Otevřít hlavní menu

Pražské služby

firma v České republice

Pražské služby, a.s. jsou společnost se sídlem v Praze, která se zabývá svozem, sběrem a spalováním komunálního odpadu a údržbou komunikací v hlavním městě Praze. Vznikla roku 1994 transformací státního podniku Pražské komunikace. Většinový podíl v ní má hlavní město Praha, nejméně od roku 2012 se opakovaně snaží o získání zbylého podílu. V roce 2013 měly Pražské služby čistý zisk 66,8 milionu korun při tržbách 2,9 miliardy korun.[3]

Pražské služby, a.s.
Vozy Pražských služeb na Národní třídě
Vozy Pražských služeb na Národní třídě
Základní údaje
Sídlo Praha, Česká republika[1]
Adresa sídla Pod šancemi 444/1, Praha, 190 00, Česko
Klíčoví lidé Patrik Roman[1]
Charakteristika firmy
Služby Odvoz a recyklace odpadů, čištění komunikací
Obrat 2,9 mld Kč (2011)[1]
Výsledek hospodaření 0,1 mld Kč (2011)[1]
Celková aktiva 4,9 mld Kč (2011)[1]
Vlastní kapitál 3,6 mld Kč (2011)[1]
Zaměstnanci 1658 (2011)[1]
Slogan NepřEKOnatelný servis
Identifikátory
Oficiální web psas.cz
IČO 60194120
LEI 31570089WLABEMVDRP26
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Akcie PRAŽSKÉ SLUŽBY, graf ceny na Burze Praha [2]

Obsah

HistorieEditovat

Popelářky a popeláři s nůšemi a pytli na zádech vynášeli popel a odpad z domácností již zhruba od 17. století.[4] Ještě krátce po první světové válce prováděli zaměstnanci hlavního města Prahy svoz odpadu z domácností formou vyzváňky, kdy na zazvonění obyvatelé vynášeli odpad v různých svých nádobách a obecní zřízenec je sypal do vozu a vozil na některé z cca 20 smetišť na periferii města.[4]

Po únoru 1948 zanikl 10. odbor, odbor čištění města, který spadal pod stavební úřad hl. m. Prahy. Zřizovací listinou z 15. dubna 1949 vznikly Technické služby hl. m. Prahy jako komunální podnik.[4] Roku 1951 vznikl podnik Čistění města, který měl tři základní provozy: čištění města a odvoz odpadu, provoz speciálních dílen a závod Spalovna Vysočany.[4] Vývojová dílna tohoto podniku zkonstruovala v roce 1952 nový typ samosběrného zametacího vozu na podvozku GMC a roku 1953 vzduchový nakladač, umístěný na zadní víko popelářského vozu.[4]

1. dubna 1963 byl zřízen podnik Pražské komunikace, do nějž bylo nově začleněno i známé pražské družstvo dlaždičů Lastra.[4] V roce 1965 byla vysočanská spalovna převedena do komunálního podniku Pražské teplárny.[4] V roce 1976 měly Pražské komunikace přes 2600 zaměstnanců a členily se na šest závodů.[4] V roce 1977 se Pražské komunikace staly součástí Dopravního podniku hl. m. Prahy, koncernového podniku.[4] K 1. listopadu 1989 byly vyčleněny jako samostatný státní podnik, kombinát Pražské komunikace.[4]

K 1. červenci 1967 byla z Pražských komunikací vyčleněna Technická správa komunikací, v roce 1987 pak byla TSK zrušena a začleněna zpět do Pražských komunikací, k 1. červenci 1989 pak byla TSK znovu založena jako příspěvková organizace města.

Akciová společnost Pražské služby vznikla roku 1994 transformací státního podniku Pražské komunikace. Při svém vzniku byla údajně největší pražskou firmou, měla asi 1400 zaměstnanců.[4] (Zjevně nepravda, protože Dopravní podnik hl. m. Prahy měl v té době výrazně přes 10 tisíc zaměstanců.) Od svého vzniku je hlavním operátorem městského systému komplexního sběru, třídění, využívání a zneškodňování odpadu na území města Prahy.[4]

