Wikipedie

Seznam židovských památek v Ústeckém kraji

seznam na projektech Wikimedia

Toto je seznam židovských památek v Ústeckém kraji aktuální k roku 2011, ve kterém jsou uvedeny židovské památky v oblasti Ústeckého kraje.

Seznam

editovat

Památky jsou řazeny podle abecedního pořadí „Místa“.

Vysvětlivky k tabulce
  • Název – název článku na Wikipedii, abecedně dle místa, poklikem na nadpis lze třídit
  • Obrázek – existující obrázek nahraný na Commons
  • Místo – nejbližší město, obec nebo vesnice, v závorce GPS (poloha památky dle Global Positioning System, lze třídit
  • Okres – okres, ve kterém se místo nachází, lze třídit
  • Druh – druh památky (např. židovský hřbitov nebo synagoga), lze třídit
  • Galerie Commons – odkaz na Commons na existující kategorii s fotografiemi
  • Popis památky a přístup – název s podrobnostmi polohy, přístupnost pro návštěvu nebo informace, kde je možné si vypůjčit klíč, je-li památka zamknutá
Název Obrázek Místo Okres Druh Galerie
Commons		 Popis památky a přístup
Synagoga v Bílencích   Bílence
(50°25′25″ s. š., 13°30′23″ v. d.)		 Chomutov synagoga Bývalá synagoga z 1. poloviny 19. století se Bílencích nachází JV od návsi. Dnes používána jako obytný dům.[1]
Židovský hřbitov v Bílencích Bílence
 Chomutov židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1846 existoval na severním okraji obce Bílence. Během druhé světové války byl beze zbytku zničen nacisty. Zbytky náhrobků jsou povalené na louce SVV od obce, některé jsou použité v zahradách.[1]
Synagoga v Bílině   Bílina
(50°33′3″ s. š., 13°46′34″ v. d.)		 Teplice synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Bílina“ na Wikimedia Commons
 Synagoga ve městě Bílina v Teplické ulici čp. 116 vznikla v roce 1895 přestavbou z obytného domu. Po druhé světové válce byla přestavěna a opětovně se využívá k obytným účelům.[2]
Židovský hřbitov v Bílině   Bílina
(50°32′48″ s. š., 13°46′ v. d.)		 Teplice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Bílina“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov v Bílině z roku 1891 je přístupný přes komunální hřbitov v Mostecké ulici. Čítá několik desítek náhrobků a je veřejnosti nepřístupný.
Synagoga v Budyni nad Ohří   Budyně nad Ohří
(50°24′24″ s. š., 14°7′36″ v. d.)		 Litoměřice synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Budyně nad Ohří“ na Wikimedia Commons
 Pozdně klasicistní synagoga ve městě Budyně nad Ohří pochází z 1. poloviny 18. století a v minulosti byla její fasáda vyvedena v pozdně rokokovém slohu.[3] Dnes slouží jako skladiště a je kulturní památkou ČR.
Židovský hřbitov v Budyni nad Ohří   Budyně nad Ohří
(50°23′50″ s. š., 14°8′6″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Budyně nad Ohří“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov u města Budyně nad Ohří z konce 18. století je v poli napravo od silnice do Vrbky. Součástí je novorománská obřadní síň s dochovanou iluzivní výmalbou. Hřbitov je uzamčen.[4]
Synagoga v Čeradicích Čeradice Louny synagoga Přízemní stavba z poloviny 19. století po první světové válce adaptována nejprve na obecní úřad, následně na obytný dům a nakonec v roce 1950 zbořena. Do dnešní doby se dochovalo jen torzo.[5]
Židovský hřbitov v Čeradicích Čeradice
(50°19′20″ s. š., 13°28′50″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1837 se nachází 1 km SSZ od obce Čeradice v lese v údolí potoka Liboc. V minulosti byla součástí márnice.[5]
Židovský hřbitov v Čížkovicích Čížkovice
(50°29′34″ s. š., 14°1′16″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1800 se nachází SSZ od obce Čížkovice, nalevo od silnice na Lovosice. Hřbitov byl silně zdevastován, od roku 2005 probíhá rekonstrukce.[6]
Synagoga v Děčíně   Děčín
(50°46′34″ s. š., 14°11′50″ v. d.)		 Děčín synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Podmokly (Děčín)“ na Wikimedia Commons
 Orientálně-secesní synagoga v Děčíně z roku 1907 se nachází ve čtvrti Podmokly na nároží ulic Žižkova a Resslova. Během druhé světové války byla zpustošena, od 60. let v ní sídlil archiv, později chátrala. V 90. letech prošla kompletní rekonstrukcí. Je činná a využívá ji místní židovská obec.[7]
Starý židovský hřbitov v Děčíně Děčín Děčín židovský hřbitov Zaniklý starý židovský hřbitov z konce 19. století se nacházel v městské části Rozbělesy. Během druhé světové války byl poškozen a následně v roce 1952 zlikvidován. Náhrobky byly přeneseny na nový židovský hřbitov.[8]
Nový židovský hřbitov v Děčíně Děčín Děčín židovský hřbitov Zaniklý nový židovský hřbitov byl založen v městské části Folknáře v souvislosti s likvidací starého hřbitova. Zrušen byl bez náhrady v roce 1970.[8]
Židovský hřbitov v Drahonicích   Drahonice
(50°8′38″ s. š., 13°21′5″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Drahonice (Lubenec)“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov údajně z 16. století leží u vesnice Drahonice v remízku v polích. Čítá na sto náhrobků a je volně přístupný.[9]
Synagoga v Horních Beřkovicích Horní Beřkovice
(50°21′29″ s. š., 14°20′43″ v. d.)		 Litoměřice synagoga Zaniklá synagoga v obci Horní Beřkovice stávala na pozemku u čp. 5 v ulici K rybníku. Po roce 1910 přestavěna na obytný dům.[10]
Židovský hřbitov v Hořenci Hořenec
(?50°24′53″ s. š., 13°29′21″ v. d.?)		 Chomutov židovský hřbitov Židovský hřbitov neznámého stáří v Hořenci byl během druhé světové války a během období socialismu zdevastován. Dochovala se torza tří náhrobků a památník u hromadného hrobu obětí pochodu smrti z jara 1945.[11]
Židovský hřbitov u Hřivčic   Hřivčice
(50°19′29″ s. š., 13°55′15″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov u vesnice Hřivčice; založen cca 1698, se nachází asi 500m od místního občanského hřbitova. Dochovala se zde řada cenných barokních a klasicistních náhrobků. Hřbitov je udržován Spolkem na obnovu židovských památek na Perucku a nachází se na něm památník obětem Šoa IN MEMORIAM. V jeho jižní části stojí zrekonstruovaný pozůstatek márnice.[12]
Synagoga na Hříškově   Hříškov
(50°17′29″ s. š., 13°51′51″ v. d.)		 Louny synagoga Bývalá synagoga v obci Hříškov se nacházela poblíž návsi. Před II. světovou válkou byla již značně zchátralá. Zbourána byla však až v 50. letech 20. století. [13]
Dům Rosenbaum na Peruci   Peruc
(50°20′42″ s. š., 13°57′40″ v. d.)		 Louny židovský dům Před domem perucké židovské rodiny Rosenbaum jsou umístěny 3 památné kameny zmizelých připomínající odkaz zavražděných peruckých občanů během holocaustu Heleny, Pavla a Ivo Rosenbauma. Přeživší Kamila Rosenbaumová byla členkou Osvobozeného divadla a choreografkou dětské opery Brundibár. Ke slavnostnímu položení kamenů došlo 7. června 2015. [14]
Památník obětem holocaustu z Peruce IN MEMORIAM   Peruc
(50°19′29″ s. š., 13°55′15″ v. d.)		 Louny památník Pámátník obětem holocaustu z Peruce IN MEMORIAM, který se nachází na Židovském hřbitovu u Hřivčic. [15]
Synagoga v Chomutově   Chomutov
(50°27′48″ s. š., 13°25′11″ v. d.)		 Chomutov synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Chomutov“ na Wikimedia Commons
 Zaniklá novorománská synagoga v Chomutově stávala na rohu dnešních ulic Mostecké a Karla Buriana. Byla vypálená během křišťálové noci a později zbořena. Na jejím místě stojí obytný dům a nic ji nepřipomíná.[16]
Židovský hřbitov v Chomutově Chomutov
(50°26′57″ s. š., 13°24′32″ v. d.)		 Chomutov židovský hřbitov Židovský hřbitov v Chomutově z roku 1892 se nachází u jižního konce Beethovenovy ulice. V minulosti byla součástí pohřební synagoga a dům správce hřbitova. Koncem 80. let byl hřbitov změněn na park. V 90. letech byl pro koncentraci sociálně patologických jevů uzamčen a otevření se dočkal po rekonstrukci v roce 2008. Součástí je pamětní deska a pomník.[17]
Synagoga v Jirkově   Jirkov
(50°30′5″ s. š., 13°27′7″ v. d.)		 Chomutov synagoga Bývalá klasicistní synagoga ve městě Jirkov se nachází v ulici 5. května na východ od náměstí Dr. Beneše. Po druhé světové válce sloužila jako sklad, dnes jako sběrna odpadů.[18] V blízkosti stojí i původní židovské domy čp. 250 a 251 s původními prvky výzdoby.[19]
Židovské hřbitovy v Kadani Kadaň Chomutov židovský hřbitov Židovské hřbitovy se v Kadani postupně nacházely tři, z nichž nejstarší pocházel z 16. století. Do dnešní doby se nedochoval žádný ze hřbitovů. Plocha třetího hřbitova, který byl součástí městského hřbitova, je od jeho zničení nacisty druhotně používána k pohřbívání.[20]
Synagoga v Letově Letov Louny synagoga Zaniklá synagoga postavená před rokem 1840 byla v druhé polovině 19. století přestavěna v novorománském slohu. O zhruba deset let později byla opuštěna a nedlouho poté zbořena.[21]
Židovský hřbitov v Letově   Letov
(50°13′40″ s. š., 13°27′3″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Letov“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z 1. poloviny 18. století se nachází JV od Letova (místní část města Podbořany), v remízku v polích při polní cestě k Blšanům. Zajímavostí jsou náhrobní kameny vyrobené z místního červeného pískovce.[21] Je volně přístupný.
Synagoga v Liběšicích   Liběšice
(50°17′29″ s. š., 13°37′20″ v. d.)		 Louny synagoga Synagoga z 18. století se nachází v jižní části obce Liběšice ve dvoře čp. 15. Počátkem 21. století byl zbořen modlitební sál, zbytek stavby je využíván jako stodola.[22]
Nový židovský hřbitov v Liběšicích   Liběšice
(50°17′36″ s. š., 13°38′13″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov Nový židovský hřbitov z roku 1897 se nachází východně od Liběšic a je přístupný po silnici vedoucí SV na Dubčany a pak na JV k Tuchořicím. Hřbitov je neudržovaný, poničený a dochovalo se pouze sedm náhrobků a ruiny dvou hrobnických domků se zbytky maurských oken.[23]
Starý židovský hřbitov v Liběšicích   Liběšice
(50°17′15″ s. š., 13°37′58″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov Starý židovský hřbitov z 18. století se nachází JV od Liběšic a je přístupný po polní cestě vedoucí z ulice kolem hřbitova dále na JV podél potoka. Součástí je několik desítek klasicistních a barokních náhrobků. Je volně přístupný.[24]
Synagoga v Libochovicích   Libochovice Litoměřice synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Libochovice“ na Wikimedia Commons
 Synagogy existovaly v Libochovicích celkem dvě, postupně však stály na stejném místě. Stará pocházela z poloviny 17. století, nová z poloviny 18. století. K bohoslužebným účelům byla využívána do druhé světové války, poté jako skladiště a chlév. Zchátralá budova byla zbořena v roce 1985.[25]
Židovský hřbitov v Libochovicích   Libochovice
(50°24′30″ s. š., 14°1′56″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Libochovice“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z konce 16. století leží u města Libochovice nalevo od silnice na Klapý. Stará se o něj Společnost pro obnovu židovského hřbitova v Libochovicích. Dochovalo se na 550 náhrobků (barokních, renesančních a novodobých). Hřbitov byl na počátku 21. století rekonstruován. Je kulturní památkou ČR.[26] Je volně přístupný.
Židovský hřbitov v Litoměřicích   Litoměřice
(50°32′3″ s. š., 14°7′3″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Litoměřice“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov je situován v JV části Litoměřic v severní části městského hřbitova v Žernosecké ulici. Čítá na 50 náhrobků a součástí je památník obětem holocaustu.[27]
Synagoga v Lounech   Louny
(50°21′27″ s. š., 13°47′59″ v. d.)		 Louny synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Louny“ na Wikimedia Commons
 Pseudomaurská synagoga s novorománskými prvky stojí v Hilbertově ulici čp. 70 ve městě Louny, cca 200 m východně od Mírového náměstí. Během druhé světové války bylo v synagoze zřízeno muzeum, od roku 1967 slouží jako depozitář Státního okresního archivu města Louny. Vybavení se nedochovalo.[28]
Židovský hřbitov v Lounech   Louny
(50°21′10″ s. š., 13°48′15″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Louny“ na Wikimedia Commons
 V pořadí třetí lounský židovský hřbitov se nachází při Jungmannově ulici. Pochází z roku 1874 a čítá na 250 náhrobků. Součástí je renovovaná obřadní síň v červenobílé barvě s maurskými slohovými prvky.[29] Přímo sousedí s městským hřbitovem v Rakovnické ulici.
Židovský hřbitov v Lovosicích   Lovosice
(50°31′5″ s. š., 14°2′24″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Lovosice“ na Wikimedia Commons
 Nový židovský hřbitov v Lovosicích z roku 1872 je součástí městského hřbitova v Teplické ulici. Dochovalo se pět náhrobků a novorománská obřadní síň sloužící potřebám městského hřbitova.[30]
Židovský hřbitov v Mašťově   Mašťov
(50°16′2″ s. š., 13°16′24″ v. d.)		 Chomutov židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Mašťov“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z 15. století se nachází 750 m SZ od města Mašťov na severním kraji remízku uprostřed polí. Čítá na 170 náhrobků z 18. století. Během druhé světové války byl poškozen a část náhrobků byla přenesena na nový židovský hřbitov v Teplicích.[31] Hřbitov je volně přístupný.
Nová synagoga v Měcholupech Měcholupy
(50°16′9″ s. š., 13°32′9″ v. d.)		 Louny synagoga Nová synagoga z 19. století se v Měcholupech nachází na severu obce v domě čp. 164, při silnici na Radíčeves. Po druhé světové válce byla přestavěna na obytný dům a má zachovalý výrazný profilový štít napodobující tvary selského baroka.[32]
Stará synagoga v Měcholupech Měcholupy
(50°16′ s. š., 13°32′2″ v. d.)		 Louny synagoga Stará synagoga se v Měcholupech nachází na západě obce v domě čp. 100, při železniční trati. Opuko-cihlová stavba neznámého stáří je využívána jako stodola.[32]
Židovský hřbitov v Měcholupech Měcholupy
(50°15′17″ s. š., 13°33′21″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1857 leží u obce Měcholupy, vpravo při silnici před odbočkou na Želeč. Byl silně zdevastován během druhé světové války a dochovalo se tak jen 30 náhrobků.[33] Je opuštěný, zanedbaný a volně přístupný.
Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci   Podbořanský Rohozec
(50°12′55″ s. š., 13°16′3″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Podbořanský Rohozec“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z roku 1856 se nachází asi 300 metrů východně od obce Podbořanský Rohozec mezi po ulicí vedoucí na východ od návsi a Rohozeckým potokem. Byl zdevastován během druhé světové války i za dob socialismu. Většina náhrobků je povalena a z obřadní síně v jižní části hřbitova se dochovaly jen ruiny.[34]
Synagoga hřbitov v Podbořanech Podbořany
(50°13′42″ s. š., 13°24′51″ v. d.)		 Louny synagoga Novorománská synagoga z let 1873 až 1874 se nacházela 200 metrů východně od centra Podbořan v ulici Antonína Dvořáku. V roce 1938 bylo její vybavení zničeno nacisty a o deset let později byla synagoga ze dvou třetin zbořena. Na jejím místě byly postaveny garáže a zbývající část byla začleněna do sousedního domu čp. 201.[35]
Židovský hřbitov v Podbořanech Podbořany
(50°13′ s. š., 13°26′5″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1889 se u města Podbořany nachází po levé straně silnice napůl cesty k Očihovu. Hřbitov byl zdevastován nacisty během druhé světové války, kteří z něj odvezli většinu náhrobků. Do dnešní doby se jich dochovalo jen šest povalených.[35] Kolem hřbitova vede poničená zeď z červeného pískovce.[36]
Židovský hřbitov v Radouni   Radouň
(50°28′58″ s. š., 14°23′28″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Radouň“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z roku 1789 se nachází SZ od vsi Radouň a je přístupný po polní cestě z uličky vedoucí SSZ od kostela. Svého času sloužil pro pohřby židů z širokého okolí. Čítá na 200 náhrobků různého stáří a stylu. Součástí je rekonstruovaná osmiboká obřadní síň.[37] Hřbitov je uzamčený.
Synagoga v Roudnici nad Labem   Roudnice nad Labem
(50°25′39″ s. š., 14°15′16″ v. d.)		 Litoměřice synagoga
1F
 Bývalá novorománská synagoga z let 1852 až 1853 se v Roudnici nad Labem nachází v Havlíčkově ulici v domě čp. 273. Po druhé světové válce byla přestavěna, při čemž byl hlavní sál rozdělen na dvě patra. Vybavení se nedochovalo, stejně jako většina zdobných prvků na budově.[38]
Starý židovský hřbitov v Roudnici nad Labem   Roudnice nad Labem
(50°25′37″ s. š., 14°14′57″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Old Jewish cemetery in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons
 Starý židovský hřbitov z roku 1613 se v Roudnici nad Labem nachází v Třebízského ulici. Čítá na 1700 náhrobních kamenů – řada z nich jsou cenné náhrobky barokního, renesančního a klasicistního slohu.[39] Nejstarší, z roku 1611, pochází ze zaniklého středověkého hřbitova. V severní části jsou pohřbeny oběti pogromů. V 90. letech byl hřbitov rekonstruován a je kulturní památkou.[40] Je volně přístupný z nově zbudovaného prostranství ve Farského ulici.
Nový židovský hřbitov v Roudnici nad Labem   Roudnice nad Labem
(50°25′37″ s. š., 14°14′16″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „New Jewish cemetery in Roudnice nad Labem“ na Wikimedia Commons
 Nový židovský hřbitov z roku 1890 se v Roudnici nad Labem nachází naproti městskému hřbitovu v ulici U Hřbitova. Založen byl po vyčerpání kapacity starého hřbitova. Za dob socialismu byl hřbitov zdevastován a náhrobní kameny z většiny rozkradeny (dochovalo se jich 10) a použity jako stavební materiál. V 90. letech byla opravena obvodní zeď.[39] Od roku 2002 probíhá rekonstrukce hřbitova.[41] Hřbitov je uzamčený.
Židovský hřbitov v Sobědruhách   Sobědruhy
(50°39′35″ s. š., 13°51′5″ v. d.)		 Teplice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Sobědruhy“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z roku 1669 byl až do roku se nachází v Sobědruhách (místní část města Teplice). Do roku 1751 zde byli pohřbíváni židé z Drážďan. Za dob socialismu byl devastován, náhrobní kameny byly prodávány jako stavební materiál. Do dnešní doby se dochovalo na 200 náhrobních kamenů, často cenných barokních stél.[42] Počátkem 21. století byl hřbitov rekonstruován. Je volně přístupný a je kulturní památkou.[43]
Židovský hřbitov v Souši   Souš
(50°31′21″ s. š., 13°37′41″ v. d.)		 Most židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Souš“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z roku 1878 se nachází v bývalé obci Souš (část města Most). Dochovaly se náhrobní kameny z let 1879 až 1970, jde o moderní náhrobky a jednoduché kvadrátní stély.[44] Součástí je rozlehlá obřadní síň a byt hrobníka. V 90. letech prošel hřbitov rekonstrukcí. Od roku 1996 je kulturní památkou.[45]
Synagoga v Širokých Třebčicích Široké Třebčice
(50°16′52″ s. š., 13°23′5″ v. d.)		 Chomutov synagoga Bývalá synagoga z roku 1848 se v Širokých Třebčicích nachází severně od návsi. V roce 1935 byla zbořena horní část budovy a zůstaly pouze obvodové zdi. Vnitřní část někdejší stavby je používána jako dvorek.[46]
Židovský hřbitov v Širokých Třebčicích Široké Třebčice
(50°16′55″ s. š., 13°23′57″ v. d.)		 Chomutov židovský hřbitov Židovský hřbitov se Širokých Třebčicích nachází asi kilometr východně od návsi v polích. Založen měl být v 15. století, nejstarší zmínka je z 18. století. Dochovalo se na 100 náhrobků (část odvezena nacisty). Během druhé světové války a za dob socialismu byl hřbitov poničen.[47]
Nová synagoga v Teplicích   Teplice
(50°38′30″ s. š., 13°49′58″ v. d.)		 Teplice synagoga
 
Kategorie „Synagogues in Teplice“ na Wikimedia Commons
 Zaniklá nová synagoga z let 1880 až 1882 stávala v Teplicích mezi ulicemi Chelčického a Hálkovou. Byla postavena dle návrhu W. Stiassneho v kombinaci novorenesančního a maurského slohu. Svého času (do dokončení Velké synagogy v Plzni) byla největší synagogou v Čechách.[48] V březnu 1939 ji vypálili nacisté a posléze byla zbořena. Nedaleko místa, kde stála, je umístěn památník, který ji připomíná.
Stará synagoga v Teplicích Teplice Teplice synagoga Zaniklá stará synagoga z 16. století se nacházela v jižní části teplického ghetta. Při přestavbě v 19. století získala klasicistní podobu. Po dokončení nové synagogy sloužila jako sklad a během První republiky jako ortodoxní synagoga. Byla zbořena po druhé světové válce v rámci likvidace teplického ghetta.[48]
Starý židovský hřbitov v Teplicích   Teplice Teplice židovský hřbitov
 
Kategorie „Old Jewish cemetery in Teplice“ na Wikimedia Commons
 Zaniklý starý židovský hřbitov z roku 1669 se nacházel na vrchu Judenberg. Pohřbívalo se na něm až do roku 1862, kdy byl založen hřbitov nový. V té době čítal přes 900 stél – velmi cenných renesančních a barokních náhrobků. Hřbitov byl beze zbytku zničen nacisty během druhé světové války.[48]
Nový židovský hřbitov v Teplicích   Teplice
(50°38′36″ s. š., 13°48′48″ v. d.)		 Teplice židovský hřbitov
 
Kategorie „New Jewish cemetery in Teplice“ na Wikimedia Commons
 Nový židovský hřbitov z roku 1862 se v Teplicích nachází v sousedství městského hřbitova a je přístupný ze Hřbitovní ulice. Čítá kolem 3500 náhrobků, mezi nimiž je řada cenných historizujících hrobek a náhrobních kamenů. Unikátní je hrob typu tumba z roku 1936. Hřbitov byl poničen během druhé světové války. V letech 2001 až 2010 byl rekonstruován. Je kulturní památkou a stále se na něm pohřbívá.[48]
Židovský hřbitov v Terezíně   Terezín
(50°30′10″ s. š., 14°9′14″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Theresienstadt“ na Wikimedia Commons
 Hřbitov ghetta se v Terezíně nachází 800 metrů od náměstí a sousedí s městským hřbitovem (má vlastní židovská oddělení). Od prosince 1941 do října 1942 (později byli mrtví zpopelňováni) sem nacisté pohřbívali zemřelé vězně z ghetta koncentračního tábora Terezín. Celkem je zde pohřbeno 9 tisíc (podle některých zdrojů až 13 tisíc) osob v 1250 jednotlivých a 217 hromadných hrobech.[49] V roce 1975 byl hřbitov jednotně upraven a byla instalována skulptura kamenné menory.[50]
Národní hřbitov Terezín   Terezín
(50°30′47″ s. š., 14°9′45″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „National cemetery in Theresienstadt“ na Wikimedia Commons
 Národní hřbitov byl v Terezíně založen po druhé světové válce před Malou pevností. Jsou zde pohřbeny exhumované ostatky vězňů z hromadných hrobů v Terezíně, Litoměřicích, Lovosicích a popel zemřelých z terzínského ghetta.[51] Celkem je na národním hřbitově pohřbeno na 10 tisíc obětí (některé zdroje uvádí až 26 tisíc),[49][50] z nichž mnozí byli židé.
Synagoga v Terezíně   Terezín
 Litoměřice synagoga
1F
 Ve dvoře obytného domu v Dlouhé ulici č. 17, jako vedlejší přístavek sloužila jako kůlna. Deportovaný Arthur Berlinger z německého Schweinfurtu synagogu roku 1943 vyzdobil a byl jejím kantorem.[52] Roku 2002 zatopena.[53]
Synagoga v Třebívlicích   Třebívlice
(50°27′23″ s. š., 13°54′8″ v. d.)		 Litoměřice synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Třebívlice“ na Wikimedia Commons
 Novorománská synagoga z roku 1860 byla v Třebívlicích postavena na místě starší synagogy. Od roku 1927 ji využívala Církev československá husitská, od 90. let je opuštěná.[54]
Židovský hřbitov v Třebívlicích   Třebívlice
(50°27′47″ s. š., 13°54′48″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Třebívlice“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z roku 1867 se nachází asi kilometr severovýchodně od Třebívlic, v remízku ve vinicích s přístupem možným pouze po dohodě s firmou, jež vinice vlastní. Čítá na sto většinou poničených náhrobních kamenů.[54]
Nový židovský hřbitov v Údlicích   Údlice
(50°26′36″ s. š., 13°27′44″ v. d.)		 Chomutov židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Údlice“ na Wikimedia Commons
 Nový židovský hřbitov z roku 1864 se v Údlicích nachází cca 400 metrů severně od obecního úřadu, v poli na konci cesty lemované stromy. Dochovalo se 16 náhrobků a poničený památník obětem holocaustu. Hřbitov byl zdevastován za druhé světové války a v minulém režimu. Je volně přístupný.[55]
Starý židovský hřbitov v Údlicích Údlice Chomutov židovský hřbitov Zaniklý starý židovský hřbitov z 16. století se nacházel v severovýchodní části obce Údlice. Během války byl zlikvidován nacisty, kteří použili náhrobky jako dlažební kámen. Dnes je plocha někdejšího hřbitova rozdělena na dvorky a zahrádky. Do dnešní doby se dochovaly pouze ohradní zdi a márnice, která je využívána jako stodola.[56]
Synagoga v Ústí nad Labem   Ústí nad Labem
(50°39′30″ s. š., 14°2′20″ v. d.)		 Ústí nad Labem synagoga
1F
 Zaniklá orientální synagoga z roku 1880 se nacházela v centru Ústí nad Labem v ulici Malá Hradební. V prosinci 1938 byla vypálena nacisty a během války bylo v přízemí zbudováno řeznické učiliště. Ke konci války byla poničena spojeneckým bombardováním a stržena.[57] Dnes stojí na jejím místě obchodní centrum Forum.
Starý židovský hřbitov v Ústí nad Labem   Ústí nad Labem
(50°39′57″ s. š., 14°1′42″ v. d.)		 Ústí nad Labem židovský hřbitov
 
Kategorie „Old Jewish cemetery in Ústí nad Labem“ na Wikimedia Commons
 Zaniklý starý židovský hřbitov z roku 1866 se v Ústí nad Labem nacházel v místech dnešních Městských sadů. Pohřbívalo se zde do roku 1893, kdy vznikl nový hřbitov. V roce 1924 byly náhrobní kameny položeny a zavezeny zeminou. V roce 1995 prodala židovská obec pozemek městu a od roku 2005 se na místě někdejšího hřbitova nachází památník obětem holocaustu.[57]
Nový židovský hřbitov v Ústí nad Labem   Ústí nad Labem Ústí nad Labem židovský hřbitov
 
Kategorie „New Jewish cemetery in Ústí nad Labem“ na Wikimedia Commons
 Zaniklý nový židovský hřbitov z roku 1892 tvořil v Ústí nad Labem zvláštní oddělení komunálního hřbitova na Ovčím vrchu. Po druhé světové válce v důsledku nedostatku finančních prostředků židovské obce chátral a v roce 1953 byl zrušen. Dnes se na jeho místě nachází provozy Spolku pro chemickou a hutní výrobu.[57]
Synagoga v Úštěku   Úštěk
(50°35′2″ s. š., 14°20′19″ v. d.)		 Litoměřice synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Úštěk“ na Wikimedia Commons
 Klasicistní synagoga z let 1791 až 1794 se v Úštěku nachází v ulici 1. máje čp. 95. Jde o kamennou hranolovou budovu, typově zcela ojedinělou. V roce 1851 byla budova přestavěna. Po druhé světové válce chátrala a v 70. letech měla být zbourána. V letech 1993 až 2003 byla rekonstruována a je sídlem regionálního židovského muzea.[58]
Židovský hřbitov v Úštěku   Úštěk
(50°34′48″ s. š., 14°19′53″ v. d.)		 Litoměřice židovský hřbitov
 
Kategorie „Jewish cemetery in Úštěk“ na Wikimedia Commons
 Židovský hřbitov z 15. století se v Úštěku nachází v lese napravo od Střelecké ulice vedoucí na jih směrem na Lhotu. Pohřbívalo se zde do roku 1938. Později byl poničen, chátral a v 80. letech byla navržena jeho likvidace. K té však nedošlo a od 90. let byl hřbitov rekonstruován. Dochovalo se na 221 náhrobních kamenů. Hřbitov je kulturní památkou a je volně přístupný.[59]
Synagoga v Žatci   Žatec
(50°19′48″ s. š., 13°32′46″ v. d.)		 Louny synagoga
 
Kategorie „Synagogue in Žatec“ na Wikimedia Commons
 Synagoga se v Žatci nachází v Dlouhé ulici čp. 2407 nedaleko Chelčického náměstí. Byla postavena v letech 1871 až 1872 v pseudomaurském slohu. Budova byla vypálena během Křišťálové noci a od té doby neslouží svému původnímu účelu. V roce 1997 začala rekonstrukce zchátralé stavby a od jejího dokončení je využívána k příležitostným kulturním akcím. Je druhou největší synagogou v Čechách[60] a zároveň je kulturní památkou.[61]
Židovský hřbitov v Žatci   Žatec
(50°19′21″ s. š., 13°33′27″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov z roku 1869 se nachází v jihovýchodní části Žatce a je součástí městského hřbitova v Pražské ulici. Byl poničen během druhé světové války a poválečném období. Do dnešní doby se tak dochovaly pouze 4 náhrobky. Součástí je obřadní síň, přestavěný dům hrobníka a symbolický památník obětem holocaustu. Hřbitov je přístupný po telefonické dohodě.[62]
Židovský hřbitov Mělce u Loun   Louny
(50°21′33″ s. š., 13°45′55″ v. d.)		 Louny židovský hřbitov Židovský hřbitov Mělce u Loun se nachází na severním úpatí vrchu Mělce asi 3 km severozápadně od Loun. Místo je přístupné. Ke hřbitovu se lze dostat pěšinkou od památníku padlých partizánů po žluté turistické značce.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 84. Dále jen: Rozkošná; Jakubec. 
  2. ↑ FRÝDA, Pavel. Židé v Bílině a zdejší synagoga [online]. Zaniklé obce.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  3. ↑ Budyně nad Ohří [online]. Synagogy.euweb.cz [cit. 2012-03-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Židovský hřbitov Budyně nad Ohří [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Rozkošná; Jakubec. S. 98–99
  6. ↑ Čížkovice – židovský hřbitov [online]. Toulky po Čechách [cit. 2012-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-24. 
  7. ↑ VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 139. Dále jen: Večeřová. 
  8. ↑ a b Rozkošná; Jakubec. S. 112
  9. ↑ Židovský hřbitov Drahonice u Lubence [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 146
  11. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 148
  12. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 161
  13. ↑ ŠTÉPÁNOVÁ, Veronika. ŽIDOVSKÁ KOMUNITA V OBCI HŘÍŠKOV V REGIONÁLNÍM KONTEXTU. Poohří 3 : Ohře - spojnice lidí a osudů : sborník z konference konané v Kadani ve dnech 4.-5.10.2012 / 1. vyd. Kadaň : Kulturní zařízení Kadaň ve spolupráci s občanským sdružením Historie a současnost Poohří, 2013 165 s. : ilustrace, fotografie, obrazové přílohy 978-80-905007-2-3 s. 41-52
  14. ↑ KRAUSOVÁ, A. PERUCKÉ ŽIDOVSKÉ RODINY IN MEMORIAM. Spolek na obnovu židovských památek. Peruc: 2017. Dostupné z: http://historie-zidu-perucko.hys.cz/rosenbaum
  15. ↑ Pomník Obětem holocaustu. Spolek pro vojenská pietní místa. Dostupné z: https://www.vets.cz/vpm/27156-pomnik-obetem-holocaustu/#27156-pomnik-obetem-holocaustu
  16. ↑ Židé a synagoga v Chomutově [online]. Zaniklé obce.cz [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 
  17. ↑ ZYKLOVÁ, Martina. Židé se v Chomutově dočkali znovuotevření hřbitova [online]. Chomutovský deník, 2008-05-21 [cit. 2012-03-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 179
  19. ↑ Jirkov – synagoga [online]. Zanikleobce.cz [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. 
  20. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 181
  21. ↑ a b Rozkošná; Jakubec. S. 220
  22. ↑ Židovský hřbitov Liběšice [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-23]. Dostupné online. 
  23. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 224
  24. ↑ Liběšice [online]. Zidovskehrbitovy.wz.cz [cit. 2012-03-23]. Dostupné online. 
  25. ↑ Večeřová. S. 142
  26. ↑ Židovský hřbitov Libochovice [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ Židovský hřbitov (TCZ029006) [online]. Pampeliska.cz [cit. 2012-03-20]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  28. ↑ FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha: Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 100. Dále jen: Fiedler. 
  29. ↑ Židovský hřbitov v Lounech [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-31]. Dostupné online. 
  30. ↑ Lovosice [online]. Židovskéhřbitovy.wz.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  31. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 244
  32. ↑ a b Měcholupy [online]. Synagogy.euweb.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  33. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 246
  34. ↑ Židovský hřbitov Podbořanský Rohozec [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b Rozkošná; Jakubec. S. 301
  36. ↑ Židovský hřbitov Podbořany [online]. Hrady.cz [cit. 2012-03-30]. Dostupné online. 
  37. ↑ Radouň u Štětí [online]. Židovská obec v Praze [cit. 2012-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  38. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 349
  39. ↑ a b Večeřová. S. 147
  40. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-19]. Identifikátor záznamu 118433 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  41. ↑ Roudnice nad Labem – Nový židovský hřbitov [online]. Židovské památky Čech, Moravy a Slezska [cit. 2012-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  42. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 360
  43. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-20]. Identifikátor záznamu 156330 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  44. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 261
  45. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-21]. Identifikátor záznamu 123955 : Židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  46. ↑ Rozkošná; Jakubec. S. 377
  47. ↑ Večeřová. S. 148
  48. ↑ a b c d Večeřová. S. 149–150
  49. ↑ a b Fiedler. S. 161–162
  50. ↑ a b Rozkošná; Jakubec. S. 389
  51. ↑ Večeřová. S: 154
  52. ↑ www.terezinstudies.cz [online]. [cit. 20-08-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-08-2011. 
  53. ↑ Archivovaná kopie. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-04. 
  54. ↑ a b Rozkošná; Jakubec. S. 393
  55. ↑ Židovský hřbitov Údlice [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  56. ↑ Údlice [online]. Židovskéhrbitovy.wz.cz [cit. 2012-04-04]. Dostupné online. 
  57. ↑ a b c FEDOROVIČ, Tomáš; KAISER, Vladimír. Historie židovské komunity v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Město Ústí nad Labem, 2005. 123 s. ISBN 80-86646-12-2. S. 5–6. 
  58. ↑ Večeřová. S. 158
  59. ↑ Židovský hřbitov Úštěk [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 
  60. ↑ Večeřová. S. 159
  61. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-18]. Identifikátor záznamu 155929 : Synagoga. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 
  62. ↑ Židovský hřbitov Žatec [online]. Atlas Česka.cz [cit. 2012-03-19]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_židovských_památek_v_Ústeckém_kraji&oldid=22343318“