Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Jana Křtitele (Dvůr Králové nad Labem)

kostel ve Dvoře Králové nad Labem

Kostel svatého Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem je gotická stavba zbudovaná v letech 1399–1400 na místě starší románské baziliky. Kostel byl v 15. století přestavěn a roku 1644 doplněn věží. Koncem 19. století proběhla puristická přestavba dle návrhu Františka Schmoranze. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]

Kostel svatého Jana Křtitele
Kostel (Church) - panoramio - Tomáš Petřík.jpg
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký kraj
Obec Dvůr Králové nad Labem
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Diecéze královéhradecká
Vikariát trutnovský
Farnost Dvůr Králové nad Labem
Odkazy
Ulice Náměstí Republiky
Kód památky 23273/6-3477 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve věžní kobce kostela údajně dne 16. září 1817 nalezl Václav Hanka a kaplan Borč Rukopis královédvorský, obsahující české písně psané písmem a jazykem 16.-17. století.

HistorieEditovat

 
Podoba kostela před novogotickou úpravou

Kostel svatého Jana Křtitele byl postaven v gotickém slohu v letech 13991400 na místě starší románské baziliky ze 13. století, z níž se zachovala apsida a zlomky architektonických článků. Nový kostel dala postavit manželka krále Václava IV., Žofie Bavorská, která byla paní královou (Dvůr paní králové). Na královnu byla korunována v roce 1400. Dnešní kněžiště bylo postaveno s kostelem v 15. století, později po požáru dostavěno. V letech 1411-1773 byl kostel zasvěcen sv. Kateřině Alexandrijské. V roce 1644 byla vystavěna vysoká hranolová věž, doplněná dřevěným ochozem, kde byl byt pověžného. 5. září 1773 kostel znovu vysvětil královéhradecký světící (pomocný) biskup Matouš (Matyáš) František hrabě Chorinský z Ledské a zasvětil opět sv. Janu Křtiteli. Mezi lety 18931900 byl kostel regotizován (podle projektu arch. Františka Schmoranze stavitelem Eduardem Thymem/Thýmem) a věž zvýšena na 64 metrů. Byt pověžného vznikl v posledním patře. Na severní straně kostela nejsou z důvodu městského opevnění žádná okna, pouze jedno s obrazem Panny Marie Královny, které bylo zhotoveno v roce 1901. V roce 2007 prošel kostel opravami interiéru, při kterých bylo objeveno několik archeologických nálezů.

ExteriérEditovat

 
Půdorys kostela

Kostel svatého Jana Křtitele má nepravidelný půdorys, síňové trojlodí je na východě ukončeno presbytářem, se sakristií na severní straně. Na jižní straně trojlodí se nachází čtvercová předsíň a na jihozápadním nároží hranolová věž.

Trojlodní kostel je orientován. Na všech stranách je použit vnější opěrný systém. Fasáda je bez dekorace, zdivo je pouze omítnuté. Do kostela vedou čtyři vchody a jeden vede do věže. Na severní straně je raně gotický lomený portál, který má výžlabky s hruškovcem a silnějším oblounem na patce malého polygonálního soklu. Sokl má kalichovitou hlavici porostlou listy a nízkou krycí desku. Hlavní portál, který je mezi Dořinou a dřevěnou předsíní je lomený a profilovaný výžlabky, hruškovcem a oblounem na vysokém soklu. Z východu vede obdélný portál do sakristie a na jihu jsou dva gotické portály, jeden vede do Dořiny předsíně, je zdobený výžlabky které končí na konzolách, druhý vede do jižní lodi, je lomený a zdobený výžlabky. Do věže vede portál obdélný. Střecha kostela je sedlová, střecha sakristie pultová. Věž má na svých rozích nárožní vížky. Okno na východní straně presbytáře je zaoblené a osvětluje vitrínu v oltáři. Okna v jižní straně presbytáře jsou také zaoblená, jedno znázorňuje Boha Otce, sv. Václava a sv. Terezii Velikou (z Avily, od Ježíše), druhé zobrazuje křest Ježíše v řece Jordánu. V jižní lodi na jižní straně se nachází dvě lomená okna na východní straně pak kružba s plaménkovým vzorem. V západní stěně kostela jsou tři lomená okna a v severní stěně pouze jedno. Okna v prvním patře věže jsou zaoblená, okna v druhém patře jsou lomená a zdobená trojlisty. V jihovýchodním rohu se nachází pozůstatky apsidy, která byla vystavěna kvádříkovou technikou. Zdivo z původní apsidy bylo znovu použito při pozdější dostavbě kostela, svědčí o tom vlnkovitý obloučkový vlys a zubořez v severní zdi nynější stavby.

InteriérEditovat

 
Interiér

Vstup do kostela je z jižní strany do Dořiny předsíně dřevěnými dveřmi zhotovenými v letech 1893–1900. Předsíň je zaklenuta křížovou klenbou s žebry klínového profilu. Do dřevěné části předsíně, která byla postavena v roce 1900 se vstupuje gotickým portálem, který byl roku 1700 osazen barokními dubovými dveřmi s původním kováním a plastikami. Prostor chrámu je rozdělen dvěma páry sloupů na tři lodě. Trojlodí je zaklenuto křížovou klenbou, žebra jsou prostě vyžlabená. Konzoly v trojlodí jsou jehlancovité, dvě jsou s maskou a jedna je kružbová. Klenba je podpíraná dvěma páry oblých sloupů. Sloupy mají pásmo kružbového panelování a dvě vyžlabení, pod nimi je pás obloučků ukončený liliemi. Každý sloup končí polygonálním soklem. Kůr je podepřen čtyřmi sloupy tvořícími arkádu. Uprostřed arkády je namalován znak Děkanství-farnosti sv. Jana Křtitele. Triumfální oblouk mezi hlavní lodí a presbytářem je lomený a neprofilovaný. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou s klínovými vyžlabenými žebry, konzoly jsou pseudogotické. Na křížení nejblíže k oltáři se nachází svorník s křížem se svatozáří na příčném žebru je svorník s růží a na třetím původní znak města. Za hlavním oltářem končí jedno z žeber vytesanou hlavou stavitele. V severní stěně presbytáře se nachází vchod do sakristie, která je zaklenutá valenou klenbou. Nad vchodem do sakristie se nachází tři nástěnné malby od malíře Rudolfa Adámka zhotovené v roce 1933. Na nich je vyobrazena záchrana města před Švédy během třicetileté války 21. 11. 1646. Prvním obraz znázorňuje Švédského hejtmana, který seká do sochy Panny Marie, na druhém je útěk Švédů v mlze a na třetím děkovné procesí měšťanů. Nad nástěnnými malbami jsou umístěny dva znaky papežů, a to papeže Pia XI. a papeže sv. Jana Pavla II. Na jižní straně mezi okny pak znak papeže Benedikta XVI. z roku 2007. Trojlodí je také zdobeno nástěnnými malbami. Obraz umístěný na Vítězném oblouku, oddělujícím presbytář od hlavní lodi, znázorňuje Boha v Nejsvětější Trojici a klanící se anděly. Na zdech jižní lodi jsou tři obrazy: Malkísedekova (Melchisedechova) oběť, Poslední večeře Páně a Smrt sv. Josefa. V severní lodi jsou tři obrazy: Obrácení sv. Pavla, Ustanovení apoštola sv. Petra a Abrahám obětuje svého syna Izáka.

