Apoštolská konstituce

(přesměrováno z Konstituce (církev))
O základním dokumentu církve jako právnické osoby pojednává článek Základní dokument církve nebo náboženské společnosti.

Apoštolská konstituce (lat. constitutio apostolica) je nejvyšší právní norma vydaná římským biskupem.[1] Termín „konstituce (Ústava)“ pochází z latinského constitutio, které definovalo každý důležitý zákon vydaný římským císařem, a v církevních dokumentech se zachovalo díky dědictví, které kanonické právo katolické církve převzalo od římského práva. Termín konstituce říká, že tento církevní akt má vztah k občanskému právu, zatímco termín apoštolská znamená, že tento právní akt pochází od Apoštolského stolce.

Tištěné vydání apoštolské konstituce Inter praecipuas apostolici ministerii, Klement XII. 17. prosince 1737

Povaha, zveřejnění a obsah

editovat

Apoštolské konstituce jsou ze své podstaty slavnostně zveřejňovány prostřednictvím papežských bul, ale vzhledem ke své povaze zákonů jsou účinné pro všechny katolické věřící. Buly jsou následně zveřejňovány v Acta Apostolicae Sedis, „pokud není ve zvláštních případech stanoven jiný způsob promulgace“.[2] Mezi témata, která jsou předmětem apoštolské konstituce, patří ta, která upravují disciplínu svátostí, organizaci římské kurie, zřízení diecézí, přidělení některých chrámů v Římě kardinálské hodnosti atd.

Svou povahou je apoštolská konstituce určena veřejnosti. Vyhlášení konstituce se děje slavnostní formou podle norem práva. Povaha konstituce je vyjádřena již v titulu apoštolské konstituce, takže hned z prvních slov lze rozpoznat, že se jedná o konstituci. Zatímco termín apoštolská konstituce vyjadřuje obecnou kategorii, z důvodu obsahu může být konstituce specifikována termíny jako Dogmatická konstituce (např. Lumen Gentium či Dei Verbum) nebo Pastorální konstituce (Gaudium et Spes) apod., ale v každém případě se jedná o tentýž papežský dokument. Apoštolské konstituce jsou opatřeny papežskou bulou.

Závažnost dokumentu

editovat

Z hlediska právní závažnosti stojí apoštolská konstituce na nejvýznamnějším místě. Vzhledem závažnosti jsou apoštolské konstituce vždy vydávány jako buly (řazeno podle důležitosti ve srovnání s dalšími papežskými dokumenty):

  1. Apoštolská konstituce (lat. Constitutio Apostolica)
  2. Encyklika (lat. Epistola Encyclica)
  3. Apoštolská exhortace (lat. Exhortatio Apostolica)
  4. Apoštolský list (lat. Epistola Apostolica)
  5. List (lat. Epistola)
  6. Poselství (lat. Nuntius)

Formální charakteristiky

editovat

Text apoštolských konstitucí začíná jménem papeže (lat. N., Episcopus), následuje jeho titul římského biskupa a jeho postavení služebníka služebníků Božích (lat. Servus Servorum Dei) a výraz „na věčnou památku“ (lat. Ad perpetuam rei memoriam...), vše v latině. Takto například začíná apoštolská konstituce svatého Pia X.:

PIUS EPISCOPUS SERVUS SERVORUM DEI
AD PERPETUAM REI MEMORIAM

V závěru textu konstituce je uvedeno místo vyhlášení, výraz „u svatého Petra“, datum a rok papežova pontifikátu. Dokument je podepsán kardinálem-datariem, kardinálem-státním sekretářem a úředníky kurie, kteří zajišťují shodu textu s originálem. Při jeho zveřejnění v Acta Apostolicae Sedis nebo v tištěných kopiích se na znamení olověné buly vlastní bulám píše Loco + Plumbi nebo zkráceně L + P..

Apoštolská konstituce De Romana Curia svatého Pia X. tedy končí takto:

Datum Romae apud Sanctum Petrum, anno Incarnationis Dominicae millesimo nongentesimo octavo, die festo Sanctorum Apostolorum Petri et Pauli, III Kalendas Iulias, Pontificatus Nostri anno quinto.
A. CARD. DI PIETRO
PRO-DATARIUS
R. CARD. MERRY DEL VAL
A SECRETIS STATUS
visa
DK CURIA I. DE AQUILA E VICECOMITIBUS
Loco + Plumbi
lieg, in Segret. Brevium
'
V. CUGNONIUS.

Apoštolské konstituce od Pia XII. po současnost

editovat

Následující seznam zahrnuje významné apoštolské konstituce vyhlášené římskými papeži od Pia XII., ale vynechává četné konstituce, jejichž účelem je zřízení nových arcidiecézí, diecézí, exarchátů nebo eparchií, reorganizace stávajících nebo přidělení kardinálského titulu římskému kostelu.

Papež Název apoštolské konstituce Obsah       AAS       Text[3]
Pius XII. Episcopalis consecrationis (30.11.1944) O praxi biskupského svěcení, které vykonávají dva biskupové, a o potvrzení platnosti, když jako služebník vystupuje pouze jeden biskup AAS 36 latina
Vacantis Apostolicis Sedis (8.12.1945) O uvolněném apoštolském stolci a volbě římského papeže AAS 37 latina
Provida Mater Ecclesia (2.02.1947) O sekulárních institutech AAS 39 španělština
Sacramentum Ordinis (30.11.1947) O svěcení diakonů, presbyterů a biskupů AAS 39 latina
Bis saeculari die (27.09.1948) Zásady, kterými se mají řídit mariánské kongregace AAS 40 španělština
Munificentissimus Deus (1.11.1950) O dogmatu Nanebevzetí Panny Marie AAS 42 španělština
Sponsa Christi (21.11.1950) Podpora zřízení ženských klášterů a zavedení postavení mnišek. AAS 42 španělština
Exsul familia (1.08.1952) Duchovní péče o migranty AAS 44 španělština
Christus Dominus (6.01.1953) O kázni, kterou je třeba dodržovat během eucharistického půstu AAS 45 italština
Sedes Sapientiae (32.05.1956) Jsou uvedeny obecné zásady a stanovy, které je třeba dodržovat při formování řeholníků AAS 48 španělština
Ad uberrima vitae (3.06.1958) Zřízení Papežského pastoračního institutu v Římě AAS 50 latina
Jan XXIII. Sollicitudo omnium Ecclesiarum (29.06.1960) Vyhlášení konstituce římské synody AAS 52 španělština
Humanae salutis (25.12.1961) Oficiální svolání Druhého vatikánského koncilu AAS 53 španělština
Veterum Sapientia (22.02.1962) O podpoře studia latiny AAS 54 španělština
Pavel VI. Paenitemini (17.02.1966) Reforma církevní disciplíny v oblasti pokání AAS 58 španělština
Regimine Ecclesiae Universae (15.08.1967) Reorganizace římské kurie v souladu s okolnostmi a potřebami současné doby AAS 59 italština
Basílicae Nicolaitanae Barensis (11.02.1968) Nové normy pro baziliku svatého Mikuláše ve městě Bari AAS 60 latina
Missale Romanum (3.04.1969) Promulgace Římského misálu obnoveného na základě rozhodnutí II. vatikánského koncilu AAS 61 italština
Sacra Rituum Congregatio (8.05.1969) Rozdělení posvátné kongregace obřadů na dvě kongregace, jednu pro bohoslužbu a druhou pro svatořečení AAS 61 italština
Laudis Canticum (1.11.1970) Vyhlášení reformovaného Božského oficia výnosem II. vatikánského koncilu AAS 62 španělština
Divinae Consortium Naturae (15.08.1971) O biřmování AAS 63 italština
Sacra Unctionem (30.11.1972) Schválení ordo unctionis infirmorum („Pomazání nemocných“) AAS 64 španělština
Consta Nobis (11.07.1975) Zřízení Posvátné kongregace pro svátosti a bohoslužbu, která nahrazuje dosavadní Kongregaci pro kázeň svátostí a Kongregaci pro bohoslužbu AAS 67 italština
Romano Pontifici Eligendo (1.10.1975) O volbě římského pontifika AAS 67 španělština
Jan Pavel II. Sapientia Christiana (15.04.1979) O univerzitách a církevních fakultách AAS 71 španělština
Magnum Matrimonii Sacramentum (7.10.1982) Právní uznání Institutu pro studium manželství a rodiny AAS 74 španělština
Ut sit (28.11.1982) O ustavení Opus Dei jako osobní prelatury AAS 74 španělština
Divinus perfectionis Magister (25.01.1983) O nových právních předpisech týkajících se kauz svatých AAS 75 španělština
Sacrae disciplinae leges (25.01.1983) Promulgace nového Kodexu kanonického práva AAS 75 španělština
Spirituali militum curae (21.04.1986) O duchovní službě v armádě AAS 78 španělština
Pastor Bonus (1988) O organizaci Římské kurie AAS 80 španělština
Nova canonica ordinatio Nicolaitanae Barensi Basilicae (8.05.1989) Ustanovení nového kanonického zasvěcení baziliky sv. Mikuláše v Bari AAS 83 italština
Sacri Canones (18.10.1990) Vyhlášení Kodexu kánonů východních církví (18.19.1990), který vstoupí v platnost 1. října 1991, na svátek patrocinia Panny Marie ve většině východních církví AAS 82 latina
Ex corde Ecclesiae (15.08.1990) O katolických univerzitách AAS 82 španělština
Fidei depositum (1992) K vydání Katechismu katolické církve AAS 84 španělština
Universi Dominici Gregis (1996) O uprázdnění apoštolského stolce a volbě římského pontifika AAS 88 španělština[4]
Benedikt XVI. Anglicanorum Coetibus (4.11.2009) O instituci osobních ordinářů pro anglikány vstupující do plného společenství s katolickou církví AAS 101 španělština
František Vultum Dei quaerere (29.06.2016) O kontemplativním životě žen AAS 106 španělština
Veritatis gaudium (27.12.2017) O univerzitách a církevních fakultách AAS 110 španělština
Episcopalis communio (15.09.2018) O organizaci a fungování biskupské synody AAS 110 španělština
Pascite gregem Dei (23.05.2021) Reforma VI. knihy Kodexu kanonického práva španělština
Praedicate evangelium (19.03.2022) O římské kurii a její službě světu a církvi italština

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constitución apostólica na španělské Wikipedii.

  1. Papal Constitutions. In: Catholic Encyclopedia, An International Work of Reference. New York: Robert Appleton Company, 1913. Dostupné online. (anglicky)
  2. Kodex kanonického práva, kánon 8 §1; tentýž kánon uvádí, že univerzální zákony „vstupují v platnost tři měsíce po datu vydání Acta Aspostolicae Sedis, v němž jsou publikovány, pokud nejsou závazné okamžitě z důvodu samotné povahy věci nebo pokud není v témže zákoně speciálně a výslovně stanovena delší nebo kratší lhůta“.
  3. Texty jsou převzaty ze španělské verze dostupné na webových stránkách Vatikánu, v případě, že španělský text není k dispozici, je uveden odkaz na text v uvedeném jazyce.
  4. Odkazovaný text obsahuje úpravy původní apoštolské konstituce provedené dvěma motu proprio Benedikta XVI.: Apoštolský list ve formě motu proprio z 22. února 2013 a motu proprio z 11. června 2007.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat