Otevřít hlavní menu

František Bohumír Zvěřina

český malíř

František Bohumír Zvěřina (4. února 1835 Hrotovice[1] - 27. prosince 1908 Vídeň) byl český malíř.

František Bohumír Zvěřina
František Zvěřina (foto Jan Mulač 1897)
František Zvěřina (foto Jan Mulač 1897)
Narození 4. února 1835
Hrotovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 27. prosince 1908 (ve věku 73 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

František Bohumír Zvěřina se narodil 4. února 1835 v Hrotovicích v rodině obročního Františka Zvěřiny a jeho ženy Františky jako desátý z jejich dvanácti dětí. Vztah k umění a kreslířské schopnosti byly v rodině z obou stran. Všichni sourozenci rádi a dobře kreslili a věnovali se i hudbě, František se chodil učit na housle do sousedních Rouchovan.[2] Dětství prožil v rodných Hrotovicích. V roce 1845 odešel do Znojma na reálku a roku 1849 přešel na vyšší reálku do Prahy. Po ukončení školy nastoupil roku 1852 na malířskou akademii do krajinářské školy Maxe Haushofera. Už po dvou letech studia byly jeho obrazy vystavovány. Roku 1859 byl pro své panslovanské postoje donucen akademii opustit (vystavoval jen obrazy se slovanskými motivy).

Poté přijal místo suplujícího učitele kreslení na vyšší reálce v Kutné Hoře, kde se 15. července 1863 oženil s Jindřiškou Janečkovou. Pod dvou letech byl přeložen do Gorice a po pěti letech do Mariboru. 1871 se vrátil do Brna a od roku 1876 žil nepřetržitě až do své smrti ve Vídni, kde vyučoval na nejslavnější rakouské reálce.[3]

Zvěřina zemřel 27. prosince 1908 ve Vídni. Pochován byl na ústředním hřbitově.

TvorbaEditovat

Zvěřina byl obvykle zařazován k romantikům. Témata svých kreseb čerpal především ze svého pobytu v Mariboru a Gorici a z cest balkánských a jihoslovanských zemích. Jeho kresby byly vydávány v mnoha ilustrovaných časopisech té doby. Publikoval jak doma, tak v cizině. Za svého života uspořádal řadu výstav v Praze, Brně, Budapešti, Vídni, Krakově a jinde.

Na Moravě maloval zejména v Podyjí, ale mimo ně i kupříkladu v Moravském krasu. Ze Zvěřinova rodného kraje jsou známy jeho obrazy a kresby Kostel v Jaroměřicích, Dub u Jaroměřic, Židovská synagoga v Třebíči. V okolí též prováděl restaurátorské práce na kostelních obrazech.[4]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Zvěřina František Bohumír [DOC, 46 kB]. Dostupné online.
  3. Významní rodáci a občané [online]. Hrotovice: Město Hrotovice [cit. 2019-03-18]. Dostupné online. 
  4. Zejda et al., l. c., str. 219.

LiteraturaEditovat

  • ZVĚŘINA F. B. Vlastní životopis. Zlatá Praha 1909, č.16 s. 189-190, č. 17 s. 199-200 online
  • NĚMCOVÁ – ZVĚŘINOVÁ M. Malíř F. B. Zvěřina, Morava-Čechy-Slovensko, Karpaty a Rusko. Adamov 1971
  • NĚMCOVÁ – ZVĚŘINOVÁ M. Cesty F. B: Zvěřiny po Balkáně. Hrotovice 1974
  • MIKULÁŠEK, B. František Bohumír Zvěřina – velký rodák jihozápadní Moravy, rukopis 1998
  • KUSÁKOVÁ, H. František Bohumír Zvěřina. 1. vyd. Havlíčkův Brod : Krajské nakladatelství, 1959. 76 s.;
  • ZEJDA, R., HEDBÁVNÝ, M., JINDRA, P., BENDA, P., RICHTER, K. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. ISBN 80-7268-104-4. Str. 218–221.
  • ZEJDA R. František Bohumír Zvěřina - Život a dílo, MÚ Hrotovice 2005, str. 48, ISBN 80-7268-324-1
  • DLÁBKOVá M., CHROBÁK O. F. B. Zvěřina 1835-1908, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě 2008, str. 237, ISBN 978-80-86250-21-2

Externí odkazyEditovat