Roční tržby v letech 2014 až 2016 činily mezi 1,1 až 1,4 miliardami Kč za svoz a likvidaci odpadu, mezi 0,9 až 1,1 miliardy Kč za čištění a zimní údržbu komunikací, mezi 102 až 127 miliony Kč za údržbu komunikací včetně dopravního značení, mezi 84 a 96 miliony Kč za výrobu tepla, páry a elektrické energie a mezi 60 a 88 miliony za prodej zboží (pohonných hmot).[5]

Vlastnická strukturaEditovat

Největšími akcionáři byly v roce 2011 hlavní město Praha (77 %), a kyperská společnost SORANUS LIMITED (16 %).[1]

Praha v roce 2012 usilovala o odkoupení menšinového podílu od skupiny Natland Group, čímž by svůj podíl zvýšila ze 77 na téměř 96 %. Natland Group však údajně měla i jiné zájemce.[6]

Společnost AVE CZ z holdingové skupiny Daniela Křetínského v létě 2014 koupila pětinový podíl ve společnosti a v září roku 2014 projevila dopisem radě města zájem koupit pražský podíl ve společnosti (76,92 %) za 3,17 miliardy Kč, přičemž platnost této nabídky omezila na dobu 1 měsíce.[7] AVE CZ v dopisu navrhla vyčlenit ZEVO, tedy malešickou spalovnu, do společného podniku Pražských služeb a Prahy, přičemž Pražské služby, potažmo AVE jako jejich nový majitel, by rozhodovaly o věcech běžného provozu a město o strategických plánech.[7] AVE CZ v dopise varovala před plánovanou transformací Pražských služeb a nabízela, že riziko neúspěchu Pražských služeb ve výběrovém řízení a tím ztráty hodnoty podniku jeho převzetím vezme na sebe.[7]

Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) i radní Petr Dolínek (ČSSD) deklarovali, že se Praha spalovny kvůli jejímu významu do budoucna nesmí vzdávat.[7] Náměstek primátora Jiří Vávra (TOP 09) pro případ prodeje spalovny pohrozil čtvrtou defenestrací.[7] Prodej Pražských služeb označil lídr Trojkoalice zelených, KDU-ČSL a Starostů Petr Štěpánek za prodej monopolu spalovny soukromému subjektu.[7] AVE CZ svou nabídku zopakovala nové radě města 13. prosince 2014.[3]

Vedení Prahy v rámci plánu transformace zamýšlelo propachtovat spalovnu a divize, jež zajišťují svoz komunálního odpadu, do Technické správy komunikací, kterou za tím účelem transformovala z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Podle zprávy ze září 2014 chtěla rada tento návrh předložit nejbližší valné hromadě, aby město mohlo zadat zakázku na svoz odpadu své vlastní firmě TSK bez výběrového řízení.[7]

Podle výroční zprávy za rok 2016 má společnost pouze dva akcionáře s majetkovou účastí nad 1 % hlasovacích práv: hlavní město Prahu s podílem 76,9 % (které tak je ovládající osobou) a AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. s podílem 19,3 %. Mimoto Pražské služby vlastní emitované vlastní akcie představující podíl 1,7 % na základním kapitálu, ale nevykonávají hlasovací práva spojená s těmito vlastními akciemi.[5]

V listopadu 2017 rada města schválila návrh, aby Praha prodala zhruba 24% podíl v Pražské teplárenské firmě AVE CZ, od které zároveň odkoupí 19,3 % Pražských služeb, čímž v nich získá zhruba 98% podíl, zbylé podíly chce vykoupit od drobných akcionářů. Podle radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO) město podle cenových odhadů na směně vydělá 1,6 miliardy korun.[8]

V souladu s pokynem valné hromady ze dne 17. července 2014, která uložila orgánům společnosti provést reorganizaci a restrukturalizaci společnosti a její činnosti tak, aby hl. m. Praha mohlo zadat společnosti přímo veřejnou zakázku na zajištění komplexního systému nakládání s komunálním odpadem na území hl. m. Prahy formou tzv. in-house zadávání, byla založena 14. srpna 2014 dceřiná společnost Pražských služeb Pražský EKOservis s.r.o. Podle zprávy auditora ve výroční zprávě Pražských služeb za rok 2016 byla tato dceřiná firma v letech 2015 a 2016 neaktivní.[5]

24. prosince 2013 byla do rejstříku obecně prospěšných společností zapsána společnost EVOK, o.p.s., jejímž zakladatelem je společnost Pražské služby, a.s. Společnost byla založena za účelem poskytování obecně prospěšných služeb v oblasti odpadového hospodářství a ekologie městských aglomerací, tj. projektová, poradenská, vzdělávací a vydavatelská činnost a podpora studentů a jejich projektů.[5]

V roce 2008 byl na základě smlouvy o akvizici převeden na Pražské služby, a.s. za dohodnutou kupní cenu 91 298 tisíc Kč 100% obchodní podíl ve společnosti AKROP s.r.o.[5]

VedeníEditovat

Generálním ředitelem Pražských služeb je od roku 2004 JUDr. Patrik Roman, bratr Martina Romana.[9][5]

V červnu 2015 mu uplynulo funkční období předsedy představenstva a dozorčí rada ho potvrdila ve funkci na další čtyřleté období (od 21. 6. 2015 do 21. 6. 2019[5]), což následně schválila valná hromada.[10]

Organizační strukturaEditovat

Společnost jmenuje jako své organizační složky závody označené čísly 11 (odvoz a recyklace odpadu, kolem 720 zaměstnanců), 12 (údržba komunikací, kolem 620 zaměstnanců) a 14 (zařízení na energetické využití odpadu ZEVO, 106 zaměstnanců) a podnikové ředitelství (kolem 125 zaměstnanců).[5] Do roku 2014 uváděla ještě závod 15 s 28 zaměstnanci.[5]

Ve výroční zprávě za rok 2016 je jako organizační složka zmíněno ještě Kompetenční centrum, které se zabývá aktivním sdílením know-how společnosti a poskytuje poradenství dalším subjektům v oblastech, kterými se Pražské služby zabývají, a to jak v rámci komerčních produktů, tak v rámci veřejné osvěty. Centrum pořádá odborné prohlídky pro zájemce z akademické i odborné sféry i pro oficiální zahraniční delegace.[5]

Organizační útvary a funkce jsou ve schématu organizační struktury ve výroční zprávě pro rok 2016 označovány pěticifernými čísly.[5]

  • 10000 Generální ředitel
    • 10110 Právní odbor
    • 10170 Odbor vnitřního auditu
    • 10180 Odbor generálního ředitele
    • 10400 Úsek strategického controllingu
    • 10900 Úsek strategického rozvoje a projektového řízení
      • 10901 Oddělení strategického rozvoje
      • 10902 Oddělení projektového řízení
    • 10200 Úsek marketingu, PR a komunikace
    • 10300 Ekonomický úsek
      • 10310 Odbor financování
      • 10320 Odbor ekonomických informací
    • 10500 Úsek informačních technologií a vnitřních procesů
      • 10501 Oddělení správa infrastruktury ICT
      • 10502 Oddělení administrace aplikací ICT
      • 10530 Odbor organizace řízení
        • 10531 Oddělení řízení ekologie
        • 10533 Oddělení správa dokumentace
    • 10700 Úsek obchodu a investic
      • 10720 Odbor investic, nákupu a správy majetku
        • 10721 Oddělení nákupu
        • 10722 Oddělení správa majetku
        • 10723 Oddělení technologických investic
      • 10730 Odbor obchodu
        • 10731 Oddělení prodej
        • 10732 Oddělení podpora prodeje
        • 10733 Oddělení zákaznická centra
    • 10800 Personální úsek
      • 10801 Personální oddělení
      • 10802 Mzdové oddělení
    • 11000 Závod odvoz a recyklace odpadu
      • 11010 Technicko výrobní odbor
        • 11011 Oddělení dispečink
        • 11012 Oddělení technické obsluhy výroby
      • 11020 Ekonomický odbor
        • 11021 Oddělení účtárna
      • 11100 Provozovna speciální služby
        • 11140 Středisko třídička papíru Šance
        • 11150 Středisko třídička papíru Chrášťany
        • 11180 Středisko sběrné nádoby a recyklace
      • 11200 Provozovna ORO Praha 5, 6, 13
      • 11300 Provozovna ORO Praha 1, 2, 7
      • 11400 Provozovna ORO Praha 4, 11, 12
      • 11500 Provozovna ORO Praha 3, 8, 9, 10, 14, 15
      • 11700 Provozovna tříděných odpadů
        • 11740 Středisko sběr odpadu
        • 11770 Středisko svoz velkoobjemových a tříděných odpadů
      • 11800 Strojní provozovna
    • 12000 Závod údržba komunikací
      • 12010 Technicko výrobní odbor
        • 12011 Oddělení technická příprava výroby
        • 12013 Oddělení řízení poddodavatelů
      • 12020 Ekonomický odbor
        • 12021 Oddělení účtárna
      • 12100 Provozovna strojní čištění a mechanizace
        • 12104 Oddělení dispečink
        • 12110 Středisko strojní čištění
        • 12120 Středisko obslužných činností
      • 12200 Provozovna čištění východ
        • 12210 Středisko čištění Praha 1
        • 12220 Středisko čištění Praha 3
        • 12230 Středisko čištění Praha 9, 10 a 12
      • 12300 Provozovna čištění západ
        • 12310 Středisko strojní čištění
        • 12320 Středisko ruční čištění Praha 6, 7 a 17
      • 12400 Provozovna údržba komunikací
        • 12410 Středisko odvodnění komunikací
        • 12430 Středisko podchody a mosty
      • 12500 Provozovna dopravní značení a zařízení
        • 12510 Středisko svislé dopravní značení a havarijní služba
        • 12520 Středisko vodorovné dopravní značení
        • 12530 Středisko přechodné dopravní značení
        • 12540 Oddělení projekce
        • 12550 Oddělení příprava
    • 13000 Závod na energetické využívání odpadu
      • 14100 Odbor provoz
        • 14115 Směna A
        • 14116 Směna B
        • 14117 Směna C
        • 14118 Směna D
        • 14120 Středisko chemická laboratoř
        • 14130 Středisko energetika
        • 14140 Středisko technika spalovací linky
        • 14150 Středisko technika 2° čištění
        • 14160 Středisko vedlejších provozů
      • 14200 Odbor údržba
        • 14210 Středisko údržba strojní
        • 14220 Středisko údržba elektro, měření a regulace
      • 14030 Ekonomický odbor
        • 14032 Oddělení účtárna

