí. Latinský nápis na zvonu v překladu: Ke cti Boha všemohoucího a jeho rodičky Panny Marie, svatého Tomáše apoštola, slavná knížata Jošt a Prokop ... markrabata moravská, 1393[5]
  2. ↑ Uvedena hmotnost 130 „centů“, pravděpodobně centýřů. 1 centýř = 56 kg, tj. 7280 kg
  3. ↑ Uváděno 5900 kg, 7000 kg, 7200 kg a 140 „centů“
  4. ↑ samotný zvon 4 806 kg, se srdcem a závěsem 5 841 kg
  5. ↑ též uváděno 5000 kg a 5300 kg
  6. ↑ Uváděno „takřka čtyři tuny“, 4 460 kg, 5 000 kg a 5 300 kg
  7. ↑ hmotnost 2286 kg uváděná Dopitovou je zjevně nesprávná (překlep?)
  8. ↑ též uváděno 77 centýřů a 60 liber
  9. ↑ V kronikách uváděno 4 382 kg, v roce 1940 vážením potvrzeno 3 915 kg
  10. ↑ a b Též uváděno 3500 kg
  11. ↑ Též uváděno 3500 a 3800 kg
  12. ↑ Též uváděno 2320 kg
  13. ↑ Spotřebováno 3 500 kg zvonoviny, hmotnost se závěsy a srdcem 3 300 kg
  14. ↑ existují údaje 4000 kg a 2200 kg, a dále 72 centů a 96 centů

Reference

editovat
  1. ↑ Největší zvon na světě mají v Barmě, archiweb.cz, P. Satrapa, ČTK, 04.03.2007
  2. ↑ Český rozhlas. Největší český zvon. Český rozhlas Vltava [online]. Český rozhlas, 2007?. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-23. 
  3. ↑ ŠTEFL, Jiří. V Praze se rozezněl Zvon #9801. Symbolicky nahrazuje zvony, které odvezli nacisté a vyrobili z nich zbraně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-08-29 [cit. 2022-09-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d MANOUŠEK, Petr Rudolf. Zvonařství. Praha: Grada Publishing, 2006. 204 s. Dostupné online. ISBN 80-247-1294-6. Kapitola 10.3 Další významné zvony, s. 168. 
  5. ↑ FLODROVÁ, Milena. Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů [online]. Rev. 2019-04-29 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ Statutární město Jihlava. Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Jihlava, 2020 [cit. 2020-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-19. 
  7. ↑ Dov. Zvon Zuzana [online]. luzs.cz [cit. 2020-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22. 
  8. ↑ MAZAL, Jiří. Z historie zvonů farnosti kostla Matky Boží před Týnem v Praze [online]. Staletá Praha, 2013 [cit. 2020-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-20. 
  9. ↑ FOŠUM, Jiří. Zvony z produkce Petra Manouška na přelomu 20. a 21. století [online]. 2016 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Červený. Zvony [online]. Děkanství Hradec Králové [cit. 2022-01-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c BRANIŠ, Josef. Zvon. In: MRŇÁVEK, Josef. (Osmá) Roční zpráva české realné školy „Matice školské“ v Českých Budějovicích za školní rok 1892. České Budějovice: nákladem vlastním, 1892. S. 24–26.
  12. ↑ HOMOLÁČ, Josef. Kronika projektu Barokní Velehrad [online]. http://www.velehradinfo.cz/, 2015 [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Velehradské zvony [online]. velehradsti-zvonici.webnode.cz [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov. Farní kostel Povýšení svatého Kříže [online]. Farnost Povýšení sv. Kříže Prostějov [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ DOPITOVÁ, Simona. Epigrafické památky města Prostějova. Brno, 2006 [cit. 2023-05-09]. 87 s. Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr. s. 23.
  16. ↑ JOHN, František. Mikulovské zvony. In: sborník Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2015. Dostupné online. ISBN 978-80-85088-48-9. S. 140–143.
  17. ↑ PILCOVÁ, Hana. Zvony pro Braboru: Michal a Ludvík zatím mlčí, vrátí jim hlas veřejná sbírka?. Deník [online]. Vltava Labe Media, 2018-08-21 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b LUNGA, Radek. Zvony na jihu Čech. In: GAŽI, Martin. Památky jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2015. ISBN 978-80-85033-56-4. Díl 6. S. 143–175.
  19. ↑ LUNGA, Radek; ROHÁČEK, Jiří. Umlčené hlasy 1 [online]. Artefactum / Ústav dějin umění Akademie věd, 2020. S. 20, 692-696. ISBN 978-80-88283-42-3. 
  20. ↑ HOSÁK, Ladislav. Vlastivěda moravská: Hustopečský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1924. 224 s. S. 95. 
  21. ↑ a b BASLEROVÁ, Kateřina. Epigrafické památky mikroregionu Hustopečsko. Brno, 2020 [cit. 2022-06-12]. 364 s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr.. s. 183–184.
  22. ↑ obec Kurdějov. Historická místa a zajímavosti [online]. obec Kurdějov [cit. 2022-06-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ Římskokatolická farnost Město Touškov. Zvony [online]. Římskokatolická farnost Město Touškov [cit. 2020-05-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ KVAPILOVÁ, Barbora. Zvuk mělnických zvonů se nese 6 kilometrů. Slyšet jsou až v Lužci nad Vltavou. rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2019-09-16 [cit. 2020-05-19]. Dostupné online. 
  25. ↑ Dějiny farnosti sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové n.L. - Zvony a věžní byt [online]. https://svjankrtitel.estranky.cz [cit. 2020-05-15]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b c d e f g h i j RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1885. Kapitola Hora Kutná, s. 30, 43, 45, 48, 52, 54, 60, 66, 73. 
  27. ↑ ŠAFHAUSER, Roman. Zvonu na Novoměstské radnici chybí srdce, nezvoní už dvě stě let. iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2016-05-29 [cit. 2022-01-06]. Dostupné online. 
  28. ↑ NOVÁ, Eliška. Nové Město hledá nové srdce. Lidové noviny. 2018-05-05, roč. XXXI, čís. 104, s. 4. 
  29. ↑ Chodsko.net. Horšovský Týn - zvonice [online]. Ing. Josef Johánek, Domažlice [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b c d e ŠOPEK, Čenda. Smutný osud zvonu Maria. Z historie zvonů na věži olomouckého kostela sv. Mořice. olomoucky.rej.cz [online]. Olomoucký REJ, 2017-01-21 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Muzeum Jindřichohradecka. Historický vývoj objektu [online]. Muzeum Jindřichohradecka [cit. 2022-01-02]. Dostupné online. 
  32. ↑ O zvonu jménem Kňour. Hradec žije [online]. Hradec žije, 2020-04-28 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  33. ↑ Oblastní muzeum a galerie v Mostě. Oblastní muzeum a galerie v Mostě na Facebooku [online]. Oblastní muzeum a galerie v Mostě, 2021-12-08 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b PERNER, Rudolf. Bronzové zvony. Hlas lidu. 1936-06-26, roč. 30, čís. 108, s. 15. 
  35. ↑ Polná. Polenská encyklopedie - Zvon „velký“ [online]. mesto-polna.cz [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ a b VESELÁ, Dana. Plzeňané se poprvé složili na zvony už před 180 lety. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2015-02-05 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ Zvony. Praha 7 - Holešovice, 2012 [cit. 2022-01-17]. 54 s. školní projekt. Gymnázium Přírodní škola. Vedoucí práce Vít Novotný, Magdalena Bartáková. s. 19. Dostupné online.
  38. ↑ a b ŠTROBL, Miroslav. Osudy zvonů kostela sv. Jakuba v Kutné Hoř. dobryinfo.cz [online]. Dobrý INFO, 2016-09-20 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  39. ↑ Historie zvonů kostela sv. Jakuba aneb Co je na logu. Zvon pro Jakuba [online]. Farnost Kutná Hora, 2016-07-13 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  40. ↑ a b Zvon pro Bartoloměje. Zvon pro Bartoloměje - Historie [online]. katedralaplzen.org [cit. 2022-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  41. ↑ Desítky zvonů z věží zmizely nadobro. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s. [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  42. ↑ Polná. Polenská encyklopedie - Zvony věže Tábor [online]. mesto-polna.cz [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. 
  43. ↑ ŠERÝCH, Anna. Petr Rudolf Manoušek: Každý zvon má svůj vlastní příběh. Opera+ [online]. Opera PLUS, 2019-12-21 [cit. 2022-01-07]. Dostupné online. 
  44. ↑ NOVÁK, Pavel; VÁCHA, Petr. Kutnohorské zvony, zvonaři a zvoníci. Obzory Kutnohorska [online]. Sicco s.r.o., 2017-01-03 [cit. 2022-01-15]. Dostupné online. 
  45. ↑ BĚLOHLÁVEK, Miloš. Zvonaři, kostelní zvony a jejich osudy na území historického Loketska a českého Chebska. Praha, 2021 [cit. 2022-01-18]. 72 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Petr Kubín. s. 31. Dostupné online.
  46. ↑ MAZAL, Jiří. Z historie zvonů farnosti kostela Matky Boží před Týnem v Praze. In: Staletá Praha. Praha: [s.n.], 2013. ISSN 0231-6056. Ročník / číslo XXIX / 1. S. 35.
  47. ↑ Římskokatolická farnost Svatý Kopeček u Olomouce. Zvony [online]. svatykopecek.cz [cit. 2022-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-18. 
  48. ↑ JOHN, František. Svatokopecké zvony [online]. frantisekjohn.cz, 2007 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online. 
  49. ↑ NECHVÁTAL, Bořivoj. Zvony, zvonice a zvonkohra na Vyšehradě. In: Macháček Jiří, Kouřil Pavel. Archaeologia historica. 45 / 1., ročník / číslo vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2020. ISSN 0231-5823. S. 284.
  50. ↑ Bazilika sv. Petra a Pavla, obraz „Dešťové“ madony, kaple P. Marie Šancovské, chrámový betlém, historie zvonů v bazilice, historie varhan. (Archivovaná kopie) [online]. Vyšehradská kapitula [cit. 2023-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  51. ↑ ZAP, Karel Vladislav. Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci. In: ZAP, Karel Vladislav. Památky archaeologické a místopisné. Praha: Matice česká, 1859. Díl III. S. 181.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_největších_zvonů_v_Česku&oldid=24366170“