Plzák španělský
Plzák španělský (Arion vulgaris) je plž z čeledi plzákovitých pocházející ze severní části Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie. Rostlinným materiálem a odpady byl od roku 1955 zavlečen do velké části Evropy a od roku 1998 také do USA.[2] V novém areálu je to velice nepříjemný invazní druh škodlivého plže, který vytlačuje původní druhy plzáků a páchá obrovské škody v zemědělství.
Plzák španělský | |
---|---|
Plzák španělský | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | měkkýši (Mollusca) |
Třída | plži (Gastropoda) |
Nadčeleď | Arionoidea |
(nezařazeno) | klad Heterobranchia informal group plicnatí (Pulmonata) |
Čeleď | plzákovití (Arionidae) |
Rod | plzák (Arion) |
Binomické jméno | |
Arion vulgaris Mabille, 1868 | |
Areál rozšíření | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzhled
editovatPlzák španělský dorůstá v dospělosti délky 8–12 cm a jeho zbarvení se nachází někde mezi oranžovou a hnědou. Hmotnost se pohybuje mezi 3 a 27 g.[zdroj?] Dosti se podobá plzáku lesnímu, který je ovšem v průměru světlejší a dorůstá větší velikosti. Výrazný rozdíl mezi oběma druhy se objevuje ve zbarvení mladých jedinců – zatímco u plzáka lesního jsou tito jednobarevní (bílí či nažloutlí), malí plzáci španělští jsou pestře zabarveni v odstínech žluti až hnědi se dvěma světlými pruhy na zádech.
Historie invaze
editovatPůvodní areál plzáka španělského zahrnuje severní část Pyrenejského poloostrova, západní Francii a jižní Anglii. Invaze druhu započala v 50. letech 20. století. Za její příčinu lze považovat zvýšenou míru převozu sazenic a jiných zemědělských materiálů, se kterými se plzák mohl začít rozšiřovat. Nejdříve se objevil ve Švýcarsku (1955), následovalo rozšíření do Německa, Itálie a Rakouska a poté již se proces změnil v masivní invazi napříč celou Evropou. V roce 1998 byl potvrzen výskyt i v Severní Americe. Přemnožení značného rozsahu, která už nelze brát jako lokální a jež jsou doprovázena rozsáhlými ekonomickými škodami, se v současné době objevují ve Skandinávii, Beneluxu a na severu Německa.
V České republice se plzák španělský poprvé objevil v roce 1991,[3] od té doby se úspěšně šíří zejména v zemědělské a kulturní krajině, kde opakovaně dochází k jeho zatím jen lokálním přemnožením. Výskyt byl však doložen i na stanovištích jen minimálně narušených lidskou činností.
Jakožto jeden ze zásadních důvodů dosavadní úspěšnosti tohoto druhu lze uvést nedostatek přirozených nepřátel a parazitů, kteří se s ním doposud nestihli na nová působiště rozšířit. Parazité, běžně napadající zástupce rodu plzák vyskytující se v České republice už dlouhou dobu, nejsou z neznámých důvodů v případě plzáka španělského příliš úspěšní.
Rozšíření
editovat- Původní: Pyrenejský poloostrov (severní část), západní Francie, jižní Anglie.
- Nepůvodní: Belgie, Česká republika, Dánsko, Faerské ostrovy, Finsko, Itálie, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko[4], Polsko, Rakousko, Severní Amerika, Skandinávie, Slovensko, Švýcarsko, Slovensko, Maďarsko, Ukrajina.
Ekologie
editovatPlzák španělský s oblibou vyhledává kulturní plochy. Skrývá se na vlhkých stinných stanovištích, kde klade vajíčka a čeká na vhodné podmínky. Po deštích tato skrytá stanoviště opouští a proniká i na volné prostranství. S oblibou požírá různé komodity pěstované zahrádkáři či zemědělci – zejména salát, zelí, řepku atd. Dospělý jedinec zkonzumuje za sezónu až 1 kilogram rostlinné hmoty.[5]
Rozmnožování
editovatPlzák španělský je jako všichni plicnatí plži hermafrodit. Při kopulaci se oba jedinci vzájemně oplodní a oba pak kladou vajíčka. K tomuto dochází (v podmínkách České republiky) jednou do roka, a to koncem června. Vajíčka jsou kladena od poloviny srpna do konce září (je-li nástup zimy opožděn, pak se může období snůšky protáhnout až do půli prosince), přičemž jeden plzák je schopen naklást až 230 vajíček.[zdroj?] Mladí jedinci se líhnou nejdříve po 38 dnech,[zdroj?] při nízkých teplotách se vývoj prodlužuje. V případě pozdně kladených vajíček dochází k jejich přezimování a vylíhnutí na jaře.
Boj proti invazi
editovatSběr jedinců (na menších pozemcích), odstranění přirozených úkrytů a případné kladení pastí (nutno pravidelně vybírat). Sesbíranými jedinci je možno přikrmovat kachny nebo prasata. Plzáky aktivně vyhledávají kachny plemena indický běžec, které jsou především masožravé a v Asii se využívají k likvidaci škůdců na rýžových polích. Dále jsou možné chemické moluskocidy: postřiky (methiocarb) či otrávené návnady (metaldehyd). Druhá varianta má tu výhodu, že je selektivnější. Jako prostředky biologického boje lze použít hlístice (Phasmarhabditis hermaphrodita, nutno aplikovat v době líhnutí) či larvy druhu Tetanocera elata. Vajíčka spolehlivě likviduje dravý plž skelnatka drnová (Oxychilus cellarius).
K větší či menší regulaci tohoto druhu by mohlo přispět i množství původních predátorů, v jejichž jídelníčku se vyskytují domácí druhy rodu Arion. Z plazů je to především slepýš křehký, z žab ropucha obecná, zelená, i krátkonohá, skokani, dále střevlíci, slimák největší (Limax maximus), který příležitostně konzumuje menší plže, ježek (oba druhy vyskytující se v České republice), kos černý apod. Zásadním problémem biologického boje je absence nebo nedostatek úkrytů pro jmenované predátory v kulturní krajině dneška.
Žádoucí je likvidovat úkryty plzáků, ovšem snažení nemusí být úspěšné, protože plzák španělský je schopen vměstnat se do neuvěřitelně úzkých štěrbin a přečkat sucho ve dne v prasklině v půdě; pochází totiž z jižních oblastí, kde se po miliony let adaptoval na sucho.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ DAISIE European Invasive Alien Species Gateway: Arion vulgaris.
- ↑ Horsák M. & Dvořák L., 2002: Plzák španělský (Arion lusitanicus) – nejzávažnější škůdce mezi měkkýši. – Zpravodaj AGROEKO Žamberk, 20/2002: 4–8.
- ↑ http://www.anemoon.org/anm/voorlopige-kaarten/landmollusken/wetenschappelijk/arion-lusitanicus/
- ↑ Jak se zbavit slimáků. ČESKÉSTAVBY.cz [online]. [cit. 2020-08-07]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BALASHOV, Igor. Case 3685 – Arion vulgaris Moquin-Tandon, 1855 (Gastropoda, Stylommatophora, Arionidae): proposed validation of the specific name as available. The Bulletin of Zoological Nomenclature. 31 May 2018, roč. 75, čís. 1, s. 12–15. Dostupné online [cit. 2018-09-26]. ISSN 0007-5167. DOI 10.21805/bzn.v75.a006. (anglicky)
- HORSÁK, Michal a DVOŘÁK, Libor. Plzák španělský (Arion lusitanicus) – nejzávažnější škůdce mezi měkkýši. Zpravodaj [Agroeko Žamberk] [online]. 2002, roč. 10, č. 20 (17. 12. 2002). Dostupné z: http://mollusca.sav.sk/malacology/Dvorak/lusitanicus2002.htm
- POJAR, Petr. Jak se zbavit slimáků. České stavby [online]. 14. 8. 2015, aktualiz. 7. 8. 2020 [cit. 5. 4. 2023]. Dostupné z: https://www.ceskestavby.cz/clanky/jak-se-zbavit-slimaku-22076.html
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu plzák španělský na Wikimedia Commons
- Biolib - Plzák španělský (Arion lusitanicus)
- Dvořák L., 2002: Nebezpečí pro zahrádky – plzák španělský – Šumava, 2/2002: 24–25. obrázek obrázek
- Bulharsko, červen 2020 (42.7 N, 23.3 E)
- Portugalsko, duben 2021 (39.6 N, 9.0 W)
- Faerské ostrovy, červenec 2021 (62.1 N, 7,2 W)
- Chorvatsko, srpen 2021 (45.8 N, 15.9 E)
- Slovinsko, srpen 2021 (45.9 N, 14.4 E)
- Španělsko, prosinec 2022 (43.4 N, 3.1 W)
- [https://www.gbif.org/occurrence/search?offset=1380&has_coordinate=true&has_geospatial_issue=false&taxon_key=7540164&occurrence_status=present Mexiko, srpen 2022 (19.3 N, 99.3 W)