Radouň (Štětí)

část obce Štětí v okrese Litoměřice

Radouň (německy Radaun) je vesnice s více než 200 obyvateli v okrese Litoměřice. Patří pod město Štětí, od kterého je vzdálena asi 4 km. Vsí protéká potok Obrtka.

Radouň
Radouňský židovský hřbitov
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 222 (2011)
Domů 107
Lokalita
PSČ 411 08
Obec Štětí
Okres Litoměřice
Historická země Čechy
Katastrální území Radouň u Štětí (6,38 km²)
Zeměpisné souřadnice
Radouň
Radouň
Další údaje
Kód části obce 138657
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1057.[1] Podle historických pramenů byla Radouň rozdělena na 3 části a byla zde tvrz, po které není nyní ani stopy. Hlavní radouňská ulice ústí do rozlehlé návsi, dnes s parkovou skupinou vysokých stromů, rybníčkem a kaplí. Kaple svatého Floriána pochází z roku 1767, je pozdně barokní a byla rekonstruována v letech 1866 a 1930. Po roce 2000 byla obnovena vnější omítka a střecha. Radouňská škola byla postavena roku 1876 a od počátku měla německý vyučovací jazyk. Po roce 1945, po odsunu německého obyvatelstva se zde učilo česky až do konce 70. let, kdy byla ves přiřazena k městu Štětí a škola zanikla. Následně byla budova využívána zemědělským družstvem a nyní je po odprodeji městem Štětí v soukromých rukou.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[1][2]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 609 667 629 564 562 577 623 307 347 293 222 171 197 222
Domy 122 125 130 131 130 132 144 108 86 81 63 68 69 81

Židovská komunitaEditovat

Počátek židovského osídlení v Radouni se datuje k 18. století. V 19. století byla ve vesnici postavena synagoga, která stávala v ulici vedoucí z návsi na Čakovice. Budova byla stržena v 80. letech 20. století z důvodu havarijního stavu a místo po ní zůstává nadále prázdné. Na kopci severozápadně nad Radouní se nachází částečně zachovaný židovský hřbitov z roku 1789, který sloužil pro pohřby židů ze širokého okolí (např. Dubá, Štětí, Hoštka). Čítá na 200 náhrobků různého stylu a stáří. Součástí hřbitova je novorománská obřadní síň s betonovou kupolí.[3]

PamětihodnostiEditovat

  • Domy če. 15, 18, 24 a čp. 79, 87, 92
  • Smuteční síň
  • Kaple svatého Floriána
  • Socha svatého Floriána
  • Pískovcový podstavec kříže

V radouňském katastru jsou dvě naleziště vstavače vojenského v chráněném přírodním útvaru Radouň I. a Radouň II.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300. 
  3. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 344. 

Externí odkazyEditovat