Rudimov

obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji
(přesměrováno z Rudimov (okres Zlín))

Rudimov je obec v okrese Zlín ve Zlínském kraji. Žije zde 249[1] obyvatel.

Rudimov
Znak obce RudimovVlajka obce Rudimov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSlavičín
Obec s rozšířenou působnostíLuhačovice
(správní obvod)
OkresZlín
KrajZlínský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel249 (2024)[1]
Rozloha10,04 km²[2]
Katastrální územíRudimov
Nadmořská výška370 m n. m.
PSČ763 21
Počet domů113 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduRudimov 81
763 21 Slavičín
rudimov@seznam.cz
StarostaStanislav Franc
Oficiální web: www.rudimov.cz
Rudimov
Rudimov
Další údaje
Kód obce586919
Kód části obce143278
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Rudimov je malá jihomoravská obec ležící v údolí potoka Třešňůvka, mezi vrchy Poolšaví, v regionu Bílých Karpat. První písemná zmínka o obci pochází z pozemkových knih z roku 1440, kdy náležela k panství hradu Sehradice. K roku 1532 je doložena podoba názvu Rodimow.[4]

Jejími obyvateli byli od 18. století především miškáři, tedy zvěrokleštiči provádějícím kastraci hospodářských zvířat. Po většinu roku putovali za prací, zejména na území dnešního Slovenska a Ukrajiny, Polska či Litvy, a také Německa či Maďarska. Miškářské řemeslo patřilo v minulosti k těm výnosným, schopný miškář si za den dokázal vydělat i tolik, co kupec nebo řezník za měsíc. Na Slavičínsku se miškářením živila běžně i polovina mužské populace jednotlivých dědin a řemeslo se dědilo z otce na syna. [5]

Z historie stojí za zmínku i její těžební minulost. V 19. století se zde dolovala železná ruda, zásobující železné hutě v nedalekých Bojkovicích.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 492 488 503 477 463 437 462 406 433 369 327 267 258 239 244
Počet domů 77 78 80 76 80 81 85 100 97 93 90 104 109 112 113

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1869–1979 Rudimov byl obcí v okrese Uherský Brod (1869–1930), poté v okrese Valašské Klobouky (1950) a později v okrese Gottwaldov. Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 patřila jako část městaSlavičínu a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[8]

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2000.[9]

Pamětihodnosti

editovat

Zvonice

editovat

Roubená zvonice z 19. století má šestiboký půdorysu, stanovou střechu, krytou šindelem, na vrcholu prostupuje rozsocha se zvonem. Zvonice je umístěna ve svahu nad návsí, nad domem č.p. 77. [10] [11]

Kamenný kříž za obcí v polích

editovat

Kříž se nachází na trati Nivka – Rybníčky při křižovatce cest, kudy údajně šli sv. Vojtěch a sv. Radim do Uher. Byl postaven v roce 1746 za obcí Rudimov. Při opravě v květnu roku 1891 byl kříž obrácen čelem k obci, původně byl nasměrován ke statku Vasilsko.

  • Na přední straně je text: "1746. Ve jménu našeho pána Ježíše, dejž ať já Tě miluji více a více."
  • Na zadní straně je text: "Obnoven v roce 1891 nákladem manželů Františka a Josefa Diatlových"

Opravy proběhly: 1891 – manželé Františka a Josef Diatlovi, 1972 – manželé Ludmila a Bohumil Diatlovi, 2005 – obec Rudimov, restaurátoři Mgr. Bohumil Teplý a Mgr. Veronika Milotová.

Kamenný kříž v obci

editovat

Kříž se nachází pod lipami naproti památníku padlým vojínů z 1. světové války.

Kříž ve vesnici

editovat

Tento bohatě vyřezávaný je práci neznámého (lidového) umělce z roku 1820. Kříž se nachází v obci, mezi domy č.p. 17 a č.p. 29.

Dřevěný kříž

editovat

Prostý dřevěný kříž se nachází na Na Doubravách, je datován k roku 1925.

Dřevěný kříž na Kakové

editovat

Pod kopcem Kaková se nachází kříž umístěný na staré lípě.

Pomník padlým v 1. světové válce

editovat

Kamenný pomník padlým vojákům v 1. světové válce je umístěn poblíž obecního úřadu, v ohybu zatáčky směrem od Slavičína.

Památník padlým rumunským vojákům

editovat

V obci je památník padlým rumunským vojákům, kteří tuto oblast v květnu 1945 osvobozovali.

Pamětní deska příslušníka RAF

editovat

V obci Rudimov, v domě číslo 36 se narodil Otakar Janůj (*26. říjen 1911 + 23. říjen 1941 Irské moře, Cardiganský záliv). Sokol, štábní strážmistr policie (Brno) a radiotelegrafista-střelec u 311. československé bombardovací perutě RAF v Anglii.[12][13] Dne 16. srpna 2008 byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě.

Dům čp. 44

editovat

Roubený dům s č.p. 44 byl převezen do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.

Roubené studny

editovat

Roubené studny se nacházely u domů č.p. 23 a č.p. 82. Ve 20. století byly zničeny.

Mohylník Na plošinách, archeologické naleziště

editovat

Na katastru obce jsou pozůstatky po slovanském hradisku "Gradca" v trati Zachrástí – Ploštiny. Z archeologického hlediska je tato lokalita zajímavá díky nálezům ze střední doby hradištní. Mimo to jsou důkazem slovanského osídlení mohyly nacházející se v tratích Spalica, Paličky a Gradca.

Galerie

editovat

Obec provozuje sušárnu ovoce.

Vydává Rudimovský zpravodaj.

Hřiště s koupalištěm.

Tradice

editovat

V Rudimově jsou dodržovány tradice předků, zejména pak tradice fašanku a masopustu.

Stavění a kácení máje s taneční zábavou.

Letní zábava známa jako „Červencová noc“.

Pravidelně se koná také turnaj v kopané s taneční zábavou.

Spolky a sdružení v obci

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 394. 
  5. Poslední zvěroklestič: Kastroval jsem i neuvázané koně. Kroměřížský deník. 2009-07-27. Dostupné online [cit. 2018-05-31]. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  7. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 489. 
  9. Udělené symboly – Rudimov [online]. 2000-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  10. Památkový katalog - 1000134614 - zvonice. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. 
  11. Nadšenci doplní skanzen ve Valašských Kloboukách o zvonici a usedlost. iDNES.cz [online]. 2016-02-15 [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. 
  12. Otakar Janůj. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2018-05-31]. Dostupné online. 
  13. MARIAN BUŠTÍK; PAVEL VANČATA. Poslední let Wellingtonu T2624: Válečný deník Sgt Otakara Janůje, radiotelegrafisty 311. čs. bombardovací perutě RAF. 2018 (1. vydání). vyd. [s.l.]: Svět křídel, 2018. ISBN 978-80-7573-043-5. S. kniha, vázaná, 217 stran, česky. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat