Svatý Pavel VI. (26. září 1897, Concesio6. srpna 1978, Castel Gandolfo), původním jménem Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini (Jan Křtitel Jindřich Antonín Maria), byl papež v letech 19631978. Předsedal druhé části Druhého vatikánského koncilu a dohlížel na provádění jím přijatých rozhodnutí. Mezi jeho zásadní díla patří encyklika Humanae vitae a apoštolská exhortace Evangelii nuntiandi. Během patnácti let v úřadu povýšil Pavel VI. na šesti konzistořích 143 arcibiskupů na kardinály. Pavel VI. zemřel v papežské rezidenci Castel Gandolfo na srdeční zástavu.

Svatý
Pavel VI.
262. papež
Církevřímskokatolická
Zvolení21. června 1963
Uveden do úřadu30. června 1963 (intronizace)
Pontifikát skončil6. srpna 1978
PředchůdceJan XXIII.
NástupceJan Pavel I.
HesloIn nomine Domini
Ve jménu Páně
ZnakZnak
Svěcení
Jáhenské svěcení28. února 1920
světitel Giacinto Gaggia
Kněžské svěcení29. května 1920[1]
světitel Giacinto Gaggia
Biskupské svěcení12. prosince 1954
světitel Eugène Tisserant
1. spolusvětitel Giacinto Tredici
2. spolusvětitel Domenico Bernareggi
Kardinálská kreace15. prosince 1958
kreoval Jan XXIII.
Titulkardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Rodné jménoGiovanni Battista Montini
ZeměVatikán
Datum narození26. září 1897
Místo narozeníConcesio, ItálieItálie Itálie
Křest30. září 1897
1. svaté přijímání1907
Biřmování1907
Datum úmrtí6. srpna 1978
(ve věku 80 let)
Místo úmrtíCastel Gandolfo, ItálieItálie Itálie
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníBazilika svatého Petra
Národnostitalská
RodičeGiorgio Montini a Giuditta Alghisi
PříbuzníLodovico Montini (sourozenec)
PodpisPodpis: Pavel VI.
Svatořečení
Začátek procesu18. dubna 1993
Beatifikace19. října 2014
Svatopetrské náměstí, Vatikán
beatifikoval František
Kanonizace14. října 2018
Svatopetrské náměstí, Vatikán
Svátek29. května[2]
Uctíván církvemiřímskokatolická církev,
řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
Atributypapežský oděv
Seznam papežů nosících jméno Pavel
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství editovat

 
Znak kardinála Montiniho

Giovanni Montini se narodil v italském městě Concesio v provincii Brescia v urozené rodině. Do kněžského semináře vstoupil v roce 1916. Po čtyřech letech dokončil studium a byl vysvěcen na kněze. Poté studoval na Gregoriánské univerzitě a Univerzitě v Římě. Jeho organizační schopnosti mu zajistily místo v papežské kurii. V roce 1937 se stal pomocníkem kardinála Pacelliho, sekretáře papeže Pia XI. Když byl Pacelli zvolen do papežského úřadu jako Pius XII., Montini získal pozici pod novým sekretářem papeže. Sekretář však v roce 1944 zemřel a Montini pracoval přímo pro papeže Pia XII.

V roce 1954 se stal milánským arcibiskupem, tedy tradičním „předstupněm“ pro kardinálskou kreaci. K překvapení mnohých Montini nedostal kardinálský post před papežovým úmrtím v roce 1958. Novým papežem se stal Angelo kardinál Roncalli (zvolil si jméno Jan XXIII.) a po pouhých dvou měsících v úřadu povýšil Montiniho na kardinála.

Montini papežem editovat

 
Země navštívené papežem Pavlem VI.

Humanae vitae editovat

Související informace naleznete také v článku Humanae vitae.

Jako papeže si Pavla VI. svět bude nejspíše pamatovat díky encyklice Humanae vitae, kterou vydal 25. července 1968. V tomto díle znovupotvrzuje pohled katolické církve na plánování a kontrolu porodnosti a potvrzuje nepřijatelnost antikoncepce. Veřejnost podrobila encykliku ostré kritice a došlo i k odklonu některých věřících, kteří se s tímto přístupem nedokázali ztotožnit.[zdroj?]

Papež byl reakcí veřejnosti na encykliku zdrcen. Jeho biografie na internetových stránkách Vatikánu vzpomíná, že to byla událost, která provázela papeže celým jeho pontifikátem, nicméně od svého postoje neustoupil. Encyklika dodnes zůstává také klíčovým dokumentem názoru katolické církve na cenu, důstojnost a ochranu lidského života – odsuzuje totiž i umělý potrat (interrupci).

Mezináboženský dialog editovat

Pavel VI. byl prvním papežem ve 20. století, který se setkal s vrcholnými představiteli východních ortodoxních křesťanů. V roce 1964Jeruzalémě hovořil s patriarchou pravoslavné církve Athenagorasem I. Byl to krok k prolomení komunikační bariéry mezi katolickou církví a pravoslavím, ze kterého vzešla deklarace, čtená na druhém vatikánském koncilu v Římě a na speciální ceremonii v Istanbulu.

Pavel VI. byl také teprve druhým papežem, který se setkal s představitelem anglikánské církve arcibiskupem z Canterbury Michaelem Ramseyem. Papež Pavel VI. jako první během pontifikátu navštívil šest kontinentů.

Pavel VI. a Československo editovat

Kritizoval komunistické režimy ve východní Evropě a odsoudil invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.[3] Biskupa Štěpána Trochtu a arcibiskupa Františka Tomáška tajně jmenoval kardinály. Když Československo odmítlo pohřbít kardinála Josefa Berana na svém území, rozhodl Pavel VI. o uložení jeho ostatků v kryptách baziliky svatého Petra.

Encykliky editovat

Exhortace editovat

Motu proprio editovat

Proces svatořečení editovat

Proces svatořečení byl zahájen 18. března 1993diecézi Řím. Dne 20. prosince 2012 jej papež Benedikt XVI. prohlásil za Ctihodného a dne 9. května 2014 papež František podepsal dekret o zázraku na jeho přímluvu. Blahořečení proběhlo 19. října 2014 na svatopetrském náměstí v Římě. Svátek byl stanoven na 26. září.[4] Kanonizační mše (prohlášení za svatého) proběhla 14. října 2018.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Pope Paul VI (Bl. Giovanni Battista Enrico Antonio Maria Montini) [Catholic-Hierarchy] [online]. Bishops. David M. Cheney, rev. říjen 2018 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Decreto della Congregazione del Culto Divino e la Disciplina dei Sacramenti sull'iscrizione della celebrazione di San Paolo VI, Papa, nel calendario Romano Generale [online]. Svatý stolec, 2019-02-06 [cit. 2019-09-20]. Dostupné online. (italsky) 
  3. GLASSER, Milan. Komentáře "Církev a svět". Rádio Vaticana [online]. Česká sekce Vatikánského rozhlasu, 18. srpen 2018 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. 
  4. JEMELKA, František. Pavel VI. opravdu dokázal věnovat Bohu to, co je Boží. Fotografie R. Albrecht; Pro média. církev.cz [online]. Česká biskupská konference, 19. říjen 2014 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. 
  5. mka. Papež prohlásil za svatého Pavla VI., který odsoudil sovětskou invazi do Československa. Svět. ČT24 [online]. Česká televize, 14. říjen 2018 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Papež
Předchůdce:
Jan XXIII.
19631978
Pavel VI.
Nástupce:
Jan Pavel I.

[[Kategorie:Muži]