Josef Štolba
Josef Štolba v Matrice křestní Joseph (3. května 1846 Hradec Králové[1] – 12. května 1930 Praha[2]) byl český dramatik, vychovatel, právník a spisovatel.
| Josef Štolba | |
|---|---|
 Portrét od Jana Vilímka (1884) | |
| Narození | 3. května 1846 Hradec Králové  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 12. května 1930 (ve věku 84 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | dramatik, vychovatel, právník, spisovatel |
| Rodiče | František Štolba, Marie Štolbová-Klarnerová |
| Manžel(ka) | Hedvika Štolbová-Cerychová |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatRodiče Josefa byli František Štolba a Maria Štolbová-Klarnerová. Měl dva starší bratry: Františka (1839–1910) a Antonína (1841–1892). Za manželku měl Hedviku Cerychovou, se kterou měl tři dcery: Otilii (1876), Marii (1877) a Zdenku (1879–1879).
Nejdříve začal se studiem na gymnáziu v rodném Hradci Králové, dokončil jej v Praze na Akademickém gymnáziu. V Praze také vystudoval práva. Roku 1869 debutoval jako autor divadelních her v Prozatímním divadle. V roce 1870 přijal místo vychovatele u šlechtické rodiny Kouniců. S hrabětem Arthurem Desfours-Walderode[3] podnikl roku 1873 roční cestu do Ameriky a později s jinými osobnostmi (V. Kounic) procestoval celou Evropu a dostal se i do Západní Indie a ve společnosti cestovatele Kořenského až za polární kruh. Poté, co se vrátil domů, působil v Národním divadle a také získal roku 1874 doktorát práv. Vykonával pět let soudní a advokátní praxi. Byl koncipientem v notářské kanceláři a časem i notářem v Nechanicích, Pardubicích a v Královských Vinohradech.[4][5] V Pardubicích se angažoval roku 1880 ve Spolku pro zřízení divadelního domu.
Hlavním oborem jeho spisovatelské činnosti byly fejetony a dramatická tvorba. Ve svých cestopisech uměl barvitě vylíčit své zážitky ze zahraničních cest. Podílel se na založení časopisu Paleček. Dramatická tvorba se týkala hlavně veseloher, ale zkusil i jiné žánry. Debutoval s nimi v Prozatímním divadle a později se prosadil i v Národním divadle. JUDr. Josef Štolba napsal i svou autobiografii.
Povídky
editovat- Humoresky – 1875
- Osud – 1883
- Novelly: [Zlaté srdce. Z pražského zátiší] – 1875
- Pro nic za nic – 1904
- Z dramatického života – 1904
Cestopisy
editovat- Klepy z cest: arabesky – 1873
- Za oceánem – 1875
- Americké povídky – 1881
- Na skandinávském severu – 1884
- Za polárním kruhem – 1890
- Prales. Obraz ze života mexických indiánů (1892)
- Na půdě moří urvané – 1896
- Ze slunných koutů Evropy – 1918
- Ze Západní Indie a Mexika – 1920
Dramatická tvorba
editovat- A přece: aktovka pro Prozatímní divadlo – 1869
- Bratranec: fraška v jednom jednání – 1870
- Krejčí a švec: fraška se zpěvy a tanci ve 3 jednáních – 1870
- Spiknutí v Podmazově: fraška – 1870
- Únos: jednoaktová veselohra – 1872
- Zapovězené ovoce: veselohra – 1872
- Matčino dílo: drama, dělnická hra [byla cenzurou zakázána] – 1972
- Tak je to na tom světě: aktovka – 1873
- Jenom ne písemně: veselohra – 1876
- O tom velkém boji se ženami: veselohra o jednom jednání – 1878
- Vodní družstvo: veselohra [hráno v Národním divadle] – 1886
- All right: veselohra o jednom jednání – 1888
- Maloměštští diplomati: veselohra – 1888
- Závěť: drama – 1889
- Křivé cesty: veselohra – 1891
- Po letech: drama – 1892
- Peníze: naturalistické drama – 1895
- Zloděj: dialogizovaná povídka – 1896
- Mezi umělci: humoreska – 1896
- Na letním bytě: komedie – 1899
- Její systém: veselohra – 1900
- Mořská panna: veselohra [zfilmováno] – 1900
- Za šlechtickým erbem: lidová hra – 1909
- 1744: historický obraz z dějin města – 1909
- Ach, ta láska!: veselohra – 1911
- Staré hříchy: komedie – 1913
- Zlatá rybka: veselohra – 1917
- Zločin v horské boudě: veselohra – 1921
Ostatní
editovat- Tvrdé palice: libreto ke Dvořákově opeře – 1874
- Polabí – 1889
- Divadelní paběrky: [s Václavem Štechem a Karlem Šípkem] – 1902
- Z mých pamětí – 1906–1907
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Čeština: Matrika křestní: Štolba Joseph Ferdinand 1846-05-03. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z8, s. 316
- ↑ Archivovaná kopie. www.hedvabnastezka.cz [online]. [cit. 2017-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-22.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Josef Štolba, s. 50.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Josef Štolba, s. 287.
- ↑ KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 832–835.
Literatura
editovat- Česká literatura 19. století, vydání 1990 v SPN, autor prof. PhDr. Josef Polák
- GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha: Šolc a Šimáček, 1941, str. 124–128
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Štolba na Wikimedia Commons 
Autor Josef Štolba ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Štolba
- Digitalizovaná díla Josefa Štolby v České digitální knihovně
- Josef Štolba v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Josef Štolba v České divadelní encyklopedii
- http://www.mlp.cz/cz/offline/perlie/S/88365.htm[nedostupný zdroj]
- http://www.skolavpohode.cz/index.php/Text:%C5%A0tolba_Josef
- http://www.vkslaviahk.cz/Stalose/2002/Divadlo/Div02_p.htm Archivováno 29. 2. 2012 na Wayback Machine.
- Vybraná díla Josefa Štolby volně dostupná v Krameriovi Městské knihovny v Praze
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Štolba, Josef *1846
