Blšany

město v okrese Louny v Ústeckém kraji
Tento článek je o městě na Podbořansku. O obci pojednává článek Blšany u Loun.

Blšany (německy Flöhau) jsou město v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm přibližně 1 000[1] obyvatel.

Blšany
Radnice
Radnice
Znak města Blšany
znak
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecPodbořany
Obec s rozšířenou působnostíPodbořany
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 004 (2023)[1]
Rozloha36,34 km²[2]
Nadmořská výška280 m n. m.
PSČ438 01, 439 88
Počet domů448 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí 29
439 88 Blšany
mesto.blsany@email.cz
StarostkaIng. Dagmar Břehovská
Oficiální web: www.blsany.cz
Blšany na mapě
Blšany
Blšany
Další údaje
Kód obce566021
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název Blšany (lidově Flöa) je odvozen ze staročeského slova blcha (blecha), používaného nejspíše jako příjmení, ve významu ves lidí Blechových. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Bilsene (1238), Vlohen (1352), Blssan (1357), in Blssano (1357), Pulices (1352–1369), Pulices alias Blssany (1384–1405), Blssan (1401), „v městečku Blšanech“ (1525), Blssany (1623), Flöhen (1688), Flöhau a Blssany (1787).[4]

Historie editovat

První písemná zmínka o Blšanech je z roku 1238, kdy byla ves uvedena jako majetek valdsaského kláštera.[5] Jako trhové městečko byly Blšany poprvé zmíněny v privilegiu Karla IV. pro Žatec z roku 1352. Není jisté, zda bylo opevněno. Existenci opevnění nasvědčuje zaoblení půdorysu městského jádra na jihovýchodní straně a některé terénní náznaky v prostoru jihovýchodně od kostela. Případné opevnění zaniklo před zakreslením městečka na mapě prvního vojenského mapování. Do městečka se vstupovalo branami, z nichž je na plánku židovského osídlení z roku 1727 doložena Stachovská brána na východní straně.[6]

Ve čtrnáctém století v městečku stál farní kostel a tvrz, jejímž držitelem byl roku 1357 jakýsi Symek. V letech 1374–1380 Blšany patřily Jindřichovi ze Rvenic a po něm následovala Lucie, vdova po Jindřichovu bratrovi, a její synové Bedřich a Aleš připomínaní v letech 1380 a 1394. Aleš ze Rvenic byl blšanským pánem ještě v roce 1403, ale mezitím roku 1401 z neznámého důvodu vykonával patronátní právo Bořita z Voděrad. Po Alešově smrti (nejspíše roku 1407) městečko získal Vlček z Minic, který zemřel někdy mezi lety 1416 a 1434. Jeho potomci Blšany spravovali v rámci svého líčkovského panství.[5]

Součástí líčkovského panství Blšany zůstaly do roku 1572, kdy je koupil Bohuslav Havel Popel z Lobkovic, který nechal obnovit pustou tvrz. Roku 1590 městečko odkázal manželce Alžbětě, rozené z Kolovrat. Ta je spravovala do své smrti v roce 1597, kdy ho zdědila její sestra Anna Marie. Ta se provdala za Jiřího ze Vchynic a roku 1599 mu polovinu Blšan odkázala. Druhou půlku Jiří ze Vchynic koupil od bratrů své zemřelé manželky.[5] Za účast na českém stavovském povstání v letech 1618–1620 byly Blšany Jiřímu ze Vchynic zkonfiskovány. Podle konfiskačního protokolu bylo městečko se dvěma dvory vypálené a tvrz nedostavěná a zpustlá.[7] Poté městečko patřilo až do roku 1648 k Krakovci. Tehdy je koupila Sylvie Kateřina Černínová z Millesima, po níž jako vlastníci následovali Libštejnští z Kolovrat. Roku 1709 Blšany koupil Heřman Jakub Černín a připojil je ke krásnodvorskému panství.[5]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 936 obyvatel (z toho 439 mužů), z nichž bylo 92 Čechoslováků, 838 Němců, pět Židů a jeden cizinec. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale sedm lidí patřilo k evangelickým církvím, pět k církvi československé, padesát k církvi izraelské, jeden k jiným nezjišťovaným církvím a dva lidé byli bez vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 980 obyvatel: 144 Čechoslováků, 829 Němců, pět Židů a dva cizince. I tentokrát se většina hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků, čtyři členové církve československé, 39 židů, jeden člen jiných církví a osmnáct lidí bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[10][11][12]
Město Blšany
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 3 021 3 251 3 214 3 472 3 457 3 288 3 434 1 410 1 559 1 488 1 207 969 926 935 929
Místní část Blšany
Obyvatelé 1 020 1 121 994 1 014 1 011 936 980 401 501 492 460 400 389 420 407
Domy 136 161 168 170 186 193 210 204 147 138 139 151 159 160 160
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Stachov.

Městská správa editovat

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status města.[13]

Části města editovat

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blšanech.
  • Radnice
  • Kostel svatého Michaela – Farní kostel doložen k roku 1354. Barokní kostel sv. Michaela Archanděla byl vystavěn v letech 1716–17, roku 1762 byla postavena nová věž, v roce 1825 kostel vyhořel a byl obnoven
  • Výklenková kaplička – ve štítové zdi domu čp. 113
  • Výklenková kaplička svatého Václava – stojí na rozcestí nad Blšany
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Barokní fara pocházející z roku 1734
  • Již roku 1354 stávala v Blšanech tvrz, snad na ostrově Blšanky a mlýnského náhonu. Po roce 1572 byla renesančně přestavěna Bohuslavem Havlem z Lobkovic. Roku 1623 uvádí se však jako nedostavěná a zpustlá. Později zcela zanikla.

Fotbal editovat

 
Stadion FK Chmel Blšany

Ve městě sídlil fotbalový klub FK Chmel Blšany, který byl v období 1998–2006 účastníkem nejvyšší české fotbalové soutěže. Blšany drží stále primát nejmenší obce v Česku, které se podařilo mít prvoligový fotbalový klub. Mezi elitu je dotáhl tehdejší majitel klubu František Chvalovský, ve své době též předseda fotbalového svazu. Blšany strávily v lize osm sezón. Nejlepšího umístění v ní dosáhly hned při své ligové premiéře v ročníku 1998/99, kdy skončili šestí, díky čemuž se v Blšanech také hrál Pohár Intertoto. Chmelaři v něm vyřadili běloruský FK Dněpr Mohylev a řecký klub Kalamata FC. V následujícím semifinále je zastavili - paradoxně - až krajané z olomoucké Sigmy. V dalším ročníku si v Blšanech připsali skalp makedonského týmu FK Pobeda Prilep. Asi nejslavnějším evropským klubem, který do Blšan zavítal, byl italský klub Brescia Calcio. Blšanští s ním sehráli v semifinále soutěže dvě vyrovnaná utkání (1:2, 2:2). Během této slavné éry dres Blšan oblékla řada známých fotbalistů, k největším hvězdám mezi nimi patřil brankář Petr Čech, budoucí vítěz Ligy mistrů a rekordman v počtu startů za český národní tým. Nebyl však jediným reprezentantem v Blšanech, k dalším patřili Günter Bittengel, Patrik Gedeon, Jan Šimák, Petr Vrabec, Štěpán Vachoušek, Jan Velkoborský, Jiří Němec, Daniel Pudil nebo Daniel Kolář. K dalším důležitým hráčům patřili Libor Došek, Roman Hogen, Aleš Chvalovský, Josef Němec či Luděk Zelenka. Na trenérské lavičce seděli i reprezentační trenéři Miroslav Beránek a Michal Bílek. Ještě v předprvoligovém období nastupoval za Blšany reprezentační gólman Petr Kostelník, v poligové éře blšanský dres navlékl i legendární střelec Horst Siegl, který si klub vzal za vlastní a dělal mnoho pro jeho záchranu.[14] To byl však příliš těžký úkol, vzhledem k velkému zadlužení. Od sestupu v roce 2006 se Chmel postupně propadal do nižších soutěží, od sezóny 2012/2013 hrál v Přeboru Ústeckého kraje. V roce 2016 již nabraly problémy klubu spektakulárních rozměrů, když například prohrál 24:0 v Modré, načež vyšlo najevo, že na poslední chvíli hledal hráče doslova na ulici. Na začátku sezóny 2016/17 byl po dvou kontumacích ze soutěže vyřazen. Poté zcela zanikl.

V roce 2005 byly u stadiónu, jehož kapacita 2300 diváků více než dvojnásobně přesahuje počet obyvatel Blšan, vybudovány vysoké stožáry umělého osvětlení, které se staly zdaleka viditelnou dominantou obce. Rozsáhlý areál na západě intravilánu obce zahrnuje celkem šest fotbalových hřišť.

Okolí editovat

Blšany jsou centrem chmelařské oblasti. Kromě chmelnic se v okolí nacházejí hluboké rokle a strže, vyhloubené vodní erozí. Nejhlubší strž východně od města se nazývá Žižkův příkop.[15] Městem protéká říčka Blšanka.

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Blšany, Flöhau, s. 103. 
  5. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Podbořan a Jesenice, s. 351. 
  6. RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Blšany, s. 67. 
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Blšany – tvrz, s. 47. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  14. Dědictví aneb znovusjednocení fotbalu v Blšanech. iDNES.cz [online]. 2011-06-23 [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  15. Současnost města: Blšany. www.blsany.cz [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat