Otevřít hlavní menu

Nepetoideae ("šantové") jsou co do počtu rodů i druhů nejrozsáhlejší podčeledí čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Zahrnují asi 105-130 rodů a 3600-3700 druhů rostlin (tedy přibližně polovinu taxonů čeledi). Jsou to převážně byliny, polokeře a keře, zřídka i stromy, kosmopolitně rozšířené, s těžištěm v teplých oblastech severního mírného pásu. Spadá sem značné množství starých kulturních rostlin, oblíbených aromatických bylin a léčivek, mnohé druhy jsou pěstovány též pro okrasu. Nejrozsáhlejším rodem je šalvěj s přibližně 900 druhy.

Jak číst taxoboxNepetoideae
alternativní popis obrázku chybí
Šanta kočičí (Nepeta cataria)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď Nepetoideae
Kosteletzky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podle všech dosavadních výzkumů je podčeleď monofyletická, morfologicky dobře vymezená; dále se dělí do tří tribů. Její stáří se odhaduje zhruba na 63,4 milionů let, což odpovídá vzniku počátkem paleocénu.[1]

Obsah

SynonymaEditovat

  • Glechomaceae Martynov, Mellitidaceae Martynov, Menthaceae Burnett, Nepetaceae Horaninow, Salviaceae Rafinesque[2]

PopisEditovat

Bylinní zástupci mají často čtyřhrannou lodyhu. Listy jsou vstřícné, obvykle křižmostojné, většinou jednoduché, jen zřídka složené. Oboupohlavné květy jsou pětičetné, souměrné, rozlišené na kalich a korunu. Kališní i korunní lístky jsou srostlé. Kalich bývá trubkovitý, koruna buď formuje výrazný dvojitý pysk (např. u šalvěje), nebo je horní pysk nevýrazný a spodní rozdělen do několika cípů (např. mateřídouška). Ze čtyř tyčinek mohou být dvě přeměněna na pouhá staminodia, čnělka pestíku je gynobazická. Pylové zrno je tříjaderné, hexakolpátní.[3]

Rostliny této podčeledi obsahují množství organických látek, zejména silic, díky nimž bývají silně aromatické. Taxonomicky specifická je přítomnost kyseliny rozmarínové a těkavých terpenoidů (např. nepetoidin A a B, betainen a mnoho dalších).[3]

ZástupciEditovat

Tribus ElsholtziaeEditovat

Tribus OcimaeEditovat

Tribus MenthaeEditovat

Subtribus Lycopinae

Subtribus Prunellinae

Subtribus Menthinae

Subtribus Salviiinae

Subtribus Nepetinae

VýznamEditovat

 
Pěstování posvátné bazalky Tulsi v Indii

Podčeleď Nepetoideae patří ke skupinám rostlin se značným ekonomickým a kulturním významem. Z některých druhů šalvěje, máty a levandule se získávají vonné silice užívané v kosmetice, parfumerii a aromaterapii. Bazalka, tymián, oregáno, majoránka, saturejka či rozmarýn jsou oblíbená koření. Široké kulinářské využití mají v Koreji, Japonsku, Vietnamu a Thajsku štiplavě chutnající listy i olejnatá semena perily (Perilla frutescens), jejíž pěstování se dostává do módy i v ČR.[4] Jedlá výživná semena šalvěje hispánské a šalvěje Salvia columbariae jsou známa jako chia.

Mnohé byliny z této podčeledi jsou užívány jako léčivky (šalvěj lékařská, meduňka, máta peprná, yzop lékařský, mateřídouška, dobromysl, karbinec, hoslundie a další). Ze semen olejničky (Lallemantia iberica) se lisuje technický olej. Psychoaktivní látky obsahuje šalvěj divotvorná nebo šanta kočičí. Indická bazalka Ocimum tenuiflorum (zvaná též Tulsi nebo Tulasi) je v hinduismu uctívána jako posvátná rostlina, šalvěj bílá (Salvia apiana) se u indiánských kmenů Kalifornie a Mexika tradičně užívá jako rituální vykuřovadlo.

Pro atraktivní vzhled jsou některé druhy pěstovány jako okrasné rostliny (letničky i trvalky), např. různé kultivary levandule, zavinutka (Monarda), rýmovník, agastaché mexická, perovskie lebedolistá nebo některé druhy šalvěje a šanty. Mnohé z uvedených patří mezi významné medonosné rostliny.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nepetoideae na německé Wikipedii.

  1. LI, Pan; QI, Zhe-Chen; LIU, Lu-Xian. Molecular phylogenetics and biogeography of the mint tribe Elsholtzieae (Nepetoideae, Lamiaceae), with an emphasis on its diversification in East Asia. Scientific Reports. 2017-05-17, roč. 7, čís. 1. Dostupné online [cit. 2018-07-31]. ISSN 2045-2322. DOI:10.1038/s41598-017-02157-6. (anglicky) 
  2. ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné online. 
  3. a b LI, Bo; CANTINO, Philip D.; OLMSTEAD, Richard G. A large-scale chloroplast phylogeny of the Lamiaceae sheds new light on its subfamilial classification. Scientific Reports. 2016-10-17, roč. 6, čís. 1. Dostupné online [cit. 2018-07-31]. ISSN 2045-2322. DOI:10.1038/srep34343. (anglicky) 
  4. Vypěstujte si asijskou perilu, je to „kladivo“ na alergie. iDNES.cz [online]. 2011-05-18 [cit. 2018-08-01]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat