Otevřít hlavní menu

Myslovice (polsky Mysłowice [mysuovice], slezsky Myslowicy, německy Myslowitz) jsou město s postavením okresu ve Slezském vojvodství na řece Černá Přemše. Město má přibližně 75 tis. obyvatel, první zmínka pochází z roku 1301.

Myslovice
Mysłowice
Plac Wolności
Plac Wolności
Myslovice – znak
znak
Myslovice – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 249-330 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Slezské
Administrativní dělení 16 čtvrtí
Mysłowice
Mysłowice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 65,75[1] km²
Počet obyvatel 74 912[1] (2008)
Hustota zalidnění 1139[1] obyv./km²
Etnické složení Poláci
Náboženské složení katolické křesťanství
Správa
Starosta Edward Lasok (Prezident města)[2]
Vznik 1241
Oficiální web www.myslowice.pl
Telefonní předvolba (+48) 032
PSČ 41-400 až 41-412
Označení vozidel SM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

Myslovice jsou jedním z nejstarších měst Horního Slezska. Bylo založeno jako rybářská a zemědělská osada jistým Myslem nebo Myslavem ve 12. či 13. století. Kdy osada obdržela městská práva, není známo. Historické prameny hovoří o tom, že v roce 1241 byl městečko spáleno Tatary a že v roce 1301 v Myslovicích existoval rynk, což by svědčilo o městské zástavbě. Také dokument opavsko-ratibiřského knížete Mikuláše z 15. prosince 1360 uvádí expressis verbis město Myslovice s městskými právy.

V roce 1443 krakovský biskup Zbigniew Oleśnicki zakoupil sousední Seveřské knížectví, Černá Přemše se stala hranicí mezi polským a českým královstvím s pohraničním městem Myslovicemi po české straně. V roce 1742 se staly Myslovice jako celé Horní Slezsko součástí pruského státu v důsledku války Rakouska s Pruskem. Po rozdělení Polska mezi Prusko, Rusko a Rakousko se nedaleko Myslovic nacházelo trojmezí.

Koncem 18. století se v Myslovicích stejně jako na celém Horním Slezsku začalo rozvíjet hornictví, zejména těžba černého uhlí.

Po první světové válce se rozhodovalo o příslušnosti Horního Slezska. Myslovice připadly Polsku v roce 1922 na základě rozhodnutí vítězných mocností. Předtím na Horním Slezsku probíhal plebiscit a tři slezská povstání, z nichž to první vypuklo mj. v reakci na střílení do polských dělníků před dolem Myslovice 15. srpna 1919. Během třetího slezského povstání byly Myslovice ovládnuty povstalci.

PamátkyEditovat

  • Farní kostel Narození Panny Marie. Zbudován v období lokace města asi ve 14. století, o čemž svědčí ostré klenby v přízemí a vysoké okenní otvory v jižní části lodi. V letech 1740-1742 proběhla rozsáhlá přestavba a další v roce 1901.
  • Kostel sv. Kříže. Tradičně se uvádí, že je nejstarším objektem kultu ve městě. Původně dřevěný, po požáru za napoleonských válek v roce 1807 byl obnoven. Je postaven na osmibokém půdorysu s kopulí ve tvaru zvonu.
  • Bohatě zdobená radnice z roku 1867 zbudovaná po navrácení městských práv. Po léta byla nejokázalejší budovou ve městě.

Partnerská městaEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Historia Mysłowic na polské Wikipedii a Mysłowice na polské Wikipedii.

  1. a b c BUDZYŃSKI, Ireneusz, Urszula Taradejna, Krystyna Korczak-Żydaczewska, Magdalena Milusz, Jolanta Wójcikowska. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r. [online]. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2008 [cit. 2008-12-06]. ISSN 1505-5507, PDF. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-26. (polsky/anglicky) 
  2. Z PRACY PREZYDENTA [online]. Urząd Miasta Mysłowice [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (polsky) 
  3. a b c WSPÓŁPRACA Z ZAGRANICĄ [online]. URZĄD MIASTA MYSŁOWICE [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazyEditovat