Jaroslav Havlíček

český spisovatel
Další významy jsou uvedeny na stránce Jaroslav Havlíček (rozcestník).

Jaroslav Havlíček (3. února 1896 Jilemnice7. dubna 1943 Praha[1]) byl český spisovatel. Řadí se mezi nejvýznamnější představitele domácí psychologické prózy.

Jaroslav Havlíček
Narození Jilemnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. dubna 1943 (ve věku 47 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení Jilemnický hřbitov
Povolání úředník, spisovatel
Národnost Češi
Stát Československo
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Významná díla Petrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe
Děti Zbyněk Havlíček
Příbuzní Karel Šebek (synovec)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Havlíčka (matrika N index N 1894-1913 Jilemnice (SOA Zámrsk))

ŽivotopisEditovat

Narodil se dne 3. února 1896 v Jilemnici v domě čp. 54. Jeho otcem byl učitel Josef Havlíček a jeho matka Julie Havlíčková (rozená Knýová) byla dcera nadlesního z okolí Chlumce nad Cidlinou[2]. Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně (maturoval 1913). Poté (1914) absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie v Chrudimi a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 obnovil vysokoškolská studia a začal v rámci praxe pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze,[3] kde již zůstal, zatímco studií zanechal. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Jeho synem byl surrealista a básník Zbyněk Havlíček a jeho synovcem básník Karel Šebek. Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan.

DíloEditovat

Jeho literaturu ovlivnili písmáci a spiritisté, napsal několik románů, jejichž děj je zasazen do maloměsta na přelomu 19. a 20. stol. Popisuje tragické lidské osudy, degeneraci – téměř naturalisticky, až chladnokrevně, duševní stavy často velmi narušených lidí a extrémní situace. Byl skvělým vypravěčem. Některé jeho postavy vykazují velkou mravní a duševní sílu.

RományEditovat

  • Vyprahlé touhy1935, přepracované vyšlo v roce 1944 pod názvem Petrolejové lampy
  • Petrolejové lampy – tento román pojednává o nehezké ale citlivé Štěpánce, která se nemůže vdát – vezme si svého zadluženého, opileckého bratrance, protože si ji konečně někdo chce vzít a navrch získá statek, na kterém strávila dětství. Brzy však zjistí, že jí její manžel Pavel štěstí nezajistí a že je navíc smrtelně nemocný, má syfilis.
  • Neviditelný – 1937, děj se odehrává v bohaté rodině, která se postupně rozpadá. Hlavním hrdinou je inženýr, který si vezme dědičku továrny. Po svatbě zjistí, že s nimi v domě žije bláznivý strýček, který si myslí, že je neviditelný. Tento stav postupně rozvrátí jeho manželství a Petrova žena se nakonec dostává do podobného psychotického stavu. Vyšlo i v audioverzi, načetl Jiří Schwarz v edici Mistři slova, vydala Audiotéka.
  • Ta třetí1939, příběh bezvýznamného úředníka, který se potácí mezi dvěma ženami. Nakonec ztrácí obě a zvolí si tu třetí – smrt.
  • Helimadoe1940, příběh pěti sester (podle počátečních slabik jejich jmen), které jsou ovládány podivínským otcem lékařem. Dcery se jmenovaly Helena, Lidmila, Marie, Dora a Ema. Dílem provází mladý vypravěč Emil.
  • Vlčí kůže - 1939/67, Nedokončené pokračování Petrolejových lamp.

Novely a povídkyEditovat

  • Máňa – 1925, Havlíčkovy vzpomínky na dospívání v Jilemnici
  • Muž sedmi sester –1927, groteska s erotickým motivem, posmrtně vydáno v 90. letech.
  • Jaro v domě (1927)
  • Komtesa Camilla – 1930/1944, Příběh o lásce a iluzích mladého herce
  • Útěk z civilizace1941, toto dílo se vymyká z Havlíčkova díla, odehrává se na Tahiti a motivem je útěk před problémy ve své domovině a boj se svědomím
  • Synáček1942.
  • Zánik městečka Olšiny1944, posmrtně vydaná sbírka fantastických povídek, titulní povídka sleduje posledních několik dnů existence maloměsta Olšiny potom, co oznámeno, že Bůh umřel. V městečku se děje řada podivných událostí – vstávají mrtví z hrobů, pole jsou pokryta tisíci černých havranů. Vše vrcholí střetem mezi anděly a pekelnými silami.
  • Skleněný vrch – povídka, podle které byl natočen film „Barbora Hlavsová“.

Povídkové cyklyEditovat

  • Neopatrné panny1941, psáno v letech 1929–1932.
  • Cesta loutek
  • O marné lásce
  • Čert na zdi
  • Vzdoropohádky
  • Duch soudce pauknera

Posmrtně byla z jeho díla sestavena a vydána řada povídkových souborů:

Své povídky publikoval v mnoha časopisech: Lumír, Zvon a Národní listy.

FilmografieEditovat

Podle námětů Jaroslava Havlíčka byly natočeny filmy (televizní inscenace):[4]

  • Barbora Hlavsová (námět Jaroslav Havlíček, podle povídky Skleněný vrch, režie Martin Frič, 1942)
  • Neviditelný (TV inscenace, režie Jiří Bělka, 1965)
  • Ta třetí (režie Jaroslav Balík, 1968)
  • Motýl a smrt (TV inscenace, podle povídky Kamenný orchestr, režie Jiří Bělka, 1968)
  • Petrolejové lampy (režie Juraj Herz, 1971)
  • Kamenný orchestr (TV inscenace, režie Jan Matějovský 1981)
  • Duch soudce Pauknera (TV inscenace, režie Anna Procházková, 1983)
  • Prokletí domu Hajnů (podle románu Neviditelný, režie Jiří Svoboda, 1988)
  • Helimadoe (režie Jaromil Jireš, 1993)
  • Jasnovidka (TV film, režie Viktor Polesný, 1997)
  • Ta třetí (TV film, režie Dušan Klein, 2001)
  • Škoda lásky (patnáctidílný TV cyklus, dva díly podle námětu Jaroslava Havlíčka, 2013)

Digitalizace dílaEditovat

Roku 2015 bylo kompletní Havlíčkovo dílo digitalizováno a zpřístupněno online zdarma. Na projektu Havlíčkova Jilemnice se podílelo Město Jilemnice, Krkonošské muzeum a firma 2ebook.

Jilemnice by k Havlíčkovu dílu mohla být jen kulisou, je však něco více, je spíše Havlíčkovým pomníkem, který vyvolává asociace a vzpomínky – každému dle libosti. Je místem paměti. Smysl tohoto projektu byl pokus oživit tento význam. Očarovat Jilemnici (a další místa) Havlíčkovým kouzlem. K tomu je však nutné vztah Havlíčka a Jilemnice ukázat také tak problematický, jakým ve skutečnosti byl, aby se z živého pomníku nestal kýč.

—Vojtěch Mečíř, web jaroslavhavlicek.cz

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. Lidové noviny, 10.4.1943, s.4, v systému Kramerius
  2. Život | Jaroslav Havlíček .cz. jaroslavhavlicek.cz [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  3. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Havlíček, Jaroslav, s. 87. 
  4. Filmová databáze FDb.cz:Jaroslav Havlíček

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat