Otevřít hlavní menu

Jaroslav Havlíček

český spisovatel
Další významy jsou uvedeny na stránce Jaroslav Havlíček (rozcestník).

Jaroslav Havlíček (3. února 1896 Jilemnice7. dubna 1943 Praha[1]) byl český spisovatel. Řadí se mezi nejvýznamnější představitele domácí psychologické prózy.

Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček
Narození 3. února 1896
Jilemnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. dubna 1943 (ve věku 47 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Jilemnice
Povolání spisovatel, scenárista a autor sci-fi
Národnost Češi
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Děti Zbyněk Havlíček
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Havlíčka (matrika N index N 1894-1913 Jilemnice (SOA Zámrsk))

ŽivotopisEditovat

Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně (maturoval 1913). Poté (1914) absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie v Chrudimi a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 obnovil vysokoškolská studia a začal v rámci praxe pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze,[2] kde již zůstal, zatímco studií zanechal. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Jeho synem byl Zbyněk Havlíček. Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan.

DíloEditovat

Jeho literaturu ovlivnili písmáci a spiritisté, napsal několik románů, jejichž děj je zasazen do maloměsta na přelomu 19. a 20. stol. Popisuje tragické lidské osudy, degeneraci – téměř naturalisticky, až chladnokrevně, duševní stavy často velmi narušených lidí a extrémní situace. Byl skvělým vypravěčem. Některé jeho postavy vykazují velkou mravní a duševní sílu.

  • Neopatrné panny1941, psáno v letech 1929–1932. Dostupné jako e-kniha.
  • Vyprahlé touhy1935, přepracované vyšlo v roce 1944 pod názvem Petrolejové lampy
  • Petrolejové lampy – tento román pojednává o nehezké ale citlivé Štěpánce, která se nemůže vdát – vezme si svého zadluženého, opileckého bratrance, protože si ji konečně někdo chce vzít a navrch získá statek, na kterém strávila dětství. Brzy však zjistí, že jí její manžel Pavel štěstí nezajistí a že je navíc smrtelně nemocný, má syfilis.
  • Neviditelný – 1937, děj se odehrává v bohaté rodině, která se postupně rozpadá. Hlavním hrdinou je inženýr, který si vezme dědičku továrny. Po svatbě zjistí, že s nimi v domě žije bláznivý strýček, který si myslí, že je neviditelný. Tento stav postupně rozvrátí jeho manželství a Petrova žena se nakonec dostává do podobného psychotického stavuDostupné jako e-kniha. Vyšlo i v audioverzi, načetl Jiří Schwarz v edici Mistři slova, vydala Audiotéka.
  • Ta třetí1939, příběh bezvýznamného úředníka, který se potácí mezi dvěma ženami. Nakonec ztrácí obě a zvolí si tu třetí – smrt. Dostupné jako e-kniha.
  • Helimadoe1940 příběh pěti sester (podle počátečních slabik jejich jmen), které jsou ovládány podivínským otcem lékařem. Dcery se jmenovaly Helena, Lidmila, Marie, Dora a Ema. Dílem provází mladý vypravěč Emil. Dostupné jako e-kniha.
  • Synáček1942. Dostupné jako e-kniha.
  • Zánik městečka Olšiny1944, posmrtně vydaná sbírka fantastických povídek, titulní povídka sleduje posledních několik dnů existence maloměsta Olšiny potom, co oznámeno, že Bůh umřel. V městečku se děje řada podivných událostí – vstávají mrtví z hrobů, pole jsou pokryta tisíci černých havranů. Vše vrcholí střetem mezi anděly a pekelnými silami. Dostupné jako e-kniha.
  • Skleněný vrch – povídka, podle které byl natočen film „Barbora Hlavsová“. Dostupné jako e-kniha.
  • Muž sedmi sester – posmrtně vydáno v 90. letech. Dostupné jako e-kniha.

Posmrtně byla z jeho díla sestavena a vydána řada povídkových souborů:

Své povídky publikoval v mnoha časopisech: Lumír, Zvon a Národní listy.

FilmografieEditovat

Podle námětů Jaroslava Havlíčka byly natočeny filmy (televizní inscenace):[3]

  • Barbora Hlavsová (námět Jaroslav Havlíček, podle povídky Skleněný vrch, režie Martin Frič, 1942)
  • Neviditelný (TV inscenace, režie Jiří Bělka, 1965)
  • Ta třetí (režie Jaroslav Balík, 1968)
  • Motýl a smrt (TV inscenace, podle povídky Kamenný orchestr, režie Jiří Bělka, 1968)
  • Petrolejové lampy (režie Juraj Herz, 1971)
  • Kamenný orchestr (TV inscenace, režie Jaroslav Matějovský, 1981)
  • Duch soudce Pauknera (TV inscenace, režie Anna Procházková, 1983)
  • Prokletí domu Hajnů (podle románu Neviditelný, režie Jiří Svoboda, 1988)
  • Helimadoe (režie Jaromil Jireš, 1993)
  • Jasnovidka (TV film, režie Viktor Polesný, 1997)
  • Ta třetí (TV film, režie Dušan Klein, 2001)
  • Škoda lásky (patnáctidílný TV cyklus, dva díly podle námětu Jaroslava Havlíčka, 2013)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Lidové noviny, 10.4.1943, s.4, v systému Kramerius
  2. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Havlíček, Jaroslav, s. 87. 
  3. Filmová databáze FDb.cz:Jaroslav Havlíček

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat