Olga Valentová

Narozena 1. 10. 1929 v Bratislavě, zemřela 13. 9. 2007 v Praze. Rozhlasová režisérka.

Olga Valentová (1. října 1929, Bratislava13. září 2007, Praha) byla česká rozhlasová režisérka, autorka.

Olga Valentová
Narození1. října 1929
Bratislava, Československo
Úmrtí13. září 2007
Praha
ZeměČeská republika
Povolánírozhlasová režisérka, autorka
ZaměstnavatelČeskoslovenský rozhlas
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a rozhlasová práce

editovat
 
Budova rozhlasu Ústí n. Labem, první místo působení Olgy Valentové

Olga Valentová se narodila v Bratislavě 1. října 1929. Středoškolské vzdělání získala v Ústí nad Labem na Reálném gymnáziu. Během druhé světové války byla v letech 1944 až 1945 totálně nasazena. Po osvobození pokračovala v Ústí nad Labem ve studiu na obchodní akademii, kde maturovala v roce 1948. Na vysokou školu nebyla z politických důvodů přijata, soukromě ji na DAMU vyučoval v oboru rozhlasová a divadelní režie Josef Bezdíček.[1] V roce 1951 byla přijata do Československého rozhlasu studio Ústí nad Labem jako pomocná režisérka a hlasatelka programového oddělení. Za asistentku režie ji přijalo pražské rozhlasové studio v roce 1952. Díky svému talentu získala již od roku 1953 místo režisérky. Režírovala jak drobné skeče a malé estrádní žánry, tak i několik celovečerních silvestrů.[2] Postupně se propracovala do literární redakce k režii literárních pořadů a dramatizované četby na pokračování vybírané především z velkých děl klasické i moderní světové literatury. Bylo jich mnoho a některé z nich i sama invenčně dramatizovala. Uváděla do rozhlasové praxe i slovenskou tvorbu a řeč.[3] Od roku 1987 byla režijně zodpovědná za nový publicistický literární magazín Rozhledy – týdeník, který redakčně připravovali Václav Cibula a Yveta Labská.[4] Tento pořad od roku 1990 přiváděl zpět mezi české posluchače zakázané literární osobnosti exilu a disentu minulých let. Vzhledem ke své těžké dlouholeté chorobě odešla v roce 1989 sice do důchodu, ale s Českých rozhlasem externě pracovala i nadále.[2] Zemřela 13. září 2007 v Praze.[5]

Rozhlasové režie -výběr

editovat
  • 1971 Josef Štolba: Na letním bytě
  • 1974 Maxim Gorkij: Stařík. Karel Höger a Ladislav Pešek v kriminálním dramatu ze staré Rusi
  • 1978 Stefan Zweig: Netrpělivost srdce. Gabriela Vránová v příběhu o neopětované lásce a neblahém soucitu
  • 1978 I.S.Turgeněv: Lovcovy zápisky

Reference

editovat
  1. Olga Valentová - abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  2. a b JEŠUTOVÁ, Eva. 99 významných uměleckých osobností rozhlasu: Čeští tvůrci slovesných pořadů. 1. vyd. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2008. 198 s. ISBN 978-80-254-1703-4. S. 139-140. 
  3. Olga Valentová. Vltava [online]. 2009-01-07 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  4. Olga Valentová. Portál [online]. 2009-01-07 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  5. WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-; BUDĚJOVICÍCH, Jihočeská vědecká knihovna v Českých. Valentová, Olga, 1929-2007. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • VOTAVOVÁ, Jarmila. Stručný nástin historie českého rozhlasu: (příspěvek k 70. výročí). Praha: Studijní a výzkumné oddělení Českého rozhlasu, 1993.
  • BĚHAL, Rostislav, ed. Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, [1994]. 288 s.
  • Dějiny českých médií v datech: rozhlas, televize, mediální právo. 1. vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0632-1