Nebočadský luh

Zdroje k infoboxuPřírodní památka; Nebočadský luh
	IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
	Pohled na Nebočadský luh od silnice
Základní informace
Vyhlášení	30. prosince 1994
Vyhlásil	Správa CHKO České středohoří
Nadm. výška	130–130 m n. m.
Rozloha	12,15 ha
Poloha
Stát	Česko
Okres	Děčín
Umístění	Nebočady
Souřadnice	50°43′14,52″ s. š., 14°11′33″ v. d.
	Nebočadský luh
Další informace
Kód	1728
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Nebočadský luh je přírodní památka jižně od okresního města Děčín v Ústeckém kraji na poloostrově při pravém břehu Labe poblíž vsí Nebočady a Jakuby. Lokalita je v péči Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Předmět ochrany

Předmětem ochrany je slepé říční rameno Labe a poloostrov s pozůstatky lužního lesa. Jedná se o významné hnízdiště (ledňáček říční, morčák velký, bukáček malý, orlovec říční, ostralka štíhlá) a zimoviště ptáků (kormorán velký). Od počátku 90. let 20. století byl na lokalitě zaznamenán výskyt bobra evropského, který je řazen mezi kriticky ohrožené druhy živočichů.^[3] Bobři ovšem patří k neustále migrujícím druhům a proto se jejich ochrana na přesně vymezené lokalitě míjí účinkem. Obecně lze jen konstatovat, že se bobři vyskytují v oblasti pravého břehu Labe v prostoru mezi Svádovem a státní hranicí u Hřenska.^[4]

Historie

Již dlouho před vyhlášením chráněného území v roce 1994 (respektive faktickým vyhlášením až v roce 1995, po vypořádání připomínek Povodí Labe), byla tato lokalita známa jako hnízdiště a zimoviště vzácného vodního ptactva. Původně se jednalo o ostrov. Významně byla podoba tohoto území ovlivněna na přelomu 19. a 20. století v důsledku vydláždění říčních břehů a výstavby valů a lagun, což mělo přispět ke zlepšení plavebních podmínek na Labi. Podle dobových snímků z druhé poloviny 19. století na této lokalitě byla pouze louka, zřejmě zemědělsky obhospodařovaná, a neexistoval zde žádný porost dřevin. Až později došlo na poloostrově k výsadbě topolů černých.^[5]

Ohrožení lokality

Při zvýšené hladině Labe jsou části poloostrova pravidelně zaplavovány, větší zásah pak představovaly zejména velké povodně na počátku 21. století v letech 2002^[6] a 2013.^[7] V důsledku těchto velkých záplav byla lokalita ohrožena nejen jedovatými látkami z průmyslových a chemických provozů podél Labe, ale i množstvím naplaveného odpadu, mezi jiným i předměty větších rozměrů (vozíky, lednice, zahradní chatky, kontejnery, plasty).^[5]

Povodněmi byly na poloostrově poničeny mnohé dřeviny, takže zdejší porosty značně prořídly. Bylinné patro měkkého luhu s porosty jilmu, vrb a topolů je silně ovlivněno eutrofizací záplavových labských vod a sedimentů. Převládá zde kopřiva dvoudomá a rychle se šířící netýkavka žláznatá. Průběžně je třeba potlačovat rozmáhající se porosty invazních, geograficky nepůvodních druhů rostlin, jako např. křídlatky japonské.^[3]^[5]

Střet se záměry EU

Od roku 2006 trvá evropská komise na zařazení lokalit na dolním toku Labe v České republice do seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000.^[8] Tento záměr se dostal do konfliktu s plány Ředitelství vodních cest ČR a vlády České republiky na výstavbu jezu na Labi, tzv. "Plavebního stupně Děčín".^[9]^[10] Kvůli dlouhodobému odkládání zařazení dolního toku Labe do soustavy Natura 2000 vládou ČR se tento konflikt na počátku roku 2016 vyhrotil až do podoby hrozby vysokých sankcí.^[11] Plánovaná výstavba "Plavebního stupně Děčín" je považována za významné ohrožení chráněné lokality.^[4]

Dostupnost

V roce 2014 byla dokončena výstavba nové cyklostezky v úseku souběžně se silnicí II/261 a železniční tratí 073 na pravém břehu Labe. Při výstavbě cyklostezky byl vykácen pobřežní porost a došlo k obnažení slepého ramene řeky. Na břehu poblíž přírodní památky bylo zřízeno odpočívadlo cyklostezky s informačními tabulemi.^[5] Přístup na poloostrov se nachází 300 metrů od autobusové zastávky Děčín, Jakuby. Pokud jde o železniční dopravu, jižní hranice chráněného území je vzdálena 2 km od železniční zastávky Boletice nad Labem a 2,5 km od zastávky Těchlovice.

Stav památky v dubnu 2016

Informační tabule na břehu slepého ramene Labe
Informace o výskytu bobrů
Pohled přes poloostrov na druhý břeh Labe
Okraj přírodní památky u cyklostezky
Pohled z poloostrova směrem k Děčínu
Celý poloostrov je zarostlý kopřivami

Odkazy

Reference

↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
↑ ^a ^b Popis lokality na stránkách CHKO České středohoří. ceskestredohori.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26.
↑ ^a ^b Chráněné druhy živočichů a rostlin. Zoologická část: bobr evropský [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří [cit. 2019-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-17.
↑ ^a ^b ^c ^d BUK, Martin. Plán péče o přírodní památku Nebočadský luh na období 2014 - 2026 [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří, 2014-01-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.
↑ Zpráva České inspekce životního prostředí z roku 2003^{[nedostupný zdroj]}
↑ Vyhonocení povodní v červnu 2013 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2020-07-10]. PDF, str. 9. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
↑ DVOŘÁK, Michal. Ministerstva se přou o ochranu Labe. EU ji chce, problém je ale s jezem. idnes.cz [online]. 2015-09-07 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
↑ Strategický záměr Ředitelství vodních cest ČR. www.rvccr.cz [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-12.
↑ BERÁNEK, Karel a kol. Územní studie zhodnocení plavebního stupně Děčín ve vazbě na udržitelný rozvoj území [online]. Praha: Atelier T - plan, 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
↑ ŠVEC, Pavel. Bruselu došla trpělivost, Česko dál váhá s ochranou unikátního údolí Labe. idnes.cz [online]. 2016-30-04 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nebočadský luh na Wikimedia Commons

[94ba6e2ac795871335d8f5b0599abde3b274d7b5-1] Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].

[2b0b0a0a111fb94791a26090a9935424c25bab3a-2] Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].

[:0-3] Popis lokality na stránkách CHKO České středohoří. ceskestredohori.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2016-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-26.

[:2-4] Chráněné druhy živočichů a rostlin. Zoologická část: bobr evropský [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří [cit. 2019-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-17.

[:1-5] BUK, Martin. Plán péče o přírodní památku Nebočadský luh na období 2014 - 2026 [online]. Litoměřice: Správa CHKO České středohoří, 2014-01-29 [cit. 2016-04-30]. Dostupné online.

[6] Zpráva České inspekce životního prostředí z roku 2003^{[nedostupný zdroj]}

[7] Vyhonocení povodní v červnu 2013 [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2020-07-10]. PDF, str. 9. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.

[8] DVOŘÁK, Michal. Ministerstva se přou o ochranu Labe. EU ji chce, problém je ale s jezem. idnes.cz [online]. 2015-09-07 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.

[9] Strategický záměr Ředitelství vodních cest ČR. www.rvccr.cz [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-12.

[10] BERÁNEK, Karel a kol. Územní studie zhodnocení plavebního stupně Děčín ve vazbě na udržitelný rozvoj území [online]. Praha: Atelier T - plan, 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.

[11] ŠVEC, Pavel. Bruselu došla trpělivost, Česko dál váhá s ochranou unikátního údolí Labe. idnes.cz [online]. 2016-30-04 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]