Wikipedie

Milan Neděla

český herec a moderátor

Milan Neděla (23. února 1934 Praha – 14. dubna 1997 tamtéž) byl český divadelní, filmový a televizní herec, dabér a moderátor.

Milan Neděla
Narození23. února 1934
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. dubna 1997 (ve věku 63 let)
Praha, ČeskoČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Díky robustní a zavalité postavě (výšce 193 cm a hmotnosti 112 až 132 kg)[1] často ztvárňoval rázné muže-hromotluky. Uměl hrát dobře jak role komické, tak role vážné.

Rodinné vztahy editovat

Jeho otec byl účetním továrny na motocykly JAWA. Jeho syn Aleš vystudoval novinářskou fakultu.

Životopis editovat

Milan Neděla vystudoval malostranské Gymnázium Jana Nerudy a chtěl se stát sportovním novinářem (sám aktivně hrál kopanou). Na škole vedl místní jazzovou kapelu, přičemž profesor Fetr v něm objevil herecký talent (ostatně ještě jako žák obecné školy hrál v jakési pohádce kuchaře Roštěnku). V roce 1950 se stal členem místního dramatického kroužku a od počátku mu byly přidělovány charakterní postavy – jeho první rolí byl Sganarelle v Moliérově hře Škola manželů.[1] Odmaturoval v roce 1952.

Při přijímacích zkouškách na pražskou DAMU se pro jeho přijetí vyslovil i jeho pozdější profesor Vítězslav Vejražka dobře míněnou ironií, že „tak tlustýho chlapa jsme tady ještě neměli“.[1] K jeho profesorům dále patřili například Stanislav Neumann, František Salzer a Radovan Lukavský.[2] Již za dob studií účinkoval v estrádách Hrátky mládeže, které pořádal Československý svaz mládeže.

DAMU absolvoval v roce 1956.

Divadelní kariéra editovat

Divadlo bylo Nedělovou hereckou prioritou. Po absolutoriu nejprve působil v oblastních divadlech: Městské oblastní divadlo Kolín (1956–1958) a Východočeské divadlo v Pardubicích (1958–1960).[3] Později se vrátil do Prahy, kde postupně působil v divadlech Na zábradlí (1960–1962), Na Fidlovačce (1962–1963), Paravan (1963–1965), Rokoko (1965–1972) a nakonec v Hudebním divadle v Karlíně (1973–1982).

Byl mimo jiné jedním z „nahrávačů“ Felixe Holzmanna v jeho scénkách.

Rozhlasová tvorba editovat

Jeho druhou nejoblíbenější prací byla tvorba pro rozhlas. Byl úspěšným rozhlasovým hercem a estrádním komikem. Zejména v 50. a 60. letech účinkoval v rozhlasových kabaretech a estrádách. Jednou z nejznámějších se stala scénka Zlý sen známější jako „Mámo, chyť mi žábu“ (spolu s Josefem Beyvlem). Později spolupracoval spíše s literárně-dramatickou redakcí, pro kterou mj. načetl množství komediálních povídek zejména z tvorby Jaroslava Haška. Osobně nejvíce oceňoval dramatizaci Dickensova humoristického románu Kronika Pickwickova klubu.[1]

Televizní tvorba editovat

Ještě při studiu DAMU – již v roce 1953 – úspěšně prošel spolu se spolužákem Luďkem Munzarem konkursem na hlasatele pro začínající Československou televizi. Právě tam začal spolupracovat i s tvůrci zábavních pořadů a na střídačku s Josefem Zímou uváděl estrádu Měsíčník dobré pohody.[1] Mnohem později se uplatnil jako úspěšný moderátor oblíbeného pořadu Komik a jeho svět, který převzal po předchůdci Miloši Kopeckém.

V roce 1980 propůjčil hlas postavičce Hele v dětském pásmu pohádek a rozhovorů Studiu Kamarád. Přibližně po roce však tuto postavu kvůli nemoci předal Otovi Jirákovi.[4][5]

Neúplný výčet snímků:

  • 1961 videoklip k písni Léta dozrávání: dobrý přítel
  • 1966–1968 Bejvávalo (seriál hudebních komedií): různé role
  • 1968 Klapzubova jedenáctka (seriál)
  • 1971 Růže a prsten (pohádka): kapitán Zrubal
  • 1974 Chytrost má děravé šaty (pohádka): prodavač vody
  • 1978 Pan Tau (seriál)
  • 1980 Arabela (seriál)
  • 1982 Pošťácká pohádka

Filmová tvorba editovat

Ve filmu ztvárňoval především drobné či epizodní role.

Neúplný výčet snímků:

Ostatní editovat

Jeho koníčkem byl sport, zejména kopaná, košíková a hokej. Byl skalním fandou fotbalové Slavie.[6] V divadle Rokoko založil divadelní fotbalovou jedenáctku a staral se o ni.[7] Sám byl aktivním fotbalistou až do 46 let, kdy sportu musel kvůli zdraví zanechat.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e Nedožité osmdesátiny Milana Neděly. Jiří Štuchal: Šťastnou cestu z roku 1967. Moderuje Tomáš Černý. In: Český rozhlas [online]. 22. února 2014 [cit. 26. 3. 2024]. Pořad „RozHraní“. Dostupné z: https://www.mujrozhlas.cz/rozhrani/nedozite-osmdesatiny-milana-nedely-jiri-stuchal-stastnou-cestu-z-roku-1967-moderuje-tomas
  2. ↑ HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 30. ISBN 80-86094-12-X.
  3. ↑ HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 43. ISBN 80-86094-12-X.
  4. ↑ [JIRÁK, Ota et al.]. Ota Jirák: S Lábusem jsme »zkazili« pár generací! Jů a Hele slaví 30. narozeniny. Ahaonline.cz [online]. 2. 10. 2010 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ PES. Studio Kamarád slaví pětatřicet let! Jak vzpomíná Ota Jirák na duo Jů a Hele?. Týden.cz [online]. 23.01.2016 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. 
  6. ↑ HOŘEC, Petr a NEDĚLA, Milan. Rozpomínky. Praha: Goldstein & Goldstein, 1997, s. 10. ISBN 80-86094-12-X.
  7. ↑ HERZÁN, Michal a BUDINSKÝ, Václav. Divadlo Rokoko: vzpomínky na jeho hvězdy a historky. [Most]: [Victory] ©1998, s. 34.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milan_Neděla&oldid=23822503“