Wikipedie

Plamen (časopis)

časopis pro literaturu, umění a život

Plamen byl časopis pro literaturu, umění a život, který vycházel měsíčně v letech 1959–1969.

Plamen
Datum založenísrpen 1959
Datum zániku1969
Jazykčeština
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Klíčové osoby
VydavatelSvaz československých spisovatelů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a první léta Plamene editovat

Časopis, který vydával Svaz československých spisovatelů, vznikl sloučením zrušených časopisů Květen[p 1] a Nový život.[p 2] Oznámení o připravovaném zahájení vydávání nového časopisu se v denním tisku objevilo v červnu 1959;[1] šéfredaktor Jiří Hájek poskytl Literárním novinám rozhovor v červenci 1959 o cílech nového časopisu, uvedl však jen obecné informace.[2] V srpnu téhož roku byl již obsah prvního (zářijového) čísla Plamene připraven a bylo možno ho zveřejnit.[3]

Vedoucí osobností, která iniciovala vznik nového časopisu byl literární kritik Jiří Hájek.[4] Ten řídil Plamen do ledna 1968 (v letech 1966–1968 spolu s redakční radou). Původní záměr Jiřího Hájka, aby se stal jedním z hlavních představitelů obrody marxismu, se postupně vyvinul dosti odlišně. V Plameni publikoval široký okruh autorů, včetně těch, kteří neodpovídali programovým principům tzv. socialistické literatury.[5]

Struktura a forma časopisu editovat

Časopis Plamen měl 168 černobíle tištěných stran a tříbarevnou obálku; tištěn byl ve formátu 24×16,5 cm. Do časopisu byla až do roku 1966 vkládána monotematická čtyřstránková příloha s reprodukcí výtvarného díla (např. Plamen 10/1962, Michelangelo Buonarotti – báseň v překladu Františka Halase a kresby autora).

V každém čísle časopisu se objevila původní poezie a próza, fotografie (zpravidla téhož autora v jednom čísle) a kresby (opět byla zpravidla věnována pozornost jednomu autorovi). Většina autorů v době vydání textů žila, Plamen však též zveřejňoval při různých výročích i díla autorů již nežijících. Významnou část tvořily teoretické úvahy a kritiky; v části Zápisník byly komentovány aktuální kulturní události (Zápisník byl tištěn na papíru odlišné barvy – chamois nebo červené). Převažovala původní domácí tvorba, pravidelně se ale objevovaly i překlady. Kreslený humor zastupovali významní autoři jako Adolf Born, Jaroslav Malák, Jiří Winter Neprakta, Vladimír Renčín, Ivan Steiger a další. Autory uměleckých fotografií byli Miroslav Hák, Vilém Heckel, Ladislav Sitenský aj. Typografická úprava byla dílem Oldřicha Hlavsy.

Náklad se z 15 000 výtisků v prvním roce zvýšil až na 25 000.[5] Cena jednoho výtisku byla 10 Kčs.[p 3]

Výběr z děl otištěných poprvé v Plameni editovat

Další osobnosti časopisu editovat

V Plameni publikovala většina z předních českých autorů a mnoho zahraničních. Následují proto pouze příklady příspěvků těch nejznámějších, kteří nejsou uvedení výše (v abecedním pořadí, v závorce je obvykle uveden jejich první příspěvek do časopisu); níže uvedení autoři zpravidla přispěli do Plamene vícekrát:

Zánik časopisu editovat

Od čtvrtého čísla ročníku 1968 byl předsedou redakční rady Plamene Josef Škvorecký; ten poskytl v této souvislosti rozhovor Literárním listům.[6] V lednu 1969 přijala česká část Svazu československých spisovatelů usnesení, ve kterém svěřuje řízení časopisu řídícímu výboru ve složení Karel Kosík (šéfredaktor), Karel Kostroun, Milan Kundera, Ladislav Sochor, Josef Škvorecký.[7] 15. května 1969 odňal Český úřad pro tisk a informace Svazu československých spisovatelů na tři měsíce právo vydávat časopis Plamen.[8] [p 4]

V roce 1969 vyšlo už jen 11 čísel Plamene. Jeho vydávání již nebylo obnoveno.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Květen byl měsíčník pro literaturu a umění, který vycházel v letech 1955-1959. Jeho šéfredaktorem byl Bohuslav Březovský[1]
  2. ↑ Nový život byl měsíčník pro soudobou literaturu a kritiku, který vydával Svaz československých spisovatelů v letech 1949-1959[2]
  3. ↑ Pro porovnání – cena jednoho výtisku Plamene odpovídala zhruba ceně brožované knihy obdobného rozsahu (např. Sedlmayerová: Všechny cesty vedou domů, vydáno 1958, 354 stran, brož. 14 Kč, váz. 18,40) Kč)
  4. ↑ Ve stejný den byla zrušena registrace časopisů Listy a Reportér; Svazu čs. novinářů bylo odebráno oprávnění vydávat týdeník Svět v obrazech a Sdružení dětských a mládežnických organizací měsíčník My 69.

Reference editovat

  1. ↑ Rudé právo, 28.6.1959, s.2, Nový literární časopis[3]
  2. ↑ Literární noviny, 18.7.1959, s.5[4]
  3. ↑ Rudé právo, 21.8.1959, s.4, Nový literární měsíčník Plamen[5]
  4. ↑ SVOZIL, Bohumil. Slovník české literatury po roce 1945 – Jiří Hájek [online]. heslo Jiří Hájek: Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. 
  5. ↑ a b ZELINSKÝ, Miroslav. Slovník české literatury po roce 1945 – Plamen [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. 
  6. ↑ Literární listy, 16.5.1968, s.8, Několik otázek Škvoreckému[6]
  7. ↑ Rudé právo, 29.1.1969, s.2, Řídící výbor měsíčníku Plamen[7]
  8. ↑ Rudé právo, 16.5.1969, s.1, Listy a Reportér zrušeny[8]

Literatura editovat

  • Časopis Plamen (1959–1969)

Související články editovat

Externí odkazy editovat

  • ZELINSKÝ, Miroslav. Slovník české literatury po roce 1945 – Plamen [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. 
  • SVOZIL, Bohumil. Slovník české literatury po roce 1945 – Jiří Hájek [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plamen_(časopis)&oldid=23659182“