ZaměstnanciEditovat

Celkově měly v roce 2016 Pražské služby v přepočteném stavu 1585 zaměstnanců, proti předchozím dvěma letům se tento počet měnil jen nepatrně.[5] Z počtu zaměstnanců je v roce 2016 vedeno 389 jako řidiči, 280 jako popeláři, 198 jako metaři, 30 jako zámečníci, 7 jako automechanici, 340 jako ostatní dělníci, 10 jako pomocný a obslužný personál a 331 jako technicko-hospodářští pracovníci.[5]

Sídlo a budovyEditovat

Hlavní sídlo a působiště má firma v areálu u ul. Pod šancemi ve Vysočanech. Dalším významným působištěm je areál spalovny Malešice u Průmyslové ulice na katastrálních územích Malešic a Štěrbohol. Dále vlastní pozemek parc. 4302/4 u Olšanské ulice na Žižkově, budovu a pozemek na adrese Vlkova 430/35 na Žižkově, na adrese Mečislavova 165/3 v Nuslích, na adrese Pod Stárkou 17 v Michli, areál u Puchmajerovy ulice v Jinonicích, na adresách Drnovská 16, 17, 18 a 65 v Ruzyni, pozemek na adrese Císařský ostrov 217 v Bubenči, budovu na adrese Moskevská 418 ve Vršovicích, pozemek parc. č. 3164/1 u Průběžné ulice ve Strašnicích a areál v Chrášťanech v okrese Praha-západ.[5]

ČinnostEditovat

Odpadové hospodářstvíEditovat

V rámci odpadového hospodářství společnost provádí svoz směsného a tříděného odpadu, gastroodpadu, bioodpadu, nebezpečných odpadů a elektroniky, recyklaci elektroniky, třídění papíru, umístění kontejnerů malých i velkých objemů, likvidaci důvěrných dokumentů dle norem, provozování sběrných dvorů pro hl. m. Prahu a energetické využití odpadu v zařízení ZEVO.[5]

V roce 2011 město vypsalo výběrové řízení na svoz komunálního odpadu v Praze po dobu 10 let v hodnotě přes 13 miliard Kč. Nabídky bylo možno podávat do 31. října 2011.[11] Nejnižší nabídka, od Sdružení Čistá Praha – Pražská odpadová, AVE CZ a Pražské služby za 16,4 miliard korun, však odhad ceny výrazně převyšovala, další zájemce A.S.A. – svoz Praha nabízel 16,821 a sdružení Marius Pedersen Group 16,932 miliardy korun.[12] Tendr byl proto zrušen.[6]

Podle primátora Bohuslava Svobody mohlo být toto výběrové řízení jednou z příčin rozpadu městské koalice pod vedením Pavla Béma[6] Hlavním dlouhodobým kritikem výběrového řízení byla TOP 09.[12] 31. října 2011, v den uzavření nabídek, rozeslal místopředseda klubu zastupitelů TOP 09 Pavel Richter prohlášení, v němž označil tendr za pro město nevýhodný, protože je velmi nepravděpodobné, že by soutěž mohl vyhrát někdo jiný než Pražské služby, a. s., v níž má nezanedbatelný podíl finanční skupina Natland, která je spojována s kontroverzními osobami z pražského businessu (Natland takové tvrzení rezolutně popřel).[11] Přitom Pražské služby by musely podstatnou část výkonů nakupovat jako subdodávky, přičemž nad výběrem subdodavatelů nebude mít město kontrolu.[11] Zastupitelský klub TOP 09 tedy navrhoval svoz odpadů tendrovat po menších celcích tak, aby díky konkurenci byly tyto zakázky ekonomicky co nejvýhodnější.[11] Podle TOP 09 jevil eminentní zájem o tendr první náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD), přičemž tento nesmyslný desetiletý tendr ukazuje naprostou neschopnost současné koalice odolávat tlaku pražských kmotrů, i přes mediální snahu primátora ukazovat opak.[11] Managing partner Natland Group Tomáš Raška zaslal 4. listopadu 2011 Pavlu Richterovi otevřený dopis, kde připomněl, že majoritním akcionářem Pražských služeb je Praha. Richterovo pohoršení nad tím, že by ve výběrovém řízení města Prahy mohla zvítězit společnost, jejímž majoritním vlastníkem je také Praha, označil za „nedostatek elementární loajality“, jaký je v komerčním sektoru naprosto nemyslitelný, a řečnicky se otázal, jestli by byl raději, kdyby Prahu uklízela „nějaká zahraniční firma a ještě k tomu o půl miliardy dráž“. Zároveň vyzval Richtera k odvolání těch výroků, které neodpovídají skutečnosti, zejména tvrzení o „utajených akcionářích“.[12]

Další výběrové řízení mělo být vypsáno do poloviny roku 2012, ale nestalo se tak, údajně kvůli změně zákona o veřejných zakázkách, účinné od dubna 2012.[6] V červnu 2012 město prodloužilo smlouvu s Pražskými službami do doby, než vybere nového dodavatele.[6] 21. června 2012 zastupitelstvo města odsouhlasilo vyhlášení nového výběrového řízení na svoz komunálního odpadu po dobu 6 let v hodnotě 7,34 miliardy Kč.[6]

V roce 2016 společnost získala ve velké konkurenci zakázku „Zajištění komplexního systému nakládání s komunálním odpadem na území hl. m. Prahy v období 2016–2025“, s účinností od 1. srpna 2016. Na shodné období má i smlouvu o spolupráci se společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. na této činnosti.[5] Společnost nemá jen zakázky od hlavního města Prahy, ale i řadu jiných zakázek v oblasti odpadového hospodářství.[5]

V roce 2016 Pražské služby též obhájily veřejné zakázky hl. m. Prahy na provozování sběrných dvorů,[5] jichž provozují 7.[5] V roce 2016 též rozšířily službu sběru a svozu bioodpadu prostřednictvím kompostejnerů a pokračovaly v soutěži ve sběru papíru ve školních zařízeních.[5] V roce 2016 výroční zpráva zmiňuje získání zakázky na svoz komunálního odpadu pro Letiště Praha, a.s.[5]

V roce 2016 společnost provozovala v Praze 3052 separačních stanovišť kontejnerů na tříděný odpad.[5]

Závod 11 vytvořil v roce 2016 zisk 160,7 milionu Kč.[5]

Spalovna MalešiceEditovat

Na roky 2018–2021 společnost plánuje celkovou obnovou a ekologizací technologického zařízení ZEVO Malešice, kterou chce provádět za provozu. Projekt rekonstrukce je prezentován pod značkou GOLEM (generální obnova linek a ekologizace Malešice).[5]

Odběratelem tepelné a elektrické energie jsou společnosti skupiny Pražská teplárenská.[5]

Závod 14 vytvořil v roce 2016 zisk 60,9 milionu Kč.[5]

Čištění a údržba komunikacíEditovat

V rámci čistění komunikací provádí společnost ruční čištění vozovek, strojní čištění komunikací, provozuje venkovní odpadkové koše včetně dodávky a obsluhy, provádí stavební údržbu komunikací a péči o zeleň.[5]

V rámci zimní údržby provádí zajišťování sjízdnosti komunikací – frézování, pluhování a posyp chemickým či inertním materiálem, zajišťování schůdnosti chodníků a pěších zón, odstraňování sněhu a posyp strojním i ručním způsobem.[5]

V roce 2010 Pražské služby získaly zakázku od Technické správy komunikací hl. m. Prahy na čištění a úklid pražských ulic na 8 let za 9 miliard korun.[11] Smlouva platí do konce května 2018.[5]

V roce 2016 výroční zpráva zmiňuje též několik dalších významných zakázek: podíl na zakázce obnova vodorovného značení na území oblasti Most, Chomutov a Louny, zakázka na čištění tunelu Blanka pomocí nové technologie PEEL JET.[5]

Závod 12 vytvořil v roce 2016 zisk 100,0 milionu Kč.[5]

Podnikové ředitelstvíEditovat

Podnikové ředitelství vykázalo v roce 2016 ztrátu 215,3 milionu Kč.[5]

PropagaceEditovat

S veřejností Pražské služby komunikují prostřednictvím tiskových zpráv i formou exkluzivního zpracování témat pro vybraná média a na sociálních sítích Facebook, Twitter a YouTube.[5] Od roku 2014 vydávají Pražské služby svůj magazín PS CITY INFO, který vychází dvakrát ročně. Je distribuován jako příloha deníku Metro a též je samostatně k dispozici ve 14 stojanech v některých městských částech.[5] Konají řadu edukativních i produktových kampaní, soutěží pro školy i veřejnost apod., například ve školách a školkách rozsáhlou edukační kampaň „Kam s ním? o třídění odpadu a soutěž ve sběru papíru, v roce 2016 uspořádaly také letní fotosoutěž. V roce 2016 podpořily více naž 50 kulturních, sportovních či jiných společenských akcí, na některých z nich měly svůj infostánek. Řadu kulturních a sportovních akcí pořádají i pro své zaměstnance.[5]

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h Výroční zpráva společnosti Pražské služby, a.s. za rok 2011
  2. Akcie PRAŽSKÉ SLUŽBY - Vývoj ceny na Burze Praha a historické statistické obchodování
  3. a b Kdo bude vyvážet odpad v Praze? Křetínský nabídl 3,2 miliardy za Pražské služby!, zveřejněno 15. ledna 2015, 20:25, na blesk.cz, v ediciBlesk Praha.
  4. a b c d e f g h i j k l Historie, Pražské služby a.s.
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai Výroční zpráva 2016, Pražské služby a.s.
  6. a b c d e f Praha vypíše nový tendr na svoz odpadu, E15.cz, 21. 6. 2012, ČTK
  7. a b c d e f g Kateřina Frouzová: AVE chce koupit Pražské služby. Nabízí městu přes tři miliardy, iDnes.cz, 29. 9. 2014
  8. Praha chce ovládnout Pražské služby, od AVE CZ koupí zbytek akcií, iDnes.cz, 21. 11. 2017, ČTK
  9. Hana Filipová: Pražským službám šéfuje bratr Martina Romana. Bez schopností by mě rychle vyprovodili, říká, Hospodářské noviny, 20. 9. 2015
  10. Patrik Roman zůstane šéfem Pražských služeb i v dalších letech, Pražský deník, 24. 6. 2015, ČTK
  11. a b c d e f Ondřej Koutník: Pražský odpad pod vlivem kmotrů?, Česká pozice, 31. 11. 2011
  12. a b c Ondřej Koutník: Mejdan Pražských služeb pokračuje. Zvítězily v tendru na komunální odpad., Česká pozice, 4. 11. 2011

Externí odkazyEditovat