Pohled (zámek)

Zámek Pohled, česky též Frántal, (německy Frauental), latinsky Vallis Sancta Mariae či Vallis beatae Virginis, vzniklý přestavbou gotického ženského cisterciáckého kláštera založeného v roce 1256 nebo 1267, se nachází na pravém břehu řeky Sázavy v obci Pohled v okrese Havlíčkův Brod. Je nejvýznamnější památkou obce.

Zámek Pohled
zámek Pohled
zámek Pohled
Základní informace
Slohbarokní architektura
Poloha
AdresaPohled, ČeskoČesko Česko
UliceZámecká
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky44741/6-303 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
zámecký park

Německy se zámek (resp. klášter) původně jmenoval Der lieben Frauen Tal (Údolí blahoslavené Panny Marie), ve zkrácené verzi Frauental (česky též Údolí panen,[1] v doslovném překladu Ženské údolí). Z německého Frauental pochází i další české označení Frántal.

Dnešní barokní budova, původně klášterní konvent, pochází z let 1689–1690, přiléhá ze severní strany ke kostelu, je patrová a má půdorys písmene H; v přízemí jsou zazděné arkády, do patra vede monumentální schodiště.[2]

Celý areál zámku je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

proboštství v Pohledu

Významné části areálu klášteraEditovat

Součástí areálu je kostel svatého Ondřeje, původně klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel stál v Pohledu už před založením kláštera, při výstavbě klášterního kostela však byl zbořen.[1] Klášterní kostel byl vybudován v letech 1265–1277 a po poškození obnoven v 2. polovině 15. století. Tribuna jeptišek i budova fary, původně proboštství, jsou přičítány Janu Blažeji Santini-Aichelovi.[4]

U kostela stojí taky osmiboká kaple Všech svatých z roku 1693.[1][2]

HistorieEditovat

Historie Pohledu jako klášteraEditovat

O úmyslu založení kláštera informuje poprvé listina z 25. května 1265, kdy Ludmila z (Staré) Říše (filia quondam antiqui Witigonis) prodává klášteru v dolnorakouském Zwettlu jisté příjmy ve vesnici Klein Weikersdorf. Touto fundací hodlala své sestře Kateřině pomoci při zakládání nového kláš­tera cisterciaček, který měl být v Čechách nově založen.[pozn. 1][5]

Počátky budování kláštera a (podle listiny Smila z Lichtenburka ze 17. října 1267) pravděpodobně i koupě vesnice Pohledu lze zařadit před 18. březen 1267, kdy klášter obdržel od papežského legáta Guida odpustky, přičemž listina hovoří o tamním kostele jako o klášterní komunitě. Ze Smilovy listiny je zřejmé, že Juta (Jitka), vdova po Kunovi (bone memorie quondam dicti de Chowan), koupila od bratrů Budislava a Bartoloměje a od Osany, vdovy po jejich dalším bratrovi Bohuslavovi (bývalém purkrabím Smila z Lichtenburka) vesnici Pohled se vším příslušenstvím i s patronátním právem.[6]

Přestavba farního kostela byla minimálně v základu dokončena v polovině června 1268, kdy klášterní chrám v Pohledu vysvětil pražský biskup Jan III. z Dražic.[7] V roce 1269 potvrdil založení kláštera Přemysl Otakar II., jehož žena Kunhuta Uherská ho vzala pod svou ochranu; to samé učinil roku 1271 pražský biskup Jan III. z Dražic a v roce 1272 i papež Řehoř X.[8]

Za vlády Oty Braniborského byl klášter vydrancován vojskem a až do roku 1300 byl pustý.[1] Roku 1329 klášter vyhořel[2] a následujících 22 let (do roku 1251) byl opět pustý.[1]

V letech 1422 a 1424 ho vyplenili husité.[2] Podle místní (málo pravděpodobné) legendy zemřeli Jan Žižka a další husité po otráveném jídle od zdejších jeptišek, které se tak mstily za své předchozí hromadné znásilnění.[1]

Ve 2. polovině 15. století byl klášter obnoven,[2] roku 1639 ho vydrancovali Švédové,[1] v letech 1652–1690 byl přestavěn v barokním slohu.[2] Za správy abatyší Konstancie Marie Marquartové (spravovala klášter v letech 1690–1716) a Kandidy Marešové (1751–1766) došlo v klášteře k rozsáhlé výstavbě a rozšíření a nákupu dalšího inventáře.[1]

20. března 1782 v 11 hodin dopoledne byl v rámci josefinských reforem klášter zrušen[9] a v Pohledu byla zřízena farnost.[1] Pak klášter sloužil ještě 10 let karmelitánkám, které sem přišly z kláštera u sv. Josefa v Praze.[1]

Pohled jako šlechtické sídloEditovat

Zkonfiskovaný klášter byl pronajat Joštovi z Jihlavy, který zde provozoval továrnu na sukna.[1][2] Roku 1807 koupil panství Josef hrabě z Unwerthu, jehož rodovým sídlem byl Mníšek pod Brdy. Podle inventáře se v konventu nacházely v jednotlivých celách jen kamna, dveře, okna s mřížemi, takže převzal spíše polorozpadlou středověkou tvrz. Jelikož neměl s chotí Annou žádné potomky, zdědil panství v roce 1824 jeho synovec Eugen hrabě Sylva Tarouca (1813–1877).[10] Ten také provedl zásadní přestavbu šlechtického sídla a po spojení rodových erbů nesl jméno Silva-Tarouca-Unwerth.[11]

Na konci roku 1864 hrabě Eugen Unwerth zámek prodal hraběnce Klotyldě z Ditrichštejna (1828–1899), provdané za hraběte Eduarda z Clam-Gallasu. Z manželství pošly děti: František, Eduardina (1851–1925) a Klotilda (1859–1947). V roce 1898 činila výměra panství Polná-Přibyslav a Pohled celkem 8 590,5 ha, z toho 4 818 ha lesa, 2 333 ha polí, 686 ha luk a 141,5 ha rybníků. Dne 31. října 1899 zemřela hraběnka Klotilda Clam-Gallasová z Ditrichštejnu a panství Polná-Přibyslav s Pohledem zdědily její dcery, které s připojeným panstvím Žďár nad Sázavou spravovaly všechna tři panství společně. Panství Polná-Přibyslav s přilehlým malým panstvím Vojnův Městec zahrnoval rozsáhlé lesní celky Městec, Cikháj, Sklené, Světnov, Slavkovice, Polák, Veselí, Najdek, Račín, Ransko, Sopoty, Pohled, Borová a Dobroutov.

V první etapě pozemkové reformy v roce 1921 byl majetek dcer Eduardiny (Ediny) Khevenhüller-Metsch (provdané za Johann Karl Khevenhüller-Metsch) a Klotildy Festetics (provdané za maďarského hraběte Kolomana Festetics von Tolna)[12] dány Státním pozemkovým úřadem do záboru, jednalo se o velkostatek Pohled: Dolní Dvůr, Keřkov, Žďár do 40 procent výměry; velkostatek Polná-Přibyslav: Polná, Přibyslav, Ovčín (nyní část města Přibyslav-Ronov nad Sázavou), Ronov.[13] V Německém Brodu sídlil přídělový komisař Státního pozemkového úřadu, provádějící pozemkovou reformu na velkostatcích Pohled, Polná, Přibyslav, Želiv, Větrný Jeníkov, Zámek-Žďár a Rozsochatec.[14]

Přibližně 180 ha zemědělských pozemků bylo propachtováno a značná část byla následně rozparcelována. Zámek v Polné se svými parkány, zahradami, věží a nádvořími obdržela tělocvičná jednota Sokol a Spolek městského muzea v Polné.[15] Hospodářský dvůr v Termesivech „Juliin Dvůr” měl v pachtu Viktor Turnovský, z něho vytvořený zbytkový statek Juliin Dvůr o rozloze 68 ha v druhé etapě pozemkové reformy koupilo za přídělovou cenu 580.000 Kč Družstvo pěstitelů zemáků v Německém Brodě (sociálních demokratů),[16] které získalo i zbytkové statky Keřkov a Dolní Dvůr o rozloze 185 ha. Na statcích provozovalo šlechtitelskou stanici.[17][18] Zbytkový statek Ovčín u Ronova o rozloze 30 ha koupil za 109.000 Kč Klusáček Heroš (Ludvík) a zbytkový statek Velký Dvůr o rozloze 36 ha za 120.000 Kč Družstvo Záborná u Polné.[19] V roce 1925 prodaly sestry Eduardine Khevenhüller-Metsch a Klotilda Festetics (spolumajitelka) z velkostatku v Železných Horkách Horní dvůr čp. 12 se špýcharem za 8.100 Kč Kč Josefu a Františkovi Starým a Tomášovi a Vincencii Šímovým.[20]

Po smrti hraběnky Eduardiny připadl celý majetek (s výměrou 13 279 ha zemědělské půdy, z toho 12 100 ha lesa) sestře Klotildě, která jako dědičku a spolumajitelku ustanovila svou neteř Eleonoru Clam-Gallas (1887–1967), provdanou za prince Karl V. von Schwarzenberg, podruhé za hraběte Zdenko Radslav Kinsky z Vchynic a Tetova.[21] Združstevněny byly také škrobárenské průmyslové podniky, které obdržela Rolnická společnost AMYLON: v Ronově n. S., v Přibyslavi, v Nížkově, v Polné, ve Žďáře na Moravě, v Pohledských Dvořácích a v Něm. Brodě; syrobárny v Ronově n. S. a ve Žďáře na Moravě (Zemědělské akciově továrny »AMYLON«).[22]

Po ukončení lesní reformy na velkostatcích Pohled, Polná, Přibyslav, Žďár a Vojnův Městec obdrželo největší část lesních pozemků v r. 1930 utvořené Lesní družstvo v Přibyslavi s lesními revíry Sklené, Světnov, Slavkovice, Polák, Veselí, Ransko, část Račína a Borová o výměře kolem 5 513 ha lesní půdy a Lesní družstvo v Polné s revíry Dobroutov o výměře kolem 729 ha, jemuž později připadly i některé obecní a selské lesy.[23] Lesní revír Sopoty připadl Ministerstvu národní obrany. Zbytky panských lesů s revíry Městec, Cikháj, Najdek a část Račína o výměře 5 624 ha byly nadále podřízeny lesnímu úřadu na zámku Žďár, přičemž Pohled byl v roce 1938 oddělen a spravován samostatně.[24][25] V roce 1939 byla na velkostatek uvalena vnucená správa. Hraběnka Klotilda Festetics von Tolna obývala zámek až do začátku druhé světové války.[1]

Zámek v majetku státuEditovat

V roce 1945 přešel konfiskovaný majetek na Národní pozemkový fond v Praze, který na základě rozhodnutí ministerstva zemědělství přidělil zámek za odhadní cenu 537 000 Kčs obci.[1] (inventář byl rozvezen jinam pro muzejní účely[1]) Obec Pohled využívala zámek už od roku 1949 jako ZDŠ a po smrti hraběnky až do 80. let část přízemí jako nájemní byty.[11] Hospodářské objekty a dvory si ponechalo ministerstvo zemědělství a po zabrání dvora a pozemků bývalé akciové společnosti Amylon a dalších menších pozemků zřídilo Státní statek Polná, spadající pod ředitelství v Havlíčkově Brodě. Koncem 50. let obhospodařoval Státní statek Polná již 1000 ha půdy. V roce 1951 připojilo k Československému státnímu statku, hospodářství Polná vyvlastněný zbytkový statek Ovčín (na Zápeklí). Postupným slučováním vznikl v roce 1960 Šlechtitelský a semenářský státní statek Polná s provozovnami: farma „A“ za Horním městem, farma „B“ za Ovčínem, Měšín, Jeclov, Skrýšov, Vysoké Studnice, Řehořov, Kamenice a Záborná. Statek obhospodařoval 3 014 ha půdy (r. 1963 Semenářský státní statek Polná, r. 1976 sloučen se Státním statkem Jihlava pod koncern „Oseva”.[26]

Zámek po roce 1989Editovat

V roce 2011 byl zámek Pohled po několika letech jednání prodán společnosti H. H. Holding z Frýdlantu na Liberecku vlastněné Petrem Zázvorkou. Obec Pohled zámek musela prodat, protože se před rokem těžce zadlužila při výstavbě nové školy, kdy došlo k tomu, že musela vracet státní dotace.[27][28][29][30]

V areálu zámku se dnes (2014) nachází např. výcviková stáj Terezovský dvůr[31] a zahradnictví.[32]

ZajímavostEditovat

V roce 2007 o klášteru natočil režisér Robert Sedláček dokument pro Českou televizi Brno v rámci cyklu Příběhy domů: Pohled kláštera.[33]

Další literaturaEditovat

  • Eberhard Bahlke a Polívka, Handbuch der historischen Stätten: Böhmen und Mähren. Kröner, Stuttgart 1998, str. 146–147.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Klášter založili sestry z rodu pánů z Landštejna, tedy dcery zakladatele rodu Vítka z Klokot (Wittigo de Glogkot), syna Vítka z Prčice. Nejstarší jeho dcera paní Ludmila z Lomnice (před 1257 - 1265) byla provdána za pana Markvarta z Thur (Týnce). Další Vítkovou dcerou byla Gertruda z Lomnice. Následovala Jitka "Jutta" z Lomnice (? - 1267). Ta byla provdána za pan Kunu z Chlumu. Poslední ze sester byla paní Kateřina z Lomnice (? - 1265). Kateřina se stala první abatyší a mezi prvními řádovými sestrami jsou jmenovány Gertruda a dcery nejstarší sestry Ludmily paní Alžběta (Eliška) z Hrádku a paní Velena z Hrádku.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n Pohled – Historie, web obce
  2. a b c d e f g Pohled (zámek) Archivováno 18. 6. 2008 na Wayback Machine, Wikimapy.cz
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-05-11]. Identifikátor záznamu 157132 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. CHARVÁTOVÁ, Kateřina; LÍBAL, Dobroslav. Řád cisterciáků v českých zemích ve středověku. Praha: Unicornis, 1994. 144 s. ISBN 80-901587-1-4. Kapitola Pohled, s. 98–100. 
  5. VOHRYZEK, Stanislav: Založení kláštera v Nové Říši a otázka zakladatelských práv k němu do válek husitských. Časopis Matice moravské 2, 2015, s. 345–372; Týž: Rod pánů z Hrádku, Říše, Starče a Holoubka. Jižní Morava 52, 2013, s. 131–155.
  6. SRAMEK, Josef. Založení kláštera cisterciaček v Pohledu v kontextu řádového ideálu a fundačních aktivit šlechty v českých zemích 12. a 13. století. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2020-04-12]. (anglicky) 
  7. POČÁTKY KLÁŠTERA CISTERCIAČEK V POHLEDU. Zbyněk Sviták [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 
  8. HLOUŠKOVÁ, Helena. historie kláštera v Pohledu. Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník. svazek č. 15. Havlíčkův Brod: Okresní vlastivědné muzeum a Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, 1999. S. í. 
  9. Martin Vokáč: Obec Pohled je v dluzích, za hubičku je na prodej celé centrum, MF Dnes, 27. 9. 2010
  10. Zweig VON UNWERTH (In Bearbeitung). die weddigens [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. (německy) 
  11. a b Mizející památky - Zámky a tvrze - Kategorie: Zámek Pohled - Obrázek: Zámek Pohled_14. www.mizejicipamatky.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  12. Koloman Festetics von Tolna. geni_family_tree [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  13. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 10.06.1921, s. 2.
  14. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  15. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  16. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  17. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  18. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  19. NS RČS 1925-1929, PS, tisk 301. www.psp.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  20. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  21. Karl, VI. Reichsfürst von Khevenhüller-Metsch. geni_family_tree [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  22. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 23.06.1935, s. [21]. ISSN 1805-0905.
  23. Kramerius. www.digitalniknihovna.cz [online]. [cit. 2019-10-12]. Dostupné online. 
  24. Průvodce po státních archívech, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1964, s. 148.
  25. LDO Přibyslav. www.ldopribyslav.cz [online]. [cit. 2019-10-13]. Dostupné online. 
  26. MEZEROVÁ, Lucie. Historické příčiny vedoucí k roztříštěnosti pozemkové držby v katastrálním území Polná [online]. Brno: 2016. Dostupné online. 
  27. http://jihlava.idnes.cz/zadluzenemu-pohledu-pristalo-na-konte-6-milionu-jako-zaloha-za-zamek-1gl-/jihlava-zpravy.aspx?c=A110804_1629213_jihlava-zpravy_bor
  28. Zámek v Pohledu je konečně prodaný, havlickobrodsky.denik.cz, 9. dubna 2011
  29. http://havlickobrodsky.denik.cz/zpravy_region/pohled-dostal-dalsi-miliony-za-prodej-zameckeho-arealu-20120726.html
  30. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/187234-prodejem-zamku-se-obec-pohled-vyhnula-exekucim/
  31. Archivovaná kopie. www.vycvikstajis.com [online]. [cit. 2014-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-12. 
  32. http://www.zamekpohled.cz/kone.html
  33. Příběhy domů – Pohled kláštera, Česká televize Brno, režie Robert Sedláček, 2007, vysílání 3. 7. 2010

Externí odkazyEditovat