Mistrovství světa v orientačním běhu

Mistrovství světa v orientačním běhu (World Orienteering Championships, WOC) je pořádáno od roku 1966. Původně se konalo jednou za dva roky, od roku 2002 každoročně. Pořádáním pověřuje jednotlivé členy federace IOF kongres. Mistrovství se skládá z několika závodů. Zpočátku se jednalo o závod jednotlivců a štafet. Se zvyšujícím se počtem účastníků přibyla kvalifikace pro závod jednotlivců. Od roku 1991 je zařazena disciplína krátká trať a od roku 2001 sprint neboli parkový OB. Vývojem prošly také štafety, kdy z původních 4 úseků jsou dnes jen 3 úseky. V současnosti mistrovství světa obsahuje 3 kvalifikace, 3 finálové závody (klasická trať, krátká trať a sprint) a závod štafet.

Formát mistrovství editovat

Trať anglicky od roku
jednotlivci individual 1966-1989
klasická trať classic 1991-2001
krátká trať short 1991-2001
dlouhá trať long 2003
střední trať middle 2003
sprint sprint 2001
štafety relay 1966
smíšené sprintové štafety mix sprint relay 2014
knock-out sprint knock-out sprint 2022


Původně se mistrovství světa konalo jednou za dva roky, což se změnilo v roce 2003, kdy se začalo konat každý rok.[1]

Program mistrovství se postupně měnil po celou jeho historii. V roce 1966 se skládal pouze z individuálního závodu a štafetového závodu. Celé mistrovství světa, bylo pořádané ve dvou dnech 1. - 2. října 1966. Od mistrovství světa v roce 1991 v československých Mariánských Lázních, byl program rozšířen o krátkou trať (čas vítěze do 25 minut). Další reorganizace mistrovství světa proběhla v roce 2013. Další změna měla být v roce 2020, ale kvůli pandemii Covidu nastala až v roce 2022. Mistrovství se rozdělilo na sprintové a lesní disciplíny s tím, že se v jednotlivých letech střídají.

Sprintové MS:

  • Knock-out sprint
  • Sprintové štafety
  • Sprint

Lesní MS:

  • Krátká trať (Middle)
  • Klasická trať (Long)
  • Štafety

Podle směrnice Mezinárodní federace vydané 1. června 2009, může každá federace přihlásit na mistrovství světa maximálně 14 sportovců (7 mužů a 7 žen). A v jednotlivých závodech nemohou do závodu vstoupit více než 3 muži a 3 ženy. Výjimkou je současný mistr světa, tehdy může federace vyslat 4 zástupce.

Top 15 z každého kvalifikačního závodu postoupí do finále, kde se soutěží o titul mistra světa.

Seznam mistrovství světa editovat

Rok Datum Pořadatelská země
MS 1966 1. - 2. října Finsko  Finsko, Fiskars
MS 1968 28. - 29. září Švédsko  Švédsko, Linköping
MS 1970 27. - 29. září   DDR, Friedrichroda
MS 1972 14. - 16. září Československo  Československo, Staré Splavy (Doksy)
MS 1974 20. - 22. září Dánsko  Dánsko, Viborg
MS 1976 24. - 26. září   Velká Británie, Aviemore
MS 1978 15. - 17. září Norsko  Norsko, Konsberg
MS 1979 2. - 4. září Finsko  Finsko, Tampere
MS 1981 4. - 6. září Švýcarsko  Švýcarsko, Thun
MS 1983 1. - 4. září Maďarsko  Maďarsko, Zalaegerszeg
MS 1985 4. - 6. září Austrálie  Austrálie, Bendigo
MS 1987 3. - 5. září Francie  Francie, Gérardmer
MS 1989 17. - 20. srpna Švédsko  Švédsko, Skaraborg
MS 1991 21. - 25. srpna Československo  Československo, Mariánské Lázně
MS 1993 9. - 14. října   USA, Harriman Park
MS 1995 15. - 20. srpna Německo  Německo, Detmold
MS 1997 11. - 16. srpna Norsko  Norsko, Grimstad
MS 1999 1. -8. srpna   Velká Británie, Inverness
MS 2001 29. července - 4. srpna Finsko  Finsko, Tampere
MS 2003 3. - 9. srpna Švýcarsko  Švýcarsko, Rapperswil/Jona
MS 2004 11. - 19. září Švédsko  Švédsko, Västerås
MS 2005 9. - 15. srpna Japonsko  Japonsko, Aichi
MS 2006 1. - 5. srpna Dánsko  Dánsko, Århus
MS 2007 18. - 26. srpna Ukrajina  Ukrajina, Kyjev
MS 2008 10. - 20. července Česko  Česko, Olomouc
MS 2009 18. - 23. srpna Maďarsko  Maďarsko, Miskolc
MS 2010 7. - 15. srpna Norsko  Norsko, Trondheim
MS 2011 13. - 20. srpna Francie  Francie, Savojsko
MS 2012 14. - 22. července Švýcarsko  Švýcarsko, Lausanne
MS 2013 6. - 14. srpna Finsko  Finsko, Vuokatti
MS 2014 5. - 13. července   Itálie, Trento
MS 2015 1. - 7. srpna   Velká Británie, Inverness
MS 2016 20. - 28. srpna   Švédsko, Strömstad
MS 2017 1. - 7. července Estonsko  Estonsko, Tartu
MS 2018 4. - 11. srpna Lotyšsko  Lotyšsko, Riga
MS 2019 13. - 18. srpna   Norsko, Østfold
MS 2020 zrušeno (covid-19)   Dánsko, Vejle/Kolding
MS 2021 4. - 8. července   Česko, Doksy
MS 2022 26. - 30. června   Dánsko, Vejle/Kolding
MS 2023 11.-16. července   Švýcarsko, Flims/Laax

Sprint (Sprint distance) editovat

Tato krátká sprinterská disciplína se běhá na Mistrovství světa od roku 2001. Tento typ závodu je testem závodníkovy mapové techniky ve vysokém běžeckém tempu, trať tak klade vysoké nároky na rychlou volbu postupu a jeho realizaci. Tratě bývají poměrně krátké, 2–4 km s vítěznými časy 12-15 minut. Podoba závodů ve sprintu je různá, mohou se odehrávat v městské zástavbě nebo v zalesněných terénech či parcích.

Medailová úspěšnost dle zemí (stav po MS 2022) editovat

 
Mistryně světa z roku 2009 (Helena Janssonová)
Muži Ženy
Související informace naleznete také v článku Seznam mistrů světa v orientačním běhu – sprint.
Související informace naleznete také v článku Seznam mistryň světa v orientačním běhu – sprint.
Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet
    Švédsko 7 3 6 16     Švýcarsko 9 4 3 16
    Švýcarsko 5 10 4 17     Švédsko 3 7 6 16
    Rusko 2 - - 2     Dánsko 4 1 2 7
4.   Francie 1 1 2 4 4.   Norsko 1 1 2 4
5.   Norsko 1 1 - 2 5.   Spojené království 1 - 2 3
5.   Spojené království 1 1 - 2 6.   Austrálie 1 - - 1
5.   Finsko 1 1 - 2 7.   Finsko - 3 1 4
8.   Dánsko 1 - 2 3 8.   Rusko - 1 2 3
9.   Nový Zéland - 1 1 2 9.   Ukrajina - 1 - 1
10.   Česko - 1 - 1 10.   Bělorusko - - 1 1
10.   Ukrajina - 1 - 1
11.   Belgie - - 1 1

Vedoucím mužem ve sprintu podle World of O rankingu je   Daniel Hubmann [1]

Vedoucí ženou ve sprintu podle World of O rankingu je   Maja Almová [2]

Krátká trať (Middle distance) editovat

Tato krátká trať tzv. Middle se běhá na Mistrovství světa od roku 2003. Tomuto závodu předcházela disciplína na krátké trati (Short), jež se běhala na Mistrovství světa v rozmezí let 1991 to 2001.

Medailová úspěšnost dle zemí (stav po MS 2023) editovat

 
Mistryně světa z roku 2009 (Dana Brožková)
Muži Ženy
Související informace naleznete také v článku Seznam mistrů světa v orientačním běhu – middle.
Související informace naleznete také v článku Seznam mistryň světa v orientačním běhu – middle.
Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet
    Francie 8 2 1 11     Švédsko 9 5 7 21
    Norsko 7 3 7 17     Švýcarsko 5 4 2 11
    Švýcarsko 4 5 5 14     Finsko 3 3 7 13
4.   Finsko 2 5 2 9 4.   Norsko 2 7 3 12
5.   Rusko 1 2 2 5 5.   Česko 2 1 1 4
6.   Česko 1 1 - 2 6.   Rusko 1 1 3 5
7.   Ukrajina 1 - 3 4 7.   Spojené království 1 1 - 2
8.   Lotyšsko 1 - - 1 7.   Rakousko 1 1 - 2
9.   Švédsko - 6 4 10 9.   Dánsko - 2 - 2
10.   Dánsko - 1 - 1 10.   Německo - - 1 1
11.   Spojené království - - 1 1 10.   Francie - - 1 1
12.   Rakousko - - 1 1

Vedoucím mužem v middlu podle World of O rankingu je   Eskil Kinneberg [3]

Vedoucí ženou v middlu podle World of O rankingu jsou   Tove Alexanderssonová a   Natalia Gemperleová [4]

Klasická trať (Long distance) editovat

Tento individuální závod se běhá na Mistrovství světa od roku 1966.