Vybavení kostelaEditovat

 
hlavní oltář

V předsíni se nachází kříž z roku 1981 na kterém je korpus z 16. století a náhrobek se znakem Silvarů, který zde byl umístěn v roce 2007, poté co byl nalezen pod dlažbou kostela archeoložkou Mgr. Hanou Burdychovou. Za prosklenými dveřmi dřevěné předsíně se nachází kamenná barokní kropenka, která byla přenesena z kostela Povýšení Sv. Kříže roku 1981. V presbytáři se nachází hlavní barokní oltář s obrazem sv. Jana Křtitele. Základ oltáře z roku 1674 tvoří kamenný stůl překrytý dřevěnou oltářní deskou a dřevěné sloupy, které vypadají jako mramorové. Další část oltáře byla zhotovena v roce 1732, kdy byla vytvořena skleněná vitrína pro sochu Panny Marie Královédvorské a sochy dvou andělů které vytvořil Jiří František Pacák (spolupracovník Matyáše Bernarda Brauna). Jeden anděl drží štít se znakem Rakouského císařství, druhý se znakem města. V roce 1760 byl uprostřed oltáře umístěn rokokový svatostánek na jehož dvířkách je kříž s Ježíšem Kristem. Nad svatostánkem je umístěno věčné světlo symbolizující přítomnost Krista. Biskup Jan Leopold Hay v roce 1782 vložil do oltáře ostatky sv. Jana Nepomuckého. Poslední patro oltáře bylo vytvořeno v roce 1867. Uprostřed je umístěn obraz sv. Jana Křtitele, patrona města, který namaloval Josef Vojtěch Hellich. Nad obrazem se nachází znak města a po jeho stranách jsou umístěny sloupy zdobené vinnou révou. Oltář byl také doplněn o sochy světců: sv. Barbora, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Vojtěch. V roce 1900 došlo k poslednímu doplnění oltáře. Byly postaveny postranní oblouky a na nich sochy sv. Petra a Pavla. V severní straně presbytáře jsou umístěny dveře do sakristie. Vedle nich je umístěn abak (stolek na přípravu bohoslužebných předmětů). Ten byl zhotoven Petrem Buškem ze Sychrova v roce 1898. Po II. vatikánském koncilu se místo hlavního oltáře začaly používat tzv. obětní (oltářní) stoly. Tak byl v roce 1979 uprostřed presbytáře umístěn dřevěný obětní stůl. V roce 2007 byl místo něho umístěn nový oltář s románskou mensou. Mensa pochází ze 13. století, v rozích má vytesány templářské křížky. Na nový ambon byla použita kamenná deska ze 14. století. Posvěcení nového ambonu a oltáře se konalo 16. 9. 2007 biskupem Dominikem Dukou OP. Biskup vložil do mensy v zapečetěné obálce ostatky biskupa sv. Paulína z Noly, sv. apoštola Petra a s. Ludmily. Pod okny se nachází královská lavice, ve které naposledy seděla česká královna Marie Terezie. Radní lavice, která byla původně vedle ní, se nachází pod kůrem. Na severozápadní straně presbytáře je postravena rokoková kazatelna z roku 1770. V jižní lodi je zavěšen kříž s Ježíšem v nadživotní velikosti, zhotoven roku 1735 Jiřím Františkem Pacákem. Pod křížem je postavena cínová barokní křtitelnice ve tvaru obráceného zvonu na kamenném podstavci z roku 1706. Na stěnách kostela je zavěšena křížová cesta vytvořená Antonínem Suchardou v roce 1899. V západní části kostela pod kůrem je postavena Pieta z roku 1570 vytvořená v renesančním slohu a zpovědní místnost z roku 1982.

Oltáře v trojlodíEditovat

 
pohled od lodi z kruchty

Původní gotické oltáře se nedochovaly, a barokní oltáře byly v roce 1900 nahrazeny oltáři v novogotickém slohu, zhotovené Petrem Buškem a jeho syny. Oltář Panny Marie Lurdské s postranními obrazy sv. Františka z Assisi a sv. Josefa Pěstouna Páně. Oltář Svatého Kříže zobrazuje Ježíšovo ukřižování, vedle kříže jsou sochy Panny Marie Bolestné sv. Jana Evangelisty. Okolo jsou čtyři obrazy znázorňující: Narození Páně, klanění Tří králů, Zmrtvýchvstání Páně a Nanebevstoupení Páně. Uprostřed oltáře je umístěn svatostánek. Oltář Pražského Jezulátka byl vyroben během 2. světové války v pseudobarokním slohu sochařem Antonínem Pekárkem. V prosklené vitríně uprostřed oltáře se nachází kopie Pražského Jezulátka. Ve spodní části se nachází Boží hrob se sochou zemřelého Ježíše. Po stranách oltáře jsou umístěny dvě sochy: sv. František z Assisi a sv. Antonín z Padovy. Další oltář je sv. Jana Nepomuckého s postranními obrazy znázorňující sv. Cyrila a Metoděje. Vedle tohoto oltáře je postavena socha sv. Terezie od Dítěte Ježíše. Poslední boční oltář sv. Anny s obrazem Božího milosrdenství z roku 2002. Po stranách jsou obrazy sv. Antonína Paduánského a sv. Aloise, na vrcholu je obraz sv. Václava.  Socha sv. Anny z oltáře byla přemístěna vedle oltáře Panny Marie Lurdské.

VěžEditovat

První záznam o věži pochází z roku 1431. V roce 1450 byla po nájezdech Slezanů spolu s kostelem vypálena a obnovena byla až kolem roku 1485. Během třicetileté války bylo přistavěno první patro s ochozem, kde byl byt pověžného (hlásného), který hlídal město. V roce 1894 byla věž přestavěna do dnešní podoby. Na vrcholu je byt pověžného a krytý ochoz, který je podpírám krakorci. Pod bytem se nachází hodinový stroj s číselníky na všechny světové strany. V roce 1894 bylo postaveno nové schodiště na západní straně věže. Ve věži jsou tyto zvony: Svatý Jan, Umíráček a Poledník. Pod věží se nachází kaple Božího hrobu, dnes kaple Panny Marie Bolestné, do které se vstupuje v kostele pod kůrem.

KruchtaEditovat

 
kruchta s varhany

Na kruchtu (kůr) se vstupuje stejným schodištěm jako na věž. Nachází se zde věžní kobka, původně městská pokladna a varhany z roku 1780. V roce 1776 došlo ke zvýšení kůru, a vchod do věžní kobky se dostal pod úroveň podlahy. Vchod do kobky chrání dubové dveře se třemi zámky. V roce 1817 zde kaplan Pankrác Ignác Borč a Václav Hanka našel Rukopis královédvorský. Jedná se o 7 pergamenových listů o rozměrech 12×7-8 cm na kterých je 14 epických písní oslavujících bájné české hrdiny.

Chronologický přehled historie kostelaEditovat

Letopočet Událost
asi 1230 stavba románského kostela (basiliky) zasvěceného sv. Janu Křtiteli
1270 první zmínka o městě Curia (Dvůr) a faráři Gottfriedovi (Bohumírovi)
1345 stavba menšího gotického kostela
1359 instalován gotický boční oltář Panny Marie
1380 další přestavba gotického kostela
1399-1400 stavba současného chrámu sv. Jana Křtitele
1411 hlavní oltář a kostel zasvěcen sv. Kateřině
1450 požár kostela a jeho oprava
1486 stavba presbytáře
1500 zhotoveno kamenné sanctuarium (svatostánek)
1505 odlit zvon Jan (Křtitel) zvaný hrubý (velký)
1508 odlit zvon Umíráček
1519 odlit zvon Dominikal (nedělník, lat. Dominica = neděle) – přelit v roce 1625
1527 zhotoveny pozdně gotické boční oltáře
1540 odlit zvon Poledník zvaný Čapek
1588 postavena předsíň kostela zvaná Dořina, postavena na náklady měšťanky Doroty Hložické
1606 postavena boční kaple zvaná Hartmanova, postavena na náklady Jana Hartmana z Hartnštejna (zbořena r. 1897)
1644 zvýšena věž od římsy po krytý ochoz s bytem pověžného
1668 odlit zvon Činčálek (přenesen z kostela Sv. Kříže v r. 1683)
1670–1674 instalovány boční barokní oltáře
1674 zhotoven barokní hlavní oltář
1700 zhotoveny barokní dveře kostela
1706 odlita křtitelnice
1731 zhotoveny kostelní lavice
1732 předělán hlavní oltář pro sochu Panny Marie Ochránkyni města
1735 zhotoven velký barokní kříž na oltář Sv. Kříže
1737 misie kněze Antonína Koniáše SJ
1747 odlit malý zvon Jiří zvaný Jiříček
1751 odlit zvon Barbora – přelit v r. 1879
1759 namalovány barokní obrazy křížové cesty od Jana Václava Bergla
1760 zhotoven rokokový svatostánek na hlavním oltáři
1770 zhotovena rokoková kazatelna
1770–1780 instalovány barokní varhany
1773 opraven kostel 5. září 1773 znovu zasvěcen sv. Janu Křtiteli
1776 kostelní dřevěný kůr byl zvýšen a postaven z kamene
1778 zhotoveno barokní zábradlí
1807 oprava sanktusové věžičky
16. 9. 1817 nalezen Rukopis královédvorský (RK)
1826–1827 oprava velké věže a sanktusové věžičky
1835 předělaná věžní báň
1846 instalován boční oltář sv. Václava
1862 zasazena pamětní deska o nálezu RK
1863 zhotovena nová sanktusová věžička
1867 zvýšen hlavní oltář se sochami sv. Václava, Ludmily, Barbory, Vojtěcha. Uprostřed je oltářní obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Hellicha
1892 oprava střechy presbytáře
1893-1900 oprava chrámu a přestavba věže
1894 zbořeno jižní schodiště na kůr, zvýšena věž na současných 64 metrů a instalovány věžní hodiny
1895 oprava střechy kostela a sanktusové věžičky
1896 oprava střechy nad presbytářem
1897 oprava střechy kněžiště, zboření Hartmanovy kaple
1899 zbořeny všechny boční oltáře v kostele
1899–1900 instalovány nové pseudogotické boční oltáře a sochy sv. Petra a Pavla na hlavním oltáři
1899 zhotovena pseudogotická křížová cesta od Ant. Suchardy
1907 návštěva Mikoláše Alše, který namaloval obraz královédvorského kostela před přestavbou dle fotografie
1911 objeveny zbytky románské apsidy Antonínem Schulzem
1916 sňaty zvony Dominikal, Barbora, Činčálek a Jiří pro válečné účely (viz Rekvírování zvonů)
1921–1924 kostel zabrán pro bohoslužby nově vzniklé církve Církve československé (husitské)
1.8.1933–11.3.1934 generální oprava kostela a věže
1933 namalovány nástěnné obrazy od Rudolfa Adámka a odlity dva nové zvony: Božské Srdce Páně — sv. Václav a Neposkvrněné Srdce Panny Marie — sv. Terezie od Dítěte Ježíše
1942 dva nové zvony sňaty pro účely 2. světové války (viz Rekvírování zvonů)
1945 zhotoven a instalován pseudobarokní boční oltář Pražského Jezulátka jako památník dětským obětem 2. světové války
1960 připevněny ochranné mříže na okna kostela
1.5.1981–13.9.1981 generální oprava interiéru kostela
1982 zbořeny 2 zpovědnice a postavena zpovědní místnost
1988 oprava věže
1990 oprava exteriéru a střechy kostela
16.4.-9.9.2007 generální oprava interiéru kostela

[2]

Přehled duchovních správcůEditovat

  • 1945–1956 P. František Resler (14. 3. 1912 – 26. 8. 1985) (děkan)
  • 1956–1979 P. Antonín Říkovský (24. 11. 1914 – 20. 1. 1980) (děkan)
  • 1979–1991 P. František Beneš SDB (* 29. 11. 1947 - 23.10. 2017) (děkan)
  • 1991–1996 P. Mgr. František Hofman OMelit. cap. Mag. (administrátor děkanství)
  • 1996–2001 P. Józef Pleszcyński MSF-Misionáři Svaté Rodiny (29. 9. 1944 – 3. 8. 2001) (administrátor děkanství)
  • 2001–2016 P. Jan Czekala MSF (děkan)
  • 2016 P. Andrzej Deniziak MSF (administrátor děkanství)

ZajímavostiEditovat

  • Na hlavním oltáři v kostele stojí socha Panny Marie Ochránkyně zvaná Madona královédvorská. Díky této sošce bylo v roce 1646 město zachráněno od švédského drancování. Socha byla postavena na mostě. Obyvatelé města se uzavřeli za hradbami a u sochy zůstala dívka Marie Dobrotová (Bonaventurová). Cestou k mostu projížděli vojáci a uviděli dívku u sochy Panny Marie. Dívka jim utekla a hejtman švédských vojáků ze vzteku rozsekl sochu mečem. V tu chvíli se spustila tak hustá mlha, že jeden neviděl na druhého. V této mlze ve velkém strachu a zmatku prchli z města. Dívka Marie Dobrotová vzala rozseklou sochu a donesla ji do města, kde všem pověděla o události na mostě. Socha byla později umístěna na hlavní oltář v kostele sv. Jana Křtitele.
  • Obraz kostela před přestavbou namaloval Mikoláš Aleš. Na obraze je vidět křestní kaple Jana Hartmana z roku 1606 a vnější schodiště na věž.
  • Rukopis královédvorský. Ve věžní kobce kostela dne 16. září 1817 nalezl kaplan Pankrác Ignác Borč a Václav Hanka pergamenové listy, nazvané podle místa nálezu Rukopis královédvorský, který obsahuje české básně psané písmem a jazykem 16.-17. století. Rukopis byl národními obrozenci označen za nejstarší česky psané epické a lyrické písně. Později se stal součástí sporů o Rukopisy a byl dlouho považován za padělek.
  • Při rekonstrukci kostela v roce 2007 byla nalezena původní kamenná oltářní mensa (deska) z románské baziliky, kterou královéhradecký biskup Dominik Duka 16. září 2007 posvětil a vložil do ní ostatky sv. apoštola Petra, biskupa sv. Paulína z Noly a české patronky sv. kněžny Ludmily. Na závěr slavnostní bohoslužby biskup Dominik Duka vložil do chórového sloupu pamětní schránku - tubus, který obsahuje bankovky a mince z roku 2007 a list se jména osob, kteří se podíleli na rekonstrukci.

FotogalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 134268 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. LANGFELNER, Josef. Děkanský chrám svatého Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem. nám. T. G. Masaryka 38, 544 17: Město Dvůr Králové nad Labem, 2003. S. 80. (česky) 

ZdrojeEditovat

  • Josef Langfelner, Děkanský chrám svatého Jana Křtitele a Panny Marie Ochránkyně města ve Dvoře Králové nad Labem, Bohumír NĚMEC – VEDUTA, 2017, České Budějovice
  • Karel Kuča, Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku I. díl, Libri, 1999, Praha, str. 802
  • Emanuel Poche a kolektiv, Umělecké památky Čech 1, Academia, 1977, Praha str. 340
  • Anežka Merhautová, Raně středověká architektura v Čechách, Academia, 1971, Praha
  • Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Unicornic 2001, Praha, str. 90-91

Externí odkazyEditovat