Roman Havelka
Roman Havelka (30. dubna 1877, Jemnice[1] – 20. června 1950, Znojmo[2]) byl český akademický malíř-krajinář.
| Roman Havelka | |
|---|---|
 malíř Roman Havelka | |
| Narození | 30. dubna 1877 Jemnice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. června 1950 (ve věku 73 let) Znojmo  Československo |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
| Povolání | malíř a grafik |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a tvorba
editovatRoman Havelka pocházel ze síťařské rodiny z Jemnice. V osmi letech se s rodiči a sourozenci odstěhoval do Jihlavy. Tady navštěvoval německou měšťanku a našel zde prvního velkého příznivce svého talentu – učitele J. Haklera. Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Stanislava Suchardy a Felixe Jeneweina, později ve školním roce 1895/96 přešel na Akademii výtvarných umění v Praze k Juliu Mařákovi a Antonínu Slavíčkovi, aby absolvoval u Rudolfa z Ottenfeldu v létě 1900. Studia dovršil pobytem v Drážďanech a Mnichově. Na stipendijních cestách poznal Itálii, Bosnu a Hercegovinu.
Již jako studentovi mu učarovaly krajiny Podyjí, jejichž kouzlo mu pomohl objevit starší a již velmi uznávaný kolega František Bohumír Zvěřina. On zase o mnoho let později pomohl nalézt cestu k umění Janu Jůzlovi. Vystavovat začal od roku 1900 a sklízel mimořádné úspěchy, když v následujících letech 1902 a 1903 obdržel Hlávkovo cestovní stipendium. Dokázal vidět a zpodobnit přírodu tak, že přesně vystihovala náladu krajiny. Vycházel z krajinářství Julia Mařáka. Jako malíř se věnoval i organizátorské spolkové práci a od roku 1923 byl předsedou Sdružení výtvarných umělců moravských; jeho čestným předsedou byl až do své smrti.
Vystavoval i v zahraničí, např. ve Vídni, Londýně, Berlíně. Díky výborně zvládnuté kresbě patřil i k významným ilustrátorům, například se podílel na ilustrování díla Augusta Sedláčka Hrady a zámky české.[3]
Roman Havelka zemřel na své poslední návštěvě Podyjí na zápal plic 20. června 1950 ve Znojmě.[3] Jeho dílo bylo prezentováno na sedmi desítkách výstav a čítá přes tři tisíce obrazů. Úctu k umělci vyjadřují i názvy ulic například v Jihlavě a ve Znojmě.
Díla v českých galeriích a muzeích
editovatHavelkova díla jsou v mnoha českých galeriích a muzeích:[4]
- Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
- Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře
- Galerie výtvarného umění v Ostravě
- Oblastní galerie Liberec
- Galerie výtvarného umění v Hodoníně
- Muzeum umění Olomouc
- Muzeum města Brna
- Západočeská galerie v Plzni
- Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
- Památník národního písemnictví
Galerie
editovat-
Roman Havelka Hráz se stromy u rybníka -
Roman Havelka Duše bukového lesa (1899) -
Roman Havelka Na rybníce (1899) -
Roman Havelka Lesní interiér (1902) -
Roman Havelka Kraj lesa (1902) -
Roman Havelka Slunce v bukovém lese -
Roman Havelka Gardské jezero (1903) -
Roman Havelka Krajina od Jihlavy (1904) -
Roman Havelka Cesta na Vraníč (1905) -
Roman Havelka Z Bítova (1905) -
Roman Havelka Letní odpoledne (Lesní cesta) (1908) -
Roman Havelka Při západu (1909) -
Roman Havelka Mezi chalupami (1912) -
Roman Havelka Na louce (1912) -
Roman Havelka Kvetoucí kaštany (1914) -
Roman Havelka Řeka v lese (1919) -
Roman Havelka Podzimní zrcadlení (1921) -
Roman Havelka Bubeneč (1923) -
Roman Havelka Zima (1925) -
Roman Havelka Babí léto (1927) -
Roman Havelka - Hrad v podvečerním slunci.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ BLAŽEK, Tomáš. Malíř Havelka bojoval s češtinou. Sběratel náhodou objevil jeho dopisy [online]. iRegiony – Rádio Impuls, 2016-02-27 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 13.
- ↑ ProMuS - Registr sbírek výtvarného umění - společný projekt Rady galerií ČR a CITeMElektronický katalog sbírek výtvarného umění. www.citem.cz [online]. [cit. 2022-08-26]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Z našich uměleckých ateliérů, Roman Havelka. Český svět. 1922, roč. 18, čís. 47, s. 753–756.
- Dolenský, Ant.: Kulturní adresář ČSR: biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Česká Lípa: Českolipská knih a kamenotiskárna, 1936.
- Pelikán, Jaroslav: Roman Havelka: Krajinářská tvorba (katalog). Hodonín: Galerie výtvarného umění v Hodoníně, 1977.
- Reissnerová, Jitka: Roman Havelka: 1877 - 1950 (katalog). Jihlava: Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, 2000.
- Uhlíř, Jiří: Roman Havelka malíř Podyjí (1877-1950). Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2004.
- Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1993.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M). Praha: Academia, 1995.
- Signatury českých a slovenských výtvarných umělců. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1995.
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1999 (III. H). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1999.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Havelka na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Roman Havelka
- Znojmo městská knihovna, Roman Havelka (1877–1950)
- Galerie kroupa, Roman Havelka (1877–1950)
- M Galerie Marold, Havelka Roman (1877–1950)
- Roman Havelka v informačním systému abART
