Wikipedie

Nedvědice

městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji
Tento článek je o městysu v okrese Brno-venkov. O části města Soběslav pojednává článek Nedvědice (Soběslav).

Nedvědice je městys v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji; rozkládá se v Hornosvratecké vrchovině, v přírodním parku Svratecká hornatina, přibližně 14 kilometrů severozápadně od Tišnova. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Součástí městyse je kromě samotné Nedvědice (ležící v katastrálním území Nedvědice pod Pernštejnem) také osada Pernštejn (ve stejnojmenném katastrálním území).

Nedvědice
Pohled na městys přes rybník
Pohled na městys přes rybník
Znak městyse NedvědiceVlajka městyse Nedvědice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecTišnov
Obec s rozšířenou působnostíTišnov
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°27′25″ s. š., 16°20′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 293 (2024)[1]
Rozloha6,54 km²[2]
Nadmořská výška324 m n. m.
PSČ592 62
Počet domů446 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseNedvědice 42
592 62 Nedvědice
mestys@nedvedice.cz
StarostaPetr Konečný
Oficiální web: www.nedvedice.cz
Nedvědice
Nedvědice
Další údaje
Kód obce596175
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a přírodní podmínky

editovat

Nedvědice leží v podhradí hradu Pernštejna, přibližně 40 km od centra Brna, na soutoku Svratky a Nedvědičky, uprostřed přírodního parku Svratecká hornatina.

Název

editovat

Vesnice byla pojmenována podle hradu Pernštejna (německy Bärnstein „Medvědí kámen“), pod nímž leží. V nejstarším dokladu (1350) je podoba Medvědice (Medwidicz), jinak se vždy jméno psalo s počátečním N-.[4]

Historie

editovat

První písemná zpráva o vesnici Nedvědice je z roku 1350; je zapsána v zemských deskách brněnských a píše se v ní, že Filip mladší z Pernštejna potvrdil Jimramovi z Pernštejna držbu částí několika vesnic pernštejnského panství, mezi nimi i třetinu vsi Nedvědice. Zápis dokazuje, že obec byla od svého založení součástí pernštejnského panství. Ovšem založena byla dříve. Z roku 1231 pochází první písemné zmínky o klášteru v Doubravníku a o 4 roky později patřily mezi vesnice, které byly klášteru užitečné, také Maňová, Klokočí a Rakové a záhy zaniklá obec Bořihněv (stávala v místech pozdějšího bořinovského dvora). Všechny tyto vsi se nacházely a nacházejí v okolí Nedvědice, proto nelze vyloučit, že obec existovala už v této době. Jisté je, že Nedvědice stála v roce 1285, ze kdy pochází první záznamy o hradu Pernštejn; v tomto případě lze vycházet z toho, že vznikla jako jeho podhradí. V roce 1350 pak lze v zemskodeskovním zápise najít také obce Jámy (dnes zaniklá, stávala v místech pozdějšího dvora Mansberk), Bor, Býšovec a poněkud vzdálené Pavlovice a Daňkovice.

Léta 1401 je Nedvědice uváděna jako farní ves. O 82 let později došlo k povýšení na městečko. V roku 1596 byl Jan z Pernštejna nucen rodový majetek prodat. Novými majiteli Nedvědice byli např. Adam Licko z Rýzmburka či Kryštof Pavel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Výrazně se pak Nedvědice a především hrad Pernštejn zapsala do dějin v průběhu třicetileté války, konkrétně roku 1645; tehdy se pouze stočlenná posádka hradu dokázala ubránit téměř 6 tisícům švédských vojáků. Pošta v obci byla založena 10. září 1851.[5]

V okolí Nedvědice byl od středověku v několika lomech nad obcí těžen bílý mramor, tzv. nedvědický. Byl využit na stavbu hradu Pernštejna a kostela v Doubravníku. Po vzniku Československa v roce 1918 fungovala těžba pod obecní správou.[6][7]

Roku 1905 sem byla přivedena železnice, prostřednictvím trati Žďár nad Sázavou – Tišnov. Otevřením nové trati přes Křižanov v 50. letech poklesl význam zdejší trati jen na lokální úroveň.

Za komunistického režimu se místní občané zapojili do brigádnické formy výstavby (akce „Z“); takto byly postaveny, krom rozhodujících staveb městečka, jako mateřská škola, obchodní dům, areál velkého koupaliště, kanalizační řády, přístavba základní školy, i stavby doplňkové, kupř. budova telefonní ústředny, lyžařské vleky, sklad plynu či umělá ledová plocha, dokončená roku 1975.[8]

K 1. lednu 2005 byla Nedvědice společně s dalšími 23 obcemi převedena z okresu Žďár nad Sázavou (Kraj Vysočina) do okresu Brno-venkov (Jihomoravský kraj). Území Nedvědice od té doby tvoří výrazný výběžek obklopený skoro ze všech stran územím kraje Vysočina, se zbytkem Jihomoravského kraje je propojeno pouze na jihovýchodě přes obec Černvír. Současně byla Nedvědice zahrnuta do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (tehdy jako koncová zastávka vlakové linky S31, později prodloužené až za Bystřici nad Pernštejnem).

Dne 10. října 2006 byl obci přiznán resp. vrácen status městyse.[9]

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů městysu Nedvědice (sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 062 950 974 941 1 272 1 370 1 247 1 313 1 415 1 470 1 551 1 443 1 329 1 317 1 265
Počet domů 142 140 132 135 168 186 228 300 299 341 354 387 408 432 446

Vývoj počtu obyvatel městysu Nedvědice

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů části obce Nedvědice (sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 830 731 736 727 1 041 1 126 1 078 1 149 1 248 1 313 1 444 1 353 1 262 1 266 1 215
Počet domů 101 101 94 96 129 147 191 252 299 306 321 362 380 402 415

Vývoj počtu obyvatel části obce Nedvědice

Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Znak

editovat

Pečeť nedvědické rychty, k níž patřily obce Černvír, Chlébské, Skorotice a Smrček, z roku 1688 obsahovala zubří hlavu, radlici a krojidlo. Ve znaku má Nedvědice od 16. století hnědou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách, keser (druh sítě na ryby) a medvědí tlapu. V polovině 19. století se však ve znaku objevila i kráčející medvědice s dítětem na ramenou; tento znak tedy odpovídá známé pověsti o původu městečka.

Pamětihodnosti

editovat
 
Památkově chráněný dům čp. 35
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nedvědici.

Osobnosti

editovat

Zajímavosti

editovat

Fotogalerie

editovat
  •  
    Úřad městyse
  •  
    Boží muka u hřbitova
  •  
    Základní škola
  •  
    Hotel U Nádraží
  •  
    Pomník
  •  
    Boží muka u lípy Svobody
  •  
    Železniční stanice

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Dostupné online.
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek 2. M-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 2 svazky (962 s.). Dostupné online. S. 124.
  5. ↑ PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2016, čís. 17, s. 11. 
  6. ↑ Jindřich Pařízek: Za nedvědickým mramorem. [cit. 2020-12-22]
  7. ↑ Česká geologická služba: Nedvědice. [cit. 2020-12-22]
  8. ↑ ŠMÍD, Jiří. V městečku pod hradem Pernštejnem. Jihomoravský region. Haló noviny. Futura, 9. listopad 1994, roč. 4 [příloha Volby 1994], čís. 262, s. VII. [cit. 2023-08-18]. ISSN 1210-1494.
  9. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  10. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-27. 
  11. ↑ a b Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Tišnov, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nedvědice&oldid=24186927“