Encyklika
Encyklika je papežský okružní list adresovaný původně biskupům, dnes zpravidla i kněžím a věřícím na celém světě. Slovo encyklika pochází z latinského encyclia (z řečtiny ἐν κύκλῳ [en kyklo]), což znamenalo obecný nebo obíhající. Stejný základ má i slovo encyklopedia. Obsah encykliky vychází z priorit daného papeže, který pro svá prohlášení může využít různou formu, od nejsilnější konstituce, encykliku, pastýřský list až po kázání (homilii).

Název encykliky zpravidla je složen z prvních slov jejího znění (Incipit). Adresáty mohou být všichni biskupové nebo jen někteří (např. biskupové a věřící Španělska [1])
Ačkoli termín „encyklika“ původně znamenal prostě oběžník, v kontextu katolické církve získal specifičtější význam. V roce 1740 napsal papež Benedikt XIV. dopis nazvaný Ubi primum (nezaměňovat s encyklikou Ubi primum papeže Pia IX.), který je obecně považován za první encykliku. Ve 21. století se tento termín používá téměř výhradně pro druh dopisu rozesílaného papežem.[2]
Charakteristika Editovat
Encyklika obsahuje poučení papeže o církevních zásadách v závažných otázkách víry a mravů, někdy se týká stavu církve, např. perzekuce církve v Mexiku v Iniquis afflictisque nebo ve Španělsku v Dilectissima nobis anebo se týká akceptace nebo odmítnutí nějakého společenského jevu např. odsouzení komunismu v Qui pluribus. Některé encykliky pouze připomínají předchozí vyhlášení nebo události (1100. výročí od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje v Slavorum apostoli). Každá má dané určité téma, papež obvykle během svého působení vydá encyklik několik. Rozšířenost a počet encyklik mezi řadovými věřícími prudce vzrostla za papeže Jana Pavla II.
Encykliky byly výjimečně vydány i v anglikánské[3] a pravoslavných církvích [4] jako odpovědi na encykliky papežské.
Sociální encykliky Editovat
Sociální encyklika je označení pro některé encykliky vydávané od konce 19. století, které reagují na tzv. sociální otázku, obzvláště palčivou na přelomu devatenáctého a dvacátého století, a obecně na problémy soudobé společnosti. Tématem těchto encyklik je zvláště sociální spravedlnost a úkol křesťanů ve společnosti. Sociální encykliky tak do značné míry spoluvytvářejí a shrnují sociální nauku církve.
- Seznam sociálních encyklik
- Lev XIII., Rerum novarum, 1891
- Pius XI., Quadragesimo anno, 1931
- Jan XXIII., Mater et Magistra, 1961
- Jan XXIII., Pacem in terris, 1963
- Pavel VI., Populorum progressio, 1967
- Jan Pavel II., Laborem exercens, 1981
- Jan Pavel II., Sollicitudo rei socialis, 1987
- Jan Pavel II., Centesimus annus, 1991
- Benedikt XVI., Deus caritas est, 2005
- Benedikt XVI., Caritas in veritate, 2009
- František, Laudato si’, 2015
- František, Fratelli tutti, 2020
Odkazy Editovat
Reference Editovat
- ↑ http://www.vatican.va/holy_father/pius_xi/encyclicals/documents/hf_p-xi_enc_03061933_dilectissima-nobis_en.html
- ↑ encyclical [online]. britannica.com [cit. 2023-07-10]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Archivovaná kopie. www.ucl.ac.uk [online]. [cit. 2008-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-07.
- ↑ http://www.fordham.edu/halsall/mod/1848orthodoxencyclical.html
Související články Editovat
Externí odkazy Editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu encyklika na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo encyklika ve Wikislovníku
- Katolické dokumenty – překlady mnoha encyklik do češtiny