Blšany

město v okrese Louny v Ústeckém kraji
Tento článek je o městě na Podbořansku. O obci pojednává článek Blšany u Loun.

Blšany (německy Flöhau) jsou město v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm 991[1] obyvatel.

Blšany
Radnice
Radnice
Znak města Blšany
znak
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0424 566021
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPodbořany
Okres (LAU 1)Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel991 (2022)[1]
Rozloha36,34 km²
Nadmořská výška280 m n. m.
PSČ438 01, 439 88
Počet domů459 (2021)[2]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí 29
439 88 Blšany
mesto.blsany@email.cz
StarostkaIng. Dagmar Břehovská
Oficiální web: www.blsany.cz
Blšany na mapě
Blšany
Blšany
Další údaje
Kód obce566021
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název Blšany (lidově Flöa) je odvozen ze staročeského slova blcha (blecha), používaného nejspíše jako příjmení, ve významu ves lidí Blechových. V historických pramenech se jméno města objevuje ve tvarech: Bilsene (1238), Vlohen (1352), Blssan (1357), in Blssano (1357), Pulices (1352–1369), Pulices alias Blssany (1384–1405), Blssan (1401), „v městečku Blšanech“ (1525), Blssany (1623), Flöhen (1688), Flöhau a Blssany (1787).[3]

HistorieEditovat

Blšany leží v nevelké ploché sníženině údolí toku Blšanky přímo při později zřízeném mlýnském náhonu. První písemná zmínka o Blšanech je z roku 1238, kdy je ves uváděna jako majetek valdsaského kláštera.

Někdy mezi lety 1238 až 1252 bylo na místě vsi založeno lokační městečko, které tehdy mělo zřejmě převahu německého obyvatelstva, avšak záhy se počešťovalo, což vyplývá z jeho uvádění českým názvem. K novému poněmčování došlo až po třicetileté válce. Městečko bylo vyměřeno na křižovatce lokálních cest a jak dokládá okružní ulice, bylo též opevněno. Brána směrem ke Stachovu je zakreslena ještě na plánu Blšan z roku 1727.

Z dalších majitelů je možno uvést k roku 1354 rod vladyků ze Rvenic: 1374–1380 Jindřich, 1394 bratři Aleš a Bedřich, po roce 1407 Vlček z Minic, jehož potomci zde seděli po celé 15. století. V letech 1541–1572 byl majitelem Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, 1572–1595 Bohuslav Havel z Lobkovic, 1595–1597 manželka Alžběta, rozená z Kolovrat, od 1597 sestra Anna Marie Vchynská, rozená Krakovská z Kolovrat. Pak do roku 1623 Alžbětin manžel Jiří ze Vchynic, do 1648 Jiří Karel Strasoldo, od roku 1648 Sylvie Kateřina Černínová z Millesima, později markrabský rod bádenský, od 1688 Antonín Jan Bedřich Libštejnský z Kolovrat, po jeho smrti prodáno pro dluhy roku 1709 Heřmanu Jakubu Černínovi a později připojeno k panství Krásný Dvůr.

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status města.[4]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 936 obyvatel (z toho 439 mužů), z nichž bylo 92 Čechoslováků, 838 Němců, pět Židů a jeden cizinec. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale sedm lidí patřilo k evangelickým církvím, pět k církvi československé, padesát k církvi izraelské, jeden k jiným nezjišťovaným církvím a dva lidé byli bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 980 obyvatel: 144 Čechoslováků, 829 Němců, pět Židů a dva cizince. I tentokrát se většina hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků, čtyři členové církve československé, 39 židů, jeden člen jiných církví a osmnáct lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[7][8]
Město Blšany
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 3 021 3 251 3 214 3 472 3 457 3 288 3 434 1 410 1 559 1 488 1 207 969 926 935
Místní část Blšany
Obyvatelé 1 020 1 121 994 1 014 1 011 936 980 401 501 492 460 400 389 420
Domy 136 161 168 170 186 193 210 204 147 138 139 151 159 160
Data z roku 1961 zahrnují i domy místní části Stachov.

Části městaEditovat

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Blšanech.
  • Radnice
  • Kostel svatého Michaela – Farní kostel doložen k roku 1354. Barokní kostel sv. Michaela Archanděla byl vystavěn v letech 1716–17, roku 1762 byla postavena nová věž, v roce 1825 kostel vyhořel a byl obnoven
  • Výklenková kaplička – ve štítové zdi domu čp. 113
  • Výklenková kaplička svatého Václava – stojí na rozcestí nad Blšany
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Barokní fara pocházející z roku 1734.
  • Již roku 1354 stávala v Blšanech tvrz, snad na ostrově Blšanky a mlýnského náhonu. Po roce 1572 byla renesančně přestavěna Bohuslavem Havlem z Lobkovic. Roku 1623 uvádí se však jako nedostavěná a zpustlá. Později zcela zanikla.

SportEditovat

 
Stadion FK Chmel Blšany, pamětník slavných časů

Ve městě sídlil fotbalový klub FK Chmel Blšany, který byl v období 1998–2006 účastníkem nejvyšší české fotbalové soutěže. Blšany drží stále primát nejmenší obce v Česku, které se podařilo mít prvoligový fotbalový klub. Mezi elitu je dotáhl tehdejší majitel klubu František Chvalovský, ve své době též předseda fotbalového svazu. Blšany strávily v lize osm sezón. Nejlepšího umístění v ní dosáhly hned při své ligové premiéře v ročníku 1998/99, kdy skončili šestí, díky čemuž se v Blšanech také hrál Pohár Intertoto. Chmelaři v něm vyřadili běloruský FK Dněpr Mohylev a řecký klub Kalamata FC. V následujícím semifinále je zastavili - paradoxně - až krajané z olomoucké Sigmy. V dalším ročníku si v Blšanech připsali skalp makedonského týmu FK Pobeda Prilep. Asi nejslavnějším evropským klubem, který do Blšan zavítal, byl italský klub Brescia Calcio. Blšanští s ním sehráli v semifinále soutěže dvě vyrovnaná utkání (1:2, 2:2). Během této slavné éry dres Blšan oblékla řada známých fotbalistů, k největším hvězdám mezi nimi patřil brankář Petr Čech, budoucí vítěz Ligy mistrů a rekordman v počtu startů za český národní tým. Nebyl však jediným reprezentantem v Blšanech, k dalším patřili Günter Bittengel, Patrik Gedeon, Jan Šimák, Petr Vrabec, Štěpán Vachoušek, Jan Velkoborský, Jiří Němec, Daniel Pudil nebo Daniel Kolář. K dalším důležitým hráčům patřili Libor Došek, Roman Hogen, Aleš Chvalovský, Josef Němec či Luděk Zelenka. Na trenérské lavičce seděli i reprezentační trenéři Miroslav Beránek a Michal Bílek. Ještě v předprvoligovém období nastupoval za Blšany reprezentační gólman Petr Kostelník, v poligové éře blšanský dres navlékl i legendární střelec Horst Siegl, který si klub vzal za vlastní a dělal mnoho pro jeho záchranu.[9] To byl však příliš těžký úkol, vzhledem k velkému zadlužení. Od sestupu v roce 2006 se Chmel postupně propadal do nižších soutěží, od sezóny 2012/2013 hrál v Přeboru Ústeckého kraje. V roce 2016 již nabraly problémy klubu spektakulárních rozměrů, když například prohrál 24:0 v Modré, načež vyšlo najevo, že na poslední chvíli hledal hráče doslova na ulici. Na začátku sezóny 2016/17 byl po dvou kontumacích ze soutěže vyřazen. Poté zcela zanikl. V roce 2005 byly u stadiónu, jehož kapacita 2300 diváků více než dvojnásobně přesahuje počet obyvatel Blšan, vybudovány vysoké stožáry umělého osvětlení, které se staly zdaleka viditelnou dominantou obce. Rozsáhlý areál na západě intravilánu obce zahrnuje celkem šest fotbalových hřišť.

OkolíEditovat

Blšany jsou centrem chmelařské oblasti. Kromě chmelnic se v okolí nacházejí hluboké rokle a strže, vyhloubené vodní erozí. Nejhlubší strž východně od města se nazývá Žižkův příkop.[zdroj?!] Městem protéká říčka Blšanka.

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Blšany, Flöhau, s. 103. 
  4. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. 
  8. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. 
  9. Dědictví aneb znovusjednocení fotbalu v Blšanech. iDNES.cz [online]. 2011-06-23 [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat