Wikipedie

Mistrovství světa v biatlonu

mezinárodní biatlonová soutěž k určení mistra světa

Mistrovství světa v biatlonu (anglicky Biathlon World Championships) je vrcholná soutěž biatlonu, kterou organizuje Mezinárodní biatlonová unie (IBU). Mistrovství světa bylo založeno roku 1958, kdy se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu. V současné době se soutěží v sedmi disciplínách – ve vytrvalostním závodu, sprintu, stíhacím závodu, závodu s hromadným startem, štafetě, smíšené štafetě a smíšeného závodu dvojic.

Mistrovství světa v biatlonu
Sportbiatlon
Založeno1958
Periodicitakaždoroční
s výjimkou olympijských let
Obdobíúnor–březen
PořadatelMezinárodní biatlonová unie
První ročník1958

Historie editovat

Již v roce 1957 Mezinárodní unie moderního pětiboje (UIPM) zahrnula biatlon do své působnosti a rozšířila název na Mezinárodní unii moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB). O rok později se poprvé konalo v rakouském Saalfeldenu první mistrovství světa, jehož součástí byl vytrvalostní závod mužů. Až do roku 1965 se medaile udělovaly pouze za tuto disciplínu, jelikož štafetový, resp. týmový závod mužů nebyl oficiální součástí Mistrovství světa v biatlonu a jeho výsledky byly tvořeny pouze na základě výsledků vytrvalostního závodu čtyř (1958) nebo tří nejlepších (1959–1963) sportovců daného národa. V roce 1965 se poprvé konal štafetový závod na 3 × 7,5 km a v roce 1966 byl upraven na dnešní podobu ve čtyřech závodnících.

V roce 1974 byl program rozšířen o třetí disciplínu – sprint. Mezi lety 1989 a 1998 byl součástí týmový závod. Stíhací závod byl poprvé zařazen v roce 1997, závod s hromadným startem je součástí od roku 1999. V roce 2007 byla poprvé zařazena smíšená štafeta, smíšený závod dvojic pak od roku 2019.

Původně na mistrovství světa závodili pouze muži. V roce 1984 se konalo první mistrovství světa pro ženy, přičemž mužský i ženský šampionát probíhaly odděleně až do roku 1989.

Původně se střílelo z velkorážních pušek na čtyřech střelnicích, vleže na 250 m na terče o průměru 25 cm, 200 m (25 cm), 150 m (20 cm) a ve stoje na 100 m (30 cm). Na podnět ČSSR a Rakouska se roku 1978 začala místo kulovnice používat malorážka a vzdálenost terče byla snížena na 50 metrů.

Přehled světových šampionátů editovat

Poř. rok město země poznámky
1. 1958 Saalfelden Rakousko  Rakousko
2. 1959 Courmayeur Itálie  Itálie
3. 1961 Umeå Švédsko  Švédsko
4. 1962 Hämeenlinna-Tavastehus Finsko  Finsko
5. 1963 Seefeld in Tirol Rakousko  Rakousko
6. 1965 Elverum Norsko  Norsko
7. 1966 Garmisch-Partenkirchen Západní Německo  Západní Německo
8. 1967 Altenberg Východní Německo  Východní Německo
9. 1969 Zakopané Polsko  Polsko
10. 1970 Östersund Švédsko  Švédsko
11. 1971 Hämeenlinna-Tavastehus Finsko  Finsko
12. 1973 Lake Placid Spojené státy americké  Spojené státy americké
13. 1974 Minsk Sovětský svaz  Sovětský svaz
14. 1975 Anterselva Itálie  Itálie
15. 1976 Anterselva Itálie  Itálie sprint
16. 1977 Lillehammer Norsko  Norsko
17. 1978 Hochfilzen Rakousko  Rakousko
18. 1979 Ruhpolding Západní Německo  Západní Německo
19. 1981 Lahti Finsko  Finsko
20. 1982 Minsk Sovětský svaz  Sovětský svaz
21. 1983 Anterselva Itálie  Itálie
22. 1984 Chamonix Francie  Francie
23. 1985 Ruhpolding Západní Německo  Západní Německo muži
Egg am Etzel, Einsiedeln Švýcarsko  Švýcarsko ženy
24. 1986 Oslo Norsko  Norsko muži
Falun Švédsko  Švédsko ženy
25. 1987 Lake Placid Spojené státy americké  Spojené státy americké muži
Lahti Finsko  Finsko ženy
26. 1988 Chamonix Francie  Francie ženy
27. 1989 Feistritz Rakousko  Rakousko
28. 1990 Minsk Sovětský svaz  Sovětský svaz
Oslo Norsko  Norsko
Kontiolahti Finsko  Finsko
29. 1991 Lahti Finsko  Finsko
30. 1992 Novosibirsk Rusko  Rusko družstva
31. 1993 Borovec Bulharsko  Bulharsko
32. 1994 Canmore Kanada  Kanada družstva
33. 1995 Anterselva Itálie  Itálie
34. 1996 Ruhpolding Německo  Německo
35. 1997 Brezno-Osrblie Slovensko  Slovensko
36. 1998 Pokljuka Slovinsko  Slovinsko
Hochfilzen Rakousko  Rakousko družstva
37. 1999 Kontiolahti Finsko  Finsko
Oslo Norsko  Norsko
38. 2000 Oslo Norsko  Norsko
Lahti Finsko  Finsko
39. 2001 Pokljuka Slovinsko  Slovinsko
40. 2002 Oslo Norsko  Norsko hromadný běh
41. 2003 Chanty-Mansijsk Rusko  Rusko
42. 2004 Oberhof Německo  Německo
43. 2005 Hochfilzen Rakousko  Rakousko
Chanty-Mansijsk Rusko  Rusko smíšená štafeta
44. 2006 Pokljuka Slovinsko  Slovinsko smíšená štafeta
45. 2007 Anterselva Itálie  Itálie
46. 2008 Östersund Švédsko  Švédsko
47. 2009 Pchjongčchang Jižní Korea  Jižní Korea
48. 2010 Chanty-Mansijsk Rusko  Rusko smíšená štafeta
49. 2011 Chanty-Mansijsk Rusko  Rusko
50. 2012 Ruhpolding Německo  Německo
51. 2013 Nové Město na Moravě Česko  Česko
52. 2015 Kontiolahti Finsko  Finsko
53. 2016 Oslo Norsko  Norsko
54. 2017 Hochfilzen Rakousko  Rakousko
55. 2019 Östersund Švédsko  Švédsko
56. 2020 Anterselva Itálie  Itálie
57. 2021 Pokljuka Slovinsko  Slovinsko
58. 2023 Oberhof Německo  Německo
59. 2024 Nové Město na Moravě Česko  Česko
60. 2025 Lenzerheide Švýcarsko  Švýcarsko
61. 2027 Otepää Estonsko  Estonsko

Seznam vítězů editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – vytrvalostní závod mužů.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – sprint mužů.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – stíhací závod mužů.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – závod s hromadným startem mužů.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – štafeta mužů.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistek na mistrovství světa v biatlonu – vytrvalostní závod žen.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistek na mistrovství světa v biatlonu – sprint žen.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistek na mistrovství světa v biatlonu – stíhací závod žen.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistek na mistrovství světa v biatlonu – závod s hromadným startem žen.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistek na mistrovství světa v biatlonu – štafeta žen.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – smíšená štafeta.
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam medailistů na mistrovství světa v biatlonu – smíšená štafeta#Smíšený závod dvojic.

Nejúspěšnější závodníci editovat

Muži editovat

Pořadí Jméno Země Od Do   Zlato   Stříbro   Bronz Celkově
1. Ole Einar Bjørndalen Norsko  Norsko 1997 2017 20 14 11 45
2. Johannes Thingnes Bø Norsko  Norsko 2015 2024 20 13 5 38
3. Martin Fourcade Francie  Francie 2011 2020 13 10 5 28
4. Emil Hegle Svendsen Norsko  Norsko 2007 2016 12 6 3 21
5. Tarjei Bø Norsko  Norsko 2011 2024 11 7 8 26
6. Frank Luck Východní Německo  Východní Německo
Německo  Německo		 1989 2004 11 5 4 20
7. Alexandr Tichonov Sovětský svaz  Sovětský svaz 1967 1979 11 4 2 17
8. Ricco Groß Německo  Německo 1991 2007 9 5 6 20
9. Frank Ullrich Východní Německo  Východní Německo 1977 1983 9 4 1 14
10. Raphaël Poirée Francie  Francie 1998 2007 8 3 7 18
tučné – aktivní biatlonista

Ženy editovat

Pořadí Jméno Země Od Do   Zlato   Stříbro   Bronz Celkově
1. Marte Olsbuová Røiselandová Norsko  Norsko 2016 2023 13 – 4 17
2. Magdalena Neunerová Německo  Německo 2007 2012 12 4 1 17
3. Tiril Eckhoffová Norsko  Norsko 2015 2021 10 2 3 15
4. Jelena Golovinová Sovětský svaz  Sovětský svaz 1985 1991 10 1 1 12
5. Petra Behleová Západní Německo  Západní Německo
Německo  Německo		 1988 1997 9 2 2 13
6. Uschi Dislová Německo  Německo 1991 2005 8 8 3 19
7. Andrea Henkelová Německo  Německo 2000 2013 8 6 2 16
8. Tora Bergerová Norsko  Norsko 2006 2013 8 5 5 18
9. Liv Grete Skjelbreidová Poiréeová Norsko  Norsko 1997 2004 8 3 2 13
10. Laura Dahlmeierová Německo  Německo 2015 2019 7 3 5 15
tučné – aktivní biatlonistka

Česká stopa editovat

V letech 1993-2021 získali čeští biatlonisté celkem 21 medailí (6/6/9), výrazně si tak polepšili a navázali na československé biatlonisty, kteří v letech 1958-1992 získali čtyři medaile (0/1/3).

Související informace naleznete také v článku Česko na mistrovství světa v biatlonu.

Přehled medailí editovat

Pořadí Země   Zlato   Stříbro   Bronz Celkově
1. Norsko  Norsko 90 78 70 238
2. Německo  Německo 64 53 36 153
3. Sovětský svaz  Sovětský svaz 44 29 21 94
4. Francie  Francie 40 37 40 117
5. Rusko  Rusko 28 41 28 97
6. Východní Německo  Východní Německo 19 12 10 41
7. Švédsko  Švédsko 16 18 30 64
8. Finsko  Finsko 10 10 16 36
9. Itálie  Itálie 10 9 15 34
10. Ukrajina  Ukrajina 7 10 22 39
11. Bělorusko  Bělorusko 6 9 14 29
12. Česko  Česko 6 6 9 21
13. Rakousko  Rakousko 3 8 11 22
14. Západní Německo  Západní Německo 2 4 7 13
15. Slovinsko  Slovinsko 2 2 1 5
16. Polsko  Polsko 1 6 7 14
17. Spojené státy americké  Spojené státy americké 1 4 1 6
18. Kanada  Kanada 1 2 1 4
Slovensko  Slovensko 1 2 1 4
20. SNS  SNS 1 1 0 2
21. Bulharsko  Bulharsko 0 4 4 8
22. Čína  Čína 0 3 0 3
23. Československo  Československo 0 1 3 4
24. Rumunsko  Rumunsko 0 1 0 1
25. Lotyšsko  Lotyšsko 0 0 2 2
26. Chorvatsko  Chorvatsko 0 0 1 1
Estonsko  Estonsko 0 0 1 1
Ruská biatlonová unie  Ruská biatlonová unie 0 0 1 1
Celkem 352 350 352 1054

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Biathlon World Championships na anglické Wikipedii a Biathlon-Weltmeisterschaften na německé Wikipedii.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mistrovství_světa_v_biatlonu&oldid=23730336“