Milada Smolíková
Milada Smolíková, rozená Ortová (18. října 1891 Praha-Bubny[1] – 1. listopadu 1972, Praha) byla česká divadelní a filmová herečka.
Milada Smolíková | |
---|---|
Rodné jméno | Milada Ortová |
Narození | 18. října 1891 Praha-Bubny Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. listopadu 1972 (ve věku 81 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov Bubenečský hřbitov Na Skalce |
Choť | František Smolík |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rodina, studium, divadelní začátky
editovatNarodila se v rodině truhláře Jana Orta v Praze Holešovicích-Bubnech. Matka Františka, roz. Roytová, byla dcerou kováře z Vysokého Chlumce u Sedlčan (z Křepenic), zemřela však v mladém věku na tuberkulózu a otec se znovu oženil[2].
Obecnou školu absolvovala ve Vysokém Chlumci, kde žila u babičky. V Praze absolvovala měšťanku a soukromou obchodní školu (1905–6). Poté pracovala jako úřednice a současně se zabývala ochotnickým divadlem a vystupovala s letenským divadelním spolkem v hostinci U Štorkánů. Soukromě navštěvovala tajně divadelní lekce u herečky ND Ludmily Danzerové a Marie Spurné, herečky Uranie[2].
V Intimním divadle se seznámila s hercem Františkem Smolíkem[3], za kterého se v říjnu 1920 provdala[4].
Divadelní angažmá
editovatV letech 1912–14 působila u divadelní společnosti K. F. Štefky v Moravské Ostravě, v roce 1914 přešla ke společnosti Jana Hodra[5]. Následovalo Intimní divadlo na Smíchově (1915–1920), Uranie (1920–21 společně s Fr. Smolíkem), Revoluční scéna (1921–22 společně s Fr.Smolíkem), divadlo Rokoko (1923–24) a Divadlo Vlasty Buriana (1924–28)[6]. V období let 1928–1934 byla členkou Divadla na Vinohradech[7]. Angažmá Smolíkové mělo zabránit odchodu Františka Smolíka do Národního divadla[8]. Do Národního divadla byla pak angažovaná v roce 1934 a působila v souboru činohry až do své penze v roce 1960[9].
Filmové působení
editovatJiž v roce 1916 vystupovala jako herečka v němém filmu. Ve filmu působila i později a hrála ve více než 50 filmech a to až do roku 1958.
Závěr života
editovatV šedesátých letech vážně onemocněla srdeční chorobou. Svého manžela Františka Smolíka (zemřel 26. ledna 1972) přežila jen o několik měsíců. V závěru života se o oba manžele starala Marta Navrátilová, sestra Milady Smolíkové, která s nimi bydlela již od roku 1949[10].
Místem posledního odpočinku Milady Smolíkové i jejího manžela je hřbitov v Praze v Bubenči.
Citát
editovat„ | Na jevišti Národního divadla – i dříve na Vinohradech – hrávala celkem malé role různých energických, činorodých, řečných žen, matek, za něž ji kritika hodnotila příznivě. I ona dovedla vytvářet postavy osobitě české. Jako herečka měla v sobě „cosi česky maminkovského“, i když sama děti neměla, a zejména ji svědčily role v hrách českých autorů...V nevelkých rolích působila na diváky svou podmaňující vnitřní energií, rázností i něhou, moudrostí, starostlivostí a také humorem. Bylo-li třeba, dovedla se i ježit a durdit s jedinečnou vyřídilkou. Byla na jevišti vždy nejšťastnější tam, kde mohla zmíněné rysy svých postav prosazovat v zápase za štěstí lidí jejímu srdci nejbližších. | “ |
— František Černý [11] |
Ocenění
editovatDivadelní role, výběr
editovat- 1919 Calderón de la Barca: Chudý muž musí mít za ušima, role: Klára, Intimní divadlo na Smíchově (Švandovo divadlo), režie Jan Bor
- 1930 André Mycho: 3000 stupňů lásky, Komorní divadlo, režie Bohuš Stejskal
- 1935 V. P. Katajev: Cesta květů, Polja, Stavovské divadlo, režie Jiří Frejka
- 1936 G. B. Shaw: Svatá Jana, Vévodkyně, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
- 1937 Karel Čapek: Matka, titulní role, Stavovské divadlo, režie Karel Dostal
- 1941 Zdeněk Štěpánek: Nezbedný bakalář, Markyta Žlutická, Prozatímní divadlo, režie Aleš Podhorský
- 1946 G. B. Shaw: Pygmalion, Paní Pearceová, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
- 1948 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Její chůva, Stavovské divadlo, režie Jaroslav Kvapil
- 1949 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Dueňa, Tylovo divadlo, režie František Salzer
- 1953 J. K. Tyl: Jan Hus, Markéta, Tylovo divadlo, režie Antonín Dvořák
- 1956 bratří Mrštíkové: Maryša, Lízalka, Horačka, Strouhalka, Národní divadlo, režie Zdeněk Štěpánek
- 1958 N. V. Gogol: Revizor, Žena inspektora, Tylovo divadlo, režie Jaromír Pleskot
- 1962 J. K. Tyl: Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Vdova Klinkáčková, Národní divadlo, režie Ladislav Boháč
Filmografie, výběr
editovat- 1916 Zlaté srdéčko, role: žena, režie Antonín Fencl
- 1921 Babička, babička v mládí, režie Thea Červenková
- 1931 Obrácení Ferdyše Pištory, režie Josef Kodíček
- 1935 Jedenácté přikázání, režie Martin Frič
- 1937 Filosofská historie, režie Otakar Vávra
- 1938 Škola základ života!, Lejsalová, režie Martin Frič
- 1941 Pantáta Bezoušek, režie Jiří Slavíček
- 1942 Karel a já, domovnice, režie Miroslav Cikán
- 1946 Nezbedný bakalář, Hrušková, režie Otakar Vávra
- 1950 Bylo to v máji, Eliška Hrabětová, režie Martin Frič, Václav Berdych
- 1958 Žižkovská romance, Helebrandtová, režie Zbyněk Brynych
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 54
- ↑ Milada Smolíková: Z mých začátků, In: Jan Grmela: Za oponou, vyd. Jos. R. Vilímek, Praha, 1944, str. 168
- ↑ František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 55
- ↑ Milada Smolíková: Z mých začátků, In:Jan Grmela: Za oponou, vyd. Jos. R. Vilímek, Praha, 1944, str. 165–7
- ↑ František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 70
- ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
- ↑ František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 116
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 457
- ↑ František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 352–3
- ↑ František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 351–2
Literatura
editovat- Monografie
- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 81, 260
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1898–1930, Orbis, Praha, 1959, str. 202
- ČERNÝ, František. Hraje František Smolík. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1983. 408 s.
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 164, 232
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 121–2
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 235, 240, ISBN 80-207-0419-1
- Jan Grmela: Za oponou, vyd. Jos. R. Vilímek, Praha, 1944, str. 165–8
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 643, foto 26
- PROCHÁZKA, Vladimír, a kol. Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 624 s. S. 457.
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 115, 210, 348, foto 82
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 180
- Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 56, 63, 117
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- Články v periodikách
- KAUTSKÝ, Oldřich. Láska k malým rolím. Kinorevue. Praha: Průmyslová tiskárna, 4. únor 1942, roč. 8, čís. 25, s. 198. ISSN 1214-5122.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milada Smolíková na Wikimedia Commons
- Milada Smolíková v databázi Archivu Národního divadla
- Milada Smolíková ve Filmovém přehledu
- Milada Smolíková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Milada Smolíková ve Filmové databázi
- Milada Smolíková na Kinoboxu
- Milada Smolíková v Internet Movie Database (anglicky)