Otevřít hlavní menu

Pinus densata je vysokohorská borovice, přírodní třetihorní hybrid několika borovic, rostoucí v čínských a tibetských horách.

Jak číst taxoboxPinus densata
alternativní popis obrázku chybí
Botanický exemplář Pinus densata v botanické zahradě Quarryhill Botanical Garden, Glen Ellen, Kalifornie, USA. Fotil: Daderot.
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení nahosemenné (Pinophyta)
Třída jehličnany (Pinopsida)
Řád borovicotvaré (Pinales)
Čeleď borovicovité (Pinaceae)
Rod borovice (Pinus)
Podrod Pinus
Sekce Pinus
Podsekce Pinus
Binomické jméno
Pinus densata
Mast.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

SynonymaEditovat

  • Pinus prominens
  • Pinus sinensis varieta densata
  • Pinus tabuliformis varieta densata
  • Pinus wilsonii.

PopisEditovat

Stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající do výšky 30 m. Kmen dosahuje průměru 1,3 m. Větve stromu jsou rozložité. Koruna je zpočátku vejčitě kuželovitá, později, u starých stromů, široce vejčitá. Borka je v mládí stromu šupinovitá a plátovitá, červenohnědá, u dospělých jedinců tvořená nepravidelnými, čtvercovými a tlustými pláty a tmavošedohnědá. Letorosty v 1. roce lesklé, žlutohnědé a silné, ve 2. a 3. roce červenohnědé. Zimní pupeny hnědé, vejčitě kuželovité, 15 mm dlouhé a 6 mm široké, mírně pryskyřičnaté, s na okraji roztřepenými šupinami, se zahrocenými vrcholy. Jehlice se nejčastěji vyskytují ve svazečcích (Fasciculus) po 2 , občasně též po 3 , jsou 8-14 cm dlouhé, 1-1,5 mm široké, na okrajích jemně vroubkované, přímé a mírně zakroucené, s průduchy ze všech stran; se 3-4 okrajovými, někdy též 1-2 středovými, pryskyřičnými kanálky; u báze s 5-10 mm dlouhými, neopadávajícími svazečkovými pochvami a ostrou špičkou; jehlice přetrvávají na stromě 3 roky. Samčí šištice žlutohnědé, válcovité, 10-18 mm dlouhé a 3-4,5 mm široké. Samičí šištice - šišky visící po jedné či po dvou, přirostlé či na krátké stopce, před rozevřením úzce vejčité, po otevření vejčité či široce vejčité, 4-7 cm dlouhé a 4-6 cm široké, neopadávající, dozráváním leskle hnědé; semenné šupiny kosočtverečné, s vyčnívajícími výrůstky, s příčným ostrým kýlem, s hřbetním trnitým výrůstkem prvního roku růstu šišky; 4-7 mm silné. Semena jsou šedohnědá, elipsovitě vejčitá, 4-6 mm dlouhá, s 15-20 mm dlouhým křídlem. Strom kvete v květnu, semena dozrávají v říjnu příštího roku.

PříbuznostEditovat

Borovice Pinus densata je blízce příbuzná borovici Pinus yunnanensis. Borovice Pinus densata je považována za třetihorní hybrid třech druhů borovic: Pinus yunnanensis × tabuliformis × neznámý druh; dnes rostou tyto tři druhy odděleně, daleko od sebe: Pinus densata roste vysoko v horách, Pinus yunnanensis roste jižněji, Pinus tabuliformis (Čínská červená borovice / deskovitá) severněji; čtvrtý druh je neznámý.

VýskytEditovat

Domovinou stromu je: Čína (provincie Čching-chaj, Jün-nan, S’-čchuan); a Tibet.

EkologieEditovat

Vysokohorský strom, rostoucí v nadmořských výškách 2600-4200 m. V nejvyšších polohách tvoří monokulturní porosty, v nižších polohách tvoří smíšené lesy s: Pinus armandii, Pinus yunnanensis. Mrazuvzdorný do –23 °C. Díky pravděpodobnému hybridnímu původu má Pinus densata mnohem vyšší odolnost vůči mrazu, než její rodiče, kteří se v takových výškách, jako Pinus densata, nevyskytují.

Využití člověkemEditovat

Pro výskyt vysoko v horách je strom využíván zřídka, před přibližně sto lety byl využíván pro dřevo, ze kterého se vyráběly pochodně a jiné, a pro pryskyřici. V západní Číně je Pinus densata navrhována k zalesňování hor. Velmi vzácně je pěstována v arboretech a botanických zahradách v Evropě.

 
Pinus densata jehlice a pupeny. Údolí Jiuzhaigou Valley, provincie S’-čchuan, Čína

OhroženíEditovat

Populace stromu je stabilní, není ohrožen. Strom se též nachází v několika chráněných oblastech.

ReferenceEditovat

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]

Externí odkazyEditovat