Medailová úspěšnost dle zemí (stav po MS 2023) editovat

 
Mistr světa z roku 2009 - Daniel Hubmann
Muži Ženy
Související informace naleznete také v článku Seznam mistrů světa v orientačním běhu – long.
Související informace naleznete také v článku Seznam mistryň světa v orientačním běhu – long.
Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet
    Norsko 21 11 17 49     Švédsko 15 12 11 38
    Švédsko 5 7 4 16     Švýcarsko 9 2 7 18
    Švýcarsko 4 8 3 15     Finsko 5 8 7 20
4.   Francie 4 2 3 9 4.   Norsko 3 10 5 18
5.   Finsko 2 6 2 10 5.   Maďarsko 3 - - 3
6.   Rusko 1 2 2 5 6.   Dánsko 2 2 - 4
7.   Dánsko 1 - 1 2 7.   Česko 1 2 3 6
8.   Ukrajina - 2 - 2 8.   Rusko 1 1 3 5
9.   Lotyšsko - - 2 2 9.   Spojené království - 1 1 2
10.   Itálie - - 1 1

Vedoucím mužem v longu podle World of O rankingu je   Olav Lundanes [5]

Vedoucí ženou v longu podle World of O rankingu je   Tove Alexanderssonová [6]

Štafety (Relay) editovat

Štafety se běhají od roku 1966 jako 4členné a od roku 2003 již jen jako 3členné. U ženských štafet běhaly 4členné týmy v rozmezí let 1981-2001.

Medailová úspěšnost dle zemí (stav po MS 2023) editovat

 
Vítězná štafeta z roku 2016 - NORSKO
Muži Ženy
Související informace naleznete také v článku Seznam mistrů světa v orientačním běhu – štafety.
Související informace naleznete také v článku Seznam mistryň světa v orientačním běhu – štafety.
Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet
    Norsko 13 8 4 25     Švédsko 16 12 8 36
    Švédsko 10 7 11 28     Finsko 10 7 5 22
    Švýcarsko 6 5 5 16     Norsko 5 8 9 22
4.   Rusko 4 3 - 7 4.   Švýcarsko 5 3 6 14
5.   Finsko 1 11 8 20 5.   Rusko 1 2 2 5
6.   Francie 1 2 4 7 6.   Dánsko 1 2 1 4
7.   Česko 1 1 3 5 7.   Česko - 3 6 9
8.   Spojené království 1 1 1 3 8.   Maďarsko - 1 1 2
9.   Dánsko 1 - - 1
10.   Maďarsko - - 1 1
10.   Ukrajina - - 1 1

Smíšené sprint štafety (Sprint Relay) editovat

Smíšené sprint štafety se běhají od roku 2014 jako 4členné a to ve složení 2 muži a 2 ženy.

Medailová úspěšnost dle zemí (stav po MS 2022) editovat

Medailová klasifikace podle zemí
Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet
    Švédsko 3 2 1 6
    Dánsko 2 2 1 5
    Švýcarsko 2 - 2 4
4.   Norsko - 2 1 3
5.   Spojené království - 1 - 1
6.   Rusko - - 2 2

Souhrnný přehled všech medailistů editovat

Medailová úspěšnost dle zemí (stav po MS 2023) editovat

Medailová klasifikace podle zemí
Umístění Země Zlato Stříbro Bronz Součet
1   Švédsko 68 61 58 187
2   Norsko 53 51 48 152
3   Švýcarsko 49 41 37 127
4   Finsko 24 44 32 100
5   Francie 14 7 11 32
6   Dánsko 12 10 7 29
7   Rusko 11 12 16 39
8   Česko 5 7 8 20
9   Spojené království 4 6 5 15
10   Maďarsko 3 1 2 6
11   Ukrajina 1 4 6 11
12   Rakousko 1 1 1 3
13   Lotyšsko 1 0 2 3
14   Austrálie 1 0 0 1
15   Československo 0 2 5 7
16   Sovětský svaz 0 0 2 2
17   Německo 0 0 1 1
17   Itálie 0 0 1 1
17   Bělorusko 0 0 1 1
17   Nizozemí 0 0 1 1
17   Belgie 0 0 1 1

Související články editovat

Reference editovat

  1. World Orienteering Championships, senior statistics 1966-2005 [online]. [cit. 2009-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-22. 

Externí odkazy editovat