Otevřít hlavní menu

Johann Karl Khevenhüller-Metsch

rakouský šlechtic

Johann Karl Khevenhüller-Metsch, též Karel von Khevenhüller-Metsch,[1] Jan kníže Khevenhüller[2] nebo Johannes von Khevenhüller-Metsch[3] (19. prosince 1839 Ladendorf[2]11. září 1905 Riegersburg[1][3][2]), byl rakouský šlechtic z rodu Khevenhüller-Metsch a politik německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Johann Karl Khevenhüller-Metsch
Johann Carl von Khevenhüller-Metsch Litho.jpg

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1872 – 1878

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1878

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1878 – 1905
Stranická příslušnost
Členství ústavověrný velkostatek

Narození 19. prosince 1839
Ladendorf
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. září 1905 (ve věku 65 let)
Riegersburg
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Choť Eduardina Clam-Gallasová
Rodiče Richard Khevenhüller-Metsch (otec)
Příbuzní Leontina z Khevenhüller-Metsch (sourozenec)
Commons Kategorie Johann Karl Khevenhüller-Metsch
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti majora. V 60. letech doprovázel Habsburka Maxmiliána do Mexického císařství a zůstal při něm až do tragického konce jeho vlády. Byl zajat povstalci a později propuštěn, aby doprovodil tělo Maxmiliána zpět do Rakouska. Po roce 1868 byl dědicem statků v Čechách. Patřilo mu panství Komorní Hrádek. Zastával funkci nejvyššího dědičného hofmistra v Rakousích a nejvyššího zemského dědičného štolby v Korutanech. Byl též uherským magnátem. Roku 1888 získal titul komořího. Byl tajným radou. V roce 1903 nastoupil jako rakouský generální konzul do Bejrútu.[1][2]

V zemských volbách roku 1872 byl za velkostatkářskou kurii, svěřenecké velkostatky, zvolen na Český zemský sněm.[4] Zastupoval provídeňskou a centralistickou Stranu ústavověrného velkostatku.

Zemský sněm ho roku 1872 zvolil i do Říšské rady (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Složil slib 7. května 1872. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii velkostatkářskou. Rezignace byla oznámena dopisem 13. května 1878.[5] Od roku 1878[6] byl dědičným členem Panské sněmovny (horní komora Říšské rady).[2]

Zemřel v září 1905.[3] Příčinou úmrtí byla malárie.[2]

Jeho manželkou byla Eduardina Clam-Gallasová.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 137. (česky) 
  2. a b c d e f g Jan kníže Khevenhüller zemřel. Národní politika. Září 1905, roč. 23, čís. 251, s. 2. Dostupné online. 
  3. a b c Mosaik. Bohemia. Září 1905, roč. 78, čís. 251, s. 3. Dostupné online. 
  4. http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Moravská orlice, 3. 11. 1878.