Otevřít hlavní menu

Pavol Hnilica

slovenský římskokatolický biskup

Msgre. Pavol Mária Hnilica, SJ (30. března 1921, Uňatín8. října 2006, Nové Hrady) byl slovenský římskokatolický biskup.

Jeho Excelence
Msgre. Pavol Hnilica
Otec biskup Pavol Maria Hnilica v Trnave.jpg
Církev římskokatolická
Zasvěcený život
Institut Tovaryšstvo Ježíšovo
Svěcení
Kněžské svěcení 29. září 1950
světitel Róbert Pobožný
Biskupské svěcení 2. ledna 1951
světitel Róbert Pobožný
Osobní údaje
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SlovenskoSlovensko Slovensko
ČeskoČesko Česko
Datum narození 30. březen 1921
Místo narození Uňatín, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo úmrtí 8. října 2006
(ve věku 85 let), ČeskoČesko Česko
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Mládí a studiumEditovat

Narodil se v rodině chudých rolníků jako nejstarší z osmi dětí. Po skončení povinné školní docházky pracoval jako dělník na stavbě silnic. V letech 19391940 navštěvoval měšťanskou školu v Krupině, poté pokračoval na gymnáziu v Klášteře pod Znievom. V roce 1941 vstoupil do jezuitského řádu, v Ružomberku absolvoval povinnou vstupní přípravu na život v řeholi – noviciát. Po jeho skončení v roce 1943 mohl pokračovat na gymnáziu v Klášteře pod Znievom. Maturoval, z důvodu blížícího se přechodu fronty, v Trnavě již v únoru roku 1945. Po maturitě odešel studovat filozofii do Brna a později do Děčína. Na studium teologie se vrátil do Trnavy, odkud ho v dubnu 1950 deportovali do Jasova, v důsledku násilného zásahu proti mužským řeholím. Později ho přesunuli do Podolínce a potom do Pezinku. Jelikož měl 9. října 1950 nastoupit na vojenský výcvik, z Pezinku ho koncem září propustili.

Kněžské a biskupské svěceníEditovat

Ihned po propuštění odcestoval do Rožňavy, protože mu bylo známo, že rožňavský biskup udílí tajná kněžská svěcení. Dne 29. září 1950 ho biskup Róbert Pobožný vysvětil za kněze. Z rozhodnutí řeholních představených byl pak 2. ledna 1951 vysvěcen (rovněž biskupem Pobožným) také biskupem. Hnilica pak tajně světil řeholníky, kteří po zavření klášterů tajně dokončili teologické studium. Vysvětil mj. za biskupa Jana Chryzostoma Korce.

V ItáliiEditovat

V roce 1952 tajně přešel hranice a v Římě navštěvoval přednášky na Papežské gregoriánské univerzitě, aby si prohloubil své teologické studium.

Během II. Vatikánského koncilu byl zpočátku poradcem, ale když se Pavel VI. rozhodl zveřejnit jeho biskupskou hodnost, účastnil se zasedání jako jeden z otců.

Úzce spolupracoval s Chiarou Lubichovou a její hnutím Fokoláre, a i s matkou Terezou z Kalkaty. V roce 1968 pomohl matce Tereze založit její první dům v Římě a na Slovensku v Čadci (1991).

Dne 24. března 1984 přímo v moskevském Kremlu v chrámu tajně (během prohlídky) zasvětil celé Rusko Panně Marii (na žádost Panny Marie (poselství z roku 1917 ve Fatimě) a papeže Jana Pavla II.).

Návrat do vlastiEditovat

Z emigrace se vrátil na Slovensko na Vánoce 1989. Po velmi aktivním životě trávil důchod ve svém bytě v Římě v Itálii. Dne 25. března 2004 byla papežem schválena asociace papežského práva "Pro Deo et fratribus – Rodina Panny Marie", jejímž byl prezidentem. Léto roku 2006 strávil v klášteře Božího Milosrdenství tohoto společenství v jižních Čechách v Nových Hradech, kde v neděli 8. října 2006 zemřel. Byl pohřben 18. října 2006 v kryptě v katedrále Jana Křtitele v Trnavě.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavol Hnilica na slovenské Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Hnilica, Ján – Vnuk, František: Pavol Hnilica – biskup umlčené církve (2 svazky). Dobrá Kniha, 1992.
  • Vnuk, František: Biskup Pavel Hnilica – Rozhovory : o lidech, událostech a Boží dobrotě. Bratislava : Smaragd. ISBN 80-968276-7-7